Prey je zvláštní film. Nijak zvlášť dobrý, ale taky nijak zvlášť špatný. Koneckonců, když něco začne hromadnou sebevraždou lesní zvěře, pak prostě není možné, aby šlo o něco vyloženě špatného. Pokud do toho tedy tvůrci nezačnou tahat hlubší příběhovou linku. No, ale ani ta nevadí, pakliže se točí kolem hnojiva. Toxického... ehm. Zkrátka, představte si, že se tohle fakt strašně moc toxické hnojivo dostane do vody a tu vodu vypije březí samice sus scrofy, alias prasete divokého a posléze porodí asi šest šílených mláďat, které nejenže mají sklony ke kanibalismu, ale navíc začnou lovit i všechna ostatní zvířata v dosahu. No a přihoďte k tomu čtveřici lovců, která vyrazila do lesa v domnění, že víc než na jedno podobné monstrum určitě nenarazí.

Navzdory tomu, co bylo napsáno v minulých dílech této série článků, existují i v Hollywoodské produkci počiny, které se staly nadčasovými a které obohatily audiovizuální tvorbu zajímavými inovacemi. Jedním z nich je adaptace románu Pierra Boulleho Planeta opic (La planète de singes, 1963), které se zhostil režisér Franklin James Schaffner. Film Planeta opic (Planet of the Apes, 1968) byl natáčen v Kalifornii a za pozoruhodnou práci maskérského týmu získal Oscara. Tento snímek se ale zapsal do srdcí fanoušků nejen maskami, ale i příběhem, dekoracemi a inovativní hudbou. Jeho aktuálnost pak dokazuje nejen letošní premiéra snímku Zrození planety opic (Rise of the Planet of the Apes, 2011), kterou režíroval Rupert Wyatt, ale i televizní seriál, filmová pokračování a dokonce i komiks.

Vážení a milí příznivci Galerie Nemesis, dovolujeme si Vás pozvat na 1. výstavu po deštivém létě. Výstava s poetickým názvem  "Příběhy z jiných světů" se koná ve dnech 1. září až 30. září v prostorách obchodního centra Novodvorská Plaza na Praze 4 (Novodvorská 136). Vernisáž výstavy proběhne na stejném místě 1. září od 17:00 hodin. Jak jistě víte, Galerie Nemesis se orientuje na umění v oblasti fantasy, sci-fi a dobrodružných námětů. Zastupuje výhradně české a slovenské autory, jejichž díla nabízí k prodeji  na internetu a také ve svém kamenném obchodě v Praze. Galerie nabízí originály děl, autorské tisky a připravuje nabídku dárkových a upomínkových předmětů. Veškeré další informace najdete na stránkách Galerie Nemesis.

Milí nakladatelé, autoři, fantastové a kolegové snílci … V letní, ležérně kreativní náladě, jsem se rozhodl opět udělat něco pro svoji velkou lásku: knihy. Jsem si vědom nelehké ekonomické situace, kterou provází vydávaní knih v současnosti, zejména v okrajových žánrech. A proto mne napadlo tomuto stavu trošku pomoci a uspořádat soutěž pro ty, kteří se této řeholi věnují. Vítěz této soutěže získá ORIGINÁLNÍ ILUSTRACI NA OBAL KNIHY, vytvořený mnou zcela ZDARMA. Ilustrace bude dodána včetně typografie přebalu a pokud si to situace vyžádá, je možné, že i nějaký další obsah dovnitř knihy. V mém portfoliu si můžete prohlédnout ukázky mé ilustrátorské práce, pro získání představy o mém stylu. Součástí portfolia jsou i trošku ostřejší komerce z mé dílny.

Kouzlo zvané Hollywood přitahuje stále nové aspiranty na nekonečné bohatství a slávu. I když sem tam ztrácí svůj lesk, nadále zůstává místem, kde si je možné splnit i ty nejdivočejší sny, realizovat nejšílenější nápady nebo spolupracovat s hvězdami zvučných jmén. Získat toto privilegium a věnovat se vysněné profesi mohou ovšem jenom ti, kdo dokáží přesvědčivě zaujmout agenty a producenty. Pokud jsme si v úvodu úvodního dílu této série vytyčili, co je jejím záměrem - představit díla, která jsou v českém prostředí spíš neznámá a v kině, televizi nebo běžné distribuci je sotva uvidíte - pak dnešní část bude trochu jiná, pojednává totiž o filmech, které vzešly z amatérského prostředí. Krátké filmy vymizely z kin i z televize a jejich bojištěm se stal internet...

Ještě před Barkerem a jeho Knihami krve prorazil explicitním hororovým výjevům krvavou stezku americký spisovatel Jack Ketchum, jenž proslul syrovými, realistickými popisy děsivých událostí, které se víceméně mohou stát každému z nás. Jeho románový debut Po sezoně se tak ve své době setkal nejprve s rozporuplným přijetím ze strany vydavatele (Ketchum v doslovu k románu popisuje boj téměř o každou větu), a poté s bouřlivou reakcí čtenářského publika, která se pohybovala od nadšení až k pohoršujícím obviněním z "násilné pornografie". Román se tak hluboce vryl do dějin žánru a inspiroval celou řadu dalších spisovatelů i scenáristů, ostatně vlivem knihy se zabývá předmluva uznávaného historika žánru Douglase E. Wintera. Tohle jednoduše není nic pro čtenáře se slabým žaludkem.

Knihy pražského nakladatelství Argo jsou na české literární scéně vyhlášeny pro svou kvalitu a dobrou redakční práci, ovšem argonautům to nestačilo a pomalu, takřka nenápadně, se probojovali mezi nejaktivnější hráče i na poli fantastického žánru. Jedním z položek této dříve zcela nebývalé aktivity je i utěšeně se rozrůstající edice zaměřená na díla nesmrtelného Philipa K. Dicka. Pokud se nepletu, Argo chystá na tento měsíc už sedmnáctý svazek této pestrobarevné řady a je jím reprint českého vydání románu Tři stigmata Palmera Eldritche. Sedmnáctka, šťastné to číslo, si tu zaúřaduje hned dvakrát - první vydání románu v překladu Jiřího Pilcha se u nás poprvé objevilo právě před sedmnácti lety. V blízké budoucnosti se můžeme těšit také na romány Předposlední pravda a Oko na nebi...

Los Angeles berou letos mimozemšťané útokem. Po neúspěšné Světové invazi (2011), která propadla u kritiků i diváků (a přesto se najdou takoví, jež na ni nedají dopustit, jako třeba autor tohoto článku), kde s nepřátelsky naladěnými emzáky zatočila mariňácká jednotka pod velením Aarona Eckharta, to návštěvníci z vesmíru zkusili znovu. Tentokrát však nikoli za účelem vytěžení veškerých ložisek naší vody, nýbrž rovnou lidských mozků. Ano, ufoni ve Skyline chtějí vyrabovat obsah našich lebek. Doslova. Horší už ale je, že je vůbec nezajímá, komu ona šedá kůra mozková původně patřila, pak by si totiž jistojistě rozmysleli, zdali ve své zvrácené továrně na nové emzáky zrecyklují tu, která patří hlavním hrdinům snímku.

První z přelomových počinů režiséra Ridleyho Scotta ovlivnil nejen mnoho dalších tvůrců, ale především změnil mnohé v žánru audiovizuální sci-fi a dal vzniknout fenoménu, který prostoupil i do počítačových her. I když zůstává bezesporu jedním z nejzajímavějších mimozemšťanů na filmovém plátně, samotná entita mimozemského Vetřelce na palubě lodi Nostromo nebyla tím nejsilnějším zlomem v žánrových postupech. Ridley Scott porušil společně se scénáristy na svou dobu hned několik klišé najednou a ve snímku Vetřelec dokázal, že i za použití stejných výrobních postupů, lze docílit přelomového výsledku. Není od věci si znovu připomenout, že slavný snímek nevznikl v Hollywoodu, ale někde úplně jinde...

Obsah čísla 9/2011

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 9. 2011

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Příběh moderní zombie, která se na nás cení z pláten kin, je poměrně přímočarý a známý. Podle původní víry, rozšířené v západní Africe a přenesené na Haiti (zde anglicky označované jako voodoo), může zombii stvořit bokor - kouzelník či kněz, který praktikuje černou magii. Jde o znovuoživenou mrtvolu, která postrádá vlastní vůli a je tedy zcela podřízena tomu, kdo ji vyvolal. Studie o případech zombií se koncentrují hlavně na Haiti a odborníci se snaží tuto folklórní pověru vysvětlit racionálně - jako výsledek podání drog či toxických látek připravených z těl jedovatých živočichů (což se pokoušel v 80. letech 20. století prokázat botanik a antropolog Wade Davis), případně jako projev schizofrenie nebo dalších psychických nemocí.

Sandman je jen jeden (není to tak docela pravda, ale což) a Gaimanova řada se navíc velmi pomalu, přesto však neodvratně, chýlí ke konci. Ještě pomaleji se na český trh dostává řada s Luciferem v hlavní roli. Ten do DC univerza (ano, Batman, Superman atd.) poprvé zavítal právě na stránkách Sandmana a později se mu dostalo vlastní řady. Na starost si ho vzal spisovatel a scenárista Mike Carey a nevedl si vůbec špatně. Pod jeho vedením se postava šviháckého Lucifera stala takřka neméně oblíbenou jako jeho kolega Sandman (zní to skoro jakou rouhání, ale je to tak). V letech 1999-2006 se Luciferovi dostalo trojdílné minisérie a úctyhodných 75 sešitů pravidelné řady. Dost na jedenáct sborníků, z nichž se nám nakladatelství Netopejr chystá nabídnout svazek třetí...

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to vlastně bylo, využívat celou kapacitu svého mozku? Neúspěšný rádoby spisovatel Eddie Morra (Bradley Cooper) ne, dokud se mu do rukou nedostal vzorek drogy NZT, která po požití takříkajíc nakopne veškeré synapse a aktivuje obsah jeho lebky na sto procent. Za necelý týden tak stihne dát do pořádku svůj byt, napsat úspěšný román, zajít ke kadeřníkovi, sbalit ženu, která by o něj dříve nezavadila ani pohledem, a vydělat statisíce dolarů na burze. Jenže pak se začnou dostavovat nepříjemné vedlejší účinky. Eddie má výpadky, probouzí se na neznámých místech, trpí bolestmi hlavy... a taky se to kolem něj začíná hemžit lidmi, kteří by rádi přišli na tajemství jeho úspěchu. Ví, že už vydělal dost a měl by s NZT přestat, jenže... Fetovat je prostě psina.

Padesátá a šedesátá léta byla pro žánrovou filmovou a televizní tvorbu spíše ve znamení seriálů (Space Patrol, Captain Midnight, Rocky Jones, Space Ranger) a osvědčených komiksových adaptací pro televizi (Superman, Flash Gordon,později Batman). Vývoj byl logický, uvědomíme-li si, že hlavní výzvou se pro tvůrce stala studená válka a ztvárnění možného jaderného konfliktu a kinosály zaznamenaly díky rozmachu televize odliv diváků. Dalo by se říci, že se v této době začaly nesměle objevovat první „postapo“ snímky, které sice do žánru patří, nicméně v tehdejší podobě připomínaly spíše propagandu. Za všechny jmenujme jeden z prvních Day the World Ended (1955) režiséra Rogera Cormana, kde se různorodá skupinka hrdinů snaží přežít po jaderné válce.

Metro 2033 s podtitulem Světový apokalyptický bestseller u nás v minulém roce slavil úspěch na knižním trhu z velké části díky skvělému zpracování do podoby počítačové hry. O rok později se díky nakladatelství Knižní klub dočkáme volného pokračování úspěšného titulu ruského autora Dmitryje Glukhovskyho a těšit se tak můžeme na návrat do spletitého labyrintu moskevského metra, na jediné místo na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. První svazek série si od domácích čtenářů vysloužil mnoho chvály, je tedy na místě očekávat, že stejně kvalitní bude i následující kniha. Máte-li slabost pro ponurá zobrazení temné postkatastrofické budoucnosti, pak je cyklus Metro jasná volba.