O domácí fantastice časopisu XB-1 se zejména ve srovnání s tou zahraniční často mluví s despektem, ale čísla hodnocení Legie naznačují něco trochu jiného. Vezmeme-li v potaz, že časopis je odkázán na malý vyhraněný trh a povídky nejsou zařazovány formou absolutního výběru mezi dosud vydanými pracemi, ale pouhou selekcí autory zaslaných textů, nevede si ani domácí fantastika zdaleka tak zle, jak by se dle některých velmi diskutovaných prací mohlo zdát. Je také nutno dodat, že se XB-1 soustředí především na jména méně známá, tzn. snaží se najít nové talenty a nerezignuje ke snaze přesvědčit k napsaní povídek autory osvědčené ani k vydávání starších prací. Tím samozřejmě nechceme říct, že by nebylo co zlepšovat, jak ostatně výsledky z Legie rovněž nasvědčují...

Dnes to budou krátké filmy. Krátké filmy, už zase?, zavrtí se čtenář na své židli. Ano, je to tak, odpovídá autor článku a začne rozvíjet ódu na krátké filmy. Krátký film je tím, co povídka pro literaturu. Je zkušebním kamenem, chemickou laboratoří, žhavou výhní, v jejímž žáru se učeň stává mistrem. Může mít ostré a pevné hrany jako broušený drahokam, uzavřený a neměnný. Může být fantazií, volnou hrou motýlího letu, která zdánlivě nemá cíl, ale přináší lehkost, radost a potěšení. Krátký film je krokem do světa velké kinematografie, dveřmi otevírajícími budoucnost nadějného tvůrce. Zkrátka, kdo nemá rád kraťasy, jakoby nebyl. Anebo ho za trest sežere nějaká příšera podobná těm v následujících filmech. Ale něco takového jistě nehrozí čtenářům našeho literárního časopisu.

Mercedes Athena Thompsonová je kojotí kožoměněc, žije v karavanu na předměstí Tri-Cities a za souseda má vlkodlaka Adama Hauptmana. Jak tohle soužití vypadá a proč se Mercy neustále zaplétá do šarvátek mezi vlkodlaky, upíry a fae, to poznáme ze stránek fantasy románů Patricie Briggsové. Městská fantasy se odehrává převážně ve městě Tri-Cities, je vyprávěna v první osobě a svižný spád děje dodává knihám strhující atmosféru. Briggsová popisuje okolí i postavy realisticky a poutavě, ale zároveň nic nerozepisuje natolik detailně, aby čtenáře nudila. Přitom je schopna dostat se pár dobře zvolenými slovy do hloubky. Barvitě popsaný současný svět je obohacen o magii a nadpřirozené bytosti. Čtenář je stržen do víru emocí, napětí a dramat...

O Timu Burtonovi jsem psal minulý týden v souvislosti s jeho chystaným Frankenweeniem (premiéra 11. října), ještě před ním se ale dočkáme jiného počinu tohoto režiséra s nezaměnitelným stylem. Temné stíny se v kinech objeví už 10. května a jejich cílovou skupinou je pravděpodobně kdokoliv, komu lezou krkem ze všech stran se valící upírské slaďárny. Co takhle inteligentní, atmosférické a trochu klasičtější podání příběhu jednoho nedobrovolného krvesaje? Tedy klasičtější v tom smyslu, že se ústřední postava neleskne na slunci a neřítí se třístovkou po lese, jinak je její osud poměrně originální. I když jde vlastně o celovečerní remake stejnojmenného televizního seriálu, takže by možná byly namístě námitky, ale předlohu si stejně už asi moc lidí nepamatuje...

Většina upírské tematiky v literatuře je vyčpělá a mainstreamová, pořád se v ní dokola omílají stejné motivy, stejné zápletky, stejná schémata. Což naštěstí neplatí, když se jí ujme autor tak zkušený a precizní jako je Tim Powers. V knize, která vyšla v roce 1989 pod názvem The Stress of Her Regard, již po několikáté zúročil své znalosti a porozumění historii 19. století. Opět zručně pracoval se svou metodou, která je založena na tom, že se drží (a nikdy nemění) historických dat a faktů, ale do mezer mezi ně vkládá fiktivní příběh. Vysloužil si za to mimo jiné druhé místo v anketě o cenu Locus (hned za Cardovým Učedníkem Alvinem, jenž vyšel ve stejné knižní řadě o něco dříve). Není tedy náhodou, že jde již o jeho čtvrtou knihu zařazenou do Mistrovských děl fantasy nakladatelství Laser-books.

Nadaci, legendární dílo velmistra žánru Isaaka Asimova snad nemusíme nikomu z vás představovat, ostatně pokud si něco zaslouží označení "klasika, kterou by měl znát každý fanoušek", pak je to právě tento cyklus, nebo alespoň jeho základní trilogie napsaná ve čtyřicátých letech minulého století. Asimov se ke svému dodnes patrně nejslavnějšímu SF dílu vrátil v letech osmdesátých a dopsal další čtyři díly, kterými Nadaci propojil se svým světem robotů. Románem Nadace a Země celý mohutný cyklus Robotů a Nadace vrcholí, ačkoli se v edici Fantastika ještě dočkáme dvojice prequelů a třeba i některých svazků o robotech. Teprve podruhé tak budou mít čeští čtenáři možnost přečíst si kompletní cyklus Nadace v jeho sedmi dílech, tentokrát v odpovídající vázané úpravě.

Ačkoliv jsme se doteď věnovali tvorbě evropské a hollywoodské, fanoušek audiovizuální fantastiky nebyl ochuzen o domácí tvorbu ani v jiných lokalitách. Od nástupu televize se čím dál více hlásila o slovo i japonská tvorba, kde vládla fantastika kreslených seriálů, která později zažehla obrovskou módní vlnu nejen na americkém kontinentě. Na konci sedmdesátých let potom o sobě dala razantně vědět i kinematografie australská, která potěšila diváky "postapo" exteriéry i příběhem. A zatímco na americkém i evropském kontinentě vedl jako téma postapokalyptických filmů jaderný konflikt, poukázali australští filmaři na jinou, v té době nenápadnou věc. Nesoustředili se tolik na samotný zrod poničeného světa, ale předjímali chování lidí ve chvíli, kdy docházejí základní suroviny.

Vítejte v městečku Storybrooke, kde není vše, jak by se na první pohled mohlo zdát. Obyvatelé netuší, kým ve skutečnosti jsou a pranic ani o tom, že svět, ve kterém žijí, není skutečný. Starostka Regina je ve skutečnosti Zlá královna, která na všechny pohádkové bytosti seslala strašlivou kletbu, díky níž byly zbaveny vzpomínek a uvězněni pod její nadvládou. Vše se ale jednoho dne změní, když se odvážný desetiletý chlapec jménem Henry rozhodne najít svou pravou matku. A proto uteče do Bostonu, kde nalezne lovkyni odměn Emmu Swanovou... Nový seriál běží v americké televizi od podzimu minulého roku a prozatím se mu dostává slušné pozornosti. V současnosti bylo odvysíláno patnáct epizod z plánovaných dvaadvaceti.

O fantasy se často traduje, že se jedná o pohádkově laděné příběhy, které si o nějakém skutečně velkém tématu či literární kvalitě mohou nechat tak akorát zdát. Na Knihožroutovi se snažíme vybírat v rámci žánru, který náš trh ročně zásobuje několika stovkami titulů, ty knihy, jež tuto poučku vyvrací, nebo naplňují žánrová očekávání způsobem, jenž si zaslouží pozornost a pochvalu. Ovšem Tisícerá myšlenka je i v kontextu podobných děl zjevení. Zjevení o to zářivější, že se nejedná o žádný "magický  realismus" (jako kupříkladu Tiché a poklidné místo), osvobozující dobrodružství (Rudá moře pod rudou oblohou) či ironicky krutou satiru (Hrdinové), ale o to nejklasičtější tolkienovské vyprávění, které ovšem jakoukoliv pohádkovost nejen odmítá, ale zcela programově potírá...

V sobotu 10. března odešel ve věku třiasedmdesáti let mistr evropského komiksu Jean Giraud, fanouškům komiksu mnohem známější pod pseudonymem Moebius. Podlehl následkům rakoviny. Světová komiksová scéna přišla o jednu ze svých největších ikon, jež však zůstane navždy živá ve svých albech a ve čtenářích, kteří budou dále hltat její příběhy. Tuzemským fanouškům je Moebius známý především díky nedávno vydanému albu Incal, o jehož vydání se postaralo nakladatelství Crew v edici Mistrovská díla evropského komiksu. Tato kniha je ale jen zrnkem v rozsáhlé mozaice Giraudovy tvorby. Jako kreslíř svým stylem ovlivnil nepřeberné množství svých následovníků a jeho vliv najdeme i u mnoha tuzemských výtvarníků...

Server Legie je databází domácích knih a časopisů fantastického žánru a jako takový mimo jiné umožňuje svým návštěvníkům procentuálně hodnotit jednotlivá díla včetně kratších prací z časopisu XB-1. Pro periodikum s několikatisícovým nákladem je to jen jeden z mnoha drobných orientačních bodů, ale pro čtenáře časopisu mohou být souhrnné výsledky za rok 2011 jistě velmi zajímavé. V následujícím článku vám přinášíme přehled hodnocení všech zahraničních povídek a příště se zaměříme na povídky domácích autorů. Uvítáme jakékoli komentáře k "legionářským" výsledkům (v případě zájmu se i vy můžete stát jedním z registrovaných členů Legie a nadále je aktivně ovlivňovat). Která z povídek je tedy nejlepší? Která nejhorší? A jak si vedli nováčci v souboji se známými jmény?

Právě jsme v našem seriálu o výtvarnících inspirovaných a odevzdaných hororovým tématům dospěli k jednomu z nejpodivnějších. Alespoň co se týká neortodoxní talentované mladé krve. Jeho neobvyklá technika diváka nejdříve zaujme tím, že při prvním setkání s Alfreyho díly pravděpodobně málokdo pozná, jak vůbec vznikla. Začal ji rozvíjet až někdy v roce 2003, do té doby se věnoval hlavně koláži a směřoval k abstraktnímu umění. Nyní se oddal zcela tvorbě z kategorie souhrně označované jako digitální umění (případně jako nová média). Vychází z realistických fotografií, které "krájí", spojuje, překrývá, prolíná a dává jim tvar a hloubku do chvíle, než před ním vzniknou nové bytosti a fantastické krajiny. Jejich nekonečná variabilita je jedním z motivů, které ho zajímají nejvíce.

Romány Chiny Miévilla patří v rámci fantastického žánru k nejúspěšnějším a nejočekávanějším titulům. Vedle vysokých prodejů se jim tradičně dostává rovněž řady literárních ocenění. V tomto ohledu je rekordmanem román Město a město, který autorovi vynesl Huga, Světovou cenu fantasy, Cenu Arthura C. Clarka, Locus a Cenu Britské asociace SF. Rovněž román Ambasadov si v tomto směru může dělat jisté naděje (prozatím byl nominován na Nebulu, ale sezóna cen teprve začíná). Miéville zde opět experimentuje s formou a vůbec poprvé zabrousil do hájemství science fiction, těšit se tak můžeme především na příval nových nápadů. České vydání se může opět pyšnit originální obálkou Edwarda Millera a čtenáři internetových stránek XB-1 rozhodnou o její konečné úpravě!

Oblíbený režisér Tim Burton se po letech práce s živými herci rozhodl pro návrat k loutkám, s nimiž v roce 2005 natočil romanticko-hororový muzikál Mrtvá nevěsta. Nebo ho možná naštval dlouholetý spolupracovník Johnny Depp, který se na novém snímku překvapivě nijak nepodílí (ovšem naštvaný nebyl dlouho, točí spolu gotický horor Temné stíny). Buď jak buď, komedie s nezbytnými prvky hororu Frankenweenie se dočkáme na podzim a pokud vám je název povědomý, nemusíte chodit moc daleko, abyste si ověřili odkud. Stejně se totiž jmenuje téměř třicet let starý Burtonův kraťas, pojednávající o chlapci Victorovi a jeho milovaném psovi Sparkym, jehož jednoho dne srazí auto a páníček se ho posléze rozhodne přivést zpět k životu...

Edice Fantastika nakladatelství Argo se za pár let své existence stala jedním z nejzajímavějších projektů, jaké na českém trhu v rámci sci-fi a fantasy literatury naleznete. Nabízí vyvážený mix starých osvědčených klasik (Nadace Isaaca Asimova nebo Poslední jednorožec Petera S. Beagla), dosud neobjevených pokladů žánru (Fionavarská tapisérie G. G. Kaye či Malý, velký Johna Crowleyho) a to nejzajímavější ze současné tvorby. A právě do posledně zmíněné ohrádky patří Američan Robert V. S. Reddick se svou tetralogií Dobrodružství Chathrandu. Ta boduje především důrazem na námořní tematiku, kterou umně propojuje s motivy klasické fantasy, ale i špionážního románu. Druhý díl, Krysy a Královské moře, vyšel na sklonku minulého roku...