Máme je rádi a vážíme si jich. Jsou to osobnosti domácí žánrové scény a jejich práce nám přináší jen a jen radost. Jenže co oni sami v žánru vyznávají za to nejpozoruhodnější? Co by nám chtěli doporučit? Půjde o knihy, které bychom od nich nečekali? Půjde o knihy, které jsme snad sami dosud přehlíželi, a přitom bychom moc rádi věděli, co na nich tak věhlasné osobnosti zaujalo? V premiérovém článku naší nové série jsme požádali Vilmu Kadlečkovou, Tomáše Němce a Jiřího W. Procházku o to, aby čtenářům doporučili trojici knih fantastického žánru. Nemuselo jít ani tak o knihy, které pokládají za nejlepší, každopádně jde ale o knihy, které mají rádi a neváhají se o to s námi podělit…

V audiovizuální fantastice není mnoho tvůrců, kteří by si ke svým počinům psali i scénáře a tvořili tak doslova autorská díla, ovšem mezi touto hrstkou rozhodně vyniká americký režisér indického původu M. Night Shyamalan. V první části článku jsme připomněli jeho začátky i přelomový duchařský horor Šestý smysl, který vzbudil mezi kritikou i fanoušky doslova poprask. Ten, jehož jméno podle amerických producentů nejde vyslovit (neplést s tím, jehož jméno se nevyslovuje!), se tak stal takřka ze dne na den nadějí audiovizuální fantastiky, která zoufale žíznila po úderných pointách a silných příbězích. Dalšími filmy poté jen potvrdil, že se nejednalo o náhodu, a rozvinul svou slibnou kariéru k většinové radosti všech fanoušků.

Komiks Divočina je debutem slovenského, ovšem v Praze žijícího autora Mikuláše Podprockého. Podprocký není tuzemským komiksovým fanoušků příliš známý, ale fanoušci počítačových her budou určitě znát gamesky, na kterých se podílel – např. Mafia II či Top Spin 4. Současně ale tvořil svůj velkolepý komiksový projekt, jejž se nakonec rozhodl vydat. Jako odrazový můstek použil crowdfundingovou službu Startovač a nestačil se divit, jaký byl zájem fanoušků. Potřebná částka se nasbírala velmi rychle a po vydání komiksu šáhlo nakladatelství Argo. Pozadí vzniku Divočiny je tedy od začátku nesmírně zajímavé. Podprocký požadoval na vydání padesát tisíc korun...

Nakladatelství Albatros Plus konečně uzavírá souborné Spisy velmistra hrůzyplné literatury H. P. Lovecrafta čtvrtým svazkem nazvaným Stín z času. Sbírce vrcholných prací vévodí autorův román V horách šílenství, ovšem najdete v ní i neméně známé povídky Stín nad Innsmouthem, Věc na prahu či Stín z času. Celý soubor pěti knih je díky vkusné úpravě rozhodně odpovídajícím ohlédnutím za tvorbou jednoho ze zakladatelů moderního hororu a nezbývá než doufat, že nejde o poslední titul věnovaný žánrové klasice, kterou pro nás nakladatelství Albatros připravilo. I v Lovecraftově tvorbě se dosud skrývá množství prací původně vydaných pod pseudonymem či cizími jmény...

Space opera je mrtvá; ať žije space opera! Subžánr plný vesmírných lodí, kosmických bitev a mocenských střetů prodělal už bezpočet období slávy, úpadku a dalšího rozkvětu. Zformování hnutí new space opery ho opět oživilo – ale zároveň nevyhnutelně změnilo. Do této doby přichází román Leviatan se probouzí, první část volného cyklu Expanze autorské dvojice Daniela Abrahama a Ty Francka. Abrahama u nás dobře známe jak ze stránek časopisu XB-1, tak díky jeho fantasy tetralogii Kvartet vysoké ceny, která vychází u Laser-books. Až na jednu povídku se mi zatím vše, co jsem od něj četla, líbilo. O to víc jsem byla zvědavá na jeho space operu, napsanou navíc ve spolupráci...

Nakladatelství Talpress vyslyšelo prosby čtenářů a po dokončení monumentální desetidílné série Malazská Kniha padlých vydá i knižní soubor zahrnující úvodní trojici dobrodružství oblíbené dvojice čarodějů Bauchelaina a Korbala Špičáka. My vám tentokrát přinášíme pouze obálku s anotací bez ukázky, ovšem první dvě novely už v českém překladu Dany Krejčové vyšly, a tak každý fanoušek kanadského spisovatele Stevena Eriksona dobře ví, oč tu kráčí. A aby dobrých zpráv nebylo pomálu, už teď se pracuje na českém překladu románu The Forge of Darkness, jenž zahájí trilogii Charkanas a zkrátka nepřijdou ani ti, co volají po knihách Iana Camerona Esslemonta. Prostě Malaz žije a jen tak nepadne...

Ze starší generace dosud aktivních výtvarníků si dnes představíme Patricka Woodroffa. Tento Brit je známý nejen svými obálkami ze sedmdesátých a osmdesátých let, ale hlavně nepolevující aktivitou a pořádáním výstav po celém světě. Oficiální vzdělání ve výtvarném umění však nikdy nezískal. Na univerzitě se raději věnoval studiu jazyků a po jejím ukončení začal vyučovat ve škole. Celých osm let stával přes den před tabulí, aby pak po večerech maloval a psal. Nakonec ale svým zájmům neodolal a touha po tvůrčí aktivitě ho odvlekla od učitelského poslání pryč. Roku 1972 pověsil svoji profesi na hřebík a novou éru života zahájil úspěšnou výstavou v galerii v Covent Garden v Londýně.

Třetí ročník festivalu sci-fi, fantasy a her proběhne v Chotěboři, v nově otevřeném hotelu Fantazie, ve dnech 25. až 29. října 2013. Hlavním lákadlem programu jsou čtyři souběžné programové linie (sci-fi, fantasy, hry a literatura+věda) a velká herna videoher a stolních her. Z několika důvodů jsme se pro aktuální ročník FanCity rozhodli pro změnu. Místo obřího podzimního FanCity v Praze pořádáme hned několik menších festivalů v Chotěboři, kde v roce 1999 vznikl Festival Fantazie Speciál, předchůdce FanCity. Za sebou máme festival deskových her Deskofobie Live, před sebou FanCity, hororový festival Bloody Xmas a silvestrovský Silicon.

„Vždycky musím být poslední chlap, co zůstane na nohou.“ (Skinner Sweet) A to je asi dobře. Minimálně v tom smyslu, že nám je díky Skinneru Sweetovi předložena zajímavá a neotřele napsaná komiksová série Americký upír. Scott Snyder, uznávaný komiksový scenárista a oddaný fanoušek Elvise Presleyho, přináší na tuzemský trh druhý díl své pozoruhodné ságy. Tentokrát bere osudy hlavních hrdinů do vlastních rukou, aniž by si ke spolupráci znovu pozval krále hororové literatury Stephena Kinga, jako učinil ve svazku prvním. To ovšem vůbec neubírá obsahu na kvalitě, a pokud se vám rozjezd série líbil, pak vás pokračování bezpochyby zcela pohltí.

Po nenadálém skonu žánrových mistrů často přicházejí na řadu jejich uctiví pokračovatelé, aby dokončili či rozvedli jejich slavné dílo. Robert E. Howard tak našel své pokračovatele v L. Sprague de Campovi a mnoha dalších až po Leonarda Medka či Juraje Červenáka, některá dobrodružství barbara Conana napsal rovněž Robert Jordan, jehož monumentální Kolo času poté dokončil Brandon Sanderson a mohli bychom pokračovat. Ambiciózní pouť Davida Gemmella do mytických dob starověku dokončila po autorově úmrtí jeho žena Stella, která s ním spolupracovala i na některých předchozích románech. A po letech zoufalého čekání se epické vyvrcholení této fantasy série dostává i k českým čtenářům...

V roce 2011 představil belgický autor David Ausloos zajímavou hru Panic Station. Ta zaujala hráče natolik, že se u nás dočkala českého vydání pod hlavičkou společnosti REX hry, a to s všeříkajícím názvem Stanice Paranoia. Pojďme se společně podívat do nitra vesmírné stanice, kde se odehrávají dramatické a možná i poslední chvíle zvláštní jednotky, abychom zjistili, v čem je tato (ne tak úplně) kooperativní hra pro 4 až 6 hráčů zajímavá a zda se bude líbit i vám. Stanice Paranoia je hlavně o hutné atmosféře nedůvěry, podezření, dedukce a strachu. Ačkoliv hráči v zásadě hrají proti hře prezentované parazity, ve skutečnosti probíhají téměř všechny konfliktní situace mezi hráči...

Román Už je tady zas je zábavným pohledem na alternativní skutečnost, v níž se po dlouhém spánku probouzí Adolf Hitler. Zábavným do určité míry - Hitler, kterého všichni považují za úspěšného komika parodujícího skutečného Vůdce, získá znovu velkou popularitu díky svému televiznímu pořadu. A Němci, jejichž situace ani dnes není růžová, mu znovu podléhají, naprosto bezbranní vůči jeho demagogii... V tu chvíli vás začne mrazit. Je fascinující sledovat, jak Vůdce rychle proniká do tajů moderní společnosti se všemi jejími zázraky, jak dokonale dokáže využívat moderní technologie, např. myší přístroj ovládající ten podivný psací stroj s obrazovkou, díky němuž může brouzdat interletem...

Vleklá a krvavá mezihvězdná válka mezi Mantichorou a Havenem stála miliony životů a oba státy se během ní změnily k nepoznání. Z na obranu zaměřené Mantichory se stalo vzmáhající se císařství a v troskách roztahovačného molochu Lidové republiky Havenu se pomalu a bolestivě rodí stát, pro který nejsou vznešené ideály jen prázdným pojmem. Zatím poslední bitva skončila drtivým vítězstvím Mantichory a zdá se být jen otázkou času (a doplnění prořídlých stavů), kdy její vesmírné námořnictvo přetaví technickou i morální výhodu v naprostý triumf. Jenže v hlubinách vesmíru se vzmáhá hrozba, proti které by byl i spor s Havenem na vrcholu sil jen kamarádským pošťuchováním...

Zinzi měla rodinu, práci, budoucnost. Jenže pak zjistila, jak moc velkým svinstvem umí být drogy. Výsledek? Žádná práce, jeden mrtvý bratr a zavržení ze strany rodiny. A samozřejmě jako bonus lenochod; zvířecí familiár všem demonstrující její vinu. Protože takhle to v Zinzině světě chodí: ti, kdo mohou za něčí smrt, získávají zvířecího – doživotního – společníka (možná si na něco podobného vzpomínáte z Pullmanova Zlatého kompasu, ale tady to opravdu není výhra). Moc, která za tím stojí, nikdo nechápe. Ale co taky potřebujete chápat, když to vidíte? Zvířetníci jsou prostě zločinci, žijí v ghettech (pokud je rovnou nepopravují) a jejich život či smrt normální lidi nezajímají...

Současný Hollywood není jediným významným centrem, ve kterém se točí snímky generující velké zisky, stačí připomenout líheň talentů, kterou nalezneme na japonských ostrovech, či korejské tvůrce. Stále víc se ale o své slovo hlásí i kinematografie či tvůrci pocházející z orientálních zemí. Ovšem i přes to Hollywood zůstává nadále pomyslným vrcholem v kariéře každého z tvůrců. V dalším pokračování série si připomeňme jednoho z kontroverzních a bezesporu talentovaných režisérů, který je právě indického původu, Manoj Nelliyattu Shyamalana. Muže, který patří mezi hrstku těch, co ke svým snímkům píší i scénáře a neváhají objevovat pro svá díla i nové herecké talenty...