Název Velká kniha komiksů je zavedenou značkou. Počínaje čtyřmi objemnými svazky z let 2001 až 2003 jsme se pod tímto označením dočkali plejády kdysi oblíbených seriálových komiksů vycházejících na stránkách časopisu ABC. Ve stejnou dobu vyšly rovněž knihy Velká kniha komiksů z časopisů Větrník a pionýr a Velká kniha komiksů z časopisu Ohníček. V dalších letech se strategie změnila a vyšla souborná vydání autorských komiksů zaměřených na tvorbu Josefa Scheka a Gustava Kruma. Za zmínku jistě stojí také dvoudílná Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana a jednosvazková Zlatá kniha komiksů věnovaná Václavu Šorelovi. Nyní se opět chystá Velká kniha komiksů, tentokrát shrnující tvorbu našeho věrného ilustrátora Jana Štěpánka...

Napůl ghúl, napůl člověk Ken Kaneki jen o vlas unikl sežrání gurmány z řad vlastního druhu. I přesto, že je zpět mezi svými přáteli v kavárně Anteiku, zdaleka není v bezpečí. Labužník Cukijama na něj totiž má stále zálusk – masovou specialitu jako je Kaneki si rozhodně utéct nenechá. Pátý svazek Tokijského ghúla by se dal prakticky rozdělit na tři na sobě nezávislé dějové celky – zúčtování s Labužníkem Šú Cukijamou, retrospektivní vyprávění o tom, jak se Rize dostala do 20. okrsku, a situaci v policejním vyšetřování. Souboj s Labužníkem zabere téměř dvě třetiny knihy, protnou se v něm totiž osudy několika postav. Na scénu se připlete i Tóka, vysílený ghúl Nišio a jeho lidská přítelkyně Kimi. Čtenáři se konečně dočkají rvačky mezi ghúly...

Přestože malá žánrová nakladatelství utrpěla v poslední době významnou ránu poté, co se, věřme, že jen dočasně, odmlčelo zavedené nakladatelství Laser-books, zdá se, že není proč si zoufat, protože tam kde spadne jedna dračí hlava, vyrostou hned tři. V poslední době se tak na scéně malých "fantastických" nakladatelství objevila nová zajímavá jména jako Gnóm, Carcosa a Planeta9. Poslední jmenované chystá ve spolupráci se zavedenou Epochou nadmíru atraktivní romány Bariéra od Petera F. Hamiltona (v překladu Petra Kotrleho) a Pamatuj na Fléba od Iaina M. Bankse (v překladu Richarda Podaného). Na knižní trh pak vstoupí Hamiltonovou útlou, samostatně vydanou novelou Okno do času, ze které vám přinášíme tradiční ukázku...

Nakladatelství Plus pokračuje v záslužném vydávání děl jednoho z největších klasiků fantaskního žánru, amerického autora Raye Bradburyho. V jednotné grafické podobě je nám tak postupně nabízena tvorba spisovatele obdařeného velkým talentem a nespoutanou představivostí. Aktuálním přírůstkem do ediční řady je Marťanská kronika, vydaná poprvé v roce 1950 a dodnes považovaná za autorovo snad nejslavnější dílo vůbec. Klasický titul není románem v pravém slova smyslu, spíše jde o volně propojený cyklus povídek, vztahujících se k lidské kolonizaci Marsu. Bradbury sám hovořil o mytologii, což je možná nejpřesnější označení řady kratších i propracovanějších výjevů z historie Rudé planety, přičemž se však kniha nevyhýbá…

Jeden z knižních hitů americké SF/F sezóny 2016 je autorovým holdem Philipu K. Dickovi, kterého Tieryas bere za svůj spisovatelský idol, přestože se jeho neopakovatelnému stylu ani nesnaží přiblížit. Jak jste sami jistě poznali, úpravou i podobou (obálku připravil Pavel Trávníček) se kniha odkazuje na vázané vydání Muže z Vysokého zámku (tentokrát ovšem bez ilustrací), nejde však o pokračování, ale spíše o moderní variaci na téma japonského válečného vítězství nad Spojenými státy. Sám autor je přímo nadšený obálkou českého vydání svého románu i návazností na Muže z Vysokého zámku. Důkazem jsou jeho slova "I can't get over how much I love the way the two complement each other!" či "The United States of Japan cover for the Czech Republic is a thing of beauty."

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je nový cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako druhý se nám rozhovor uvolil poskytnout Petr Kotrle (*1967), překladatel a dříve i příležitostný recenzent známý především díky překladům románů Roberta Holdstocka a Orsona Scotta Carda. Vzděláním a povoláním geodetik a kartograf, oboru zůstal dodnes věrný. První profesionální překlady publikoval na začátku 90. let a jím přeložené povídky se následně objevovaly na stránkách časopisů Exalticon, F&SF, Ikarie i XB-1. Často spolupracoval s nakladatelstvími Polaris, Návrat a Laser-books, v poslední době rovněž s Argem, Albatrosem a mnoha dalšími...

Začátkem června slíbilo nakladatelství Brokilon vydat šest nových románů z prostředí Star Treku ještě v průběhu roku 2017. Vzhledem k spletité domácí historii vydávání literárních příběhů z tohoto univerza šlo o plán vskutku odvážný, snad dokonce bláznivý. Dosud vydané romány Odpor od J. M. Dillardové, Q: Otázky a odpovědi od Keitha R. A. DeCandida a Před zneuctěním od Petera Davida ovšem nasvědčují, že přestože se možná nestihne vydat všech šest plánovaných titulů, i tak si příznivci Star Treku užívají v porovnání s minulostí hotové žně. Zvláště, když se co nevidět na knižních pultech objeví čtvrtý svazek dobrodružství vesmírné lodi USS Titan. Pro nedočkavce přinášíme ukázku v podobě epilogu nezvykle vydaného na prvních stránkách knihy...

Na vídeňském výstavišti se 18. a 19. listopadu uskuteční třetí ročník VIECC Vienna Comic Con. Letos bude přímo nabitý známými tvářemi ze světa komiksu, filmu, televize, cosplay, anime a manga. Hlavní hvězdou bude Benedict Wong (Doctor Strange či nejnovější Avengers: Infinity War, který do českých kin přijde na jaře příštího roku). Můžete zde ale potkat i Sebastiana Rochého (Balthazara z Lovců duchů a Mikaela Mikaelsona z Upířích deníků) nebo Charlese Martineta, který dal hlas Super Mariovi. Komiksoví nadšenci se mohou těšit především na věhlasného Scotta Snydera, jenž se vedle své samostatné tvorby (Americký upír) proslavil především prací na komiksech s Batmanem a Supermanem a dnes je jednou z nejznámějších tváří komiksového průmyslu.

Příznivci literární tvorby krále hororu Stephena Kinga svého autora jistě dobře znají. Však také v českém překladu vyšly desítky jeho knih včetně částečně autobiografických rad nejen začínajícím spisovatelům O psaní či nedávno vydaného Kingova pohledu na historii moderního hororu Danse Macabre. Nakladatelství Baronet nám však ještě v listopadu tohoto roku nabídne mistrovu obsáhlou biografii napsanou spisovatelem a znalcem Georgem Beahmem. Můžeme se tedy těšit na zasvěcenou, rozsáhlou a velmi podrobnou knihu věnovanou osobnímu životu a profesionální kariéře oblíbeného autora. Kniha je navíc bohatě ilustrována známými americkými umělci Michaelem Whelanem a Glennem Chadbournem a doplněna množstvím fotografií...

Pokud si vzpomínáte na scénu z legendárního snímku Císařův pekař, kde Rudolf alias Matěj pije víno se spiklenci a profesorem Tycho de Brahem u komořího Langa, určitě vám vytane na mysl hvězdářova ukázka kolotání vesmíru, v jehož středu je pohár s čistým vínem – Slunce a okolo něj další, stejné číše, mezi nimiž je jedna otrávená. Oči spiklenců, kteří se snaží císaře otrávit, se sice snaží nespustit tu jedinou sklenku z očí, ovšem kroužení „planet“ je natolik složité, že brzy ztrácejí přehled. Nakonec jsou nuceni se napít, aniž by věděli, ve kterém víně je nasypán jed. Máte-li Fričův film rádi a scéna s vínem vás baví, rozhodně se nebudete se spoluhráči nudit u další stolní hry, kterou jsme vyzkoušeli. Jak náš úvod předjímá, půjde totiž o stolní hru plnou přetvářky...

Neil Gaiman je bezesporu tvůrce, jenž si ze svého jména vybudoval díky obdivuhodně rozmanité tvorbě respektovanou obchodní značku. Jako komiksový scenárista proslul zejména svým snovým Sandmanem. Jako spisovatel uspěl romány Nikdykde, Američtí bohové či Anansiho chlapci, ovšem zapomínat nesmíme ani na jeho příběhy pro mladší čtenáře, které zastupují neméně úspěšné knihy jako Hvězdný prach, Koralina a Kniha hřbitova. Celá řada jeho prací se navíc dočkala neméně často zajímavých adaptací, ať už ve formě komiksu, televizního seriálu či filmu. Nedávno se s odvahou sobě vlastní pustil do literárního převyprávění proslulých severských mýtů a výsledkem se stala další úspěšná kniha, ze které vám nyní přinášíme ukázku...

Už jen z listování novinkou od nakladatelství Host je jasné, že fantastika se od dob minulých posunula o notný kus dopředu. Vycházejí knihy, jimž je konečně věnována vysoká pozornost po všech stránkách. Ubylo děsivých překladů plných chyb a překlepů a spolu s tím přibývají knihy, na které je jednoduše radost pohledět, vzít je do ruky a prolistovat. V Hostu je to samozřejmost, kterou Ctnosti králů, úvodní díl nové fantasy série Dynastie Pampelišek, jasně potvrzují. Navíc jde o románový debut jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti, kterého díky povídkové tvorbě dobře znají i čtenáři našeho časopisu. Pokud tedy v předvánočním knižním kvasu přece jen přemýšlíte, do čeho investovat, zkuste se začíst do naší ukázky...

Jiří Olšanský patří k autorům, kteří sice nechrlí stovky stránek ročně, ale když něco napíše, stojí to za to. Na sci-fi scéně působí už dlouho, potkat jste ho mohli třeba na Parconu ještě před sametovou revolucí. Na počátku devadesátých let získal několik ocenění v CKČ a začal publikovat ve fanzinech, Ikarii (dnes XB-1) a sbornících, jako byly legendární Lety zakázanou rychlostí nebo Lovci černých mloků II. Všechny tyhle knížky brával skalní scifista do ruky s posvátnou úctou, protože dát je dohromady vůbec nebylo tak jednoduché. O tom, že Jiří Olšanský patří k pozoruhodným autorům, svědčí i zařazení jeho nesmrtelné povídky Můj příspěvek k výzkumu barokní hudby do Adamovičovy kroniky Na konci apokalypsy...

Argo nám v poslední době dělá radost nejen knižními tituly, ať už jde o žánrové novinky či reedice klasiky, ale i pekelně zajímavými komiksy. Na poli komiksu není Argo rozhodně žádným nováčkem, nicméně stejně jako ve fantastice, tak i v komiksu v poslední době zařadili vyšší rychlost. Důkazem může být mimo jiné založení velké a malé řady edice Argomiks. V té „velké“ jsme se dočkali steampunkové guilty pleasure Mechaniky a erotické podívané Gulliveriana / Zlatý osel. V „malé“ se pak nedávno objevil skvělý Moby Dick. Obě řady vedle atraktivního výběru titulů spojuje rovněž důraz na maximální kvalitu knižního provedení. Dalším takovým skvostem je klasika francouzského SF komiksu, která k nám přichází v běžné i v limitované podobě...

Fenomenální Raina Telgemeierová je nejsledovanější autorkou současného dětského komiksu, však také stvořila čtyři z pěti nejlépe prodávaných komiksů v americké knihkupecké síti za rok 2016. Největším bestsellerem se stali její nejnovější Duchové, kteří kromě prodejních rekordů stihli posbírat i řadu ocenění včetně komiksového Oscara – prestižní Cenu Willa Eisnera. Raina potvrdila, že komerční úspěch jde u ní ruku v ruce s kvalitou a že si svými upřímnými, civilními komiksy získala srdce milionů čtenářů – dětí i rodičů. Ti čeští už měli možnost poznat její díla Úsměv o dospívání s rovnátky a Ségry o strastech i radostech sourozeneckého soužití. A protože Telgemeierová slaví úspěch i u nás, vychází spolu s novými Duchy také dotisk vyprodaného Úsměvu...