Cherie Priestová se českým čtenářům poprvé představila před třemi lety románem Zemětřas, jenž sklidil kladná hodnocení. Kniha nepostrádala napětí ani originální prvky mísící steampunk s motivem zombie a postapo žánrem. Následovalo několik dalších příběhů (Clementine, Bitevník, Ganymédes) náležících do v zahraničí značně populární série Mechanické století. Každý z nich fungoval jako samostatné dílo s vlastními hrdiny a věrna této tradici autorka zůstala i u poslední, už páté knihy vydané nedávno pod názvem Nepopsatelní. Vrátila se přitom tam, kde to všechno před lety začalo, tedy nejen do alternativní reality Ameriky na konci 19. století, ale především do zamořeného města Seattlu…

Zatímco jsme se v minulé části série věnovali půvabné, pohádkové francouzské poetice, tento týden se přeneseme na britské ostrovy a představíme tvorbu syrovou a hororovou. Vyměňme tedy barevné a jemné příběhy z exotických zemí, které okouzlují jemnými detaily, za drsnou, černobílou podívanou, kde krev teče proudem a lidská společnost je zobrazena z té nejtemnější stránky. Představme si tvorbu režiséra, animátora, výtvarníka a pedagoga Phila Mulloye, umělce ověnčeného cenami z celého světa, jehož nezaměnitelný styl je plný ostré ironie a absurdního hororového černého humoru. Díky němu se v jednoduché černobílé kresbě dokáže vyjádřit k takovým tématům jako rasismus, porušování lidských práv, násilí, mamon...

Snímek Zrození Planety opic oživil i přes matná očekávání legendární Planetu opic s nečekanou silou a stal se tak jedním z největších filmových překvapení v rámci žánru za mnoho posledních let. Na pokračování jsme si sice museli počkat několik let, ale nyní už vtrhlo i do našich kin a spolu s ním rovněž knižní prequel s podtitulem Ohnivá bouře nyní následovaný novelizací z pera nám dobře známého Alexe Irvinea (jenž v českém překladu vedle kratších prací publikoval rovněž oceněný románový debut Hrsti jadeitu). Znovu se tak setkáváme s moudrým Caesarem, jenž se marně snaží najít inteligentním opicím cestu i bez nutnosti válečného konfliktu s epidemií zdecimovaným lidstvem...

Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA v poslední době publikuje některá další vydání knih od Stephena Kinga v pěkně vyhlížejících měkkých vazbách. Vzhledem k tomu, že knihy krále hororu nejsou zpravidla žádná tintítka, mohou přijít tyto odlehčené verze leckomu vhod. Zvláště pak těm, kteří usínají s knihou v posteli… Také nové vydání Mlhy se pyšní více než šesti sty stranami, do nichž mistr hrůzy vetknul dvaadvacet povídek a také pár doprovodných slov poodkrývajících okolnosti jejich vzniku. Sbírka v originále vyšla už v roce 1986 a dodnes je opravdu reprezentativním výběrem Kingovy povídkové tvorby, ačkoli tu najdeme i básně, které rovněž nezapřou punc mistrova osobitého stylu...

V centru úplně nového světa – moderního, uhlazeného, plného nejvyspělejších technických vymožeností – se odehrává podmanivý příběh starý jako lidstvo samo: zrození vlkodlaka, převyprávěné a popsané tak, jak to dokáže pouze Anne Riceová, kultovní autorka Upírských kronik a stvořitelka čarovných gotických a fantastických příběhů. Děsivé a temné příběhy o vlkodlacích překlenuly staletí a v dnešní přetechnizované době nabírají druhý dech... V českém jazyce vyšla kniha pod názvem Vlčí dar u nakladatelství Baronet v minulém roce, letos vyšla také ve slovenštině pod stejným názvem u nakladatelství Tatran a my vám přinášíme obsáhlou ukázku...

Pokud se orientujete ve filmovém hororu, pak zcela jistě znáte slavnou scénu proměny z Amerického vlkodlaka v Londýně od režiséra Johna Landise. Ale možná neznáte muže, který ji má na svědomí. Rick Baker si za ni v roce 1982 odnesl vůbec prvního Oscara, který byl kdy v kategorii za nejlepší masky udělen. Z filmu se stal hit a z pojetí transformace ikonická záležitost, kterou opakovali a kopírovali další filmaři. Došlo to tak daleko, že se sám Baker cítil unavený z toho, že se nikdo nepokouší překonat jeho triky, protože takový přístup přímo odporuje jeho trochu buřičské a novátorské duši. Unie profesionálních maskérů ho dokonce nazvala rebelem a nejhorší věcí, která se mohla jejich oboru stát.

S nádechem tajemna a krvavou hrůzostrašnou stokou vtrhl do našich kin snímek Chraň nás od zlého (Deliver Us from Evil) režiséra Scotta Derricksona, v jehož portfoliu najdeme hororovými fanoušky ceněné snímky jako Hellraiser: Inferno (2000), V moci ďábla (2005) a Sinister (2012). Novinka se nechala inspirovat knihou Ralpha Sarchieho, newyorského policisty, jehož temné příběhy posloužily jako vděčný námět. Sarchie se během své policejní praxe setkal s množstvím podivných a leckdy těžko vysvětlitelných věcí, bestiálními vraždami počínaje a posednutím démony konče. Bylo tedy jen otázkou, jak se zkušený Derrickson s předloženým námětem vypořádá a jestli předvede další žánrový majstrštyk...

Seriálový fenomén Star Trek se na našich knižních pultech objevuje už hodně dlouho a v mnoha posledních letech především pod hlavičkou všem dobře známého plzeňského nakladatelství Laser-books. Aktuálně vydávaná Smrt v zimě je úvodní knihou série The Next Generation Relaunch, tedy řady příběhů, jež se odehrály po událostech filmu Nemesis. Stejně jako Kobayashi Maru navazuje bezprostředně na svůj seriál a i tato kniha dějově začíná ihned po událostech filmu a zapadá tak do promyšlené nakladatelské koncepce editora této knižní řady Alberta Balatky. Letos už druhý vydaný Star Trek by nemusel být poslední, ale zda Laser-books ještě pro fanoušky seriálu něco přidá, je stále ještě nejasné...

Lidstvo vždy tíhlo k představám dokonalé společnosti, kde všichni žijí v harmonii a dostatku. S ohledem na zkušenosti s okolo žijícími členy lidského druhu se následně vyvinula antiutopie, nebo kratším výrazem dystopie. Ta označuje svět, kde se utopická idyla v některé fázi zvrtla v neskrývanou diktaturu a útlak obyvatel. A právě do takového světa se dnes podíváme ve hře Euphoria: Build a Better Dystopia od studia Stonemaier Games. Před rokem slavila tato hra od Jameyho Stegmaiera a Alana Stonea úspěch na serveru Kickstarter a díky společnosti Blackfire se jí snad už brzy dočkáme i v českém překladu, což je rozhodně výzva pro každého milovníka dystopických světů...

Na Festivalu fantazie jsem měla přednášku a besedu o současných angloamerických žánrových magazínech, kde jsem především chtěla představit zajímavé časopisy českému publiku a popsat změny, kterými od svého vzniku až dodnes prošel tento trh. Nejvíce jsem se soustředila na magazíny s volně dostupným obsahem, jejich obchodní strategie, výhody i nevýhody a způsob, jakým utvářejí dnešní svět spekulativní literatury – na čemž se mohou podílet autoři odkudkoli. Přednáška měla nakonec větší dopad, než jsem si dovolila doufat; vedla k jedné novince, s níž se snad brzy setkáte, potěšila přítomné autory a Františka Vrbenská mne vyzvala, abych na základě přednášky zpracovala článek. Tady je!

Doba pokročila a space opery opustily škatulku prostých vesmírných dobrodružství s romantickým nádechem. I v češtině si můžeme přečíst propracované a mnohovrstevnaté romány Petera F. Hamiltona či Alastaira Reynoldse, nemluvě o výborném Simmonsově Kantosu Hyperionu atd. A do stejné škatulky patří i nedávno vydaná románová série Expanze od Jamese R.A. Coreyho (což je ve skutečnosti společný pseudonym Daniela Abrahama, který je znám českým čtenářům z časopisu XB-1 či díky fantasy sérii Kvartet vysoké ceny, a Tye Francka, asistenta George R.R. Martina), která se od předchozích zmíněných přece jen v lecčem liší...

Pokud v současném světě fantastické literatury existuje něco jako pověstný americký sen, je jedním z jeho symbolů Hugh Howey. Postapokalyptická povídka Cupanina, kterou tento muž mnoha profesí publikoval elektronicky v roce 2011, se stala překvapivým hitem. Nadšení čtenáři požadovali další pokračování, která jim autor během následujících měsíců rád dopřál. Na začátku následujícího roku tak bylo na světě celkem pět příběhů a konečně následovalo i souhrnné papírové vydání, a to už v době, kdy bylo jasné, že půjde o bestseller, který se dočká i filmového zpracování. Tento omnibus nyní pod názvem Silo (v originále zůstal autor u Cupaniny) přichází na náš trh a vzbuzuje nemalá očekávání.

Angloamerická fantastika se čím dál více otevírá cizokrajným motivům i autorům a s tím je spojen rovněž nárůst příběhů čerpajících z různých světových mytologií. Debutový román mladé Helene Weckerové Golema a džin v New Yorku v sobě spojuje atraktivní pohled na prudce se rozvíjející velkoměsto devatenáctého století s postavami z hebrejského a orientálního bájesloví. Obsáhlý román se dočkal řady žánrových nominací, z nichž jmenujme především ty na ceny Nebula, Locus, World Fantasy Award či Pamětní cenu Jamese Tiptreeho Jr. a patří tak k nejpozoruhodnějším autorským debutům minulého roku. V českém překladu Vladimíra Medka nám ho už brzy přinese nakladatelství Beta.

Stejně tak jako Ralph Bakshi, který tvořil za oceánem, i v Evropě se vyskytli tvůrci, kteří se chtěli vymezit proti příběhům, jež na stříbrná plátna chrlilo studio Walta Disneye. Ovšem, i když si všímáme především režisérů, kteří točí animované žánrové snímky pro dospělejší publikum, neměli bychom opomíjet i ty, jejichž filmy oslovují i mladší diváky. V dnešní části série si představíme tvorbu zajímavého francouzského autora, jehož poetika a technika tvorby je částečně inspirována pozoruhodně nadčasovým dílem režisérky Lotte Reinigerové. A ačkoliv patří mezi ty, kteří se nenechali ovlivnit komerčními trendy, jeho snímky bývají pro diváka nezapomenutelné. Představme si oceňovaného Michela Ocelota...

Původem malé setkání fanoušků japonských tanečních her uchopilo aktuální vlnu zájmu o japonskou (pop)kulturu a rychle se rozrostlo na rozsáhlý festival příznivců japonského animovaného filmu (anime), japonského komiksu (mangy) a jedinečného životního stylu vzdálené Země vycházejícího slunce. Už devátý ročník, který se odehraje ve dnech od 24. až do 27. července 2014 v pražské Modré škole, se zároveň zaměřuje i na oblíbené hudební, konzolové a počítačové hry a jako vždy nezapomíná ani na obřady a zvyky tradičního Japonska. Zhruba polovina z celkem patnácti programových linií se zaměřuje na přednášky a projekce; zbytek pak na herní komunitu.