Pro všechny, kteří si stěžovali, že nakladatelství Crew zapomíná na klasické americké komiksy, je tu dobrá zpráva. Od února začne vycházet nový komiksový magazín, ve kterém se bude o téměř sto stránek dělit Ultimate Spider Man od Briana M. Bendise (Daredevil, Powers) s Ultimate Fantastic Four od Warrena Ellise (Fell, Transmetropolitan) a později s Ultimate X-Meny Marka Millara (Wanted: Mrtvý nebo živý, Kick-Ass: Nářez). Jde o ambiciózní projekt, ze kterého má Crew už nyní připravené první tři sešity. Komiksový magazín vycházející pod názvem Ultimate Spider-Man a spol. bude vycházet jako dvouměsíčník. Projekt by měl být dostupný i mladším a ne tak movitým čtenářům, tzn. sto stran za pouhých 199 korun. Což zase není tak špatné, za pořádnou komiksovou nálož.

V polovině února se odehraje v pražském kině Aero už osmý ročník filmového Festivalu otrlého diváka, který se věnuje bizarním, kultovním, nezávislým a béčkovým (céčkovým...) snímkům. Letošní nabídka možná kromě tradičních návštěvníků přiláká i nějaké sportovce, nejlépe celé sportovní kluby, neboť je věnována tělocviku, pohybu a prospěšným tělesným aktivitám vůbec. Festivaloví organizátoři se snaží programově mapovat snímky a režiséry, kteří jsou u nás nepříliš známí nebo kteří upadli v (ne)zasloužené zapomnění. A zdaleka již nejde jen o samotné filmy, ale tradičně k nim probíhají přednášky, besedy, performance. Také letos si tu své místo našlo několik snímků z fantastického a hororového žánru, rychlostí blesku se na některé podívejme.

Christopher Nolan patří v současné době k absolutní režisérské špičce a zatím se nestalo, že by se mu nepodařilo vytěžit maximum z čehokoliv, na co sáhl. To samozřejmě platí i o jeho vizi batmanovského universa, ze kterého udělal svět, v němž se narodit není opravdu nic záviděníhodného. Klasičtí komiksoví záporáci zde nabývají na uvěřitelnosti, což z nich činí sebranku opravdu hodně pošahaných magorů bez jakýchkoli etických zábran. A stejně tak i samotný Batman je mnohem lidštější a blíží se komiksovému strážci zákona trýzněnému vlastním svědomím a kodexem cti. Nová série s netopýřím mužem je zkrátka klenot mezi komiksovými adaptacemi. A snímkem Temný rytíř povstal, jenž zamíří do českých kin v červenci, ji talentovaný režisér pravděpodobně posune ještě o kus dál.

Pokud jsme v předchozích článcích zmiňovali Nový Hollywood jako líheň nastupující generace filmařů, opomněli jsme jméno dalšího z tvůrců spojených se Stevenem Spielbergem. Fantastika osmdesátých let ve velké míře infiltrovala televizní vysílání, stále výrazněji se prosazovala žánrová tvorba původem z Japonska a pozornost na sebe v seriálech Transformers či Knight Rider začala strhávat auta budoucnosti. Audiovizuální fantastika se tak rozvinula do subžánrů a přestala být jen vesmírnou taškařicí. Nový Hollywood znovu a moderně pojal nejen dobrodružný žánr, nastavil další možné koncepty mimozemských ras, obnovil zájem o monstra z pravěku a stvořil mnoho kultovních snímků. Mezi nimi se i přes relativně nízký rozpočet neztratil ani příběh s tématem cestování v čase.

Výtvarník Karel Zeman patří na stránkách XB-1 nejen k nejčastějším, ale i nejoblíbenějším ilustrátorům. Jeho dynamická, detailní a na první pohled identifikovatelná kresba doprovází zahraniční i domácí povídky od samého vzniku časopisu. Není tedy těžké představit si, že zprávu o jeho nadcházející výstavě přijmou naši čtenáři jistě s nadšením. Tímto si vás tedy jménem Galerie Nemesis dovolujeme pozvat na vernisáž výstavy Karla Zemana pojmenovanou Napříč časem. Vernisáž proběhne 2. února 2012 v 18:00 v prostorách Galerie Nemesis (5. května 62, Praha). Úvodní slovo pronese sám šéfredaktor časopisu Vlado Ríša. Výstava obrazů bude poté probíhat až do 1. března 2012. Podrobnosti najdete na stránkách www.galerienemesis.cz.

Nečekaný talent má i dnes, navzdory veškeré globalizaci a konkurenci, která v každé oblasti poměrně k tomu roste, šanci prosadit se i na mezinárodní scéně, ačkoli by tomu jeho domovské podmínky nikdy nenasvědčovaly. Santiago Caruso, teprve třicetiletý argentinský malíř a hlavně ilustrátor, který žije v Buenos Aires, je toho příkladem. Mluví se o něm jako o jednom z největších výtvarných objevů současné Latinské Ameriky. Zatímco v přechodzím díle jsme psali o tom, jak Zdzisław Beksiński neměl rád, když jej řadili k symbolistům, Caruso se k nim a jejich stylu, který obsahuje prvky mytologické, idealistické i snové (přečasto s důrazem na jejich osobní význam pro autora) programově hlásí. A nejen k nim, ale k celé estetice umění konce 19. století a jeho vplynutí do století dvacátého.

Pro ty z vás, kterým chybí horor - mrazivý, temný, bezútešný a pořádně krvavý... Carla je začínající redaktorka, která si u městečka Dead River pronajme chatu, v níž chce dokončit pro svou kariéru zásadní práci a následně se trochu odreagovat ve společnosti své sestry a několika přátel. Místo příjemně strávené pracovní dovolené však odhalí to nejčernější zlo. Zvrácenou rodinu, kterou nejlépe poznáte skrze její vlastní chutě: "Ulovili už každé zvíře, ale lidskému masu se nic nevyrovná. (…) Když v hrnci necháte vařit kus srnčího nebo medvědího masa, zůstává ležet na dně jako kámen. Ale lidské maso bylo prostoupené životem. V hrnci poskakovalo a kroužilo. Všechno ostatní bylo pouhé maso, pouhé jídlo."

Jsou tomu skoro tři roky, co byl do kin uveden akční výplach G.I. Joe (2009), inspirující se v USA populární sérií plastových figurek, ehm... Ať už to zní jakkoliv blbě, výsledek zase tak špatný není. Tedy, příběh je plytký, dialogy tupé a patriotismu přehršel, ale akce povedená, triky ucházející a přestože zde pravidelně exploduje, co může, pořád je výbuchů méně, než v průměrném dílu Strážců vesmíru. Inu, pokud člověk touží na hodinu a půl vypnout, lépe svůj účel naplní snad jen Komando (1985). Každopádně, protože si Joeové nechali otevřená zadní vrátka pro sequel a očividně na sebe vydělali, dočkáme se letos v srpnu přímého pokračování, které samozřejmě bude akčnější (pokud to vůbec jde), velkolepější a nabité novými tvářemi.

Titulek přímo svádí k vtípkům o tom, že si tou Velkou lodí spisovatel Robert Reed musí něco kompenzovat, anebo že už odrostl hrátkám s lodičkami ve vaně a teď si hraje s těmi vesmírnými alespoň ve své fantazii... Ovšem ten, kdo už Velkou loď navštívil (šanci jste měli v několika kratších pracích vydaných i česky), ten ví, že by to byly jenom kecy, protože tohle je jednoduše velkolepě pojatá space opera plná toho, čemu se v nedostatku slov říká "pocit údivu". Přátelé, ano, máme tu konečně pořádnou vesmírnou science fiction, u které se budete na Scottova chystaného Promethea těšit ještě víc, než doposud. Nakladatelství Laser-books s vydáním románu poměrně dlouho otálelo, ale hlavní je, že nakonec se na českém trhu objeví...

Tu a tam se objeví malé stížnosti na to, že se XB-1 až příliš věnuje science fiction na úkor jiných žánrů. Prozradím vám tedy velké tajemství. Děláme to schválně, protože fantasy a horor jsou sice fajn, ale science fiction je prostě number one. Ale i v rámci science fiction uznáváme jisté dělení, tak kupříkladu kyberpunk je paráda, ale na vesmírnou science fiction a space operu je krátký. Tohle je královna fantastického žánru a jeden z jejích věrozvěstů, tvůrce legendárního filmu Vetřelec, se k ní po letech vrací. To samozřejmě není žádná novinka, ale pro jistotu, jen pokud se opravdu stal zázrak a někdo z vás o tom neví, nebo dokonce neviděl první trailer, tak vám ho nyní přinášíme. Jasně, s velkým zpožděním, ale co, hlavně když se tu objeví. Pořád je tu byť minimální šance, že ho ještě někdo neviděl...

Tvůrce amarérských filmů Lukáš Masner na sebe širší veřejnost poprvé upozornil v minulém roce krátkometrážními snímky Pandemie a Odsouzenec a vysloužil si jak slova chvály, tak i nepochopení. Pro svůj poslední film si jako námět zvolil povídku Víra našich otců (Faith of Our Fathers, 1967) od Philipa K. Dicka, která se věnuje autorovu oblíbenému motivu zpochybnění vlastní identity. Povídka je u nás relativně dobře známá, poprvé vyšla v autorské sbírkce Minority Report a jiné povídky (2002), poté v legendární antologii Nebezpečné vize (2004) editora Harlana Ellisona a ve stejný rok pod názvem Víra našich předků i v antologii Síň slávy mistrů fantasy II (2004) sestavené Robertem Silverbergem. Mnozí z vás tak jistě mohou posoudit, jak si s jejím zfilmováním poradil český tvůrce...

V lednovém vydání časopisu XB-1 máme možnost seznámit se se sympatickým hrdinou Richardem z povídky Záchrana Apolla 8. Ačkoliv by se mohl čtenář ptát, nakolik je možné, aby sen nebo touha jednoho muže ovlivnily technologický pokrok lidstva, audiovizuální fantastika nabízí odpověď sama. James Cameron by se bez nadsázky dal označit za jednoho z nejoddanějších fanoušků žánru, který se Richardovi svým životním příběhem přinejmenším podobá. Asi málokdo by byl ochoten obětovat svému snu tolik, jako právě on. V případě Jamese Camerona se skutečně stalo, že samotná cesta za precizní audiovizuální fantastikou pomohla i v oborech, které z filmem vůbec nesouvisí.

Tomáš Bandžuch (nar. 1986) patří mezi nadějné mladé autory nastupující generace. Prozatím má za sebou jen několik málo publikovaných povídek pohříchu vydaných pouze v antologiích Strak na vrbě (na čemž není vůbec nic špatného, ale chtělo by to trochu rozšířit portfolio a oslovit i jiné čtenáře). Na druhou stranu, právě Straky jsou dnes snad jediným nakladatelstvím, které často a rádo dává šanci začínajícím autorům i knižně, za což jim patří velký dík. Podle slov Michaela Bronce je autorův román dost krvavý a temný a řeší se v něm případy Čarotvorných služeb navazujících na skutečnou historii... Zní to jako nadmíru zajímavý, originální a nápaditý debut, kterých je v poslední době pomálu. A navíc, kdo by stál pořád o ty profláklé tváře domácích autorských špiček!

Společně s redakcí časopisu XB-1 jsme se rozhodli připravit malý seriál rozhovorů s účastníky literárního workshopu "Mistři písmen, učni slov", který už čtvrtým rokem běží v Městské knihovně v Praze. A protože zájem autorů o účast postupně opadá (a že by se psavci doslechli o špatné kvalitě workshopu si odmítáme připustit), rozhodli jsme se nejúspěšnější autory představit. Věříme, že když vám ukážeme, jak je možné workshop využít k tomu, abyste prorazili, třeba to naláká nové duše. Pokud se přihlásíte ještě v lednu – čím dřív, tím líp – můžete to na vlastní kůži vyzkoušet už teď, na jaře. A začneme hned s těžkým kalibrem – s vítězkou literární soutěže Daidalos Václavou Molcarovou. Mnohé už prozradila v rozhovoru, který najdete v tištěné verzi XB-1...