Ačkoliv je fantazie tvůrců často velmi divoká a nepředvídatelná, nezřídka se stává, že jí překonává hráč, který by se dal označit jako nejvšednější – sám život. Reálné události tvoří nejen rámec našich životů, tvoří i příběhy, které tvůrci zpracovávají a více či méně je koření fantastickými prvky. Události, které jsou potom natolik silné a šokující, se často dočkají i několika různých zpracování, vryjí se do obecného povědomí nebo dokonce vstoupí do žánru jako klišé. Mohli bychom polemizovat, kdo první pro žánr hororu odhalil kulisy amerického Jihu, pravdou ovšem je, že odtud pocházel jeden z nejznámějších sériových vrahů Ed Gein a jeho příběh je opravdu hrůzyplný. Spojení reálií amerického Jihu s padesátými léty prostě funguje.

Na český trh přichází románový SF debut nadějného amerického autora Paula Melka, jenž patří mezi nastupující generaci talentovaných mladých tvůrců, z nichž se budou rekrutovat žánrové hvězdy budoucnosti. Svět tohoto románu znají domácí čtenáři díky povídce „Léto se sedmičkou“ (Ikarie 12/2008), ačkoli tam se nám dostalo pouze letmého nahlédnutí. Výrazná prvotina si na americkém trhu vedla více než dobře a posléze byla oceněna dvojicí žánrových cen Locus a Cenou Comptona Crooka, což je úspěch, kterého se dočká jen málokterý románový debut. Science fiction je na českém trhu pomalu jako šafránu, zvláště té nikoli čistě komerční, snad se tedy bude Melkovi dařit a neskončí stejně jako řada výrazných jmen, na jejichž nová díla v poslední době marně čekáme…

Je pozoruhodné, že tak expandující průmysl jako je ten herní a stejně tak mohutně expandující popkultura (jako je ta herní) se dočkává tak malé reflexe v literatuře a tím spíše ve fantastice, která by měla mít tendence právě do tohoto prostoru zabrousit. Jenže až na pár světlých výjimek, včetně průměrných až podprůměrných adaptací herních světů a experimentování s virtuální realitou se i fantastika většinu času vyhýbala herní tematice jako malé, trochu prašivé příbuzné. Na druhou stranu ale můžeme čekat, že se vše změní s tím, jak dospívají nové generace autorů, pro něž jsou hry jedním ze základních stavebních prvků dospívání a klidně i dospělého života. A jedním z takových je i scenárista a spisovatel Ernest Cline, pro nějž je Ready Player One prvotinou.

V roce 1992 vydaná fantasy Wetemaa vydaná Veronikou Válkovou pod pseudonymem Adam Andres slavila u domácích čtenářů velmi slušný úspěch a později se dočkala také několika navazujících či doplňujících svazků. Dle vnitřní chronologie jde o knihy Hrútvang (1996), Sága o Halldorovi z Mortaluny (2004), Rytíři kněžny Rhonwen (2004), Sága o Wannovi, synu Orlygově (2006) a O cestě do Jižního Edagwonu (1995). Jako celek tak patří k nejmohutnějším fantasy sériím u nás, což může být pro některé čtenáře vcelku překvapivé. Ovšem Wetemaa se nedočkala pouze navazujících knih, ale pod hlavičkou nakladatelství Zoner Press a v péči výtvarníka Petra Kopla se má zrodit neméně mohutné komiksové zpracování, které svou šíří nemá mít na českém trhu obdoby…

Cayce Pollardová se živí jako lovkyně trendů; nežije v odlidštěném světě, protože tam by nemohla (a ani Gibson sám) postřehnout změny. Nejmocnější a nejbohatší společnosti si ji najímají pro jedno krátké ano, nebo ještě kratší ne pokaždé, když chtějí přijít na trh s novým logem, novou značkou. Cayce netuší, jak to funguje, ale přesně ví, co uspěje a co nikoliv. A během jedné podobné, skvěle placené, ale vlastně tuctové prácičky jí zaměstnavatel nabídne nejpodivnější úkol jejího života: najít autora podivuhodných, po síti distribuovaných  klipů, kolem kterých se vytvořila specifická subkultura, k níž patří i sama Cayce. Mise, která se z intelektuální a fanouškovské obsese stane bojem o život… protože ve světě po 11. září 2001 se nedá věřit ničemu a nikomu.

Klasický příběh z pera Brama Stokera o upířím hraběti Drákulovi zná asi každý, co kdyby ale neblaze proslulý kníže temnot poněkud zrenovoval útroby svého hradu na útesu a začal provozovat luxusní hotel, zaměřený na poskytování těch nejlepších dostupných služeb ostatním hororovým monstrům? Právě to je základní myšlenka rodinné komedie Hotel Transylvania, jež zamíří do tuzemských kin 18. října tohoto roku. Hororovými monstry jsou samozřejmě myšleni nejklasičtější antagonisté jako Frankenstein, Bigfoot, bezhlavý rytíř, kostlivci, mumie, zombie, vlkodlaci, atd. Ti všichni si sem jezdí tajně odpočinout od strašení ve hřbitovních kobkách, temných lesích a pyramidách. Jenže co kdyby se tajemství o jejich společném rekreačním pobytu provalilo na veřejnost?

Faustovská legenda patří mezi klenoty světové literatury, pověry a báchorky o úpisech podepsaných krví jsou neméně známé. Proč z klasické látky neudělat komediální horor, ve kterém hlavní hrdina, ztělesnění chladnokrevnosti, rozumu a okázalé důstojnosti změří síly s poťouchlými pekelnými mocnostmi? To si možná řekl Jonathan L. Howard, než jeho literární hrdina poprvé přišel na scénu. Johannes Cabal moc dobře ví, že smlouva s ďáblem je záležitost, která nedopadne téměř nikdy dobře. I s tímto riskem jednu takovou uzavřel, kdysi v minulosti, kdy neváhal nabídnout za možnost poznání tajných nauk i své zatracení. Teď však přichází do pekla s nabídkou sázky. A odchází s roční lhůtou pro její splnění a s ďábelským karnevalem na kolejích.

Někteří objevili Píseň ledu a ohně teprve nedávno díky televiznímu seriálu a její knižní vydání pak díky obnovenému vázanému vydání, jiní už mají dlouho očekávaný Tanec s draky přečtený v originále, ale stále je tu početná skupina čtenářů, kteří se na tento okamžik těšili několik dlouhých let. Ano, vážení, nakladatelství Talpress už koncem května chystá české vydání Tance s draky, pro jistotu nejen ve vázaném, ale souběžně také v brožovaném děleném vydání. Jedna z nejočekávanějších knih tohoto roku už tedy pomalu klepe na naše peněženky a není pochyb, že ty se velmi ochotně otevřou. Otázka je, jak dlouho budeme čekat na dokončení ságy a zda se snad závěr nedozvíme přednostně z televizních obrazovek, ale to už je věcí fantastické budoucnosti, na kterou si ještě pořádně počkáme…

V první části Pozoruhodných počinů, které jsme věnovali kanadskému režisérovi Davidu Cronenbergovi, jsme měli možnost seznámit se s počátky jeho filmařské kariéry. Cronenberg rozhodně není tvůrcem tuctovým, jak ostatně potvrzují nejen jeho artové debuty, ale i pozdější někdy až šokující snímky. Ačkoliv je to tvůrce skutečně žánrový, témata, která zpracovává, ryze žánrová nejsou. Účinky drog na lidskou psychiku, ke kterým se průběžně vrací, nebo mutace, které mění lidské chování. Pozornost médií upoutal takřka okamžitě, jeho vliv na diváky byl probírán i na vládní úrovni, kritika ho stíhala velmi nevybíravými slovy. Přes to všechno dokázal bez podpory velkých Hollywoodských studií natočit horor, kterým dokázal, že patří mezi světovou špičku…

Stvořitelka hrdého draka Temeraira letos  svým věrným čtenářům přichystala už sedmé pokračování barvitých dobrodružství z období napoleonských válek okořeněných přítomností vznešených létajících plazů a stále ještě čeká na filmové zpracování populární série, o které měl svého času zájem sám režisér Peter Jackson (ten však v současnosti dává přednost pobíhání s hobity po Novém Zélandu). Česká vydání mají pod hlavičkou spolupráce Tritonu a Arga menší zpoždění, ale to zase tolik nevadí, na zábavnou fantasy v podání držitelky Ceny Johna W. Campbella pro nadějného nováčka žánru se vyplatí si počkat. A tak vzhůru do oblak na křídlech Temeraira, tentokrát nám stránky románu slibují mohutnou bitvu s Napoleonem…