Po dvou hororech, kterým jsme se v Literární daktyloskopii věnovali, je třeba odlehčit situaci, a kdo může být pro tento úkol vhodnější než kluci z Trpaslíka? Řeč je samozřejmě o jednom z nejvtipnějších britských sitcomů vůbec. Škarohlíd může říct, že do koncepce seriálu nám tak trochu nezapadá do zvoleného vzorce, protože se jedná o seriál a ne biják a také, že s jeho předlohou se to může zdát poněkud zamotané, ale kdo je tady šéf? Navíc vám třeba zkrátí čekání na jedenáctou sérii, která na nás čeká koncem září, a pevně doufám v to, že se povede stejně jako ta desátá. Čtveřice knih Červeného trpaslíka sice není typickou předlohou, nýbrž takovým rozšířením látky výše zmíněných autorů...

Při pohledu na dosavadní letošní filmové premiéry musí každý fanoušek sci-fi uznat, že rok 2016 nebude pro žánrové příznivce zrovna nadprůměrný co do počtu pamětihodných premiér. Pokud totiž ze seznamu vyškrtneme komiksové adaptace a mládežnické spektákly, zbyde nám staroškolský Star Trek: Do neznáma, nudný Den nezávislosti: Nový útok, akční bolehlav Hardcore Henry a slušně přijatá Ulice Cloverfield 10. Do konce roku se sice můžeme těšit na vskutku slibné Příchozí a snad si smlsneme i na Rogue One: Star Wars Story, ovšem i tak je to dosti bídná bilance. Ve škatulce žánrových filmů tak zbývá spousta místa a člověk z nudy vyrazí i na thriller Nerve: Hra o život, jakousi variaci na Běžícího muže...

K hororům vždy neodmyslitelně patřila erotika. Stačí vzpomenout na nespočet scén s mladými páry užívajícími si v autech, než k jejich uším dolehnou kročeje nadpřirozeného zabijáka, nebo na záběry sprchující se dívky, na kterou krom teplé vody dopadne také stín vraha s nožem. Obě emoce – strach a vzrušení – k sobě v rámci hrůzostrašného žánru neodmyslitelně patří, což si náležitě uvědomují i autoři eroticky laděných hororových povídek z antologie Poslední polibek, kterou nedávno vydalo nakladatelství Nová forma. Do útlé publikace s jen o něco více než sty stranami přispělo devět autorů a je dosti pravděpodobné, že znalci české fantastické scény se s některými jmény nesetkávají poprvé…

Už se to blíží, příští víkend nastane velký svátek všech milovníků sci-fi a fantasy. Možná si tím nejste jisti, možná o tom pochybujete, ale podprahová zpráva skrytá v tomto textu vás určitě přesvědčí, abyste do Městské knihovny v Praze v pátek a sobotu 23. a 24. září dorazili. Většina propagačních článků v téhle části vychvaluje onu akci horem dolem, láká návštěvníky na program a všelijaké bonusy, a dokazuje, že není lepší akce než té jejich. Ale tohle o nás určitě už víte. Prostě jsme nejlepší, to je fakt, a díky našemu podprahovému ovlivňování vašich myslí o tom po přečtení tohoto článku nebudete pochybovat. Na druhou stranu, něco sem napsat musíme, protože kdyby zde nebyl žádný text, nemohli bychom do něj nic kódovat...

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Po mnoha probdělých nocích civění do noktovizoru se mým zarudlým šmíráckým očím dostalo odměny v podobě Vladimíra Šlechty a jeho choti. Nedbal jsem na dvě gorily v sáčku a po vzoru agenta 007 jsem počal slavného autora sledovat do známé italské restaurace. Potěšilo mě, když si šla první dáma fantastiky přepudrovat nos, a tak se mi podařilo získat exkluzivní rozhovor s mistrem samotným. Paní Šlechtová si navíc nechala rozjedené své „al dante“, ať už to bylo cokoli, a na stole nedopité Chianti San Lorenzo, které jsem dolil kolou, aby mi náhodou nevyschlo v krku. Zapnul jsem svůj diktafon, abyste si vy, milý čtenáři webu XB-1, mohli užít první rektoskopický rozhovor s majitelem Krvavého pohraničí...

Co byste dělali jako svědomití rodiče, kdyby si vaše dítko přálo něco příšerně nevhodného a bylo ochotno si prosadit svou i za cenu teroru sourozenců, rodiny či blízkého okolí? Myslím, že obdobné kousky v různé podobě zná asi každý rodič. Pokud je ale ratolesti něco kolem dvanácti let, trápí ho mladší sourozenci, naprosto nudní dospělí, pocit nepatřičnosti a první vážnější záchvěvy puberty, nahlédněte raději společně do komiksů Rainy Telgemeierové Úsměv a Ségry. V rámci našich Zápisků jsme se společně s dvojčaty začetli právě do těchto dvou komiksů, abychom vám zprostředkovali nejen dojmy dospělých, ale i reakci cílové skupiny v našich zemích. Autorka vydala své dva grafické romány ve Spojených státech...

Vědecko-fantastický žánr zažívá v posledních letech na zahraničních trzích období renesance. Objevují se nejen zajímavé projekty souborných vydání starých mistrů, honosné reprinty klasiky, ale rovněž díla celé řady nových tváří. Za zmínku stojí i slušná záplava vesmírných příběhů sázejících na atraktivní a přitom lehce inovativní příběhy o dobývání nových obzorů reprezentovaná kupříkladu Becky Chambersovou, jejíž úspěšný románový debut se k českému vydání chystá. U nás se bohužel science fiction stále ještě tolik nedaří, přestože domácí tvorba dosvědčuje, že je tu snad značný prostor i pro překladovou tvorbu. A jak už to tak bývá, prakticky současně se na trhu objevují hned dva vcelku riskantní a o to víc zajímavé tituly…

V posledních pěti letech se zdá, že japonský trh anime a mangy je zatížený na lidožravé bestie. Po raketovém úspěchu adaptace Útoku titánů převzalo v roce 2014 štafetu dospělejší seinen anime Tókjó Gúru. Původní manga vycházela v Japonsku v letech 2011 až 2014. Po jejím obrovském úspěchu se autor Sui Išida pustil do druhé série, která vychází dodnes. Anime se rovněž dočkalo dvou úspěšných sérií a universum se stalo natolik oblíbeným, že na každém anime conu uvidíte běhat alespoň jednoho bělovlasého kluka v potrhaném oblečení a s vyšklebenou maskou. Nejen že od roku 2014 vycházejí i spřízněné light novely, ale na léto 2017 se dokonce plánuje hraná adaptace. Populární manga nyní vychází i u nás…

Vladimír Šlechta je nadmíru plodným autorem, o čemž svědčí i jeho dvě obsáhlé knižní série – vědecko-fantastický Oggerdovský cyklus a fantasy Krvavé pohraničí. Do posledně jmenovaného fiktivního světa lidí, orků, goblinů, elfů a zwergů (trpaslíků) nedávno zavítal ve svém novém, dlouho a netrpělivě očekávaném románu Kukaččí mláďata. Kniha tradičně  vydaná nakladatelstvím Brokilon se chlubí skvostnou, ponuře laděnou obálkou čtenářům fantastiky doposud nepříliš známého Tomáše Flaka. Příběh samotný je zasazen na samý konec autorem dosud vytyčené časové osy Krvavého pohraničí, nicméně se zřejmě nemusíme obávat toho, že by se Šlechta do svého oblíbeného kraje v budoucnu už nikdy nevrátil...

Dnes se nebudeme věnovat žádné legendární hře se silným příběhem a s propracovanými charaktery postav, přestože by se to od webu zaměřeného především na žánrovou literaturu přirozeně očekávalo. Místo toho se podíváme na osud jedné multiplayerové střílečky, která je přímo ukázkovým příkladem promarněného potenciálu. V čase se vrátíme jen o kousek, tj. do roku 2012, který byl pro free-to-play střílečky s vědecko-fantastickou tématikou výjimečný. Byl to také zřejmě poslední rok, kdy tento distribuční model na poli počítačových her zažíval zlaté časy a tituly se rojily jako houby po dešti. Jedním z nich byl i nenápadný a přesto v mnoha směrech revoluční Blacklight: Retribution...

Sága Mycelium české autorky Vilmy Kadlečkové vzbudila značný ohlas u čtenářů i kritiků už prvním dílem Jantarové oči, vydaným v roce 2013. Následující tři díly (Led pod kůží, Pád do temnot a Vidění) se rovněž dočkaly nadšeného přijetí. Letos před Vánoci po pauze vyplněné loňskou novelou O snovačce a přemyslovi, nespadající do jmenovaného cyklu ani univerza, vyjde díl pátý a na příští rok se chystá závěrečný šestý. Na co se v nich můžeme těšit, jak se vyvíjel svět Mycelia i jeho inspirace a co si pro nás autorka chystá po dokončení ságy? Argenitový vesmír je světem mnoha tváří a Vilma Kadlečková vydává příběhy zasazené do tohoto svého univerza už od sklonku osmdesátých let...

Nakladatelství Trystero loni zabodovalo svou první komiksovou publikací Autobus, která vzbudila zájem u fanoušků i odborné veřejnosti. Zároveň si tím nasadilo laťku kvality pěkně vysoko a bylo jasné, že další počin by neměl zůstat ve stínu. Volba padla na aktuální grafický román amerického autora Daniela Clowese Dívka jménem Patience. Aby bylo dosaženo co nejvěrnější podoby s originálním vydáním, což v případě 180 celobarevných stran není snadný úkol, byli o podporu při vydání požádani fanoušci, kteří knihu podpořili na crowdfundingovém serveru Hithit. Kampaň byla úspěšná a na domácí knižní pulty se dostala kniha, která odráží aktuální dění na poli amerického nezávislého komiksu...

V poslední době se čím dál tím častěji natáčí filmy podle populárních videoher. Ačkoli jde často o neoddiskutovatelný průšvih (ehm, Max Payne), své věrné fanoušky si leckterý snímek najde i navzdory kritikům (Warcraft: První střet). Adaptace se nevyhýbají ani světům anime, dnes se tedy podíváme na zoubek krátké sérii inspirované populární japonskou hrou ze stáje Capcomu – Devil May Cry. Přestože se tato kultovní hra lehce inspirovaná Danteho Božskou komedií dočkala celkem pěti sérií a několika speciálních vydání, anime od studia Madhouse (které světu rovněž dalo Death Note, Kiseidžú: Parasyte nebo No Game No Life) z roku 2007 to nedotáhlo na víc než jednu dvanáctidílnou sérii...

Po více než sto šedesáti letech se vrací otec detektivního žánru. Scenárista a výtvarník Richard Corben se v knize „Duchové mrtvých“ ztotožňuje se stále aktuálním E. A. Poem. Legendární dílo tak nabralo nový (a značně mrazivý) dech. „V knihovnách i na internetu jsme téměř rok hledali ty nejlepší překlady, ve kterých si můžeme v češtině Poea přečíst,“ popisuje šéf nakladatelství Comics Centrum Václav Dort neobvykle dlouhý proces přípravy komiksu k vydání. Toto úsilí ale nakonec nebylo korunováno úspěchem a vyústilo v nový překlad a přebásnění některých pasáží Poeových textů. Vybrané fragmenty klasikových textů spojuje a rámuje společná postava odpudivé glosátorky - čarodějnice Mag.