Nejen angloamerická science fiction měla, má a bude mít své velmistry, spisovatelé hodni toho označení se bezesporu objevují i u nás a nejsou to jen jména dávné minulosti jako Karel Čapek či Jan Weiss, ale také autoři moderní science fiction. Mezi takové lze zařadit Josefa Nesvadbu, Jaroslava Velinského, Františka Novotného či Ondřeje Neffa. Co jméno, to legenda žánru, člověk, jehož si můžete jen a jen nesměle vážit. Pana Nesvadbu jsem znal jen "od vidění" a pana Velinského jen z letmých setkání, přesto je mi smutno, že Jaroslav Velinský v neděli ráno opustil náš svět a vydal se kamsi jinam, připojil se k pánům Čapkovi, Weissovi a Nesvadbovi… Opustil nás nejen uznávaný představitel žánru science fiction, ale i detektivky, skvělý trampský písničkář, člověk, který tu bude chybět mnohým, nejen nám čtenářům.

Proti tomu, že se spousta skvělých filmů nezřídka kdy kvalitou dalece přesahující západní produkci točí v Rusku, se nedá skoro nic namítnout. Akorát těch sci-fi počinů se za poslední roky mnoho neurodilo. To se ale možná už brzy změní. Zítra si totiž odbude premiéru úchvatně vypadající snímek Avgust Vosmogo. Sledovat budeme příběh Ksenie, matky sedmiletého Arťoma, která vyhoví žádostem svého exmanžela a pošle syna za ním na Kavkaz, kde si odbývá vojenskou službu. Jenže neprodleně poté je matička Rus napadena, otec musí bránit vlast a Arťom zůstane sám uprostřed frontové linie. Ksenie je proto nucena vydat do válkou zmítané oblasti, syna najít a odvézt do bezpečí. Tuctový válečný film, říkáte si? Jenže to ještě nevíte o těch robotech, co se ke všemu připletou.

Poetika. Jedině toto slovo asi dokáže vystihnout tvorbu režiséra Tima Burtona, který si získal srdce diváků svébytným výtvarným pojetím a originalitou příběhů. Technologický pokrok v trikových postupech zajistil tvůrcům nejen netušené možnosti, ale otevřel cestu i umělcům, kteří předkládají fanouškům fantastiky vlastní světy. Pokud bychom si kladli otázku, do jakého žánru zařadit autorská díla Tima Burtona, odpověď by rozhodně nebyla jednoduchá. Od surrealistických vizí a podivných hrdinů, přes realitu jakoby vnímanou skrze pokřivené zrcadlo. I když byl Tim Burton vždy velkým milovníkem černobílých hororových snímků a mohli bychom vysledovat i náznaky inspirací, jeho rukopis je natolik výrazný, že se zaměnit nedá.

Základní téma debutového románu Ernesta Clinea není nijak originální - svět blízké budoucnosti je temným a pochmurným místem, v němž lidstvo strádá a hledá únik nikoli v drogách, ale v uměle vytvořeném světě virtuální reality. Takhle už dneska žije kdekdo a s technologickým zdokonalením virtuálních světů bude podobných náruživých hráčů přibývat, zvláště když to půjde se světem nadále tak rychle z kopce. Ovšem počítačový svět Ernesta Clinea v sobě skrývá také několik nápověd vedoucích ke skrytému pohádkovému dědictví, což je pro neopatrného nálezce jedné z nich dobrá i špatná zpráva. Ve chvíli, kdy se jeho nález provalí, mu na krku visí nespočet zájemců o rychlé a bezbolestné bohatství a někteří z nich se neomezují jen na virtuální realitu...

Minimálně první dva díly předešlé filmové trilogie Sama Raimiho patří k nejpovedenějším komiksovým adaptacím a po zásluze také k největším kasovním trhákům. Ovšem s odstoupením režiséra a současně i představitele hlavní role Tobeyho Maguira se museli v Columbia Pictures rozloučit s dalším plnohodnotným pokračováním a následně se uchýlit k nevyhnutelnému kroku, tj. k restartu celé série. Raimiho na režisérské židli vystřídal Marc Webb, červenomodrý kostým si na sebe pro změnu navlékne Andrew Garfield a děj bude zasazen do doby, kdy Peter Parker chodil na střední školu, řešil problémy s první láskou, trpěl krizí identity a samozřejmě se po kousnutí radioaktivním pavoukem rozhodoval, jestli své nově nabyté schopnosti využije ku prospěchu lidstva.

Na jeho slavných debutových Knihách krve se objevilo uznání od klasika hororových vyprávění Stephena Kinga: "Uviděl jsem budoucnost hororu, její jméno je Clive Barker". Podpora tak známého spisovatele, která vyplynula čistě z jeho touhy podpořit nadějný talent, odstartovala úspěšnou a bohatou kariéru trvající dodnes. Stejně jako je Barker velice výkonným spisovatelem, jeho fantastická literatura sahá od krvavých hororů až k tvorbě pro děti, tak je i plodným malířem. Stovky a tisíce kreseb a maleb plní jeho studio v Hollywoodu. Paradoxně si vybral svoje tvůrčí území mezi vilami filmových hvězd a producentů a uprostřed místa prolezlého obchodními zájmy a masovou produkcí se věnuje své neortodoxní a neopakovatelně originální tvorbě.

Přinášíme vám druhý díl našeho rozhovorového seriálu, jehož spojovacím motivem je literární workshop v Městské knihovně v Praze „Mistři písmen, učni slov“. Novou tváří mezi spisovateli je i Jiří Kábrt. Poprvé publikoval v malonákladovém sborníku Rytiny ze stejnojmenné literární soutěže (více informací najdete na internetové adrese http://www.rytiny.cz/), ale do povědomí čtenářů se probojoval až svou následující prací „Tato pravda“ uveřejněnou v roce 2011 v zářijovém čísle XB-1. Povídka se sice nedočkala žádných ovací, ale její autor se nevzdává. Zatímco v minulém díle jsme vám představovali autorku, která svá „učednická léta“ snad už zakončila a probojovala se do širšího povědomí čtenářů, Jirka Kábrt je teprve na samém začátku této cesty…

Hned na začátek je třeba konstatovat, že nakladatelství Crew v rámci své edice „Mistrovská díla evropského komiksu“ zvedají vlajku, tohoto, na našem trhu opomíjeného „odvětví“, opět hrdě vzhůru. A mnoha fanouškům včetně mě, tím dělají velkou radost. Ovšem otázkou je, jestli tahle naše radost se rovná i pozitivní číslům neúprosné ekonomické kalkulačky. Právě na ní totiž vesměs skončily veškeré snahy předkládat evropskou komiksovou tvorbu tuzemským čtenářům. Pravda, od té doby se komiksový trh patřičně rozrostl a situace na něm je zdá se jiná, ale žádný vydavatel s letitými zkušenostmi se nestane dobrovolným vykonavatelem finančního harakiri. Ale dost tohohle nihilisticko-finančního úvodu. V podstatě jsem chtěl jen napsat jen to, že Crwi v tomto směru držím palce.

Už to tak pomalu vypadá. Tedy, ne snad, že by během svého funkčního období tajně pracoval v masně, ale podle úspěšného románu Setha Grahama-Smitha Abraham Lincoln: Vampire Hunter mu nedělalo problém vzít sekyru a dekapitovat pár krvežíznivých upírů. A přesně to samé bude dělat i ve stejnojmenné filmové adaptaci, u nás uvedené jako Abraham Lincoln: Lovec upírů, která zamíří do kin 19. července. Režíruje Timur Bekmambetov v produkci Tima Burtona a dle Graham-Smithova vlastního scénáře, takže převedení knihy na plátno by mělo být opravdu věrné. Mimochodem, už nyní se mluví o zfilmování dalšího autorova díla. Opět podobně laděného Pride and Prejudice and Zombies (Pýcha a předsudek a zombie), což působí neméně nářezově...

Keen Software House, česko-slovenské herní studio sídlící v Praze, se hodlá více orientovat na český a slovenský trh, proto zahajuje vydávání tiskových zpráv v češtině ku příležitosti řady novinek přícházejících s počátkem letošního roku: přechod do další vývojové fáze projektu Miner Wars 2081 a další. Firma formálně vznikla na jaře roku 2011 na základě investice 1 mil. EUR, kterou Marek Rosa (zakladatel a CEO) získal díky několikatisícovému předprodeji hry Miner Wars 2081, dosud vyvíjenou dobrovolnickým týmem pod jeho taktovkou. Investice vedla ke vzniku akciové společnosti Keen Software House a tým se spěšně proměnil v plně profesionalizované dvacetičlenné vývojářské studio sídlící v prostorných kancelářích v Praze.

Filmová adaptace komiksu Ghost Rider (2007) u kritiků sice značně propadla, ovšem celkové tržby, včetně prodejů DVD, se pohybují kolem trojnásobku rozpočtu snímku, takže se producenti pokračování s názvem Ghost Rider: Spirit of Vengeance (v ČR prostě Ghost Rider 2) asi nijak zvlášť nebránili. Hlavní hrdina Johnny Blaze se tentokrát nechá najmout jistou východoevropskou náboženskou sektou a bude chránit malého chlapce před ďáblovými přisluhovači, kteří by ho rádi viděli v roli Satanovy pozemské schránky. Proto na sebe musí vzít ještě pekelnější podobu a stát se drsnějším a nelítostnějším než dřív, odměnou mu ovšem po úspěšném splnění úkolu bude úplné oproštění od démona v jeho nitru...

Zveme vás na křest knihy Valdštejnova éra spisovatele Vlada Ríši, který románem přispěl do rozvíjející se historicko-magické edice Kroniky Karmínových kamenů nakladatelství Zoner Press. Akce proběhne dne 16. února 2012 od 17 hodin na všem fanouškům dobře známých místech v Městské knihovně Praha-Smíchov. Poutavý dobrodružný román se odehrává v nezapomenutelných dobách na samém úsvitu letectví. Knihu pokřtí populární herečka a moderátorka Eva Decastelo. Součástí křtu bude samozřejmě také autogramiáda Vlada Ríši a beseda s koordinátorkou edice Františkou Vrbenskou. Každý z příznivců české fantastiky se tak bude moci dozvědět, jaké další tituly chystá ambiciózní edice do budoucna a věřte, je rozhodně na co se těšit.

Ať si říká kdo chce, co chce, bezbřehé pole sdílených dat na internetu je někdy posledním místem, odkud se dají vyhrabat a oprášit klenoty, které se už jinde neuvidí. Pro krátké filmy to platí obzvlášť. Jak jednou splní svůj účel (kterým může být za a) naplnění touhy natočit vlastní malý film ze svojí nedotované kapsy, b) studentské absolutorium, c) zajistit autorovi pozornost velkých jmen filmového průmyslu) zapadnou často v zapomnění. Při troše štěstí (a snad i nezbytné kvalitě) oběhnou několik festivalů a u těch úspěšnějších režisérů a scénáristů se zařadí do seznamu filmografie jako první, více méně nevýznamná položka, kterou třeba po letech znovu objeví fanoušci. Dnes se ocitneme na takovém startu, a to hned dvakrát, ale slibuji, že to bude stát za to.

Hollywoodské horory v poslední době zrovna neoslňují originalitou a místo děsu přinášejí spíše krvavé orgie nebo záplavu nudy. Ani připravované snímky Playback a 7500 podle trailerů příliš mnoho nového nenabízejí, ale kdoví, třeba se zase jednou dočkáme kvalitní a řádně hrůzyplné podívané. Snímek Playback (2012) by se měl na plátnech kin objevit 9. března 2012 a točit se bude kolem Christiana Slatera v roli maloměstského policajta, který pátrá po pohřešované dívce a odkryje temné tajemství ukryté za záznamem vražedného šílenství. O něco později, tzn. koncem srpna letošního roku se dočkáme snímku 7500 (2012), v němž se spolu vydáme na desetihodinový let z USA do Japonska a snad ani netřeba dodávat, že na palubě proběhnou dosti krvavé události...

Galerie Nemesis slaví rok od svého otevření. A má být na co pyšná, protože do výtvarných vod fantastického umění nepřinesla svěží vánek, ale přímo uragán vernisáží, výstav a dalších zajímavých událostí. Ve dnech od 8. března do 10. března 2012 proběhne slavnostní program zahájený vernisáží autorské výstavy Martina Zhoufa za přítomnosti spisovatele Ondřeje Neffa. V sobotu 9. března následuje workshop "Jak namalovat draka" od Milana Fibigera a hned poté křest nové knihy Petry Neomillnerové. V neděli se bude křtít první katalog Galerie Nemesis a první série kartiček "Masters of Czech and Slovak Fantasy, Sci-fi and Adventure". Po celou dobu bude platit 10% sleva na většinu děl včetně autorských tisků. Více informací najdete na internetové adrese www.galerienemesis.cz.