Ačkoli se úvodní díl Kronik Havranů dočkal mírně rozporuplného přijetí, objevila se i řada spokojených hlasů od čtenářů, jimž Fantom Print jistě udělá radost připravovaným druhým svazkem trilogie. Nakladatelství pak náleží gratulace ke skvělé volbě obálek, jež jsou převzaty z dílny amerického výtvarníka Raymonda Swanlanda a původně byly vytvořeny docela nedávno pro francouzské nakladatelství Bragelonne. Záměrem byl samozřejmě hladký přechod k navazující tetralogii, pro kterou Swanland obálky už vytvořil ve spolupráci s americkým nakladatelstvím Pyr. Takže, stejně jako francouzští čtenáři, i ti čeští se budou moci těšit na obě série s obálkami od stejného výtvarníka. A nutno říct, vypadají prostě skvěle, nádherně atd.

Ačkoliv dal rozmach filmu v sedmdesátých a osmdesátých letech vyniknout novým režisérským talentům, scéna audiovizuální fantastiky se pomalu plnila i počiny z jiných kontinentů. O svůj díl trhu se přihlásila japonská kinematografie, která obohatila svět nepřekonatelnými animovanými snímky inspirovanými mangou, evropská Nová vlna objevovala žánry a experimentovala s jejich prolínáním. Nové trendy se vznikaly i v hudbě a výtvarném umění a projevovaly se přímo či nepřímo i v audiovizuálním umění. Do vod fantastiky zabrousil i známý britský režisér závažných témat Alan Parker a společně s britskou hudební skupinou vytvořili pozoruhodné spojení hudby a filmového umění. Audiovizuální fantastiku obohatil později ještě o jeden snímek.

Krátce po románu Chladné břehy se opět ve spolupráci Tritonu s Argem objevuje i dokončení dilogie v podobě románu Nadchází ráno. Ovšem pokud byste snad čekali, že pro letošek bylo Lukjaněnka dost, nezoufejte, už teď se pracuje na českém vydání jednoho z jeho nejnovějších děl - románu Konkurenti, jenž v roce 2008 vyšel jako literární zpracování v Rusku populární internetové hry Starquake. Do budouna se jistě můžeme těšit i na další autorovy knihy, v úvahu připadají především romány Genom, v němž lidská rasa, geneticky rozdělená na dva odlišné „poddruhy“, čelí hrozbě v podobě agresivních mimozemských vetřelců, a Tance ve sněhu, jenž je zasazen do téhož pochmurného světa sto let před událostmi předchozího titulu. Faktem je, že dalších knih už mnoho nezbývá...

Až utichne veškerá válečná vřava, až všichni odkryjí své karty, a poslední kulka rozčísne vzduch, až bude konec všemu, těsně před posledním polibkem… až tam na konci příběhu… když otočíte poslední stránku… zůstane jen jediné… TICHO! Příběh Batman: Ticho je podle mě jednou z nejzdařilejších batmanovských sérií. I když je příběh scénáristy Jepha Loeba někdy zbytečně neuchopitelný a kostrbatý, přesto jej kresba Jima Lee žene vpřed jako rozžhavenou dělovou kouli. Než se stihnete nadechnout, je zde další podzápletka a další pořádný padouch, který komplikuje netopýřímu muži život měrou nebývalou. Všichni (už dříve) známí zlosyni jsou ovšem jen loukami v rukou někoho, po jehož identitě Batman usilovně pátrá.

Nakladatelství Polaris nám poslední román Neala Ashera nabídlo teprve minulý rok, ale pro fanoušky tohoto skvělého autora se to zdá být jako věčnost. Naštěstí se blýská na časy a přichází nový román. Kdo by čekal v pořadí páté a dosud poslední vydané dobrodružství agenta Cormaca, jistě nebude zklamán, ani když se mu do rukou dostane příběh hrdinů známých z bouřlivých událostí na planetě Spatterjay. Vedle titulního kapitána Orbuse se tentokrát dostane i na oblíbeného válečného robota Snajpra, oba navíc opouštějí svůj domov a vydávají se na cestu do vesmíru... Další změnou je výměna překladatele, kdy Petra Kotrleho zastupuje Marek Hrnčíř, jenž v minulosti překládal kupříkladu romány Roberta L. Forwarda či Věčnou válku od Joa Haldemana. Tohle bude pořádná jízda...

Paul Melko je současný americký spisovatel narozený roku 1962 ve státě Ohio, kde žije dodnes. Vystudoval jaderné inženýrství. Profesionálně začal publikovat od roku 2002, v roce 2006 byl nominován na Huga a Nebulu za novelu Stěny vesmíru a v roce 2009 získal cenu Locus a Cenu Comptona Crooka za románový debut Prstenec singularity. My, čeští čtenáři, jsme se s jeho pracemi mohli setkat v antologiích Tak trochu divné kusy vydávaných nakladatelstvím Laser-books a v Ikarii v roce 2008 s povídkou Léto se sedmičkou. Ta se odehrává ve světě, kde lidé vybudovali prstenec vznášející se nad naší planetou a následně v rámci exponenciálního informačního rozvoje otevřeli trhlinu do jiných rozměrů - vesmírů a poté zmizeli.

Je dost možné, že se jednou bude psát alternativní science fiction, v níž se budou lidé vracet časem ne pro zabití Hitlera či Stalina, ale pro zlikvidování klíčových osob stojících za vznikem nepolevujícího přílivu paranormálních romancí. Jednou z kandidátek na odstranění z časového kontinua by pak zcela jistě byla i Laurell K. Hamiltonová, tvůrkyně cyklu o lovkyni upírů Anitě Blakeové. Faktem ovšem je, že by to asi stejně nepomohlo, proč brát miliónům spokojených čtenářek žánr, i když snad může někoho iritovat? V už desátém svazku série se navíc dozvíte, co se stane, když se do vypjatého milostného trojúhelníku v klasickém rozpoložení žena - upír - vlkodlak přimíchá ještě čtvrtá přísada. A Hamiltonová jistě nezůstane jen u romantických náznaků...

Stejně jako Daniel Radcliffe, i další z osazenstva bradavických studentů z Harryho Pottera (2001-2011) poněkud změní žánr a objeví se v hlavní roli hororového snímku. Tentokrát to možná vzbudí ještě větší rozruch, protože se nejedná o nikoho jiného, než oblíbeného Toma Feltona, alias zlovolného blonďáka Draca Malfoye. Nutno přitom podotknout, i v tomhle případě půjde o duchařinu. Ovšem na rozdíl od Ženy v černém (2012) trochu méně tradiční a především pak zasazenou do současnosti. Ačkoliv plakát vypadá dost tuctově (a shodou okolností není nepodobný tomu na The Possession), trailer dokáže přesvědčit o kvalitách. I když oko znalce bez námahy odhalí nemalou inspiraci v jiných snímcích...

V době, kdy se lidstvo samo na dlouhou dobu vzdalo odvážného snu o pronikání do vesmíru a místo sebe posílá do neprozkoumaných končin pouze automatické sondy, neztratil Simmonsův román o stárnoucím kosmonautovi, jenž vzpomíná na kdysi slavnou minulosti, nic na své aktuálnosti. Pro autora snad až nezvykle útlý román doplňuje jednu z mála zbylých mezer v Simmonsově česky vydané tvorbě. Nakladatelství Plejáda připravuje na letošní rok ještě román The Crook Factory a mluví se i o novince The Abominable, fanoušci mistra fabulace se pak mohou těšit také na omnibus detektivních příběhů Joea Kurtze a nové vydání hororu Temné léto. Jak je vidět, Simmons si u nás vybudoval pozici jednoho z nejrespektovanějších autorů nejen v rámci fantastického žánru...

Přestože Brandon Sanderson měl prapůvodní verzi románu Cesta Králů připravenou už v roce 2003, další závazky ho donutily, aby ji mezitím uložil do šuplíku. Když se po sedmi letech konečně objevila na knižním trhu, autor ji prohlásil za svoji dosud nejlepší práci a rovnou k ní dodal celý plán na desetidílnou fantasy sérii pod názvem Archivy Bouřné záře. Už na první pohled je zřejmé, že když už to má být výpravná kniha, tak se vším všudy. Nejde jen o její úctyhodný rozsah, nedílnou koncepční součástí je i výtvarná stránka. Od obálky, pro niž si Sanderson vysnil Michaela Whelana, až po grafickou úpravu kapitol a hlavně vnitřní ilustrace, které svět Rošáru přibližují i jinak, než pouhým slovem. Právě to, že jde v mnoha případech o náčrtky a rychlé studie, jim dodává svěžest a vtip.

Lidstvo kolonizuje vesmír. To není v science fiction nic nového. Stejně jako záhadné artefakty, cestování mimo běžný prostor a nejrůznější cizí rasy. Občas se ovšem objeví autor, který všechny staré fígle použije novým způsobem nebo se soustředí na věci, u kterých si následující generace budou říkat: Proč to někoho nenapadlo dřív?! Podobným autorem je China Miéville a jeho Ambasadov jen tak nezapadne...Veškeré propriety space opery jsou totiž jen záminkou, proč si střihnout čistě lingvistický román o podstatě jazyka, sdělení a vztahu slov k realitě... A neříkejte, že to nezní zajímavě? Buď jak buď, Ambasadov je rozhodně jednou z nejzajímavějších fantastických knih roku., která bohatostí svých motivů a nápadů vynahrazuje i poněkud chladnější postavy.

Elektronická verze časopisu XB-1 na sebe stále nechává čekat a ani verze pro iPad prozatím stále nebyla zveřejněna, což je pro nás více než nemilé. Jako malý dárek pro všechny čtenáře, co čekají na elektronické vydání časopisu vám tak přinášíme krátkou povídku Milana Petráka, původně vydanou v červnovém čísle. V časopise se bohužel objevil problém s kurzivou, což mohlo mít vliv na čtivost povídky, berte tedy zveřejnění povídky na našich stránkách rovněž jako omluvu čtenářům a samozřejmě i samotnému autorovi, jenž se s touto povídkou probojoval do finále literární soutěže Daidalos. Stále doufáme, že vám v dohledné době budeme moci oznámit elektronické vydání alespoň pro iPady, na verzi pro čtečky se také pracuje. Všem tak děkujeme za trpělivost a podporu.

Při vzpomínce na hit jménem Piraňa 3D (2010) nelze potlačit úsměv. Svěží letní snímek s minimálním rozpočtem nešetřil odkazy na podobné žánrovky a nabídl nadnesenou oldschoolovou zábavu plnou sexy těl, ostrých zubů a ve slané vodě plovoucích vnitřností. Proto zřejmě není náhoda, že má 2. srpna kinopremiéru samozvaný akční horor Tsunami (jde o název pro českou distribuci, doslovné přeložení původního Bait jako mnohem výstižnější Návnada se z nějakého důvodu neuchytilo). Jenže úspěch Piraně se nemusí opakovat, o tom se ostatně přesvědčili tvůrci pokračování 3DD (2012). Tsunami přitom nemůže stavět na úspěšném předchůdci a navíc se překvapivé tváří jako proklatě komorní záležitost...

Přichází léto a jak je známo, v horku se lidský mozek příliš nenamáhá přemýšlet, což pro čtenáře bez klimatizace znamená jediné - najít mu nenáročnou potravu, která ho zabaví a mozek tak přestane otravovat požadavky na vyřešení existencionálních otázek, jež jsou v letních měsících ještě nudnější než kdykoli jindy. Pokud vám nebude stačit pěkně propečený Kotleta nebo pořádně Prohnaný druid, máte ještě jednu šanci. Přichází Larry Correia, tvůrce série Lovci monster, s. r. o.. Nakladatelství Fantom Print vsadilo místo anotace na výživné úryvky, jež vám dílo představí mnohem lépe než kterékoli reklamní plky. A pokud by toho bylo málo, máme pro vás i delší ukázku. Nabušená česká obálka připomíná spíše videohru, ale knihu do mechaniky raději nestrkejte...

Komerční a soukromá tvorba Richarda A. Kirka se navzájem doprovázejí už od doby, kdy získal první seriózní placenou práci. Tehdy šlo o vytvoření ilustrovaných karet pro hru na motivy Imajiky od Cliva Barkera. Následovaly zakázky pro malá vydavatelství a postupně se propracoval do pozice výtvarníka, kterého vyhledávají sami spisovatelé nebo nakladatelé právě pro jeho vytříbený styl. Dělal obrazový doprovod pro Chinu Miévilleho, pro Christophera Goldena a řadu dalších autorů, nebo třeba obal a výtvarnou stránku jednoho z alb skupiny Korn. Jako v oblouku se vrátil k práci pro Barkera, vytvořil ilustrace pro několik jeho knih, aby společné projekty vyvrcholily právě v tomto roce, kdy připravují zvláštní vydání Utkaného světa při příležitosti 25 let od prvního publikování.