Obsah čísla 12/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 2. 12. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Jehličnaté stromky už pravděpodobně čekají na vašich verandách či balkónech a připravují se na vánoční ošacení. Mnohdy zbývá jen dořešit, jaké deskové či karetní hry se pod nimi objeví, pokud máte tu smůlu a jste už dospělý, přičemž si žádáte něco krapet komplikovanějšího, než jsme nabízeli v předchozím přehledu. Níže vytipované hry jsou stejně jako minule produktem různých domácích vydavatelství, zahrát si je můžete s rodinou, přáteli a některé dokonce i zcela sami, pokud dáte před vánočním shonem přednost vzácné chvilce klidu. Pokud tedy stále ještě váháte, co koupit svým drahým polovičkám, starším dětem či dobrým známým, zde jsou návrhy, které by vám s rozhodováním měly pomoci…

Originální komiksy pro dětské čtenáře jsou v čase předvánočním rozhodně něco, co stojí za pozornost, a tak společně nahlédněme do prvních dvou svazků komiksové série Amulet, které u nás vydalo nakladatelství Paseka. Zkušení fanoušci komiksů zajisté zbystří, vzpomenou-li si na dřívější kousky od Paseky, jakým byly kupříkladu knihy Rainy Telgemeierové, moderně pojatá tábornická dobrodružství Záleskautek či lehce hororový komiks Agnes a sedmý host. Ať už máte rádi fantasy klasiku, s žánrem se teprve seznamujete, anebo jste pouze zvědaví, jak může autor japonské národnosti zpracovat západní vlivy ve své tvorbě, Amulet může být vhodnou volbou. V prvních dvou svazcích Paní kamene a Prokletí kamene se totiž otevírá příběh, jenž může upoutat každého…

Stejně jako se dočkala svého pokračování antologie slavné editorské dvojice Gardner Dozois a Jonathan Strahan, dočkala se svého následníka rovněž antologie Space Opera sestavená šéfredaktorem časopisu XB-1, Vladem Ríšou. V nedávno vydané antologii Space Opera 2018 se setkáme s osmi vesmírnými dobrodružstvími, přičemž se trojice autorů ve složení Ondřej Neff, Vlado Ríša a Lucie Lukačovičová opakuje a nově je doplňují Julie Nováková, Jan Kotouč, Františka Vrbenská, Miroslav Hokeš a Martin Gilar. Co jméno, to zkušený autor kratších fantastických prací, s jehož literárním dílem se jistě každý příznivec české science fiction nejednou setkal. My vám z jedné z povídek přinášíme obsáhlou ukázku...

Příběhy z dětství prožitého v krajinách švédských polí, jezer a předměstí, jejichž nedílnou součástí jsou obří stroje, dinosauři a zohýbané relikty strojů, u nichž se skutečný účel dávno vytratil pod všudypřítomnou námrazou, i tak by se dala charakterizovat ranná tvorba švédského malíře a designéra Simona Stålenhaga. Své obrazy tvoří digitálně, stylem záměrně napodobujícím malbu olejovými barvami na podkladu imitujícím plátno, přičemž všechny byly dlouhou dobu přístupné pouze na internetu. Jeho první tiskem vydaná kniha Ur Varselklotet (2014), v češtině nazvaná jednoduše Smyčka, nedávno vyšla jako velkoformátová publikace u nakladatelství Argo. A co se hodí k předvánočnímu punči lépe než mrazivé, nostalgické Švédsko zaplněné futuristickými vizemi a dětským úžasem?

Kniha je vedle nových párů ponožek tím nejvděčnějším dárkem pod stromeček. Na webu XB-1 už sice několik doporučujících článků pro tento rok vyšlo, dnes ovšem nastal čas věnovat se těm nejmladším čtenářům. Následující výběr fantastické literatury pro děti čítá deset titulů, pouhý zlomek toho, co se na našem trhu s knihami pro nejmenší letos objevilo. Vrací se staří známí v nových dobrodružstvích, objevují se ale také zavedení hrdinové v zajímavých reedicích a nových vydáních a dostávají se do povědomí další generace čtenářů. Snad v následujících řádcích naleznete inspiraci. Jako vždy vám při výběru nejen knižních dárků přejeme šťastnou ruku. Budete-li mít pocit, že jsme přehlédli některé zásadní a přelomové tituly, neváhejte je připomenout v komentářích...

Třetí ročník opět nabídl zajímavý program pro všechny milovníky hororu a všeho s ním spojeným. Přednášky, křty knih, maskérna, hororové filmy, gotická hudba, besedy a pokec s lidmi, kteří mají rádi hororovou kulturu. Oproti minulým letům se HorrorCon přestěhoval do nového místa. Dark Velvet café je sice pěkný a útulný, ale neposkytuje dostatečně velké prostory, a tak se letošní akce odehrála v klubu Cross. Ten shledávám pro pořádání akcí s tématikou hororu nebo sci-fi ideálním. Především svou výzdobou a architekturou je vlastně sám o sobě fantastickou kulisou. Prostory Crossu umožňovaly HorrorCon rozdělit do tří sekcí. Tou první byla maskérna, která se nacházela v přízemí...

V mistrovském díle Hyperion zanechal romanopisec Dan Simmons své hrdiny spolu se čtenáři v té nejnapínavější možné situaci. Poutníci se dostali na místo určení, k Hrobkám času, slavnému hyperionskému artefaktu, nicméně dál už román nepokračoval. Hyperion tak odvyprávěl pouze první část příběhu, dozvěděli jsem se v něm, kdo a proč putuje za tajemným Štírem, ovšem nic dalšího. V tomto dosud neodhaleném tajemství ostatně tkvěla jedna z ingrediencí silného kouzla celé knihy, podobně jako například v pozdějším Ílionu na sebe autor navršil takové množství záhad a nedopovězených zápletek, že se i čtenář obdařený značnou fantazií či žánrovou zkušeností mohl jen nesměle dohadovat, jaké bude vyústění tak zamotané fabulace...

Výsledky literární soutěže Daidalos 2018 byly jako už tradičně vyhlášeny na letošním Fénixconu v sobotu 1. prosince v brněnském hotelu Vista. Do letošního ročníku jste nám poslali podobně jako v uplynulých letech nadstandardní počet soutěžních prací – tentokrát jich přišlo 265 ve 222 zásilkách. Z tohoto množství postoupilo do užšího výběru 30 povídek, z nichž jich 28 vydrželo až do finále. Porotou soutěže byla kompletní redakce ve složení Vlado Ríša, Jaroslav Jiran, Martin Šust a překladatel Tadeáš Pelech. Vítěz získal vedle věcných cen rovněž originální ilustraci ke své povídce a cenu ve zbrusu nové podobě. Všem zúčastněným děkujeme a gratulujeme nejen vítězi, ale i všem finalistům, jejichž práce se postupně objeví na stránkách časopisu XB-1.

Howard Phillips Lovecraft nepřestává fascinovat ani osmdesát let po své smrti. Jeho povídky se už dávno zařadily do zlatého kánonu hororové literatury, vytvořil v nich osobité univerzum, na které dál a dál navazují nové generace autorů. Neméně lákává se však zdá být i Lovecraftova rozporuplná osobnost. Nejen na ni se zaměřil americký spisovatel Paul La Farge v pozoruhodném románu Noční oceán. Ten sice není hororem, dokonce neobsahuje žádný fantastický prvek, hlavu vám však zamotá pořádně. Na počátku příběhu stojí doktorka Marina Willetová, od níž se čtenář dozvídá, že její manžel Charlie uprchl z psychiatrické léčebny a jeho poslední stopy končí na břehu jezera Agawam…

Iaina Bankse může český čtenář znát především jako autora nežánrových románů (např. Vosí továrna nebo Most), z jeho sci-fi tvorby, pro niž ve jméně užívá iniciálu M., vyšly v českém překladu donedávna pouze romány Rub a Líc (Talpress, 2002) a Consider Phlebas (Classic, 2000). Druhý jmenovaný se u nás ovšem neproslavil jako fenomenální vesmírné dobrodružství od světoznámého autora, nýbrž jako ukázka otřesného překladu, jímž je možné bezpečně zabít knihu jakýchkoli kvalit. Nakladatelství Planeta9 nyní úvodní díl cyklu Kultura vydává v novém překladu pod názvem Pomysli na Fléba a s příslibem toho, že se v příštím roce dočkáme i dvou následujících (samostatných a česky nikdy nevydaných) svazků ze stejného univerza...

Český název oceňovaného románu britské autorky Naomi Aldermanové přirozeně vyvolává otázku, kolem níž by bylo možné vystavět celou recenzi. Kolik je napětí v Napětí a jakým způsobem jsou různé významy tohoto slova zapracovány do fikčního světa, v němž se kniha odehrává? Taková analýza by však měla povážlivé trhliny už od samého počátku, protože původní název románu z alternativní současnosti je The Power, tedy termín odlišného významu a s podstatně širším interpretačním záběrem. Na první pohled se jedná o drobnost, zejména pokud přihlédneme k faktu, že kniha vypráví o ženách schopných vytvářet a využívat elektrickou energii, což činí oba názvy dostatečně výstižné a současně provokující svou mnohoznačností. Přesto je tento rozpor pro Napětí v mnohém charakteristický...

Deskové i karetní hry se těší stále větší oblibě, a tak jsme se v redakci webu časopisu XB-1 rozhodli potěšit vás přehledem zajímavých deskových her v české lokalizaci napříč domácími vydavatelstvími. Snad vám přehled pomůže zorientovat se v přetlaku možností, které jsou dnes k dispozici. S některými tituly jste se mohli setkat v pravidelných recenzích, jiné jako horké novinky na své testování teprve čekají. Přehled nabídneme ve třech dílech zaměřujících se na dětské hry, hry pro náctileté i dospělé a hry pro náročné hráče. Všechny by měly být dostupné a k mání buď už teď, anebo v nejbližších dnech, takže už na nic nečekejte a pořiďte si dostatečnou metráž vánočního papíru – některé krabice se totiž chlubí mamutími rozměry...

Prosadit se na českém knižním trhu, kde o přízeň čtenářů bojují desítky větších i menších nakladatelství, je zpravidla úkol dlouhodobý, nesnadný a (nejen finančně) vyčerpávající. Nejinak je tomu i v případě žánrové literatury. Nakladatelství Planeta9 vstoupilo do této arény v roce 2017 drobnou, avšak nápaditou novelou Okno do času anglického romanopisce Petera F. Hamiltona. Už tehdy však dávalo najevo, že má v plánu mnohem víc. A také že ano, po komorním příběhu přišlo s ambiciózním vesmírným dobrodružstvím, jehož rozsah nemá v současnosti na českém trhu konkurenci, vždyť román Pandořina hvězda: Bariéra je i přes úctyhodných takřka sedm set stran jen první polovinou úvodního svazku tzv. Ságy Společenství...

Angličan Joe Dever se během devadesátých let prosadil díky gamebookům z řady Lone Wolf, v nichž jsme i my díky dnes už neexistujícímu nakladatelství AFSF prožívali četná dobrodružství s neohroženým členem řádu Kai. V českém překladu vyšlo dohromady patnáct knih z této téměř třicetisvazkové série. Před pár lety ji v aktualizovaném a mírně rozšířeném provedení oživilo nakladatelství Mytago. Letos se Mytago pustilo také do doplňující série fantasy románů, které Dever napsal se spisovatelem Johnem Grantem (ten je znám především jako spoluautor masivní Encyklopedie fantasy). Společně jich napsali hned dvanáct, tři z nich známe z někdejšího českého vydání a nyní se s prvním můžeme znovu setkat na českých knižních pultech...

Vítejte u čtvrtého dílu seriálu, který přináší zprávy z oblasti domácího literárního hororu. Mnozí tvrdí, že žánr hrůzy je v rámci fantastiky jakýmsi opomíjeným bratříčkem, další k tomu ještě přidávají, že u nás moc nevychází, a když už, tak jen ten překladový. Osobně si nemyslím, že situace je až tak hrozivá, jak se mnohým zdá, nicméně je jasné, že k ideálnímu stavu má také daleko. Jednodušší je samozřejmě nad stavem věcí lkát, ale přijde mi, že bude lepší s tím něco udělat. Tak se zrodila idea Nalezenců černého románu, série článků, v nichž bude nejprve formou krátké recenze představeno dílo, které v poslední době vzešlo z temné líhně, přiložen medailonek autora a na závěr bude položeno i několik otázek. Dámy a pánové, fanoušci literárního hororu...