Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsme se polovině dvacátého století věnovali dostatečně, stále je tu oblast, která zůstala opomenuta. V kontextu doby je vlastně s podivem, že se žánrový fanoušek z témat, která se objevila poprvé, nezbláznil nebo svůj zájem o žánr nevzdal. Po Roswellském incidentu, který dal vzniknout mnoha konspiračním teoriím a který rozšířil fenomén pozorovatelů UFO i hodných/zlých mimozemšťanů, se rozhořela i studená válka. Závody mocností ve zbrojení i vesmírném programu se odrážely do atmosféry své doby, zatímco do domácností po celém světě nenápadně přibýval nový člen rodiny – televize. Uvědomíme-li si, jak zapůsobil Orson Welles se svou rozhlasovou adaptací Války světů, pochopíme, že v mediálním i žánrovém světě nastala revoluce.

Znáte to, z vesmíru přiletí vyspělá mimozemská rasa a její útok na Zemi je zdrcující, ovšem ke všemu odhodlaná jednotka mariňáků jim nakope sedací svaly, kolébka lidstva je osvobozena, americký prezident pronese projev o nezlomnosti lidského pokolení bez rozdílů ras, vyznání i původu a v pozadí vlaje prapor jeho skvělého národa. Tak na to zapomeňte, Karani už mají Zemi pod palcem půl století a nezdá se že, by se pakovali zpátky, odkud přišli. Lidé slouží jako kolaboranti, otroci nebo jen jako potrava, ale někteří z nich přesto vedou partyzánský boj za osvobození. Vleklý, krvavý a špinavý boj se vzdálenou vyhlídkou na úspěch. Tak tohle je cyklus Země upírů od E. E. Knighta, dobrodružné akční série, jakých tu moc nevychází. Nakladatelství Triton chystá už pátý díl a je na co se těšit...

Dobrodružná fantastická literatura se od svých počátků s laskavou péčí věnovala tvorům, kteří přežili z dávných dob a stále se dokáží skrývat před definitivním zařazením do vědeckých schémat. Stejně jako lidé milují tajemno a husí kůži, která jim u záhad naskakuje, tak se se v nich velice rádi šťourají, dokud jim nepřijdou na kloub. Dnešní díl začneme pod vodní hladinou. V Evropě se zprávy o setkání s mořskými příšerami objevují už od antiky a nevymizely ani v novověku. A nejde jen o nevěrohodná svědectví, představivost podněcují i občasné nálezy mrtvých živočichů, které vyplavilo moře na břeh. Většinou se jedná o zbytky poměrně známého druhu, ale není těžké vidět za nimi mořského hada nebo gigantickou chobotnici. S tou se ostatně utkají i námořníci kapitána Nema a svedou s ní boj o život.

Dovolujeme si vás opět pozvat na vernisáž další z početných výstav pořádaných v Galerii Nemesis. Tentokrát jde o autorskou výstavu čtenářům fantastiky dobře známého Milana Fibigera, jenž v posledních letech patří mezi nejaktivnější autory knižních obálek na českém trhu se science fiction a fantasy. Vernisáž nazvaná "Cherchez la Femme" se uskuteční 6. října v 19:00 hodin. O hudební doprovod se tentokrát postará duo Reggae Kings (Ludvík Skočdopole - zpěv, harmonika, kytara a Milan Fibiger - kytara). Výstavu zahájí doprovodným slovem výtvarník Martin Zhouf, jenž je autorem mnoha obálek magazínu XB-1. Více informací najdete jako obvykle na stránkách Galerie Nemesis - www.galerienemesis.cz. Přejeme příjemný zážitek všem návštěvníkům vernisáže i následné výstavy.

Scott Lynch je jedním z nejzajímavějších mladých autorů žánru fantasy. Ne snad proto, že by psal bezchybné knihy, ale pro svou bezstarostnou zábavnost. Jeho inspirací jsou ty nejpokleslejší dobrodružné příběhy, které se kdy točily kolem zločinců či hrdinů, kteří neměli ke zločincům daleko. Nesnaží se o žádnou velkou literaturu, ale paradoxně právě díky tomu místy jejích kvalit dosahuje… Žánr fantasy momentálně nemá jiného autora, který by lépe naplňoval představu o oddechovém letním čtením. Ostatně, za svůj debut, Lži Lockeho Lamory, si odnesl cenu české Akademie SFFH za nejlepší fantasy roku 2009. Volné pokračování tohoto románu si pravděpodobně žádnou cenu neodnese, ale potěšených čtenářů nijak neubyde.

V zářijovém čísle časopisu narazíme na povídku Michaela F. Flynna "Kde všechny větry spí". Jejím prostřednictvím se ocitneme v příjemném prostředí jedné irské hospody a zaposloucháme se do vyprávění mladé doktorky biologie. Ovšem ještě před tím se seznamujeme s hosty, mezi kterými je i jezuita otec James McGinnity. Pokud pravidelný čtenář fantastiky (a zejména té české) uvidí vedle sebe sousloví jezuitský duchovní a teorie o původu života, očekává léty omílanou představu fanatického tmáře, který žije izolovaný od světa a který popírá už jen existenci vědy. Místo toho v povídce potkáváme příjemného a vzdělaného duchovního, který se snaží vyslechnout lidské trápení a pomoci. Mohlo by se zdát, že autor šel jen „proti proudu“, ale při bližším náhledu zjistíme, že tomu tak není.

Budou letošní Vánoce svátkem i pro ctitele klasické fantasy? Nejdříve špatné zprávy, nakladatelství Argo přesunulo vydání nového Patricka Rothfusse na úvod příštího roku, patrně ani nový G. R. R. Martin v Talpressu se jen tak nestihne, Laser-books rovněž přesunul Alana Campbella na příští rok a zatím těžko říct, jak to bude s Malazem... Ovšem máme tu nového Abercrombieho od Polarisu, do konce roku se v Argu stihne třetí Sullivan a druhý Redick, Epocha si patrně střihne celou námořnickou trilogii Michaela A. Stackpolea a Triton uzavře trilogii Princ ničeho kanadského spisovatele R. Scotta Bakkera! Bakkerův temný svět plný války a magie čelí zničující náboženské válce a nikdo neví, která strana bude nakonec slavit vítězství a co to bude znamenat pro svět a jeho obyvatele...

Fallout je v herním světě natolik silná značka, že uvedení každého nového dílu na trh je potenciálním trhákem a zároveň velkým závazkem vůči hráčům. Zatímco poslední Fallout: New Vegas vyšel z dílny Obsidian Entertainment, vývoj dalšího dílu opět probíhá v Bethesda Game Studios, v rámci stejného vývojářského týmu, který pracoval na Fallout 3. A aby toho nebylo málo, původní tvůrci hry, studio Interplay má licenci na Fallout MMORPG a v současné době by na ní mělo pracovat, i s lidmi ze zakladatelského týmu jako je třeba Chris Taylor, hlavní designer prvního Falloutu a člověk, který vytvořil velkou část herního světa nebo systém rozvoje postav SPECIAL. Ale než ztratíme po prvním odstavci všechny čtenáře, kteří hru neznají, tím, že na ně vychrlíme chaotickou směs názvů, představíme trochu svět, v němž se vše odehrává.

Kdo je výkonnější pěšák ve službách armády či policie, člověk nebo stroj? Otázka, která se silněji objevila ve filmech v 80. letech, vzpomeňme jen RoboCopa, Terminátora nebo Blade Runnera. Lze díky rozvoji počítačů a spekulacím o datu, kdy bude stvořena umělá inteligence, čekat definitivní nahrazení vycvičených ozbrojených jednotek umělými bojovníky? Co když je stroj vyroben s takovým stupněm vědomí sama sebe, že se dokáže opravit, improvizovat, vyčkávat a schovávat se? Na druhou stranu, je člověk schopen naprosté poslušnosti a spolehlivosti? Zřejmě ne, stačí jeden absurdní okamžik a vštípené zásady se rozpadnou jako ztrouchnivělá stavba. Když není jiné východisko, projde tu ruinu, vyhrabe, co se dá ještě použít, a pokusí se ignorovat fakt, že koutkem oka zahlédnul za polorozpadlou zdí zcela jiný svět.

Už tuto sobotu 24.9.2011 se odehraje pátý ročník malého knihovního conu CONiáš. A jak už je zvykem, i letos mu bude vévodit jednotné téma. Vydáme se do království magie, čar a kouzel. Příjemně komorní akce v lákavých prostorách Městské knihovny v Praze se tradičně zúčastní i známé tváře, vedle všudybylů Jiřího W. Procházky a Petry Neomillnerové budete mít příležitost potkat Františka Novotného, Františku Vrbenskou, Jana Kantůrka či Leoše Kyšu. V pravé poledne možná přijde i kouzelník a o páté vám patrně z čajových lístků vyjeví budoucnost věštírna. Bohatý program uzavírá koncert LARP a fantasy písní. Každý, kdo nenavštíví letošní CONiáš, si musí "za trest" koupit nový román Mrtví muži netančí a napsat na něj kladnou recenzi!