Obsah čísla 8/2017

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 2. 8. 2017

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Americký spisovatel Mark Frost není pro tuzemské čtenáře neznámý, dvojici jeho románů Seznam 7 a 6 mesiášů před nějakými dvaceti lety vydala brněnská Jota. Známější je ale spíš jako spolupracovník režisérského génia Davida Lynche, spolu s nímž se začátkem devadesátých let podílel na fantaskním hitu Městečko Twin Peaks a roli spolupracovníka si zopakoval i v letošním pokračování. Vedle nového televizního seriálu se do světa tajemného maloměsta situovaného poblíž kanadské hranice vrátil i románovou formou, dvojice titulů vznikla v posledních dvou letech bezpochyby v souvislosti s uvedením nové řady seriálu. První z těchto románů letos na český trh pod názvem Tajná historie Twin Peaks přináší opět nakladatelství Jota.

U Vladimíra Šlechty a Brokilonu jsou jisté hned dvě věci. Tou první je skvělá obálka, a přestože slovenského výtvarníka Michala Ivana díky návalu práce vystřídal nový český výtvarník Tomáš Flak, jistota kupodivu přetrvala, pokud se tedy obálky ještě o fous nezlepšily. Druhou skálopevnou jistotou je známé prostředí, ať už je to do fantasy spadající Krvavé pohraničí či postapokalyptický Oggerdův svět, o jehož opuštění kdysi spisovatel přemýšlel a dnes je šťastný, že tak nikdy tak docela neudělal. Po knihách Střepy z Apokalypsy, Ostří ozvěny, Kyborgovo jméno, Projekt Berserkr, Keltská brána a Lovci přízraků se k Oggerdovi vrací v dalším souboru „střepů z apokalypsy“ a my vám z knihy jako obvykle přinášíme obsáhlou knižní ukázku...

Fantastika nabízí nepřeberné množství žánrů a subžánrů, výběr je tedy opravdu široký a jak léta plynou, na výsluní se vyhřívá ten či onen. I český čtenář s lehkým odstupem podléhá soudobým trendům a vlivům. Přesto má už delší dobu v oblibě příběhy plné násilí, krve a ničení nelidských potvor, okořeněné černým a cynickým humorem, to vše pod taktovkou neohroženého a nezničitelného hrdiny, jemuž není nic svaté. Nemluvě o hláškách majících tendence zlidovět. Alex Drescher je pseudonym autora, jenž se rozhodl přispět svou troškou do pomyslného mlýnku na maso. Výsledkem je jeho už šestá kniha Lovcův odkaz z nově zahájeného cyklu Světla v temnotách, jenž se dějově řadí do známého světa Prolnutí. Objeví se zde i staří známí jako kupříkladu Richard Svátek...

Ani v letošním roce není nouze o zajímavé počiny jak na poli knih, tak i komiksů, ovšem pro steampunkové fanoušky je bezesporu jednou z největších událostí vydání komiksové knihy Lady Mechanika a tajemství mechanické mrtvoly, která se nedávno dostala na pulty knihkupectví díky nově založené edici Argomiks od v poslední době ve fantastickém žánru tak progresivního nakladatelství Argo. Nebojácná hrdinka s neznámou minulostí pátrá po tajemství svého původu ve světě plném parních výdobytků, děsivých technologií a zlotřilých padouchů. Uzavírá nečekaná spojenectví a prohlubuje stará přátelství, to vše v graficky podmanivém „guilty pleasure“ stylu kreslíře a scenáristy Joea Beniteze...

George R. R. Martin, dnes díky televiznímu seriálu Hra o trůny celosvětová mediální hvězda, začínal psaním vědecko-fantastických a hororových povídek. Na výsluní zájmu čtenářů fantastiky se vypracoval ve druhé polovině 70. let a právě z tohoto období, konkrétně z roku 1976, pochází čtivá a temná novela Sídlo červa, která v českém vydání nově vychází v samostatné knize ilustrované Johnem Picaciem. V rámci fantastické tvorby vydávané nakladatelstvím Argo jde o předznamenání obsáhlé, dvoudílné retrospektivní sbírky Snové písně, kde je Martinova povídková tvorba chronologicky seřazena a opatřena obsáhlými autobiografickými dodatky. Pro mnohé čtenáře je to šance poznat slavného autora ze zcela jiné stránky...

Příznivcům urban fantasy jistě neuniklo, že nakladatelství Host rozjelo v červnu sérii Spálený muž začínajícího britského spisovatele Petera McLeana. Drake, první svazek série, nese název podle hlavního hrdiny – nebo bychom měli spíše říct antihrdiny? Don Drake je diabolista, tedy člověk, který umí vyvolávat démony, a na této schopnosti si postavil živobytí – nechával se najímat jako vrah, co si nešpiní ruce osobně. Ale byť má svoje mouchy, v jádru to není špatný chlap, takže se nakonec rozhodl s touhle prací seknout. Zhruba ve stejnou dobu si ovšem udělal pořádný dluh přímo u šéfa démonického podsvětí a ten ho donutil přijmout ještě jednu zakázku. Při té ovšem Drake nedopatřením zabil malé dítě a od té doby se to s ním veze…

Connie Willisovou jistě nemusíme čtenářům fantastiky dlouze představovat. V českém překladu už jí vyšly celosvětově oceňované romány I když půjdu roklí šeré smrti (Triton, 2003), ... o psu nemluvě (Triton, 2012) a její patrně nejznámější Kniha posledního soudu (Triton, 2012). Záplava literárních ocenění se samozřejmě nevyhnula ani autorčině povídkové tvorbě, což jasně dokazuje sbírka Vnitřní záležitosti (Triton, 2013), v níž jsou shromážděny pouze kratší práce odměněné cenami Hugo či Nebula. Po kratší pauze se Connie Willisová vcelku překvapivě vrací na český trh díky nakladatelství Metafora se svým dosud posledním vydaným románem, v němž brilantně namíchala příběh, který spojuje to nejlepší z napínavé detektivky a romantické komedie...

S tvorbou amerického autora Johna Searlese se sice český čtenář mohl seznámit už v roce 2001, tenkrát šlo o překlad románového debutu Chlapec stále nezvěstný, po jeho vydání však následovalo více než patnáctileté ticho. To nyní přerušilo až nakladatelství Mystery Press, které letos přišlo se Searlesovým třetím románovým počinem. Nebudete se bát ničeho zlého (orig. 2013) slibuje dramatický příběh jedné nepříliš obvyklé americké rodiny, otec s matkou se totiž na plný úvazek věnují jakémusi vymítání duchů a zejména přednáškové činnosti s touto oblastí spojené. Rodinnou sestavu doplňují dvě dcery, čtrnáctiletá vypravěčka, vzorná Sylvie, a roli rebelky plnící zhruba osmnáctiletá Rose. Běžný život rodiny Masonových vypadá jako více či méně přerušovaný sled jednotlivých výletů...

Co víc by si mohl tvůrce komiksu pro své nejznámější dílo přát než velkorozpočtovou filmovou adaptaci? Jean-Claude Mézières, kreslíř jednoho z nejslavnějších evropských komiksů Valérian and Laureline, by jistě nepohrdl vyjádřením George Lucase, v němž by slavný režisér konečně potvrdil, že pro Hvězdné války skutečně čerpal inspiraci právě ze stránek komiksů o dvojici časoprostorových agentů. Na druhou stranu Luc Besson „valeriánskou“ inspiraci v případě Pátého elementu nikdy neskrýval a jako někdo, kdo už Valeriana v podstatě jednou natočil, se zřejmě ukázal být vhodným kandidátem. K padesátému výročí od uvedení prvního příběhu v časopisu Pilote tedy přivedl do kin film, jehož rozpočet činí závratných dvě stě milionů dolarů.

Až vám bude vrtat hlavou, jak rozeznat hipsterského Yettiho od těch ostatních, až budete přemýšlet, jak mocnou zbraň můžete stvořit z obyčejné gumičky na vlasy a při nesnázích volat svatou Marii Curie, s největší pravděpodobností jste byli nejen ovlivněni, ale doslova vtaženi do dobrodružných příhod Záleskautek, dalšího z komiksových počinů nakladatelství Paseka. Tábornickým dobrodružstvím tak, jak je známe z knížek Jaroslava Foglara, už v moderní době odzvonilo, ovšem i přes naše uspěchané a technologiemi protknuté návyky má objevování soužití s přírodou stále cosi do sebe. Čtveřice Shannon Wattersová, Grace Ellisová, Noelle Stevensonová a Brook Allenová se rozhodla přiblížit kouzlo skautského života...

Píše se rok 2052. Lidstvo se už téměř zvládlo vyhubit atomovkou a nyní umírá jedno ze sedmi dosud přežívajících měst. Ve spodních patrech vertikálně členěného Attiona City propuká epidemie neznámého viru, posledního hřebíčku do rakve chátrajícího ghetta – Downtownu. Přestože ti, kdo drží v rukou otěže města, žijí na míle vysoko, zdá se, že skuteční vládci a zároveň i nepříliš typičtí hrdinové se rodí právě zde, v rozkladem prolezlé temnotě zrozené v debutovém románu třiadvacetiletého spisovatele Pavla Bareše, jehož dílu dalo šanci brněnské nakladatelství Host v rámci své neustále rostoucí pozornosti vůči fantastickému žánru, chvályhodně bez rozdílu, zda jde o tvorbu zahraniční či domácí…

Počet filmových premiér se ve druhé polovině prázdnin neuspokojivě smrštil na minimum, jakoby si i kinosály chtěly oddechnout předtím, než dorazí podzimní filmová nálož. Ovšem i tak si z naší pravidelné nabídky, která s fantastikou místy jen koketuje, můžete vybírat. Z nežánrových filmů můžeme upozornit na domácí snímek Křižáček Václava Kudrnky s Karlem Rodenem v hlavní roli, jenž je dle ohlasů určen spíše pro náročnějšího diváka. To nový film Jana Svěráka Po strništi bos bude zřejmě cílit na co nejširší diváckou obec napříč generacemi. Po delší době se v našich kinech představí i původní slovenský snímek, kriminálka Petera Bebjaka Čára. Z dalších zahraničních snímků zmiňme komediální drama Gastóna Duprata a Mariano Cohna Vážený občan...

Jedenáctiletá Rose Franklinová se při projížďce na kole v okolí Deadwoodu v Jižní Dakotě náhle propadne pod zem. Ocitá se v krychlové místnosti, která je obložena panely s neznámými zářícími znaky. Samotná Rose leží na dlani obrovské kovové ruky, která vyplňuje celou místnost... Spící obři jsou debutovým románem kanadského spisovatele Sylvaina Neuvela a zároveň prvním dílem plánované trilogie se souhrnným názvem Akta Themis. Kniha v roce 2016 zaznamenala na anglo-americkém trhu značný úspěch a studio Sony Pictures už si pojistilo práva na filmovou adaptaci. U nás vychází díky nakladatelství Knižní klub se zajímavě graficky řešenou obálkou, i když se budete během čtení obávat, že otvorem vystřiženým v obálce o něco zachytíte a knihu si tak potrháte…

Už v roce 1968 mohli diváci zahlédnout Charltona Hestona, o jehož záda se na vraníkovi opírala unavená Linda Harrisonová, v dnes kultovním sci-fi snímku Planeta opic. Přes mnohá pokračování a nepříliš povedený remake režiséra Tima Burtona z roku 2001 zavítalo před šesti lety do kin Zrození planety opic, které díky novátorskému přístupu k látce sklízelo velmi kladné ohlasy u diváků i kritiky. Nedávno vstoupil na scénu třetí díl plánované trilogie uvozující původní příběh zrozený v podobě románu francouzského spisovatele Pierra Boullea a spolu s ním se vrátil rovněž vůdce opičího národa Caesar. Válka o planetu opic začala a na počest původního snímku se v ní vrací i výše zmíněná němá Nova. Dokázali tvůrci uspokojit nemalá očekávání diváků?