Obsah čísla 7/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 7. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Ostravsko má bohatou historii, která se často váže k těžkému průmyslu, jenž kraji vtiskl charakteristický ráz. Město ležící na Jantarové stezce pozvedl na úroveň nejvýznamnějších metropolí Česka. I přes cynické úšklebky a nemístné poznámky škarohlídů je nutné konstatovat, že se jedná o oblast v mnoha ohledech nesmírně inspirativní. Prostředí přímo vybízí k využití pro alternativní akce a festivaly. Zájem o fantastiku zde vždy bujel, ale u akcí samotných se jednalo spíše o práci a nadšení jedinců a menších kolektivů s totožnými zájmy. V současnosti podobný stav víceméně přetrvává, i když počet fanoušků roztroušených po regionu významně vzrostl. Festival Fantastická Ostrava si dal za cíl sjednotit ono bujné podhoubí žánrové základny…

Otázka „kdo jsem“ a „kam vlastně patřím“ patrně trápí většinu dospívajících, není tedy divu, že se tímto problémem zabývá i hrdinka komiksu Alisik autorské dvojice Voght-Rufledt. Důležité ovšem je, že pro Alisik jde o otázky skutečně palčivé. Probudila se totiž na starém hřbitově, mrtvá, a vůbec nic si nepamatuje. Komiksů, ve kterých vystupují mrtví či nemrtví, je slušné množství a zpracování přechodu mezi světy tak bylo už dříve zpracováno mnohokrát. Může tedy Alisik ještě něčím překvapit? Jak je patrné už z přebalu knihy, jedná se o první část tetralogie o dívce, která se probudí mezi světy a sama vlastně netuší, kým je a kde se ocitla. Možnosti, jak překvapit hrdinku i čtenáře, jsou tedy značné a autorům otevírají vskutku široký prostor...

Neil Gaiman je ikonou městské fantasy. Oblíbencem čtenářských zástupů se stal díky komiksové řadě Sandman a o svém talentu nejen pro komiksovou tvorbu přesvědčil v roce 1991, kdy napsal scénář k televiznímu seriálu a spolu s ním také knihu s názvem Nikdykde. Opomenout nelze ani jeho nejoceňovanější dílo Američtí bohové, které bohatě čerpá z různých mytologií. Nemalou úlohu v něm sehrála i ta severská, k níž se autor posléze vrátil v knize plné bájných příběhů. Severská mytologie z roku 2017 byla vydavatelstvím OneHotBook vybrána k adaptaci na audioknihu, čímž vznikla téměř šest a půl hodinová stopáž čtená vypravěčským matadorem Pavlem Soukupem, jehož jsme si naposledy mohli vyslechnout jako narátora Kingova slavného hororu To.

Dnes už pozapomenutý severoirský spisovatel Bob Shaw je znám zejména díky svým románovým trilogiím Orbitsville a Land and Overland. Děj první z nich se točí kolem objevu artefaktu v podobě Dysonovy sféry, druhá se odehrává v obdobně zajímavém systému dvou planet, které spojuje společná atmosféra umožňující meziplanetární cesty v horkovzdušných balónech. U nás proslul především právě díky dvěma románům z Landu a Overlandu, mimo to napsal přes patnáct samostatných románů a řadu povídek, přičemž většinu z těch česky vydaných si můžete přečíst ve sbírce Temná noc v říši hraček. Asi nejznámější Shawovou povídkou je pak na Huga a Nebulu nominovaná „Světlo jiných dnů“ z roku 1966, v níž zaujal fiktivním vynálezem tzv. pomalého skla…

Přinášíme vám výsledky čtrnáctého ročníku ankety Aeronautilus oceňující nejvýznamnější díla žánrů sci-fi, fantasy a hororu. Ceny Aeronautilus byly tradičně vyhlášeny v rámci závěrečného večera na Festivalu Fantazie v Chotěboři dne 7. července 2018. V knižní kategorii se prosadilo autorské duo Františka Vrbenská a Lucie Lukačovičová s románem Hořící kůň. Františka Vrbenská si odnesla rovněž cenu za povídku Zlaté mlhy na pobřeží z antologie Žena se sovou. Nejlepší obálku minulého roku vytvořil Milan Fibiger. Cenu pro nejlepší web si vysloužili tvůrci internetové stránky vanili.cz. Ceny pro velmistry žánru si po zásluze odnesli Jiří Pavlovský v organizátorské lóži a Miroslav Žamboch v lóži autorské. Všem vítězům srdečně gratulujeme!

Ještě strnule hledíme na odbíhajícího Tyranosaura z Jurského světa a do kin už společně s další fantastickou náloží zavítala vlna dalších snímků. Akční podívanou plnou klišé zajistí v Mrakodrapu svalnatý Dwayne Johnson, který bude s protézou místo nohy šplhat na hořící výškovou budovu, aby zachránil nejen svou rodinu. Na vážnější notu zahraje dánské Tísňové volání, jehož hrdina začne po náhle přerušeném hovoru na tísňové lince pátrat po zřejmě unesené ženě. Muzikál Mamma Mia! se vrací v pokračování s podtitulem Here We Go Again, a to včetně starých známých hvězd. Silvester Stallone se v novém Plánu útěku opět pokusí uniknout z přísně střeženého vězení a samozřejmě na to nebude sám. V kině pak můžete nahlédnout i do Hotelu Artemis...

Vladimír Šlechta je muž slova. Když v roce 2016 dorazila na pulty Kukaččí mláďata, nechal se slyšet, že jde o poslední kapitolu starého Krvavého pohraničí a zároveň o první knihu sledující novou generaci hrdinů v autorově drsném, fantastickém světě. Jak řekl, tak také udělal, což dokazuje jeho nová kniha vydaná v nakladatelství Brokilon pod názvem Zima v Thonnierice. Při její propagaci autor mimo jiné zmínil, že tentokrát půjde spíše o detektivku než o klasickou fantasy. Očekávání byla tedy značná. Nezbývá než si říct, zda jim román ve výsledku dostál. Hlavními protagonisty jsou opět potomci darebáka Thompsona, jenž se vypracoval ze zabijáka orků až na muže tahajícího v pozadí za nitky. Aktuálně se po něm ovšem slehla zem...

Žijeme v časech hněvu. Křik a řev jsou běžné v politických debatách. Urážky a nenávist jsou vnímány jako cesta kupředu. Platíme rozhořčením, a ignorance je naším prokletím. Jeden autor to předvídal: Harlan Ellison. Každý fanoušek sci-fi by měl znát Harlana Ellisona, jenž za svou více než šedesátiletou spisovatelskou dráhu napsal přes sedmnáct set povídek včetně klasik jako Nemám ústa a musím křičet, Smrtipták („The Deathbird“) a „Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tikytak. Nenazývejme ho ale pouze autorem science fiction. Jeho příběhy se pohybují napříč žánry od sci-fi přes fantasy až k hororu, od detektivek k mainstreamu. Ellison psal slipstream dříve, než tento termín přišel na svět. Ellison obdržel devět cen Hugo, čtyři Nebuly a spoustu dalších cen...

Věkové doporučení na úvodním svazku komiksové série Pochmurný kraj (v originále Harrow County) upozorňuje, že kniha obsahuje násilí a hororové scény, a proto není vhodná pro děti do čtrnácti let. Další dílo z produkce amerického vydavatelství Dark Horse, o jehož český překlad se postaralo nakladatelství Comics Centrum, skutečně slibuje náležitě temnou zábavu – stačí ho jen letmo prolistovat a upoutají vás příznačně pochmurné, tmavé panely malované akvarelem, za něž je zodpovědný talentovaný Tyler Crook. Dostojí však příslibu hrůzostrašné zábavy i samotný příběh z pera scenáristy Cullena Bunna, kterého domácí čtenáři znají pouze z několika klasických marvelovek? Opravdu nás v Pochmurném kraji vyděsí ona „hejna běsů“, dle nichž se první díl série jmenuje?

Skupina stolních her označovaných jako Arkham Horror Files vychází ze světa H. P. Lovecrafta a jeho nezapomenutelného kultu Cthulhu. Díky vydavatelství Blackfire se už můžeme těšit z českých lokalizací Arkham Hororu, Eldritch Hororu a nedávno se překladu dočkala i druhá edice Panství hrůzy. Hry se od sebe naštěstí v mnohem liší a každá z nich přináší skutečně jedinečný zážitek z hraní. Panství se vymyká především tím, že si prozatím nejvíc z jmenovaných titulů zakládá na důstojném vyznění atmosféry tak dobře známé z děl mistra H. P. Lovecrafta i na jeho lásce k děsuplným příběhům, což je dosaženo především možností vyprávění ve stylu počítačových adventur. Příběh zde hraje prim a vaše rozhodnutí je stěžejní.

Řada čtenářů vnímá G. R. R. Martina pouze skrze Píseň ledu a ohně, ohromně úspěšnou, byť zatím nedokončenou fantasy ságu, která si získala nesmazatelné místo v síni slávy těch nejlepších fantastických příběhů všech dob. To je samozřejmě pochopitelné, jak ale každý poučenější fanoušek fantastiky ví, zároveň i dost nespravedlivé. Martin se nechal pohltit světem Západozemí až ve zralém věku, s už bohatou kariérou v zádech, ověnčenou řadou žánrových cen včetně těch nejprestižnějších. Patří mezi ty fantasty, kteří se suverénně pohybují v prostředí nejrůznějších poloh a stylů, napsal řadu skvělých science fiction i hororových příběhů. Zároveň nelze zapomínat na skutečnost, že jde o skvělého povídkáře, této formě dával v prvních desetiletích tvůrčí kariéry zřetelně přednost...

Kde pořád berou ty ostrovy? Poslední projekt nazvaný sebejistě Jurský svět před pár lety ztroskotal a nyní se na dinosaury ovládaném a lidmi opuštěném ostrově probudila k životu sopka, která má za riskantním genetickým experimentem udělat tlustou čáru a jednou provždy vrátit slávu druhohor do muzeí a na stránky učebnic. Ale je zde ještě jedna šance, další ostrov, bez sopky a přitom stranou civilizace. Záchranná akce se neobejde bez dokonalé znalosti prostředí, pročež se na scénu vrací dvě známé a osvědčené tváře, tedy Chris Pratt a Bryce Dallas Howardová. Všechno ostatní je nové a hlavně jiné, nikoli větší, barevnější a hlučnější, ale jiné. Tedy přesně takové, jaké jsou všechny filmy Juana Antonia Bayony…

Když se v únoru rozdávaly zlaté sošky Oskarů, byl Del Torův film Tvář vody jasným favoritem. Jeho tvůrci šli na pódium celkem čtyřikrát a nakonec i kvůli převzetí ceny za nejlepší film. Avšak ani přes nesporné produkční kvality si většina fanoušků barvité filmografie Guillerma del Tora tento film nezařadí mezi jeho nejlepší díla, přestože původní scénář pracující s romantickým příběhem o krásce a netvorovi nabídl ve filmovém zpracování příjemnou retro atmosféru studené války v průběhu šedesátých let minulého století. Stejný příběh je v literární podobě výsledkem už druhé spolupráce Del Tora s žánrově spřízněným autorem hororů a thrillerů Danielem Krausem, s nímž se místo divácké pozornosti tentokrát uchází o čtenářovu fantazii…

Vladimír Šlechta střídá pod vlajkou nakladatelství Brokilon v posledních několika letech dva ze svých oblíbených cyklů s železnou pravidelností. Ve svém na novinky bohatém roce 2015 to byli vedle Roku Havrana a tolkienovského Tajemství Morie oggerdovští Lovci přízraků, o rok později pohraniční Kukaččí mláďata a ve stejném duchu se v posledních dvou letech prostřídaly rovněž sbírka Já, Gowery a nedávno vydaný román Hořící přízraky, který volně navazuje právě na předcházející "Kukačky", přestože se autor dušuje, že jde o knihu samostatnou a pokud se nebudete bát spoilerů, můžete se do Šlechty pustit právě touto knihou. U čtenářů našeho webu lze ovšem znalost předchozích knih předpokládat, takže se můžete směle pustit do naší ukázky...