Pat Murphyová zde staví na půdorysu postkatastrofického románu cosi zcela jiného, než na co jsme z postkatastrofických románů zvyklí. Nejde tu vůbec o katastrofu a zuřivý boj o přežití – naopak, zdá se, že v San Francisku se dají pěstovat rajčata na náměstí, obchodovat s farmáři z venkova a donekonečna plenit opuštěné velkosklady. Připomíná to nejvíc jakousi hromadnou robinzonádu. V uprázdněném světě, z něhož zmizely davy, najednou o to víc vyniknou životy svérázných hlavních hrdinů. Zřetelně, jako na bílém pozadí, pak vidíme i následný konflikt mezi těmito „lidmi, kteří nikam nezapadají“ a představitelem staronového „normálního světa“, který chce mít všude pořádek doslova vojenský...

V pondělí 5. března zemřel v Praze ve věku 66 let Jan Hlavička, jeden z nejvýznamnějších autorů zlatého věku české vědeckofantastické povídky 80. let a překladatel zejména z němčiny. Jan Hlavička se narodil 1. srpna 1951 v Praze, roku 1975 vystudoval překladatelství a tlumočnictví z francouzštiny a němčiny na FF UK a po vojenské službě pracoval v zahraničním odboru Úřadu prezídia Čs. akademie věd. V 60. a 70. letech psal poezii, několikrát publikovanou časopisecky, během studia vystupoval ve folkové skupině. Na samém konci 70. let se přidal k rozmáhajícímu se hnutí fanoušků science fiction a rychle se zařadil na přední místo nové autorské generace organizující se kolem výroční povídkové soutěže o Cenu Karla Čapka.

Ceny Akademie SFFH se letos budou tradičně udílet během květnového Světa knihy v Praze. Letošní nominace mají řadu zajímavých aspektů. Obecně je vidět, že žánrové ceny se v posledních několika málo letech snaží dohnat deficit v oceňování žen za jejich dlouhodobou činnost, což je bezesporu chvályhodné, jen je škoda, že to přece jen přichází po mnoha letech přehlížení. V knižních kategoriích vévodí produkce nakladatelství Argo a Host. V povídkové kategorii zase kratší práce z antologie Fantázia 2017, je ovšem s podivem, že sama antologie se do kategorie povídkových knih nepropracovala. Román Trhlina je nominován pro své české vydání, přestože slovensky vyšel o rok dříve. Web XB-1 může samozřejmě těšit nejen nominace v kategorii internetových médií, ale i nominace Romana Tilcera za jeho internetový seriál rozhovorů Tváře překladu.

Anglický spisovatel Richard K. Morgan svým románovým debutem Půjčovna masa z roku 2002 zabodoval nejen u čtenářů, ale slušně si vedl i u kritiky. Zvýšenou pozornost vzbudil jeho román i u nás a následně jsme se dočkali dvou pokračování. A tak když společnost Netflix oznámila seriálovou adaptaci, srdce nejednoho fanouška zaplesalo. Zároveň se však objevily otázky ohledně obsazení hlavního hrdiny a obavy, jak moc se bude televizní zpracování držet předlohy. Některé z otázek zodpověděl už vydařený trailer, nedávno jsme se však konečně dočkali samotného desetidílného seriálu, takže je jistě na čase zhodnotit, zda se můžeme těšit z dalšího povedeného díla od společnosti, která během několika posledních let zcela změnila pravidla televizní zábavy…

Včera se česká komiksová scéna dočkala hned několika pozoruhodných ohlášení, která bohužel k večeru zcela překrylo úmrtí milovaného překladatele Jana Kantůrka. Ještě předtím však vyšel očekávaný sborník Saudek: Technické noviny 1971-1977, nakladatelství Comics Centrum oznámilo vytoužené souborné vydání Luthera Arkwrighta a Paseka se blýskla neočekávaným, pro mnohé takřka šokujícím oznámením, že pro nás na příští rok připravuje vydání více než pětisetstránkové moderní komiksové klasiky Essex County, stěžejního díla v Čechách stále silněji zářící scenáristické hvězdy Jeffa Lemira. Ještě předtím se však mrkneme, co nám Paseka aktuálně nabízí v knihkupectvích. A věřte, zvláště pro mladší čtenáře je o co stát...

Jsou lidé, kteří po sobě zanechají nesmazatelnou stopu. Nemusí se přímo zapsat do té „velké“ historie. Stačí, když se zapíšou do srdcí tisíců. Čtenáři potrhlých a sarkastických příhod ze Zeměplochy, dobrodružných výprav barbara Conana za bohatstvím a ženami, početných bitek ďábelského Hellboye se zlem a mnoha dalších příběhů jistě nezapomenou na mistra překladatele Jana Kantůrka (4. května 1948 – 22. března 2018). Sály početných conů už nikdy neuslyší zběsilé salvy smíchu, které doprovázely jen a pouze jeho čtenářské kreace nad díly Terryho Pratchetta. Pokud Zeměplochu milujete jako jednu z nejzdařilejších děl humoristické literatury, vynásobte si její schopnost probouzet úsměvy a smích tisíckrát a budete mít stěží mlhavou představu

Richard Matheson u nás není příliš známý, jako spisovatel a scenárista byl však jednou z nejzářivějších hvězd na poli fantastického žánru dvacátého století. Napsal scénáře k množství zdařilých snímků a je rovněž autorem řady dodnes populárních románů, z nichž nejznámější je dnes zřejmě jeho debut Já, legenda (1954), naposledy zfilmovaný s Willem Smithem v hlavní roli. Snímek byl ovšem původním příběhem pouze inspirován, jak už ostatně zjistili čeští čtenáři díky prvnímu vydání románu z roku 2008. Román byl u nás díky popularitě filmu poměrně rychle vyprodán, nyní se po deseti letech na český knižní trh vrací. Vcelku krátký text je stejně jako v předchozím vydání doplněn několika povídkami, filmovou obálku však pro tentokrát vystřídala ilustrace polského výtvarníka...

Román Artefakt, úvodní díl trilogie Lazarova válka britského spisovatele Jamieho Sawyera, vydalo nakladatelství Fantom Print už v roce 2016. Vytoužené pokračování svěžího příběhu na pomezí válečné SF a space opery se objevilo začátkem letošního roku a spolu s ním se na scénu vrátil i Conrad „Lazar“ Harris. Od události na planetě Helios III mezitím uběhly dva roky. Major Harris se svou jednotkou stále bojuje proti cizozemským Krellům. Nepřátelských útoků přibývá a hraniční karanténní zóna je v ohrožení. Harrisova závislost na přenosu do těl armádních duplikantů a především na umírání (přesněji řečeno na ukončení přenosu) roste. Zároveň se nevzdává myšlenky na záchranu své ztracené manželky. Vše se přirozeně odráží na jeho psychice...

Obsah čísla 4/2018

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 4. 4. 2018

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Čekal jsem, že bude vyšší… To je ale problém většiny filmových adaptací, s nimiž má divák tu čest až po přečtení knižní předlohy. Maják na pobřeží, důležitou metu Oblasti X, si čtenářova fantazie vykreslí po svém a pak se musí v roli diváka smířit s představou někoho jiného. Maják, o němž je řeč a který je čtenářům trilogie Jižní Zóna důvěrně známý, protože při výstupu a sestupu neminuli jediný jeho schod, není v románech takový, jaký nám ho ukazuje Alex Garland ve svém dalším vizuálně provokativním sci-fi snímku. Filmová Anihilace, která filmová plátna ve většině světových regionech včetně našeho bohužel obloukem minula, si z uhrančivého díla Jeffa VanderMeera bere především hlavní příběhovou osu, v mnoha dalších ohledech si jde ovšem vlastní cestou.

Stephen King dopsal své veledílo už dávno. Oblíbený Středosvět poté navštívil ještě v dodatkovém Závanu klíčovou dírkou, ale od té doby se fanoušci mohou utěšovat pouze marvelovským komiksovým zpracováním. Koncem minulého roku se u nás objevil čtvrtý svazek první minisérie o ikonickém pistolníkovi a zdá se, že se můžeme těšit i na množství dalších (v originále už vyšlo patnáct knih). Třetí kniha s podtitulem Zrada končila nadmíru pěkným (nikoli však neočekávaným) cliffhangerem. Z Rolanda se stal matkovrah a o „Dlouhých dnech a příjemných nocích“ si mohl do budoucna alespoň prozatím nechat jen zdát. Čtvrtá kniha Pád Gileadu nezačíná přímo pistolníkem. Prolog pod názvem Čaroděj nás zavede o pár dnů před výše zmíněné události...

Ve světě se v posledních několika letech rozmohl trend adaptovat nejúspěšnější mangy v celovečerní hrané filmy. Západní divák se většinou dostane spíše k těm, které vzniknou ve Spojených státech, pravda je však taková, že v Japonsku jich každoročně vznikne hned několik. Fanoušci původního příběhu se už před uvedením filmu zpravidla rozdělí na dva tábory – jedni odsoudí adaptaci ještě před první upoutávkou, druzí si uchovávají naději až do samého konce. A ten bývá občas velmi hořký. V podstatě se dá říct, že zdařilé hrané adaptace mangy se dají spočítat na prstech obou rukou. Těch ucházejících (avšak přesto zbytečných) je pak dlouhý zástup. A občas se některá adaptace vyloženě nepovede. Proč vlastně tzv. live action vznikají a proč jich je tak málo povedených?

V posledních dvou letech se na našem knižním trhu objevily dva tituly, které přes svou značnou rozdílnost sdílí jedno zásadní téma – pro někoho stěží postřehnutelné, pro jiného do očí bijící, pro dalšího skryté. V případě první knihy jsou námět a inspirace nabíledni – na obálce najdeme lampióny, orientální ornamenty a „ideogramy“ zachycující bohužel nepřesně přeložený název knihy. Obálka druhé knihy nám díky prosté kresbě stromu tematickou spřízněnost ještě neprozradí, sundáme-li však přebal, zjistíme, že se pod ním skrývá perokresba zachycující štít vysoké hory a řada domků s typicky orientálními střechami. Obě knihy mají ve skutečnosti společné téma – Čínu. Na obou knihách jsou pozoruhodné mimořádně výrazné paralely a očividná inspirace čínskými dějinami...

Poslední pololetí se na českém komiksovém trhu nese ve znamení nadšeného poznávání tvorby kanadského scenáristy a kreslíře Jeffa Lemira. V říjnu vyšla u BB/artu první kniha Americké ligy spravedlnosti, na které se coby scenárista spolupodílel, v prosinci připravilo nakladatelství Comics Centrum úvodní svazek jedné z jeho nejznámějších sérií Černá palice, a letos v únoru se Crew postarala o vydání komiksové minisérie Plutona. Všechny počiny mají společnou jednu věc – ukazují, že Lemire si jako komiksový scenárista zaslouží zvýšenou pozornost fanoušků. Mimo jiné i proto, jak umně dokáže kombinovat prvky mainstreamového a nezávislého komiksu, aby ve výsledku uspokojil příznivce barvité akce i promyšlených a originálních zápletek...

Jelikož rok 2017 byl poměrně plodný na nové hororové knihy, jistě nebude od věci se blíže podívat na to, co všechno mohlo obohatit knihovny milovníků temné fikce a také zájemců o teoretické práce, které horor rozebírají ze všemožných úhlů. A těmi můžeme i začít, protože loni se nebeletristických svazků objevilo hned několik. Navýsost vědeckým textem zabývajícím se vývojem českého hororu od devatenáctého století po současnost (reprezentovanou Milošem Urbanem) je Hrůza v české literatuře polského autora Patrycjusze Pajaka (vydala Academia). Poněkud lehčí formu mají obsáhlé svazky spjaté se Stephenem Kingem. Jeho Danse macabre (Beta) se k nám sice dostal po dlouhých šestatřiceti letech, ale stále má co říct i dnešnímu čtenáři...