Na počátku 90. let byli upíři okrajovou záležitostí kinematografie i literatury, podle nakladatelů neměl „mrtvý žánr“ čtenářům co nabídnout. Přesto do kin pronikl film o přemožitelce upírů Buffy a na pultech knihkupectví se již poněkolikáté objevily romány od Anne Riceové či Tanyi Huffové, kde hlavními hrdiny byli právě gentlemani s prodlouženými tesáky. A ve Spojených státech se Laurell Kaye Hamiltonová chystala k vydání svého prvního románu o upírech ze St. Louis. Autorka nabídla čtenářům první příběh Anity Blakeové, dnes slavné oživovatelky zombií a popravčí upírů, již před čtvrtstoletím v kratičké povídce. Na první román si musela nyní jedenadvacetidílná série několik let počkat...

Ceny Nebula za rok 2011 byly uděleny v sobotu 19. května během Nebula Award víkendu, jenž proběhl v Arlingtonu v americkém státu Virginia. Slavnostním vyhlašovatelem byl spisovatel Walter Jon Williams a řeč pronesl rovněž astronaut Michael Fincke. Spisovatelka Connie Willisová se letos dočkala ceny Damon Knight Grand Master Award a s ní i titulu Velmistryně žánru, nejvyššího žánrového ocenění za celoživotní zásluhy v rámci fantastiky. Kratší práce se tentokrát rekrutovaly pouze ze stránek tištěných magazínů, přičemž hned dvě si odnesly autoři publikovaní na stránkách magazínu F&SF. Ani jedné z oceněných prací se v XB-1 nedočkáte, bylo by to nošení dříví do lesa, všechny se objeví na stránkách chystané Strahanovy ročenky...

Přestože letecká doprava se statisticky řadí k nejbezpečnějším, po zhlédnutí hororu Let 7500 se vám dost možná bude na palubu chtít asi stejně, jako lidem trpícím panickou hrůzou z toho, že by se měli vznášet ve výšce přes šest kilometrů. Prakticky odříznuti od záchrany se totiž stanou cestující ve výše zmíněném snímku. Jenže tentokrát nepůjde o béčkový katastrofický film, ani dokument na téma 9. září. Posádka, toho času se nacházející vysoko nad Atlantikem, se ocitne v pořádně prekérní situaci, když jí postupně začnou ubývat spolucestující a jejich zdeformovaná těla budou nalézána třeba v zavazadlovém prostoru nad sedačkami. Tedy za předpokladu, že se je ona tajemná síla zrovna rozhodne uklidit.

Rok se s rokem sešel a na pražském veletrhu Svět knihy se opět udílely Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu, tentokrát za rok 2011. Výsledky mohou být pro někoho překvapivé, pro jiného zcela očekávané, ovšem hlavní favorit si vedl možná až nad očekávání dobře. Jediná kniha si tak přišla na cenu roku a k tomu na ceny za nejlepší science fiction, nejlepší překlad a nejlepší obálku. Tomu se říká po všech stránkách dobře odvedená práce. Za zmínku snad stojí i dlouhá šňůra pěti vítězství v řadě pro nejlepšího nakladatele. Patrně nejpřekvapivějším vítězem je kniha zvolená za nejlepší fantasy, kde se od akademické obce možná čekala spíše volba intelektuálnějšího titulu. Poprvé se udílela cena i pro internetové médium a dostala se bezesporu do těch nejpovolanějších rukou.

Zábavné přednášky, řada workshopů, her a na závěr hned dva skvělé koncerty. V pořadí již desátý ErotiCon je na spadnutí – a tentokrát takřka v centru Prahy! Zajímá vás, co je pravdy na úchylkami zavánějících pomluvách o templářském řádu, jak jde k sobě erotika a víra, či si chcete poslechnout skutečný, nestoudně košilatý životní příběh proslulého spisovatele Wellse, autora Války světů? A to není rozhodně všechno! Řeč bude o gastroerotice, citech a samozřejmě: Životě, vesmíru a tak vůbec. Nezůstaneme jen u série přednášek. Čeká vás tradiční hodina břišních tanců nebo oděvní dílnička, kterou vystřídá masérský workshop. Naučíme vás, jak správně ulevit zádům, šíji a ochozeným nožkám.

Ačkoliv je fantazie tvůrců často velmi divoká a nepředvídatelná, nezřídka se stává, že ji překonává hráč, který by se dal označit jako nejvšednější – sám život. Reálné události tvoří nejen rámec našich životů, tvoří i příběhy, které tvůrci zpracovávají a více či méně je koření fantastickými prvky. Události, které jsou potom natolik silné a šokující, se často dočkají i několika různých zpracování, vryjí se do obecného povědomí nebo dokonce vstoupí do žánru jako klišé. Mohli bychom polemizovat, kdo první pro žánr hororu odhalil kulisy amerického Jihu, pravdou ovšem je, že odtud pocházel jeden z nejznámějších sériových vrahů Ed Gein a jeho příběh je opravdu hrůzyplný. Spojení reálií amerického Jihu s padesátými léty prostě funguje.

Na český trh přichází románový SF debut nadějného amerického autora Paula Melka, jenž patří mezi nastupující generaci talentovaných mladých tvůrců, z nichž se budou rekrutovat žánrové hvězdy budoucnosti. Svět tohoto románu znají domácí čtenáři díky povídce "Léto se sedmičkou" (Ikarie 12/2008), ačkoli tam se nám dostalo pouze letmého nahlédnutí. Výrazná prvotina si na americkém trhu vedla více než dobře a posléze byla oceněna dvojicí žánrových cen Locus a Cenou Comptona Crooka, což je úspěch, kterého se dočká jen málokterý románový debut. Science fiction je na českém trhu pomalu jako šafránu, zvláště té nikoli čistě komerční, snad se tedy bude Melkovi dařit a neskončí stejně jako řada výrazných jmen, na jejichž nová díla v poslední době marně čekáme...

Je pozoruhodné, že tak expandující průmysl jako je ten herní a stejně tak mohutně expandující popkultura (jako je ta herní) se dočkává tak malé reflexe v literatuře a tím spíše ve fantastice, která by měla mít tendence právě do tohoto prostoru zabrousit. Jenže až na pár světlých výjimek, včetně průměrných až podprůměrných adaptací herních světů a experimentování s virtuální realitou se i fantastika většinu času vyhýbala herní tematice jako malé, trochu prašivé příbuzné. Na druhou stranu ale můžeme čekat, že se vše změní s tím, jak dospívají nové generace autorů, pro něž jsou hry jedním ze základních stavebních prvků dospívání a klidně i dospělého života. A jedním z takových je i scenárista a spisovatel Ernest Cline, pro nějž je Ready Player One prvotinou.

V roce 1992 vydaná fantasy Wetemaa vydaná Veronikou Válkovou pod pseudonymem Adam Andres slavila u domácích čtenářů velmi slušný úspěch a později se dočkala také několika navazujících či doplňujících svazků. Dle vnitřní chronologie jde o knihy Hrútvang (1996), Sága o Halldorovi z Mortaluny (2004), Rytíři kněžny Rhonwen (2004), Sága o Wannovi, synu Orlygově (2006) a O cestě do Jižního Edagwonu (1995). Jako celek tak patří k nejmohutnějším fantasy sériím u nás, což může být pro některé čtenáře vcelku překvapivé. Ovšem Wetemaa se nedočkala pouze navazujících knih, ale pod hlavičkou nakladatelství Zoner Press a v péči výtvarníka Petra Kopla se má zrodit neméně mohutné komiksové zpracování, které svou šíří nemá mít na českém trhu obdoby...

Cayce Pollardová se živí jako lovkyně trendů; nežije v odlidštěném světě, protože tam by nemohla (a ani Gibson sám) postřehnout změny. Nejmocnější a nejbohatší společnosti si ji najímají pro jedno krátké ano, nebo ještě kratší ne pokaždé, když chtějí přijít na trh s novým logem, novou značkou. Cayce netuší, jak to funguje, ale přesně ví, co uspěje a co nikoliv. A během jedné podobné, skvěle placené, ale vlastně tuctové prácičky jí zaměstnavatel nabídne nejpodivnější úkol jejího života: najít autora podivuhodných, po síti distribuovaných  klipů, kolem kterých se vytvořila specifická subkultura, k níž patří i sama Cayce. Mise, která se z intelektuální a fanouškovské obsese stane bojem o život… protože ve světě po 11. září 2001 se nedá věřit ničemu a nikomu.

Klasický příběh z pera Brama Stokera o upířím hraběti Drákulovi zná asi každý, co kdyby ale neblaze proslulý kníže temnot poněkud zrenovoval útroby svého hradu na útesu a začal provozovat luxusní hotel, zaměřený na poskytování těch nejlepších dostupných služeb ostatním hororovým monstrům? Právě to je základní myšlenka rodinné komedie Hotel Transylvania, jež zamíří do tuzemských kin 18. října tohoto roku. Hororovými monstry jsou samozřejmě myšleni nejklasičtější antagonisté jako Frankenstein, Bigfoot, bezhlavý rytíř, kostlivci, mumie, zombie, vlkodlaci, atd. Ti všichni si sem jezdí tajně odpočinout od strašení ve hřbitovních kobkách, temných lesích a pyramidách. Jenže co kdyby se tajemství o jejich společném rekreačním pobytu provalilo na veřejnost?

Faustovská legenda patří mezi klenoty světové literatury, pověry a báchorky o úpisech podepsaných krví jsou neméně známé. Proč z klasické látky neudělat komediální horor, ve kterém hlavní hrdina, ztělesnění chladnokrevnosti, rozumu a okázalé důstojnosti změří síly s poťouchlými pekelnými mocnostmi? To si možná řekl Jonathan L. Howard, než jeho literární hrdina poprvé přišel na scénu. Johannes Cabal moc dobře ví, že smlouva s ďáblem je záležitost, která nedopadne téměř nikdy dobře. I s tímto riskem jednu takovou uzavřel, kdysi v minulosti, kdy neváhal nabídnout za možnost poznání tajných nauk i své zatracení. Teď však přichází do pekla s nabídkou sázky. A odchází s roční lhůtou pro její splnění a s ďábelským karnevalem na kolejích.

Někteří objevili Píseň ledu a ohně teprve nedávno díky televiznímu seriálu a její knižní vydání pak díky obnovenému vázanému vydání, jiní už mají dlouho očekávaný Tanec s draky přečtený v originále, ale stále je tu početná skupina čtenářů, kteří se na tento okamžik těšili několik dlouhých let. Ano, vážení, nakladatelství Talpress už koncem května chystá české vydání Tance s draky, pro jistotu nejen ve vázaném, ale souběžně také v brožovaném děleném vydání. Jedna z nejočekávanějších knih tohoto roku už tedy pomalu klepe na naše peněženky a není pochyb, že ty se velmi ochotně otevřou. Otázka je, jak dlouho budeme čekat na dokončení ságy a zda se snad závěr nedozvíme přednostně z televizních obrazovek, ale to už je věcí fantastické budoucnosti, na kterou si ještě pořádně počkáme...

V první části Pozoruhodných počinů, které jsme věnovali kanadskému režisérovi Davidu Cronenbergovi, jsme měli možnost seznámit se s počátky jeho filmařské kariéry. Cronenberg rozhodně není tvůrcem tuctovým, jak ostatně potvrzují nejen jeho artové debuty, ale i pozdější někdy až šokující snímky. Ačkoliv je to tvůrce skutečně žánrový, témata, která zpracovává, ryze žánrová nejsou. Účinky drog na lidskou psychiku, ke kterým se průběžně vrací, nebo mutace, které mění lidské chování. Pozornost médií upoutal takřka okamžitě, jeho vliv na diváky byl probírán i na vládní úrovni, kritika ho stíhala velmi nevybíravými slovy. Přes to všechno dokázal bez podpory velkých Hollywoodských studií natočit horor, kterým dokázal, že patří mezi světovou špičku...

Stvořitelka hrdého draka Temeraira letos  svým věrným čtenářům přichystala už sedmé pokračování barvitých dobrodružství z období napoleonských válek okořeněných přítomností vznešených létajících plazů a stále ještě čeká na filmové zpracování populární série, o které měl svého času zájem sám režisér Peter Jackson (ten však v současnosti dává přednost pobíhání s hobity po Novém Zélandu). Česká vydání mají pod hlavičkou spolupráce Tritonu a Arga menší zpoždění, ale to zase tolik nevadí, na zábavnou fantasy v podání držitelky Ceny Johna W. Campbella pro nadějného nováčka žánru se vyplatí si počkat. A tak vzhůru do oblak na křídlech Temeraira, tentokrát nám stránky románu slibují mohutnou bitvu s Napoleonem...