Obsah čísla 7/2013

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 7. 2013

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Gregory Manchess je tak trochu nenápadný muž, alespoň co se fantastiky týče. Sice v ní na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let začínal kariéru, ale intenzivněji se k ní vrátil až někdy na sklonku minulého desetiletí, kdy už patřil mezi nejžádanější americké ilustrátory. Jeho jméno se neobjevuje na seznamech výtvarníků oceněných žánrovými cenami, přesto vystavuje s těmi největšími hvězdami. Naposledy minulý měsíc, kdy se jeho obrazy ocitly v rámci prestižní akce Spectrum Fantastic Art Live na výstavě, kde se prezentoval společně s Michaelem Whelanem a Donatem Giancolou, obrovskými osobnostmi dnešní SF/F ilustrace. Svoje zkušenosti si nenechává pro sebe, ale často a rád vyučuje na výtvarných kurzech...

Stejně jako v módě, architektuře nebo designu, i ve společenských hrách přicházejí zlomové okamžiky, které uvedou na trh převratnou inovaci a svěží vítr. Taková novinka se poté vrací v různých podobách a obměnách celé roky, dokud se buď neomrzí, nebo není nahrazena něčím jiným. U karetních her byl prvním takovým mezníkem zřejmě objev sběratelských karetních her, z nichž nejznámější Magic: the Gathering oslaví letos už dvacet let své existence a za tu dobu si získala miliony hráčů po celém světě. V tomto článku vám představím Dominion, který znamenal pro karetní hry stejně důležitý zlom. Svědčí o tom i rovných čtyřicet jedna nominací a ocenění, která si tato hra v letech 2008 až 2010 vysloužila.

V naší sérii článků jsme častokrát zabrousili i mimo Hollywoodskou produkci a navštívili některé méně známé končiny, ovšem stále zůstáváme fanouškům audiovizuální fantastiky dlužni návštěvu v krajích, které se z netradiční filmové země rozvinuly do žánrové velmoci. Po druhé světové válce rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že by se tak na několika japonských ostrovech mělo stát, ovšem ekonomika této asijské země se brzy rozjela a její specifická kultura plná tradičních motivů se mohla představit světu. Představme si prvního z kultovních režisérů japonského souostroví Shin'ya Tsukamota, který proslul především svými horory. Je obdivovatelem Jana Švankmajera...

K velké radosti všech fanoušků domácího komiksu se v knihkupectvích nedávno objevil další sešit z vypečené komiksové řady Fanouš, kterou píše a kreslí tuzemský komiksový odborník na zombie a paranormální šmejd všeho druhu Dan Černý. Kniha Tři úkoly pro Klytoru naprosto zastiňuje doposavad úřadujícího hlavního reka všech třeskutých eskapád a veškerá dobrodružství a svízele zcela nepokrytě hází na bedra jeho potrhlé hipisácké kamarádky. Volnomyšlenkářská Klytora je tak vystavena třem ultra drsným úkolům, v nichž musí zachránit jak kůži svou, tak i svého jedenáctiletého hypergeniálního a všeho schopného kamaráda. Čeká nás další akcí našlapaná a dech beroucí jízda!

Komiksový král Kája Saudek stále láká pozornost široké veřejnosti. Nyní se v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově pod Kněžnou připravuje mezi 21. červnem a 15. zářím výstava Kája Saudek Ztracený & obnovený. Vystaveny budou práce z rozmezí let 1966 až 1674, což je dle znalce a neúnavného propagátora Saudkova díla Filipa Konečného zlatý věk mistrovy tvorby. Těšit se tak můžeme na ukázky z legendárních komiksů Honza Hrom, Příběh krále lvů Wallace, Hor sa, do hlbín!, Diamantová šifra, Tieň na hranici času, Lips Tullian a kresby z filmů Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Pro každého příznivce Saudkova díla jde o neskutečné lákadlo, kterému lze jen těžko odolat...

Náš ohlášený zánik vzbudil u našich čtenářů značnou pozornost a povzbudil nás k pokračování v naší práci. Po dohodě s vydavatelem a možnými sponzory se tak nakonec pokusíme vydržet a najít novou cestu, jak i nadále přinášet čerstvý příliv fantazie do vašich životů. Červencové číslo tak vyjde v obvyklém termínu a podobě. Budoucnost však patrně přinese některé změny. Děkujeme za podporu, kterou jste nám vyjadřovali i za náměty, jak se z nepříjemné situace dostat. Některé využijeme, jiné jsou asi neproveditelné. První krok je i pro nás nepříjemný, ale jsme donuceni zdražit časopis ve volném prodeji na 95 Kč. Předplatné zůstává v původní výši. Ovšem další kroky k záchraně se neobejdou bez vaší pomoci...

Málokdo si dokáže udržet po desetiletí úspěšnou kariéru a vzdorovat všem tsunami stylů, módních výkřiků a dobových preferencí. Neunikl jim ani tak zkušený profesionál jako byl Darrell K. Sweet, člověk, který utvářel základní podobu fantastické ilustrace od sedmdesátých, přes osmdesáté až do devadesátých let minulého století. Souzněl s obdobím, kdy fantasy a science fiction byly mnohem víc o dobrodružství a zábavě, než o hlubokých a temných zákoutích lidské duše, všeobecném rozkladu a smrti na každém kroku. Sweetovy obálky se prodávaly ve velkém, zdobily neuvěřitelné množství podprůměrných paperbacků i nekonečných ság a mnohdy byly zajímavější než samotné texty.

Sto tisíc království nedávno debutující americké spisovatelky Nory K. Jemisinové patří k tomu nejzajímavějšímu, co se letos na domácím trhu s fantastikou objevilo. Atmosféra vznešeného vladařského sídla plného vražedných dvorních intrik získává díky přítomnosti spoutaných bohů punc jedinečnosti, jenž vám sice připomene díla Rogera Zelaznyho či Neila Gaimana, ovšem Jemisinová je v rámci možností, které jí nejen tito dva vynikající spisovatelé ponechali, svá a jedinečná. Nejde o román, jenž by se vám zcela jistě líbil, na to je osobní vkus každého čtenáře příliš nepostižitelný, jde však o knihu, se kterou byste se měli alespoň zkusit seznámit. I kdyby jen z krátké ukázky, která pouze trochu napoví, nebo z krátkého rozhovoru...