Příznivci epické fantasy budou letos potřebovat delší vánoční volno, vždyť se před koncem roku objevuje jeden atraktivní titul za druhým. Fantom Print láká na Císařovy čepele, první svazek Kroniky Netesaného trůnu od Briana Staveleyho, Talpress chystá Podzimní válku, vyvrcholení trilogie Prachmistři a dočkat bychom se měli i Tyranova zákona, třetího svazku pentalogie Mince a dýka od Daniela Abrahama. Ovšem ještě předtím nám nakladatelství Host naservírovalo vytoužené zakončení krvavé trilogie Stín krkavce z pera talentovaného britského spisovatele Anthonyho Ryana. Královna ohně vyobrazí válečnou snahu Vélina al Sorny zbaveného mystické síly písně krve o osvobození Sjednoceného království...

Je zcela samozřejmé, že se jako žánrový rodič dříve nebo později dostanete do situace, kdy je třeba improvizovat a nacházet i jinou náplň volného času než tu, která vyžaduje přísun elektrického proudu. Když počítače a televizní obrazovky potemní a číst při svíčce vám i ratolestem důrazně zakáže oční lékař, nastává čas pro stolní hry. Nabídka našeho trhu už zdaleka není marná, a tak se v podrobnějším článku zaměřme na jednu z novinek ADC Blackfire s názvem Běsnění Drákuly (orig. Fury of Dracula). I když je třeba podotknout, že by čas pro takové deskové hry neměl být odsunut až na okamžik, kdy o programu večera rozhodne distributor elektrické energie, samotná hra zapálit světla svící přímo podněcuje...

Dobrodružství Úřadu paranormálního výzkumu a obrany jsou stejně poutavá a atraktivní jako eskapády jejich slavnějšího kolegy Hellboye. A protože s úspěšnou komiksovou řadou rohatého paranormálního detektiva v pozdějších svazcích úzce souvisejí, muselo nakladatelství Comics Centrum nutně najít cestu, jak ve dříve neúspěšné řadě pokračovat. Díky edici Na přání se snad už brzy dočkáme šestého svazku této řady, ve kterém se dozvíme řadu klíčových událostí z minulosti jednotlivých agentů, díky čemuž se na scéně objeví i Hellboy. O vydání i protentokrát rozhodují sami čtenáři na stránkách nakladatele, a to do 6. listopadu 2016 bez nutnosti platby předem. My už máme objednáno...

Neil Gaiman je jedna z autorských hvězd současného fantastického žánru, kterou od postavení mezinárodní celebrity dělí snad jen dlouhodobý mediální úspěch. Možná že se ho už brzy dočká – na rok 2017 se připravuje televizní seriál Američtí bohové a mluví se i o filmovém zpracování věhlasného Sandmana. Ostatně Gaiman je na různá mediální přepracování svých děl vcelku zvyklý, za všechny jmenujme mladším čtenářům určenou Koralínu, které se vedle zdařilého animovaného filmu Henryho Selicka dostalo i neméně povedené komiksové podoby v úpravě Phillipa Craiga Russella. S tím Gaimana pojí spolupráce už od sandmanovského Ramadánu a později se Russell podepsal rovněž pod adaptaci Lovců snů...

Mark Lawrence se v roce 2011 ucházel spolu se svým románem Trnový princ o titul nejzajímavějšího nováčka žánru epické fantasy (ve stejný rok debutoval např. rovněž Douglas Hulick či Peter Orullian). Jeho debut byl místy až bláznivou, černočernou fantasy z postapokalyptického světa s nekompromisně až maniakálně vražedným hrdinou. Dokončení trilogie jsme se pod tituly Trnový král a Trnový císař dočkali i u nás, přičemž závěrečný Císař autorovi vynesl Cenu Davida Gemmella. Statut čtenáři oblíbeného autora pak Lawrence potvrdil návratem do Roztříštěné říše v trilogii začínající Princem bláznů, kterou v originále letos dokončil. Díky nakladatelství Talpress se jí dočkáme i v českém překladu...

Roky rýže a soli jsou obsáhlý, ambiciózní román využívající principu alternativní historie. Bodem, v němž došlo k rozdělení, je morová rána, která ve 14. století zasáhla Evropu. Historicky je známo, že zemřela asi třetina obyvatel. V časové linii vymyšlené K. S. Robinsonem zemřeli v Evropě na mor téměř všichni. Světové jeviště se tak otevírá staletím bojů mezi převážně buddhistickou nebo konfuciánskou Čínou a islámským Středním Východem a Afrikou. Robinsona zajímá podstata historie a možný vývoj těchto náboženství ve spojení se společenskými a politickými strukturami, bez vlivu křesťanství a evropského kolonialismu. Naštěstí se autor vyhýbá hloupým hrám umožňovaným alternativní histori...

Komiksová série Mýty scenáristy Billa Willinghama a kreslíře Marka Buckinghama má na českém trhu pověst jedné z nejlepších plným právem. Jde o čtivý, zábavný a místy překvapivě ponurý komiks mísící rozličné pohádkové motivy s originálním příběhem mnoha atraktivních postav. Válka mezi Mýtovem a Nepřítelem se přiostřuje a do boje se přidávají i osoby, od kterých byste větší účast v nesmiřitelném konfliktu opravdu nečekali. Už desátý svazek s dějem pohne zřejmě notně kupředu, však je také spolu se čtvrtým svazkem nejobsáhlejší. I přes dvě stě čtyřicet stran je už nyní předem jasné, že hned po dočtení budete netrpělivě očekávat jedenáctku a psát do Crwe, aby Mýty konečně vydávali častěji...

Po všeobecné vlně nadšení, která loni provázela opětovný vstup stěžejní série italského komiksového malíře Paola Eleuteri Serpieriho na český trh, asi není potřeba Druunu déle představovat. Spoře oděná dívka procházející postapokalyptickým světem se komiksovým fanouškům vryla do paměti tak, že přímo toužebně prahli po jejích dalších dobrodružstvích, jež jsou více než často protkány lascivními scénami. Stejně jako v první knize se i tentokrát dočkáme souhrnného vydání hned tří původních alb, tedy dílů čtyři až šest, které původně vyšly v letech 1992 až 1997. Čtenáři, kteří propadli okouzlujícím vnadám krásky z budoucnosti, si mohou mnout ruce, neboť ani druhá kniha nevybočuje z nastoleného trendu…

Hrůzostrašných příběhů z pradávných dob u nás vychází poměrně dost, což znamená, že zájem o ně nepolevuje. Vstříc tomuto trendu vychází druhé české vydání klasického sborníku duchařských povídek Strašidelný dům a jeho příběhy spisovatele Charlese Dickense a jeho soudobých spolupracovníků. Oproti předchozímu vydání si však nakladatelství Plus připravilo pro čtenáře dva velmi příjemné bonusy. Tím prvním jsou ilustrace nedávno zesnulého Adolfa Borna, v závěru knihy pak najdeme obsáhlý doslov Zdeňka Berana, překladatele a zároveň znalce doby a díla Charlese Dickense. Vznikla tak vskutku atraktivní publikace, které jen těžko odoláte, zvláště pokud nahlédnete do naší ukázky...

S dalším vydaným číslem Bublifuku, jenž je určen především dětem, přinášíme rozhovor s editorkou této komiksové revue, Klárou Smolíkovou. Scenáristicky se podílela na vzniku mnoha projektů pro děti, z těch nejznámějších jmenujme třeba Na hradě Bradě, Vynálezce Alvu nebo Viktorku a vesmírná dobrodružství. Pro čerstvé školáky připravila detektivní Knihožrouty a aktuálně se k malým čtenářům dostává Čertice Dorka. Se svým manželem, Jiřím W. Procházkou, spolupracuje i na příbězích pro dospělé počínaje detektivkou Mrtvá šelma. Je držitelkou mnoha literárních ocenění, přednáší v knihovnách a muzeích po celé republice a kromě toho se věnuje i pedagogické činnosti…

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Hororový elektronický čtvrtletník Howard je jediným, komu se dlouhodobě daří držet vlajku tohoto, pro mnohé pokleslého a nepreferovaného, žánru. S neutuchajícím nadšením obdarovává tuzemské čtenáře mnohem déle, než všichni jeho hororoví předchůdci dohromady. Vytýčený fantastický směr se snaží sledovat komplexně, ve všech jeho uměleckých formách. Ke svému nedávnému pětiletému výročí dal navíc za vznik tištěné povídkové antologii Za tebou, která mapuje nejlepší literární pochoutky, jenž se po dobu existence v magazínu objevily. Tento průřez zdaleka není pouze výletem do českých slovenských teritorií, ale představuje celkem dvacet autorů ze sedmi zemí napříč kontinenty...

Český knižní trh je mimo jiné rájem fantastické klasiky. Desítky žánrových knih tu vycházejí opakovaně a stále si nacházejí nové čtenáře. Namátkou jmenujme Dunu od Franka Herberta, Den trifidů od Johna Wyndhama, Nonstop od Briana W. Aldisse a mohli bychom pokračovat. Jedním z těchto titulů je bezesporu také román 2001: Vesmírná odysea britského velmistra žánru Arthura C. Clarka, jenž česky vychází už posedmé, což se mnoha překladovým titulům nepoštěstí. Nového vydání se v kooperaci ujala nakladatelství Argo a Triton a slušivý grafický kabátek mu vtiskl Adam Pižurný. V plánu je samozřejmě vydání celé tetralogie a pro ty z vás, kdo dosud odolávali, máme obsáhlou ukázku...

Ve dvacátém dílu našeho seriálu jsme si představili anime o středoškolské třídě trénující zabíjení, aby zlikvidovala svého učitele ohrožujícího Zemi. U středoškoláků bojujících proti jiné formě života ještě chvíli zůstaneme, změníme ale hrací pole – ze šónenu na klasický sci-fi seinen určený dospělému publiku. Kiseidžú: Sei no Kakuricu rozhodně není něco, co byste si pustili spolu s dětmi. S největší pravděpodobností by totiž měly noční můry už po první scéně, odmítaly by si jít lehnout a začaly by se bát své pravé ruky. Anime odvysílané na přelomu let 2014 a 2015 čerpá ze stejnojmenné mangy psané v rozmezí let 1989 a 1995. Dvacet let je na animovanou adaptaci skutečně dlouhá doba a je jen s podivem...

Gaimanovu Knihu hřbitova jsme si mohli i s ilustracemi Davea McKeana vychutnat díky českému vydání v nakladatelství Polaris už před osmi lety. Možná si vzpomenete rovněž na povídku Náhrobek pro čarodějnici z antologie Čarodějové, která tvoří její nedílnou součást. Nyní se k nám příběh malého Nika vrací v komiksové podobě připravené Philipem Craigem Russellem. Ten není v případě adaptací Gaimanových příběhů žádným nováčkem, vzpomenout můžeme Koralínu a sandmanovské Lovce snů či spoluúčast na Vražedných tajemstvích. Tentokrát se práce ujal opravdu odpovědně, jeho Knihy hřbitovní jsou v komiksové podobě rozděleny do dvou svazků a rozsahem tak svou předlohu dokonce předčí...