Obsah čísla 12/2011

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 12. 2011

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Na začátku 80. let vzniklo několik divácky úspěšných filmů, které spustily významnější vlnu fantasy snímků. Barbar Conan dotáhl na stříbrná plátna první fantasy plnou akce a brutality. Souboj titánů navázal na předchozí filmy Raye Haryhausena o Sindibádovi. A Dobyvatelé ztracené archy se stali přímo legendárními a vysloužili fantastickým snímkům trochu lepší reputaci. Tyto filmy byly vždy velkou podívanou, což je v době nástupu vyspělejších počítačových technologií ještě markantnější. Dnes mohou tvůrci naprosto podlehnout své imaginaci a spolehnout se na to, že ji jejich počítačoví specialisté oživí. Ale kdo by se s nostalgií neohlédl za snímky, kde vynalézavost autorů zápasila s fyzickými zákony, s materiály, s barvami, dokud se jí nepodařilo vykřesat celý nový svět?

Vietnam ve vesmíru –  legendární komiksová trilogie vychází poprvé u nás! Třetí svazek z edice Mistrovská díla evropského komiksu přináší kompletní válečný epos Věčná válka. Komiksové zpracování Hugem a Nebulou oceněného válečného sci-fi románu předčí svůj literární vzor. Jedno z nejzásadnějších děl žánru mapuje život obyčejného vojáka zapojeného do vesmírného konfliktu, vojáka, který bojuje za svět, který se s každým jeho bojem mění a který už vlastně ani nepoznává. Spisovatel Joe Haldeman používá sci-fi prvky, aby podtrhly jeho sugestivní příběh o mechanismech války, a chirurgicky precizní kresba Marvana probouzí tohle originální válečné drama k životu.

Dan Simmons si mezi českými čtenáři získal mnoho příznivců, kteří se v posledních letech mohou těšit doslova ze žní knih tohoto věhlasného autora. Nakladatelství Laser-books donedávna dávalo přednost autorově občasné tvorbě žánru science fiction, v minulém roce se však rozhodlo vydat obsáhlé Hladové hry (dříve Doba mrchožroutů) v novém překladu Milana Žáčka. Stejný překladatel se teď ujal i nového překladu románu Děti noci, za který si Simmons roku 1993 vysloužil cenu Locus pro nejlepší horor/temnou fantasy. Temnou a mrazivou atmosféru skvěle zachycuje převzatá obálka Toma Hallmana a těšit se mohou i příznivci upířího plemene, ačkoli romantiky tu nenajdete ani co by se do vydloubnutého očního důlku vešlo...

Je to už týden, co zemřela celosvětově oblíbená autorka fantastiky Anne McCaffreyová. Narodila se 1. dubna 1926 v Cambridge ve státě Massachusetts a při studiích, jež dokončila v roce 1947, se věnovala slovanským jazykům a literatuře. Svou první žánrovou povídku sice publikovala již v roce 1953, ale fantastice se začala blíže věnovat až ve druhé polovině šedesátých let, kdy publikovala svůj románový debut Restoree (1967), ale především oslnila svými Drakeny z Pernu. Hned první dvojice povídek tohoto cyklu jí za rok 1967 vynesly ceny Hugo a Nebula, což byl úspěch, který se jí posléze bohužel nikdy nepodařilo zopakovat. Přesto se však dokázala hluboce vrýt do paměti snad všech čtenářů fantastiky po celém světě.

Akčně hororová série Underworld je tu s námi už skoro neuvěřitelných osm let a nekonečný spor mezi upíry a vlkodlaky (zde Lycani) představila ještě v době, kdy neměli zapotřebí neustále se svlékat a plakat v koutě. První film, přestože bývá kritiky často zatracován, je neméně často chválen mezi příznivci vampýrů, a i když příběhově nejde o nic extra, režisér Len Wiseman mu dokázal vdechnout hutnou atmosféru, kterou dokázal udržet i o dva roky později v prvním pokračování. Underworld: Evolution (2005) byl samozřejmě větší, dražší a akčnější, ale veskrze vzato se udržel na stejném levelu, což se ale už nedá říct o Vzpouře Lycanů (2009). Inu s odstupem hlavních hrdinů a novým režisérem šla laťka kvalitativně dolů. Underworld: Probuzení (2012) by však mohl všechno obrátit k lepšímu. Možná.

Někoho by mohlo překvapit, že hned na první stránce fantasy románu narazí na citát z Bertolta Brechta… a pak třeba i na Montesquieua. Ten někdo asi neměl ještě to potěšení, přečíst si nějakou knihu Joea Abercrombieho. Tento nadějný britský autor zatím publikoval pět románů, v jejichž mottech či přímo názvech cituje v podstatě kohokoliv od Ludvíka XIV. po staré klingonské přísloví. Zavánělo by to nezvládnutými ambicemi, případně velikášstvím („Jak si může fantasy pisálek brát do úst velikána jako Goethe?!“), jenže po otevření jakékoliv z jeho knih rychle zjistíte, že Abercrombie si to dovolit může. Jeho dílo je inteligentní a vyznačuje se jasnou vizí a až smrtící dávkou ironie. U Hrdinů, jeho zatím posledního počinu, je to zatím nejmarkantnější.

Steven Spielberg je jistě jednou z nejvýraznějších osobností filmařského světa naší doby. Dlužno podotknout, že nejen žánrového. A stejně tak výrazný je i tvůrčí tandem Spielberg-Lucas, který mnohým z nás utvářel svými snímky dětství. V minulých částech článku jsme se tedy letmo dotkli Spielbergovy nové koncepce mimozemské bytosti, vzkříšení hned dvou subžánrů fantastiky a jeho spolupráce s ILM a Georgem Lucasem jako producentem. Jak už bylo ale psáno dříve, audiovizuální fantastika nejsou jen počiny určené pro stříbrné plátno. A tak jistě nepřekvapí fakt, že si Steven Spielberg mezi natáčením trháků, které přepsaly model úspěšných filmů Hollywoodu, našel čas i na produkci a režii snímků, co byly určeny především pro televizní obrazovky.

Ačkoli mám k literatuře pro mládež vzhledem k svému mírně pokročilému věku nedůvěru, tu a tam se objeví kniha, která je natolik zajímavá, že svou opatrnost překonám. Jednou z nich je bohatě ilustrovaná knížka australského výtvarníka Shauna Tana, jenž patří mezi nejvýraznější umělce nejen ve fantastickém světě, jak nedávno prokázala cena Oskar věnovaná jeho krátkému snímku The Lost Thing. Sbírka patnácti krátkých příběhů je samozřejmě doprovázena barevnými ilustracemi samotného autora, takže nehledě na text, dostává se vám do rukou vlastně i výtvarné album, které rozhodně stojí za pozornost. Vedle sbírky se na knižním trhu objevila rovněž ještě drobnější kniha Eric, která ilustračně rozvíjí jednu z povídek. Doufejme, že se s Tanem setkáme i u jiných příležitostí!

Nakladatelství Leonardo si v letošním roce notně napravilo reputaci mezi nedočkavými příznivci legendárního Zaklínače z pera Andrzeje Sapkowskiho. V brožované edici a s novými obálkami slovenského výtvarníka Michala Ivana vyšlo v průběhu roku 2011 už pět svazků série a šestý vychází pod názvem Věž vlaštovky právě dnes (a to musíme zmínit i nový Sapkowskiho román Zmije, který Leonardo vydalo rovněž v letošním roce a nebýt jeho, jistě by stihlo vydat v průběhu pouhého roku celou ságu). Závěrečná Paní jezera tak sice vyjde až příští rok, ale čekání jak na brožovaný, tak i na vytoužený vázaný svazek už se rychle blíží ke svému konci. Pokud se tedy mezi vámi nachází někdo, kdo ještě slavnou ságu nečetl, pak máte šanci pořídit si celek hezky najednou a v překrásné grafické úpravě.