Steampunk se v českých žánrových vodách začíná hezky roztahovat. Objevují se zmínky o připravovaných románech a antologiích a těšit se na něj můžeme i na stránkách časopisu XB-1. Po letech, kdy si postupně podmaňoval zejména anglo-americký trh, začíná konečně vystrkovat růžky i u nás. A nyní tu máme zajímavou soutěž o nejzajímavější steampunkové dílo výtvarného charakteru, kterou vyhlašuje server Steamzine.cz ve spolupráci s obchodem Civil Steampunk. Šanci mají všichni kreativní obdivovatelé steampunku a nás těší, že se subžánru daří i za hranicemi literatury a vznikají tu projekty podobného charakteru. Uvidíme, kam se steampunková mánie u nás rozvine...

Po dlouhé sérii věnované tradičním japonským strašidelným příběhům i původním hororům japonských tvůrců věnujme chvíli pozornost americké továrně na sny. Další částí Pozoruhodných počinů připomeneme tvůrce, který pro žánr mimo jiné oživil dobrodružný styl, jaký známe z knih Roberta Louise Stevensona. O klukovské duši a hravém pohledu na svět rozhodně svědčí už jeho debut, který byl jedním z prvních snímků studia DreamWorks, ovšem pozornost velkých producentů si vysloužil až remakem japonského hororu Kruh, o němž jsme už psali. Gore Verbinski není ale jen režisérem, který stojí za znovuobjevenou popularitou světa pirátských lodí i dobrodružné honby za legendami a poklady...

Významný český autor Ladislav Fuks je obecně znám jako autor románů Pan Theodor Mundstock (1963) a Spalovač mrtvol (1967), ovšem v rámci fantastické literatury ho můžeme znát také díky netradičním dílům Myši Natalie Mooshabrové (1970) a Oslovení z tmy (1972). Ve svém osobním životě byl podivnou, takřka záhadnou osobou, o které se vyprávěly stěží uvěřitelné historky. Jeho tajemstvím opředený život se tak stal provokativní látkou pro důkladný výzkum a posléze i knihu spisovatele Jana Poláčka (naposledy kritikou oceňovaná alternativní science fiction Spěšný vlak CH.24.12). Dnes vám přinášíme obsáhlou knižní ukázku této jistě pozoruhodné literární novinky.

Už prvním dílem komiksové série Banda, který u nás nedávno vyšel, naznačil scenárista Garth Ennis, že půjde o opravdovou drsňárnu. A druhý díl, s podtitulem Nakládačka nás v nastoleném trendu jen utvrdí. Nejenže Ennis superhrdiny nijak neprožívá, ale dalo by se říct, že mu doslova leží v žaludku. Jak jinak si vysvětlit, že ti, které nám předloží v aktuálním pokračování, trpí různými sexuálními úchylkami a deviacemi? Svět superhrdinů je navíc kapitola sama pro sebe a autorské duo nám jej samozřejmě předkládá z té nejtemnější stránky. V druhé části knihy se dostaneme i do matičky Rusi, abychom zjistili, že i tam existují elastičtí bojovníci, které má ovšem pod palcem tamní mocná mafie...

Ne, nebojte se, nejde o to nejhorší, co nám fantastika může nabídnout. Připravovaná antologie Kniha bolesti editora Marka E. Pochy sice slibuje bolestný čtenářský zážitek, ale ne snad kvůli kvalitě jednotlivých povídek. Ústředním motivem antologie je totiž bolest jako taková, bolest, která nás doprovází od počátku našich životů až po jejich konec. V knize se nám představí neobvyklá směs českých a slovenských autorů: Jiří. W. Procházka, Dušan D. Fabian, Martin Moudrý, Marja Holecyová, Daniel Tučka, Hanina Veselá, Mark E. Pocha, Anna Šochová, Milan Petrák, Janko Iša a František Jirka. Pro ty z vás, kteří buď pozapomenuli, nebo se snad nikdy nenaučili libozvučné slovenštině, máme dobrou zprávu - vše je v češtině!

Frank Frazetta byl sice nejslavnějším fantasy malířem minulého století, ale našli se tací, kteří mu mohli směle konkurovat – vytříbenou technikou, malířským cítěním i tím, že středobodem obrazu učinili anatomické tvary odhalených hrdinů a zejména hrdinek. Nejslavnější barbar v otrhaných hadrech zajistil věhlas i Manueli Sanjuliánovi. Tento Španěl se prosadil za mořem tak výrazně, že zopakovat jeho úspěch se podaří evropskému ilustrátorovi jen výjimečně. Na začátku kariéry však politická situace v jeho zemi dovolovala uspět maximálně ve spřízněných evropských agenturách. Ledy Frankova režimu pořádně povolily až s nemocí diktátora a s příchodem pragmaticky uvažujících politiků...

Knihy rozšiřující známé herní světy nejsou na našem trhu žádnou novinkou, stačí vysypat z rukávu názvy jako Warcraft, Starcraft, Diablo, Assassin´s Creed, Guild Wars, Halo či Gears of War. Pro nakladatelství Epocha je to však přece jen vstup do neznámých vod a to rovnou s autorem, jemuž rozhodně nelze upřít kvality, ovšem na české čtenáře prozatím bohužel příliš nezapůsobil. Oproti předchozím Keyesovým pokusům se však tentokrát nemusíme obávat nedokončení série, jde o dvoudílný cyklus, přičemž závěrečná kniha by se měla na knižních pultech objevit už v září! To je rozhodně postup, za který nakladatel zaslouží pochvalu, na dokončení série nebudou fanoušci obsáhlého světa Elder Scrolls čekat dlouho!

Obsah čísla 9/2013

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 2. 9. 2013

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Jak jsem upozorňoval v dřívějších článcích, v americkém Indianapolis právě proběhl největší zámořský herní veletrh Gen Con 2013. Letošek označilo hned několik předních společností za zatím nejlepší a potvrzují to i rekordní čísla počtu návštěvníků – během víkendu zavítalo na veletrh 150 tisíc hráčů. Proběhla zde tradiční mistrovství v mnohých karetních, deskových i jiných hrách, vydavatelé se předháněli v představování stávajících i plánovaných novinek a v uličkách mezi stánky se tísnili lidé v normálním oblečení i ve všelijakých kostýmech oblíbených hrdinů. Jelikož bylo představeno a odzkoušeno ohromné množství her, není ani při kratším popisu možné sepsat všechny hry v jednom článku...

Život čaroděje není snadný. Nejen, že se při své práci setkává s nepochopením laické veřejnosti věřící na prosté mávání rukama a nesrozumitelně mumlaná slova, navíc se musí neustále potýkat s nadpřirozenou verbeží jako elfové, kmotřičky víly, draci a další vysoce otravní fantastičtí i ryze obyčejní tvorové, kteří člověku nedají na chvilku pokoj. O kolezích, nebo dokonce alchymistech, se lépe ani nezmiňovat… Vítejte ve světě amerického spisovatele Johna Morressyho – a seznamte se s Kedrigernem, mistrem odeklínadel a protikouzel. Pokud ho neznáte, pak se připravte na fantasy cyklus, který si u nás získal spoustu oddaných čtenářů a není důvod, proč by si nezískal i vás…

Po dvou týdnech tu máme opět Bitvu obálek, tentokrát jsme vybírali z květnové nadílky. Jako už tradičně si vystačíme s domácími výtvarníky, i tak jde o pestrou žánrovou nabídku. A opět připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. V bitvě není důležité, zda jste příznivcem fantasy či snad science fiction. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Neváhejte se o ně s námi rozdělit. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Dříve, než opustíme audiovizuální fantastiku japonských ostrovů, zmiňme ještě jednoho z nepřehlédnutelných a dosti kontroverzních režisérů. Jeho díla sice nejsou mainstreamová a tvoří spíše pro menší okruh diváků, svou cestu si ale našel i k evropským a americkým divákům. Představme si tedy několik snímků režiséra Shiona Sona, jehož hororová představivost rozhodně umí překvapit a který posbíral ocenění nejen z filmových festivalů v Asii, ale dokonce i z Benátek, Toronta či Karlových Varů. Ačkoliv netočí tradiční kaidan příběhy, vyděsit diváky dokázal vskutku originálně a na svém kontě má i zajímavý kultovní počin, jenž vznikl jako adaptace známého komiksu a posléze se dočkal volného pokračování i zpracování příběhu do samostatné knihy.

Catherynne M. Valenteová se na stránkách časopisu XB-1 dočkala po vydání novely Velmi rychle a potichu vskutku bouřlivých reakcí od těch zcela nadšených až po zcela záporné. Vedle své fantastické tvorby pro dospělé slaví úspěchy rovněž na poli literatury pro děti, kde pronikla na žebříčky bestsellerů útlou knížkou O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby. A protože úspěchy plodí pokračování, můžeme se díky nakladatelství Albatros v krátkém sledu těšit z pokračování nazvaném O dívce, která se propadla pod Čarozem do víru Bujaření. September se tedy opět vrací do Čarozemě a tentokrát to rozhodně nebude mít jednoduché, podaří se jí zemi kouzel a čar opět zachránit?

Vím, že nic nevím pronesl kdysi Sokrates. A možná i takto by se dal v uvozovkách charakterizovat komiks Darebák, jehož hlavním hrdinou je malý kluk Jason, který ze všeho nejvíce touží po cigáru. Jenže jsou tu i záporáci, kteří prahnou po jeho mozku. Což v krátkosti vystihuje dějovou pointu nového komiksu vydaného nakladatelstvím Comics Centrum. Za tímto dílem stojí dvojice pořádně ostřílených autorských matadorů. Scénáře se ujal Frank Miller, kterého není třeba představovat ani komiksovým analfabetům, protože jeho 300 a Sin city znají jednoduše úplně všichni. Kresbu má pak na svědomí muž s pekelně charakteristickým stylem malby, Simon Bisley. I ten už si střihnul komiksové postavy, o nichž slyšel patrně každý...

Není sporu o tom, že Robert M. Wegner je v žánru epické fantasy na polské scéně doslova zjevením, mistrem, jehož naši východní sousedé neměli od dob Sapkowského Zaklínače. Ve svých příbězích z meekhánského pohraničí to plně dokazuje, což ocenili čtenáři i kritici nejen v Polsku, ale i u nás. Na druhý díl Wegnerovy nesmírně čtivé fantasy série museli čeští čtenáři čekat téměř celé dva roky, ale tato dlouhá doba je už konečně za námi a my se tak opět můžeme těšit na krátké příběhy, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale s mírným odstupem splétají volné linky příběhu do propracovaného celku, jenž místy až bere dech. Téměř každý, kdo se pustí do čtení Wegnerových knih, nešetří superlativy, bude to i váš případ?