Nakladatelství Jota si po románech Závoj smutku Tommyho Donbavanda, Dalecká generace Nicholase Briggse, Silueta Justina Richardse, Roj hrůzy Mika Tuckera a antologii 11 doktorů, 11 příběhů s povídkami od Neila Gaimana, Eoina Colfera, Philipa Reeva, Patricka Nesse a dalších připravilo pro vděčné české whoviány další doktorovo dobrodružství. Novinka Doctor Who: Královská krev z pera zkušené anglické spisovatelky Uny McCormackové je původním příběhem, který zapadá do deváté série neobyčejného televizního hitu Doctor Who s Peterem Capaldim v titulní roli. A nebyl by to náš web, aby vám z knihy, kterou si od minulého týdne můžete zakoupit, nepřinesl pořádnou ukázku...

Příčina záhadného mizení ponožek už nějaký čas není žádným tajemstvím. Úplně poprvé se za normálních okolností neviditelní lichožrouti odhalili světu v knize Pavla Šruta a Galiny Miklínové Příšerky a příšeři. Po uzavření knižní lichožroutské trilogie se tihle malí záškodníci dostali i na plátna kin. Filmoví Lichožrouti přicházejí s kompletně renderovanými postavičkami i scenériemi a námětem se opírají o svěží, akční a vtipné vyprávění určené zejména dětem. Zařadí se tedy mezi dosud skromnou sbírku domácích celovečerních animovaných filmů, která po stránce kvality animace nepůsobí příliš přesvědčivě a o držení kroku se světovou produkcí nemůže být s výjimkou loutkových snímku ani řeč...

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Československý fandom vyhlašuje 35. ročník literární soutěže Cena Karla Čapka. Své práce žánru sci-fi, fantasy nebo hororu s fantastickými prvky psané česky nebo slovensky zasílejte v elektronické formě, nejlépe emailem, a současně ve třech čitelných papírových kopiích (anonymní výtisky bez uvedení jména autora) na adresu administrátora. Do soutěže nemohou být zařazeny práce, za které nebyl zaplacen registrační příspěvek, práce, které se již zúčastnily některého z předchozích ročníků, byly již publikovány v oficiálních tiskovinách či na internetu (ani na soukromém blogu nebo na literárním serveru) nebo jsou současně přihlášeny v jiné soutěži celostátního významu!

Další rok je pryč a pro čtenáře i autory české fantastiky to znamená, že byl uzavřen a zhodnocen také další ročník literární soutěže Cena Karla Čapka. Spisovatelé začínající i ti již zavedení tak opět dostali příležitost utkat se v literárním klání. Pro mnohé z nich je pak jednou z nejlákavějších odměn možnost publikace v jednom ze dvou sborníků, které k soutěži pravidelně vycházejí. Zatímco v Mlokovi jsou publikována díla z prvních příček všech kategorií, Kočas je odlišný, a to i v porovnání s jinými literárními soutěžemi, jejichž výsledkem je společná publikace textů. Zde totiž nejsou publikovány texty, které se umístily na „bedně“, ale díla, která v soutěži neuspěla, ovšem zaujala administrátorku soutěže...

Posledně jsme se bavili o poměrně novém anime Kiseidžú: Parasyte, emzácké sci-fi ze stáje významného studia Madhouse. A protože scifáren od Madhousu není nikdy dost, přihodíme dnes další. Tentokrát se ovšem podíváme na kultovní, časem prověřený kousek, který řada fanoušků pokládá za jeden z nejlepších vědeckofantastických titulů. Jako manga spatřil světlo světa poprvé roku 1995 a do roku 1997 se dočkal tří akcí nabitých svazků. K animované adaptaci došlo už na jaře 1998 v podobě westernu Trigun. Nepředstavujte si ale žádný Divoký západ na konci devatenáctého století a neohrožené kovboje s kolty proklatě nízko. Tenhle western z pustin planety Gunsmokeje říznutý kyperpunkem…

Darebáci jdou napříč všemi literárními hranicemi a jsou splněným přáním všech milovníků povídek, ať už spadají do jakéhokoli času, místa či žánru. Proslulá editorská dvojice prostě vyzvala řadu proslulých autorů ze světů epické fantasy i meče a magie, městské fantasy, science fiction, milostné literatury, hlavního proudu, detektivky (tvrdé i měkčí), thrilleru, historické prózy, westernu, noirové detektivky, hororu... Co vás jen napadne. Výsledkem je úžasný soubor krátkých příběhů, v němž mohou fanoušci fantastiky navštívit světy známé i neznámé z pera George R. R. Martina, Patricka Rothfusse, Neila Gaimana, Daniela Abrahama, Scotta Lynche, Gartha Nixe, Joa Abercrombieho a dalších hvězd...

Warhammer je mezinárodně oblíbený, dnes už legendární svět prolínající se do mnoha odvětví komerční zábavy. Sluší se tak hned ze začátku upozornit, že se tentokrát nebudeme věnovat samotné RPG hře ani nové knize, filmu, komiksu či snad počítačové nebo deskové hře, ale karetní jednohubce vydané s názvem Warhammer Quest. Určena je pro jednoho až čtyři dobrodruhy, kteří se ujmou role válečníků sestupujících do temného a děsivého podzemí, aby tam prokázali svou odvahu a pokusili se přežít útoky krvelačných hord děsivých monster. Jednotliví hrdinové jsou, jako v každém správném warhammerovském dobrodružství, značně rozdílní, a tak se v partě může vyskytnout elf, trpaslík, čaroděj a barbar…

Po událostech popsaných v románu Durotan se renomovaná autorka herních a filmových adaptací Christie Goldenová vrací na Azeroth, aby dovyprávěla příběh o odvaze, nenávisti a hrdinství. Všichni, kdo viděli letošní velkofilm stejného jména, jímž režisér Duncan Jones (syn nedávno zesnulého hudebníka Davida Bowieho) potěšil fanoušky slavného fantasy fenoménu, mohou mít dojem, že tento příběh už znají, a částečně mají pravdu, vždyť jde také o oficiální románovou adaptaci výše zmíněného snímku. Autorka do ní ovšem citlivě doplnila vše, co ve filmu chybělo nebo bylo pouze naznačeno. Je radost sledovat, jak zdánlivě jednoduchý příběh o nucené invazi nabývá takřka epických rozměrů...

Za základní znak knih či příběhů řazených do subžánru alternativní historie můžeme bez pochyb označit takzvaný bod zlomu, tedy chvíli, ve které autor mění nám známý chod dějin a přehazuje výhybku na jinou kolej, čímž změní povahu následujících událostí a zavede čtenáře do neznámých končin. Kim Stanley Robinson ve svém románu za takové východisko zvolil morovou epidemii, která ve čtrnáctém století postihla evropský kontinent a snížila počet obyvatel starého kontinentu zhruba o třetinu. Ve světě knihy Roky rýže a soli je ovšem počet obětí podstatně vyšší, Evropané až na pár přeživších obyvatel britských ostrovů prakticky vymírají a uvolňují tak své pozice přeživším kulturám, tedy především islámské a budhistické…

Marvel je dnes celosvětově známou značkou, mediálním kolosem, jenž v jednadvacátém století naplno využil svého potenciálu. Díky Hollywoodu se z vlastníka úžasného komiksového univerza stala společnost budující bezprecedentní projekt navzájem propojených filmů, jenž doposud spolehlivě funguje jako učiněný stroj na peníze a s každým novým snímkem sílí. Ze společnosti, kterou její dřívější vlastníci s nadějemi označovali za „malého Disneyho“, se nakonec skutečně stala součást Disneyho konglomerátu. V knize Marvel: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku se Sean Howe věnuje postupnému budování značky od třicátých let až po začátek jednadvacátého století a aniž by Marvelu upíral zasloužený úspěch...

Přestože se u nás o románovém debutu nadějného Pierce Browna příliš nemluví, bezesporu patří k nejzajímavějším titulům letošní předvánoční nabídky. Pokud by snad kniha vyšla u velkého nakladatelství, lze předpokládat, že by se jí dostalo značné mediální podpory a všudypřítomné reklamy. Jde totiž o jeden z celosvětově nejúspěšnějších titulů tzv. young adult fantastiky posledních několika let. Zbystřit by však měli i dospělí čtenáři, román totiž dle ohlasů disponuje atraktivním příběhem, jenž zaujme bez rozdílu věku. Filmová práva na celou trilogii získala společnost Universal Pictures, přičemž úvodní snímek připravuje ke zfilmování režisér Marc Foster. Jako obvykle vám přinášíme obsáhlou ukázku...

Univerzum Warhammeru je bohaté a rozmanité, v knihách opatřených známým logem se setkáváme s klasickou fantasy i s příběhy militaristické sci-fi opatřenými podtitulem 40 000. Avšak pokaždé jde o nelítostné časy plné násilí, v nichž vyniknou osudy hrdinů i zrádců. Nejnovějším přírůstkem je román Strážce cti od Nicka Kymeho, autora, jehož dílo známe díky knize Křivopřísežník, kde se věnoval převážně rase houževnatých, neohrožených a do oceli zakutých trpaslíků. A stejně je tomu i tentokrát: Trpasličí král Bagrik a elfí princ Ithalred uzavřou spojenectví na bázi výměnného obchodu. Elfové jsou napadeni a dožadují se pomoci od svých spojenců. Ti však odmítají a nechají se do bojů zatáhnout...

Nad Londýnem se opět začínají stahovat temná mračna, dějí se podivné věci, a když navíc dojde ke zvláštnímu výbuchu na letišti Heathrow, začíná vše vypadat natolik nepravděpodobně, že záhadám může přijít na kloub jen jediný člověk, jimž není nikdo jiný než Dirk Gently. S tímto netypickým detektivem, který věří, že vše je provázáno se vším, se díky nakladatelství Argo letos setkáváme už podruhé. Román Dlouhý, temný čas svačiny duše však není pokračováním v pravém slova smyslu, spíše jen další epizodou ze života zajímavé postavy. Oblíbený a uznávaný britský humorista Douglas Adams se ještě jednou a naposledy vrátil k postavě svého holistického detektiva a nachystal si pro něj nový případ...

Na webových stránkách XB-1 je tomu jen něco přes půl roku a recenze na další ročník sborníku nejúspěšnějších povídek literární soutěže o Cenu Karla Čapka je znovu na světě. Mlok 2016 se oproti svému předchůdci nafoukl o celých sedmdesát stran, členění kategorií i počet publikovaných prací ovšem zůstal stejný. Ponechme stranou statistiky počtu zaslaných povídek, zúčastněných autorů a hodnotících porotců a pojďme se rovnou podívat na knihu, jejíž obsah je dle úvodního slova Jiřiny Vorlové výsledkem dobrého boje. Mezi ostatními žánry mají tradičně převahu fantasy povídky, ale přesto by měli zbystřit i ti, kteří se světům mečů a magie raději vyhýbají. Oproti minulému ročníku...