Thriller Pan Mercedes je prvním dílem Kingovy nové trilogie. Příběh nabírá na obrátkách hned na prvních stránkách knihy. Čtenáři se seznámí s lidmi čekajícími celou noc ve frontě před budovou, v níž se koná veletrh pracovních příležitostí. Někteří z nich se stali obětmi řidice Mercedesu oblečeného do klaunské masky, který za svítání úmyslně najel do skupiny čekajících. Několik měsíců po této události dostává vysloužilý detektiv Bill Hodges podivný dopis, ve kterém se tzv. mercedesový vrah přiznává k činu a plánuje další, mnohem šílenější skutky. Stephen King v této knize opět ukazuje, že je mistrem svého řemesla. Jeho postavy jsou jako obvykle realisticky a do detailu propracované...

Dříve než Neil Gaiman prorazil se svým opusem magnum Sandman, potřeboval si nejprve vydobýt uznání za oceánem. V té době američtí scenáristi takříkajíc přešlapovali na místě a lámali si hlavu kudy dál. Krizi se podařilo zažehnat až s příchodem čerstvé krve ze starého kontinentu. Právě ta vytyčila novou cestu a vytvořila svěží postupy, jež byly následně hojně využívány. Navíc se těmto tzv. mladíkům odnikud povedlo takřka absolutně zbořit zaběhlé komiksové konvence. Věci, které byly do té doby tabu, zbořili s lehkostí, jako když zhasne plamínek skomírající svíčky. Neil Gaiman a jeho  parťák Dave McKean začali tím, že svou hrdinku Černou orchidej zabili hned na začátku příběhu...

V pořadí druhý příběh ze světa Vrány Jamese O’Barra o lásce, tragické smrti a bolestivé pomstě se konečně dočkal vydání. Námět pro film, který nikdy nevzniknul, zadaptovali do komiksové podoby scenárista John Wagner a kreslíř Alex Maleev. Ten do Prahy přijíždí novou Vránu představit jako host KomiksFestu. Silný příběh Vrány, který vzniknul jako reflexe trpkých životních zkušeností Jamese O’Barra, se potýká se stejně komplikovaným osudem jako jeho autor. Právě proto na sebe dalo pokračování čekat tolik let. Známé je nešťastné úmrtí představitele hlavního hrdiny filmové Vrány Brandona Leeho během natáčení, po kterém se O‘Barr stáhnul na dlouhou dobu do ústraní.

Na jméno japonského ilustrátora, designéra a sochaře Yasushi Nirasawu jsme už v našem seriálu jednou narazili. Bylo to v textu o bratrech Shiflettových, jejichž start významně ovlivnila kniha Creature Core. Tato publikace není ničím jiným než souborem Nirasawových článků a fotografií, které původně vycházely v časopise Hobby Japan, specializovaném na hry na hrdiny a deskové hry, akční figurky, ale i na populární výtvarné umění v širším kontextu, na anime a manga. Každý měsíc tu zveřejňoval obrázky původních návrhů i soch, které na jejich základě vznikly. Na stránkách časopisu si vytříbil styl, jímž se následně proslavil i za hranicemi své vlasti.

Zdá se, že tuzemští nakladatelé reagují na nebetyčnou celosvětovou popularitu George R. R. Martina, tvůrce Hry o trůny, a nabízejí čtenářům bohatou nadílku jeho prací. Vytoužený šestý díl Písně ledu a ohně je sice stále v nedohlednu, ovšem už jsme se dočkali doplňujících příběhů Rytíře Sedmi království a co nevidět se díky nakladatelství Plus na trhu opět objeví i fanouškům science fiction dobře známá Tufova dobrodružství. Ovšem na rozdíl od vydání z roku 2000, které Albatros zařadil do své edice Karavana, bude nové vydání naštěstí kompletní. Dočkáme se tedy dvou česky dosud nevydaných Tufových vesmírných příhod, což je jistě důvod, kvůli němuž této knize jednoduše neodoláte...

Obsah čísla 11/2014

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 11. 2014

Vydavatel: XB1 s.r.o.

Jméno Gemmell je ve fantasy žánru pojmem a kdo jej nezná, měl by to co nejdříve napravit. Ovšem slovutný David Gemmell nás v roce 2006 bohužel navždy opustil a jím tehdy rozepsaného závěru epického cyklu Trója se tak musela chopit jeho žena Stella, aby ho následně zdárně dotáhla do konce. Fantasy román Město je její první samostatnou knihou, což s sebou přirozeně přináší otázku, jak si s ní poradila? Po pravdě, chce to trochu trpělivosti. Zorientovat se v jejím světě dá zabrat a pomalu se táhnoucí příběh tomu pro začátek příliš nepomáhá – úvodní kapitoly odehrávající se v městských stokách byly na můj vkus dosti zdlouhavé, i když stále v mezích...

Draky v jejich nejtradičnější podobě – tedy jako hrozbu, s níž je potřeba bojovat do posledního dechu – představil ve své románové fantasy sérii DragonRealm americký autor Richard A. Knaak. V základní řadě se jim věnoval celkem v osmi svazcích, následovala sbírka povídek sestavená Martinem Fajkusem a také dějově předcházející trilogie Zrození. Nyní se Knaak do minulosti Dračí říše znovu vrací, aby vyprávěl další příběhy o odvaze, statečnosti, ale také nenávisti a nepřátelství, které překonává staletí. Čtenáři se v Legendách vypraví k samotným prapočátkům války Cabea Bedlama a v prvním dílu – Pánech draků – se seznámí s jeho předkem Nathanem...

Zhasněte, zatáhněte rolety, osolte zvuk do sluchátek a nasaďte si bezpečnostní hnědé trenky. Hororový sci-fi odkaz Ridleyho Scotta se vrátil v novém herním kabátu pod názvem Alien: Isolation. Původní Vetřelec to měl na herní scéně poměrně těžké. Vývojářským studiům se konec konců mnohem více hodilo akčnější pojetí jeho nástupce Aliens vs Predator, kde mohla vetřelčí kyselina stříkat do všech stran a hráč měl k dispozici celý arzenál ničivých zbraní. Strach zde sice nechyběl, ale hrál až druhé housle. Alien: Isolation se však atmosférou nostalgicky vrací k původnímu Vetřelci Ridleyho Scotta z konce sedmdesátých let. A daří se mu to nadmíru dobře!

Ačkoli jsou knihy Gail Carrigerové určeny spíše dívkám, není od věci na ně upozornit všechny naše čtenáře. V českém překladu se nedávno objevil už druhý díl její úspěšné pentalogie Trochu jiný penzionát (první díl vydalo nakladatelství CooBoo pod názvem Etiketa a špionáž letos v únoru). Ovšem Penzionát mademoiselle Geraldiny pro kvalitní přípravu mladých dívek není pouze to, co by se dle názvu dalo očekávat. Dívky se tu vedle vybraného společenského vychování učí rovněž tajným špionážním praktikám, což je pro dospívající Geraldinu mnohem zajímavější. Přičteme-li k tomu fakt, že se děj odehrává ve steampunkovém prostředí, pak vás tenhle cyklus jistě může zaujmout...

Doctor Who, na českých televizních stanicích překládaný jako Pán času, je celosvětovým fenoménem a zejména v posledních letech velmi oblíbený i u nás. Kultovní britský science fiction seriál běží s přestávkami již od roku 1963 a postava Doktora se stala nedílnou součástí fantastické popkultury, ještě než se pojem popkultura dostal do běžného užívání. Není divu, že seriál následovaly i audioknihy, povídky a romány. Mezi ně patří i román Závoj smutku, příběh Jedenáctého doktora a jeho společnice Clary, který právě vyšel v českém překladu. Přináší přesně to, co od něj lze čekat – lehce potrhlou zábavu, trochu napětí a Doktora ve své nejlepší formě a společníky sloužící k tomu, aby mohl vysvětlovat geniální postřehy.

Od 29. října do 2. listopadu 2014 proběhne v Praze 9. ročník mezinárodního festivalu KomiksFEST! Mezinárodní multimediální festival vznikl v roce 2006 s cílem vyvést komiks v Česku z undergroundu a etablovat ho jako plnohodnotné moderní médium schopné nést jakýkoli obsah. Jako každý rok představí nová jména, komiksová alba, výstavy, filmy, divadelní představení, workshopy, autogramiády a besedy. Tato mezinárodní přehlídka představuje komiks jako mladé, dynamické, atraktivní a univerzální médium schopné nést jakýkoli obsah. Motto festivalu zní Komiks unlimited. Těšit se můžete také na prezentaci tabletů pro výtvarníky, stánky nakladatelů a prezentace nových knih...

V minulé části jsme si ukázali dvě věci. Za prvé: erbovním znakem westernu je sice kolt, nejlépe zavěšený proklatě nízko, ale do westernového žánru jsou na ČSFD řazeny i filmy, odehrávající se v dobách před vynálezem revolverů, ve kterých jsou alespoň indiáni. Kromě zmíněného Posledního mohykána je tam třeba i Černé roucho (1992). Za westerny jsou prohlášeny australské filmy The Tracker (2002) nebo Proposition (2005), kde jsou indiáni nahrazeni australskými Aboridžinci. Korunu tomu nasazuje sovětský western Chladné léto roku 1953 (1988), ve kterém nejsou ani kolty, ani indiáni, ani jiní domorodci. Western, když se budeme držet škatulkování ČSFD, je tedy rozkročený velice široce.

Ondrej Herec je ikonou slovenské teorie fantastiky a jednou z nejznámějších postav tamního fandomu, které se po zásluze dostává úcty a věhlasu i u nás. V roce 2006 se dočkal rovněž Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu za dlouhodobou činnost a není to rozhodně jeho jediné žánrové ocenění. Z Hercových teoretických prací jmenujme knihy Fantastika a realizmus (1999), Cyberpunk: Vstupenka do tretieho tisícročia (2001), Z teórie modernej fantastiky (2008), Dobre organizovaný netvor (2010) a Slovenská fantastika do roku 2000 (2001), vytvořenou ve spolupráci s Milošem Ferkem. Letos se slovenské nakladatelství Hydra rozhodlo tento seznam rozšířit...

Ačkoliv jsme se věnovali legendárnímu japonskému režisérovi Hayao Miyazakimu i studiu Ghibli takřka měsíc, stále je co připomínat. Zatímco v úvodu jsme psali o prvním ryze autorském projektu, druhá a třetí část profilu se už zcela nesla ve znamení spolupráce s Isao Takahatou a úspěchů značky Ghibli nejen v domácích kinosálech, ale i ve světě. Předposlední částí jsme zmínili i Miyazakiho největší úspěchy, kterými přepsal dějiny anime a jichž dosáhl až v době, kdy se chystal kariéru režiséra ukončit. U filmu nakonec k radosti všech fanoušků zůstal a my si tak můžeme připomenout nejen další velmi úspěšný celovečerní snímek, ale i ty, které natočil v minulých letech.