Galerie Nemesis neustále připravuje fanouškům fantastického výtvarného umění nová a nová překvapení. 26 dubna v ní od 18:00 proběhne nová vernisáž výstavy nazvané Kniha krve se otevírá a my si vás tímto dovolujeme pozvat nejen na zahájení výstavy, ale třeba i na návštěvu galerie v následujících dnech. K vidění budou díla známých i méně známých slovenských výtvarníků. Chybět nebudou Michal Ivan, Pavol Martinický, Juraj Maxon a Martina Pilcerová či u nás dosud ne tolik proslulí Tibor Paštrnák a Michal Šulek. Na adrese 5. května 62 na Praze 4 si navíc můžete zakoupit nedávno vydaný katolog galerie či zajímavé sběratelské kartičky. Více informací najdete tradičně na internetových stránkách se známou adresou www.galerienemesis.cz. Přejeme hezký výtvarný zážitek!

Něco končí, něco začíná. To je stará pravda, kterou Andrzej Sapkowski zpopularizoval i mezi čtenáři fantasy. Na poslední díl nové brožované edice Zaklínače si sice čtenáři museli trochu počkat, ale přesto se všech sedm dílů na trhu objevilo v rekordním čase. S obálkami Mišo Ivana vypadá výsledek rozhodně nad očekávání, prostě radost si knihy vzít do ruky a dost možná by jim slušela i nějaká sběratelská krabice. Nakladatelství Leonardo navíc spolu se sedmým dílem přichází i s dotiskem už vyprodaného dílu prvního, což znamená, že celá série by měla být alespoň v brožovaném vydání k dostání u všech dobrých knihkupců. Teď už jen zbývá zkompletovat také vázané vydání, zejména pak vydat palčivě očekávaný sedmý díl vázané edice, který se snad v dohledné době konečně objeví...

35 let po uvedení prvního filmu jsou Hvězdné války více než kulturní fenomén. Dosáhly pozice extrémně úspěšného obchodního artiklu a jejich tvůrce George Lucas může dnes přemítat o svých dalších filmařských snech na Skywalkerově ranči kousek od San Francisca, za který dal 100 milionů amerických dolarů. Ve své době znamenal jeho přístup k marketingovým aktivitám kolem oblíbené ságy naprostý přelom. Představitelé 20th Century Fox si zřejmě později trhali vlasy na hlavě, protože mu nechali kompletní licenci na značku Star Wars. Úspěch, který měly hračky představující hlavní postavy a další suvenýry v roce premiéry (později dostal snímek v sérii jméno Nová naděje) v době vánočního nákupního šílenství, překvapil i samotné prodejce a obchodníky.

Chystá se nový Stephenson! Po úspěchu knih jako Sníh, Diamantový věk, Kryptonomikon a Rtuť přináší nakladatelství Talpress na český trh další Stephensonův titul, tentokrát ze světa planety Arbre, který je v mnoha ohledech jiný než ten náš, a přitom se mu tak dráždivě podobá. Poslední dvě jmenované knihy čelily i přes vysokou prodejnost ostré kritice překladu, ovšem to by neměl být případ Anatému, román přeložil v žánru uznávaný Petr Kotrle, který má se složitými a mnohastránkovými díly velkou zkušenost. Autor se navíc vrací k science fiction, což je jistě dobrá zpráva pro ty, kterým jeho poslední opusy přece jen tolik nesedly. Takže ať už české vydání Stephensonova románu posuzujete z jakékoli stránky, pro čtenáře XB-1 je to jasná volba.

Možná si říkáte co je to za divný nadpis, sice bych vás mohl nechat v nejistotě a zahalit ho rouškou tajemství, ale rozhodl jsem se tak neučinit. Důvod, který mě k tomuto nadpisu inspiroval, je celkem prozaický. Píše se rok 2012 a nakladatelství Albatros Media - Cooboo vyvrhlo na knižní pulty první díl populární thorgalovské série Zrazená čarodějka. Což je samo o sobě zcela jistě chvályhodný čin, který potěšil většinu domácích fanoušků evropské komiksové tvorby. Paradoxem ovšem je, že se tak stalo až dvaadvacet let po prvním uvedení Thorgala na tuzemské knižní pulty. V roce 1990 totiž nakladatelství S-Press vydalo sešit Thorgal: Dítě z hvězd. To, že zmíněné nakladatelství z jistých důvodů vybralo sedmý díl této série, nechme raději bez povšimnutí...

Nezaujatý čtenář si musí myslet, že si v Brokilonu poslední čtyři měsíce prachsprostě váleli šunky. Ediční plán mají totiž našlapaný až z toho natěšeným čtenářům hrozí akutní amputace prstů s nehty okousanými až na maso, ale za poslední čtyři měsíce ani náznak, že by se cokoli opravdu chystalo... Až teď, vážení. A rovnou pecka jako když vám v hospodě bez varování přistane pěstí mezi oči. Vladimír Šlechta se po sbírce Střepy z Apokalypsy (2010) opět vrací do svého postapokalyptického světa s dlouho očekávaným románem Keltská brána (2012), aby do akce znovu povolal oblíbenou trojici ve složení: kyborgizovaný válečník Oggerd, technolog Hal Hargo a vyjednavač Gowery. Anotace je na slovo skoupá jako zkušený kriminálník u výslechu, ale co, vždyť vy si to stejně přečtete...

Čtvrtá kniha herních novelizací ze světa Mass Effect vyvolala vzápětí po vydání vlnu vášní a debat. Odešel autor předchozích dílů Drew Karpyshyn a jeho pokračovatel William C. Dietz se zdál být dostatečně zkušeným autorem, aby na něj úspěšně navázal. Fanoušek světa Mass Effectu po knize automaticky sáhnul, naladěn kvalitními předchozími svazky. Karpyshynovy příběhy byly plné akce, logicky zasazené do reálií fiktivního světa a hlavně jejich hrdinové byli lidé (a mimozemšťané) se všemi nedokonalostmi a chybami, které jim vdechují život. Dietz však provedl věci, které mu už nikdo nikdy neodpustí a rozhodně si zásadním způsobem pošramotil svoje renomé. Společnost Fantom Print připravovala vydání knihy dopředu a česká verze se objevila vzápětí po světové premiéře.

Philip K. Dick je mistrem bezbřehé nejistoty, zmaru, deprese a paranoie, což znamená, že v době, kdy se lidé snaží veškeré tyto pocity co nejvíce potlačit a v literatuře hledají ponejvíce pouze únik a ničím neředěnou zábavu, je téměř zázrak, že nakladatelství Argo chystá už dvacátý (!) svazek věnovaný tomuto americkému spisovateli, jenž si jako málokdo jiný zasluhuje přívlastek kultovní. Přiznávám, že osobně si knihy P. K. Dicka schraňuji v knihovně jako sysel tuk na zimu a v rámci udržení duševního zdraví se do jeho tvorby pouštím jen tu a tam, ale v době, kdy knižní trh co nevidět smetou elektronické texty a kniha se pro mnohé již brzy stane přežitkovou vzácností, nelze jinak. Tohle chování považuji za vskutku dickovské a vlastně tím mistru vzdávám tichý hold...

Jak už bylo zmíněno, John Carpenter dokázal natočit kultovní snímky za pár dolarů, složit k nim hudbu a dokonce stvořit hrdiny, kteří překročili rámec příběhu a žijí si tak říkajíc vlastním životem. Ať už to je Michael Myers z Předvečer svátku všech svatých nebo Snake Plissken z Útěku z New Yorku, či mimozemská entita zamrzlá v ledu, dočkali se svých pokračování, komiksů, děl z řad fanoušků i profesionálních remaků. Ovšem osmdesátá léta teprve začínala a John Carpenter rozhodně nehodlal odložit kameru. Dalo by se očekávat, že jako nekorunovaný král moderního hororu bude v tomto žánru pokračovat, ovšem nebyl by to on, kdyby opět nepřekvapil. Hororu se sice zcela nevzdal, ale zaexperimentoval si i s jinými žánry.

Ceny Davida Gemmella se udílejí od roku 2009 na památku zesnulého mistra žánru fantasy. Původně šlo o cenu pro nejlepší fantasy uplynulého roku, od druhého ročníku přibyly rovněž kategorie pro nejlepší knižní debut a nejlepší knižní obálku roku. Prvním nositelem tohoto ocenění se stal Andrzej Sapkowski za román Krev elfů, úvodní část u nás dobře známé pentalogie. O rok později triumfoval Graham McNeill za druhý svazek warhammerovské trilogie The Legend of Sigmar: Empire. V minulém roce získal cenu česky nedávno vydaný román Cesta králů od Brandona Sandersona. Zajímavé je, že letošnímu ročníku se vyhnula nominace románu G. R. R. Martina. Doposud žádné nominace se nedočkal ani Steven Erikson, na kterého někteří nedají dopustit. Přesto jsou i letos nominace zajímavé...

Knižní recenze jsou přes veškerou snahu o opak pouze subjektivním názorem recenzenta na dílo předložené k posouzení. Určitě se vám nejednou stalo, že jste se s názory v recenzi na knihu či film rozcházeli. Nedávno nám do internetové redakce přišla polemika s recenzí zveřejněnou na stránkách časopisu XB-1, a protože už dlouho pátráme po různých způsobech, jak více propojit dění na stránkách s časopisem, napadlo nás příspěvek zveřejnit i s původní recenzí a již tradičně vás vybídnout k diskusi. Symbolické pak je, že se polemika týká posledního publikovaného románu šéfredaktora Vlada Ríši. Ale to samozřejmě není podmínkou, naopak, pokud se v časopise XB-1 setkáte s recenzí, s níž nesouhlasíte, zkuste vyjádřit svůj opačný názor a zaslat nám ho, rádi ho vydáme...

Jako každý rok patří nominace na cenu Hugo k nejsledovanějším událostem na poli science fiction a fantasy. A jako každý rok vám nominace přinášíme i na našich stránkách, i když je to letos teprve podruhé. V některých kategoriích jsme se dočkali očekávaných jmen, ovšem v těch pro čtenáře XB-1 nejzajímavějších, povídkových, je hra o ceny rozehrána více než zajímavě. A stejně jako v minulém roce se nám ještě před vyhlášením nominací podařilo vydat alespoň jednu nominovanou povídku (i když to v případě Mika Resnicka byla stejně jako v minulém roce u Teda Chianga takřka sázka na jistotu). Samozřejmě jsme se i letos pokusili připojit k nominacím zajímavý komentář a budeme velmi rádi, pokud nám napíšete, komu byste cenu přáli, kdo je váš favorit a na koho nejvíce sázíte...

Přestože není tento cyklus primárně určen komiksovým kreslířům, dnes uděláme výjimku, a to zcela oprávněně. Frankenstein Mary Shelleyové je jednou z klasických knih hororu a nikomu se nepodařilo tak úspěšně převést její atmosféru do vizuální podoby jako Bernie Wrightsonovi. Legendární komiksový autor zahájil svou kariéru záhy, už v šedesátých letech, a coby dvacetiletý uzavřel smlouvu s DC Comics. Proslavil se postavou Bažináče (The Swamp Thing), kterou  vytvořil spolu se spisovatelem Lenem Weinem a ilustroval prvních deset čísel této série. Přestože to byl jeho první úspěch, časem cítil zklamání, hlavně z toho, jak jeho práce vypadala vytištěná v posledním vydání, a začal přemýšlet, co dál.

Letošní ceny Britské asociace SF se udílely na Easterconu 9. dubna 2012 v londýnském Heathrow. Volit mohli pouze členové asociace a návštěvníci conu, přesto je cena považována za nejvýznamější britské ocenění v rámci science fiction (spolu s Cenou Arthura C. Clarka). Letos slavili vítězství spisovatelé Christopher Priest a Paul Cornell, výtvarník Dominic Harman a tým stojící za vznikem skvělé online SF Encyklopedie (John Clute, Peter Nicholls, David Langford a Graham Sleight). Na stránkách XB-1 jste se mohli setkat s minulým vítězem povídkové kategorie (Aliette de Bodardová: Stavitelka korábů) a samozřejmě se vám pokusíme nabídnout také práci letošního vítěze této kategorie. Už teď vám můžeme slíbit některé práce z letošních nominací...

SF snímek Total Recall (1990) režiséra Paula Verhoevena s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli patří mezi nejznámější a dle mnohých i nejlepší žánrové filmy vůbec. Na tom se ostatně podstatně podepsal i fakt, že jde, jako v mnoha jiných případech, o adaptaci příběhu spisovatele Philipa K. Dicka, i když jen velmi volně pojatý. Dnes bychom vám ale měli představit především remake výše zmíněného počinu, který do kin zamíří 16. srpna a už od začátku vzbuzuje v divácké obci bouřlivé emoce. A ani se není čemu divit. Vždyť stejně jako u jiných remaků, restartů, rebootů a jiných re-věcí si i nyní můžeme klást otázku, proč točit znovu něco, co funguje a nepřijít raději s něčím novým. No, ale ani na tohle vám asi v krátkosti neodpovím...