Co se stane, když dáte dohromady dva renomované komiksové autory a jako podklad pro jejich práci použijete povídku jednoho z největších spisovatelů vědecko-fantastické literatury? Buď vznikne totální paskvil, nebo něco, na co se bude přísahat jako Schwarzenegger na svůj doutník. Drsná škola je komiksem, kterému se povedlo dosáhnout kýženého výsledku a navíc vás totálně smete vymazlenou vizuální stránkou. Comics centrum coby tuzemský vydavatel komiksu opět předvedl, že si svá děťátka hodně hýčká a čtenářům je předkládá jako v bavlnce. Však se také jejich digitální podklady užijí i v zahraničí, a to ne poprvé. Není totiž důležité zúčastnit se, ale zválcovat konkurenci na všech frontách.

Pokud nás nešálí neustálým civěním do monitoru zdegenerovaný zrak, mělo by nakladatelství Brokilon koncem dubna vydat nového Červenáka společně s reprintem Vladimíra Šlechty, což nám společně s Miévillem a dalšími peckami pořádně provětrá už tak bídně zásobené portmonky. Co se dá dělat, nový Červenák je jasná koupě a navíc dokončení dvoudílného románu, na jehož stránkách se k nám vrací Černý Rogan a Goryvlad. Tohle je prostě klasická nabídka, která se neodmítá. Jako tradiční bonus se můžeme těšit na obálku Michala Ivana, bez něhož si knihy populárního slovenského fantasy barda snad ani neumíme představit. Tedy vzhůru proti proudu času do temných dob hrdinských činů a temné magie...

Právě jste dočetli příběh o rychlovarné konvici, která za nocí sní, jak ovládne svět, a ve dne terorizuje své majitele? Pak jste spadli do tenat technohororu, subžánru, který má místo nervů elektrické obvody a místo krve mu v žilách koluje nemrznoucí kapalina. Zdálo by se, že pro spojení technologií se strachem, mrazením v zádech a všemi těmi báječnými pocity, které horor vyvolává, se v dnešním světě nabízí nepřeberné množství témat. Realita ale spíš připomíná poušť, ve které tu a tam narazíte na osídlené místo. Beletrie, film i počítačové hry většinou opakují tři okruhy příběhů: superpočítače s mocenskými úmysly, proměnu lidí v zombie a mrtvoly, které se snaží běžnými telekomunikačními prostředky kontaktovat živé...

Koncem letošního dubna se nám na knižních pultech rozhoří zajímavý souboj mezi nadějnými začínajícími autory fantastiky, kteří v českém překladu debutovali na stránkách časopisu XB-1 a v zahraničí se jejich prvním románům dostalo velmi kladného příjetí. Vedle románu Sto tisíc království od Nory K. Jemisinové se objeví rovněž očekávaný Půlměsíční trůn od Saladina Ahmeda z nakladatelství Gorgona Books. Pod rozpáleným pouštním sluncem, v krajině nekonečných písečných dun, džinů a ghúlů, mocných mágů i divokých nomádských kmenů leží majestátní Dhamsavát. V hlavním městě Půlměsíčních království vzrůstá napětí – lidé se bouří proti krutovládě nového kalifa a v ulicích začíná řádit neznámý zabiják…

Vydání fantasy Zoo City jihoafrické spisovatelky Lauren Beukesové se u nás doposud setkalo se slušnou pozorností, snad tedy román čtenáře nezklame stejně jako nezklamaly ani předchozí svazky edice Style s dlouhověkým druidem v hlavní roli. Životem ostřílená Zinzi doprovázená nerozlučným lenochodem je bezesporu stejně zajímavá postava a má tak velkou šanci, že si i ji mnozí oblíbí. V následujícím rozhovoru vám sama autorka prozradí spoustu informací, které jí k napsaní oceněného a v zahraničí úspěšného románu inspirovaly. Bývalá jihoafrická novinářka se během své praxe setkala snad se vším, co si dokážeme představit, a nyní vše úspěšné využívá na své literární dráze...

Čas zešílel. Zatímco krvavá Hra o trůny dobyla ve svém televizním zpracování celý svět a letos dospěla ke své třetí seriálové sezóně, nakladatelství Talpress se už v dubnu chystaná na třetí vydání prvních tří svazků série. Tentokrát půjde o klasické brožované vydání ve dvou svazcích od každého dílu. Dohromady vás tak vyjdou sice dráž, ovšem za to vás pustí i do veřejných prostor, aniž by vám vázanou knihu zabavili jako potenciální zbraň hromadného ničení. Obálky Martiny Pilcerové vystřídají mainstreamově laděná díla studia Trilabit okolím zaměnitelná za historickou prózu, což může být pro někoho jistě výhoda. A navíc vám hřbet obou knih každého svazku bude hezky ladit k sobě v knihovně...

V letošním roce nás svou produkcí překvapí hned dvě americké společnosti. Na pole deskových her se po velkém nástupu Dungeons & Dragons (připomeňme např. Castle Ravenloft nebo Lords of the Waterdeep) podívají i další dva oblíbené světy známé z her na hrdiny. Novinku si pro nás připravila společnost Paizo, která svým fantasy světem Pathfinder skládá neskrývanou poctu právě výše zmíněnému prostředí z produkce Wizards of the Coast. A právě Pathfinder se dočká převedení do kooperativní karetní hry s prvky RPG a deck-buildingu, tedy stavění balíčku karet během hry. Dočkají se ovšem rovněž příznivci proslulého kyberpunkového světa Shadowrun!

Dan Davis je elektrotechnický inženýr. Žije svou prací  pro malou firmu, kterou si založil s přítelem z armády. Pracuje na čím dál dokonalejších robotech pro domácnost, hostí svého kocoura Peta zázvorovou limonádou a také se zamiloval do krásné Belle. A to se ukáže jako osudová chyba, protože lidská samička Belle má ošklivé móresy a pořádně ostré drápky. Chudák Dan to zjistí příliš pozdě a je připraven o svůj podíl ve firmě, je odloučen od milovaného kocoura a jako zlatý hřebíček do rakvičky je uložen na třicet let do hibernace. Po probuzení jej čeká zcela jiný svět… ale také překvapivá možnost, jak se i přes propast let pomstít. Román Dveře do léta od R. A. Heinleina vydalo nakladatelství Laser-books v knižní řadě Mistrovských děl SF.

Důsledná, pečlivá a originální práce, kterou předvedl Guillermo del Toro na scénářích svých prvních snímků, ho vyhoupla do hledáčku velikých producentů, kteří rozjížděli ve velkém adaptace všech možných komiksových předloh a příběhů. Mexický tvůrce, který na sebe asi nejvíc upozornil pod producentskými křídly slavného Pablo Almódovara, poté vzkřísil a osvěžil upírobijce Bladea, zavítal do Prahy, zamiloval si ji a stačil se zde seznámit s herci, z nichž jeden si ho získal natolik, že mu příští roli psal přímo na tělo. Úspěch Bladea otevřel Guillermu del Torovi nejen velké rozpočty hollywoodských studií, díky důvěře, kterou získal, mu i uvolnil ruce v další tvorbě...

Amerika nebyla nikdy považována za starou pevninu, má rozhodně mladší a modernější historii. Není se tedy co divit, že i upíři se do ní dostali později. Jak už to tak bývá, někdo vždy musí být první. A tak se zrodil Americký upír, první na tomhle kontinentu, otec svého druhu. Navíc je jiný, než upíři, které vesměs známe. Modifikovaný druh, který hravě překonává některé neduhy, kterým čelí upíři v tradičním slova smyslu. Nová doba si žádá nové hrdiny. O takovémto upírovi je radost si číst, obzvláště když za tvorbou jeho osudů stojí scénáristé Scott Snyder a nekorunovaný král hororové literatury Stephen King. Celou atmosféru pak dokresluje výtvarník brazilského původu Rafael Albuquerque.

Číst rozhovory s Johnem Howem nebo sledovat jeho veřejná vystoupení je radost. Kromě zajímavého a osobitého glosování výtvarné profese a naší současnosti bývají plné humoru i popichování kolegů včetně ironického nadhledu na sebe samého. S nadsázkou o ilustrátorech říká, že jde o potencionální spisovatele, kteří však neumějí psát, a proto vyprávějí příběhy obrazem. Zručnost, s jakou je umí vyprávět on, mu otevřela dveře do týmu Petera Jacksona při natáčení trilogie Pán prstenů. Spolu s Alanem Leem vytvořili vizuální koncepci všech filmů a své role si rozdělili zhruba tak, že Lee kreslil a jaksi reprezentoval světlou stranu, zatímco na Howea připadly temné síly. Což samozřejmě nemělo nic společného s jejich charakterovými vlastnostmi.

Někteří si mohou myslet, že Loki dostal pořádně nakopáno od komiksové party filmových Avengers, ovšem v jiném univerzu se má čile k světu a po biblické apokalypse se sám jako člen bandy prolhaných zoufalců, podivínů, ztroskotanců a hejsků, ale i fanatických obdivovatelů Stephena Kinga a možná i pár militantních feministek chystá na boj proti samotnému vládci pekla. Ano, fantastické světy mohou být rozličné a i když občas sdílejí společné postavy, jejich osudy mohou být zcela rozdílné. V knižní sérii polského spisovatele Jakuba Ćwieka stojí Loki v samém čele dění a vy se v chystaném čtvrtém svazku můžete těšit na dramatické uzavření jeho příběhu!

Představovat Stephena Kinga je jako nosit vzrostlé smrky do lesa – každý z nás ho zná jako krále hororové prózy a autora mnohasetstránkových románů. Nakladatelství Beta ale v řadě znovu vydávaných děl připravilo knihu, která danou definici příliš nesplňuje, a to sice krátký román z roku 1999, který není ani hororem, ani svým rozsahem o mnoho nepřekračuje pouhopouhých dvě sta stran. To ale nemění nic na faktu, že mezi řádky je stále a stejně silně cítit mistr, který hrůzu vyždímá i z nevinné procházky lesem. Celá kniha je postavena jako metafora baseballového utkání a vůbec má sportovní nádech – jen zde není sportem nic menšího než běh o život.

Granta Morrisona u nás známe jako autora posledních batmanovských alb, ale rovněž jako scénáristu týmových řad New X-Men a JLA: Liga spravedlnosti. V rámci nedávného celoplošného restartu komiksového univerza dostal u nakladatelství DC Comics na starosti supermanovskou řadu Action Comics, z níž se k nám díky BB/artu dostává první souhrnné album. Morrison se k muži zítřka vrací po čtyřech letech od ukončení minisérie All-Star Superman, za kterou získal neuvěřitelnou sbírku prestižních komiksových ocenění. Uvidíme, jestli se u nás Morrison jako komiksová superhvězda chytí tak, jak je tomu ve světě, a zda se s ním budeme v budoucnu setkávat stejně často jako v poslední době.

Pro fanouška hororů je celkem požitkem, když narazí na film, který by ho alespoň částečně uspokojil. Náměty se často opakují a jediné, o co někteří tvůrci v poslední době snaží, je diváka znechutit množstvím brutality a oplzlostí, jimiž jsou zásobeny především gore filmečky. Což ovšem nutně nemusí být to pravé ořechové, protože žaludeční nevolnost mohou způsobit i jiné věci než filmové představení. Horor je podle mě především o tom se bát a ne se nechat znechutit. Ovšem nyní můžeme v kinech narazit na celkem povedou „lekačku“ Mama od nepříliš známého režiséra Andrese Muschiettiho. Mnohem zvučnějším lákadlem pak může být produkční zastoupení celebrity stříbrného plátna Guillerma del Tora.