Obsah čísla 4/2014

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 4. 2014

Vydavatel: XB1 s.r.o.

O filmovém zpracování snímku Noe Darrena Arofonského už byla nedávno řeč. Současně s tímto velkofilmem se však na knižní pulty vyloupl i komiks, který byl jeho předlohou. Respektive první díl z chystaného čtyřdílného cyklu nazvaný Noe: Trest za krutost, který vydalo nakladatelství Mladá fronta. Pokud se na stříbrném plátně objevil americký velkofilm, tak kniha samotná má mnohem blíže k evropskému komiksovému formátu, ale rovněž i ke zpravování, které je mnohem bližší kreslířům starému kontinentu než pompéznímu americkému mainstreamu. Těžko soudit z prvního, aktuálně předloženého dílu, ale zatím samotný komiks působí mnohem celistvěji a důmyslněji než stejnojmenný velkofilm.

Sourozenecká dvojice Brandon a Jarrod Shiflettové se objevila na scéně na začátku devadesátých let. Sami o sobě vyprávějí, že jsou neúspěšnými komiksovými výtvarníky, kteří se do milovaného žánru proplížili zadními vrátky jako autoři akčních figurek a sošek. Na nápad zkusit vyrábět trojrozměrné postavy přišli relativně pozdě, až v době, kdy starší Brandon přesáhl dvacítku. Potřebný impulz přišel v podobě skládacích modelů od autorů, kteří teprve pořádně prošlapávali cestu budoucímu výnosnému odvětví, Mota Haty a Taishira Kiyi. K nim se přidala skvělá kniha Creature Core od dalšího japonského umělce, Yasushi Nirasawy. Proč to nezkusit sami, řekli si. Jak se jim ale dařilo bez pořádných znalostí?

Žijeme dnes sci-fi těch, kteří už nežijí? Není dnešní realita vlastně utopickou představou našich předků? Jaký je vztah filmových a literárních fikcí k vědeckému a společenskému vývoji? Jaká je úloha přemýšlení o budoucnosti v našem aktuálním životě? Těmto otázkám se hodláme věnovat na naší čtvrteční otevřené debatě v Centru současného umění DOX. Na dalším z večerů v rámci série Budoucnost propojování vědy a umění dostanou slovo ti, kteří jsou v otázkách budoucnosti na slovo vzatí – znalci a tvůrci science fiction – redaktor časopisu XB-1 Martin Šust, prozaik František Novotný a překladatelka a filozofka Jitka Cardová. Těšíme se na vaši účast.

Zda bruntálský řezník František Kotleta dopadne jako kultovní autor nebo jen zábavná literární kuriozita je stále ještě dosti nejasné, na druhou stranu je nad slunce jasnější, že jeho mystifikační rodeo s akčním Bratrstvem krve nenechalo domácí čtenáře chladnými, a když se jejich zájem rozpálí, je vždy na místě ho řádně přiživit. A tak tu máme dvoudílnou Perunovu krev, z jejíhož druhého svazku vám právě přinášíme výživnou ukázku, kterou samozřejmě jinde nenajdete. Kniha se objeví 24. dubna a už dnes nám nakladatelství Epocha slibuje na letošní listopad přídavek v podobě humoristicko-erotické sbírky detektivních příběhů Příliš dlouhá swingers párty. Je Kotleta váš vybraný druh literárního požitku?

Venku je sychravo, doma nikdo, přátelé se zrovna rozprchli a knihovnu máte odshora dolů přečtenou (je-li to u vás vůbec možné). Máte neodolatelnou chuť si něco zahrát, ale ve výše popsané situaci to vypadá na další večer strávený u počítače či televize. Nemusíte však věšet hlavu, neboť i pro jednoho hráče lze najít bezpočet herních možností. Dnes se podíváme na celkem čtyři větší kategorie her, které jsou k vlkům samotářům více než přátelské a zahrnují malé hlavolamy i tuhé strategie. Tentokrát není článek určen pouze zkušeným harcovníkům hledajícím výzvy, ale nabídne zábavu i nováčkům nebo dětem. Jednoduše každý by si snad měl najít to pravé pro dlouhé osamělé večery…

Nejen romány živ je čtenář fantastiky. Už odnepaměti jsou jádrem fantastického žánru kratší práce, v nichž si spisovatelé mohou nejen zdokonalovat své řemeslo, ale rovněž používat i ty nejodvážnější nápady, experimentovat a posouvat hranice do neprobádaných oblastí. Časopis Locus ve své anketě z roku 2012 věnoval prostor samozřejmě i novelám, noveletám a povídkám. My vám tak můžeme přinést seznam toho nejlepšího z kratších fantastických prací dvacátého století. I zde se patří zmínit, že žánr je ve své angloamerické podobě na českém trhu natolik populární, že se máme možnost v našem jazyce seznámit s absolutní většinou zmíněných prací, což je jistě více než potěšující!

Časopis Locus je uznávaným periodikem zaměřeným výhradně na žánrovou publicistiku a teorii. Každý rok rovněž v různých kategoriích udílí četná žánrová ocenění a čas od času uspořádá čtenářskou anketu o nejlepší SF/F díla uplynulých let. Poslední taková anketa se pořádala v roce 2012 a my vám dnes přinášíme její výsledky v kategoriích nejlepší science fiction a fantasy román a to včetně uvedených českých vydání. A jak je podle výsledků poznat, česká žánrová scéna i přes ekonomické problémy umí zachytit ta nejlepší, časem osvědčená díla, z nichž mnohá jsou i dnes k dostání v nových vydáních. Jak moc máte načteno, pokud jde o špičky fantastického žánru?

Klub Julese Vernea je už dlouho jedním z nakladatelství, která věnují pozornost domácí tvorbě i méně známých spisovatelů. A karlovarský rodák Miroslav W. Štěpánek k nim zcela jistě patří, ačkoli ho můžete znát z množství různých povídek vydaných kupříkladu v odvážné sérii antologií Ježíšku, já chci plamenomet, fanzinu Zbraně Avalonu či v časopise Ikarie. Nyní se však můžeme těšit na jeho debutový román, v němž pekelné mocnosti svedou krvavou bitvu o duše pozemšťanů s nebezpečným odpadlíkem Seteshem, jenž prahne po síle a moci. A protože si u pekelných událostí nemůžete být ničím jistí, přinášíme vám pořádnou ukázku, kterou najdete exkluzivně pouze na našich stránkách...

Ačkoliv jsme už zmiňovali komiksové adaptace audiovizuálních tvůrců stříbrného plátna (dokonce včetně té absolutně první), nedotkli jsme se osobnosti dnes v tomto směru nejvýraznějšího režiséra, který povýšil komiks na skutečně pozoruhodnou, moderní a temnou podívanou. Adaptace kreslených postav různých superhrdinů existovaly na americkém kontinentě ještě před druhou světovou válkou, ovšem skutečný rozmach zaznamenaly až s příchodem televizního vysílání a později i VHS. Nový trend nastal od sedmdesátých let, kdy do kin vtrhli Superman či Flash Gordon, ovšem ani Tim Burton nedokázal přiblížit mainstreamu i modernímu nestylizovanému vyprávění superhrdinu tak jako Nolan.

Na nový film Noe Darrena Aronofského jsem se opravdu těšil, vždyť od režiséra tak výborných snímků jako Requiem za sen, Fontána nebo Černá labuť lze očekávat jen to nejlepší. Původem tvůrce nezávislých filmů se rozhodl vystoupat mezi režisérské hvězdy odvážným velkofilmem, jenž nevypráví o ničem jiném, než o biblické potopě světa. O vodním přívalu, který z povrchu zemského spláchne všechno zlé, aby světu posléze poskytl novou šanci. Hlavní roli se navíc ujal Russell Crowe, známý jako udatný gladiátor či boxer těžké váhy. Také pro něj bylo jistě výzvou ztvárnit starozákonní postavu – legendárního stavitele archy a oddaného následovníka boží vůle...