Ocenění

Hledání českých Kingů pokračuje… (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 4 září 2014 7.30

Příbramské nakladatelství Ladislav Kocka se snaží ve svých Antologiích českého hororu dát prostor začínajícím českým autorům, kteří se věnují hrůzostrašnému žánru. Hnacím mottem je slogan Hledání 100 českých Kingů. Sta spisovatelů, kteří by svým stylem mohli obohatit žánr, jenž u nás rozhodně není na vrcholu popularity. A právě srovnání se Stephenem Kingem coby králem a nejčtenějším autorem je metou, ke které se antologie snaží alespoň přiblížit. Chtějí ukázat, že autor, který je tak populární i mezi nežánrovými fanoušky, není jediným, kdo dokáže vyvolat nepříjemné mrazení v zádech, pocit strachu a zhmotňovat bubáky, jež má každý z nás schované někde pod postelí. 5. antologie českého hororu je dalším reprezentativním vzorkem těchto snah.

Sbírku otevírá povídka Honzy Vojtíška Autobusák. Vypráví o tom, že každé místo má svého podivína či obecního blázna. Někteří takovíto pošuci mohou být i nebezpeční, byť se to často nejeví jako příliš pravděpodobné… Jde o výborný a dobře zpracovaný námět s patřičným tahem na branku a dobrým načasováním postupného okrývání karet. Velkým plusem je přitom fakt, že se jedná o situaci, která se může vcelku běžně stát každému z nás. Podobně je tomu i u druhé povídky Jeskyně přání od Hany Chytilové. Tady ovšem operujeme s tématem, které bychom si přáli prožít. Všichni jsme někdy toužili například po džinovi z láhve, jenž by nám plnil všechna přání. A přesně tohle se stane hrdinům předložené povídky, ovšem vzhledem k tomu, že se nacházíme v českých luzích a hájích, plní tuto úlohu kniha nalezená v zapadlé jeskyní štole. Jenže se toho dá i pořádně zneužít… Ačkoli se jedná o otřepané téma, autorka ho pojala po svém a dodala mu punc určité originality, byť pointu příběhu lze vytušit dopředu. S autorskou dvojící Petr Boček a Miloslav Zubík jsme se už na našich stránkách setkali. Recenzoval jsem zde jejich povídkovou sbírku Mrazivé příběhy. Tentokrát pánové předkládají povídku Sobotní obřady, která opět čerpá z poněkud tradičního námětu. Přesto se autorům i zde povedlo přijít s vlastním pohledem na věc a vše nádavkem okořenit potřebnou porcí humoru. Povídka se tak pyšní napětím a zároveň skvělým nadhledem i poněkud palčivým černým humorem. Jako čtvrtí přicházejí na řadu Kňouři, které napsal Stanislav Mikule. Poněkud freudovsky psychologický horor, jehož pointy se dovtípíte dříve, než se k ní samotný průběh děje dostane, ačkoli se snad i tak budete dobře bavit díky zdařile vyvolané tíživé naléhavosti příběhu.

Petra Lukačovičová nám přináší Nejkrásnější dárek, povídku mrazivě vypointovanou, krátkou a údernou. Byť i zde čtenář snadno vytuší, jak to ve finále dopadne. Příchod zla do antologie dodal David Nedoma. Jedná se o krátké, úderné, velmi emotivní a poněkud abstraktní vyprávění, které ukazuje, co všechno člověku může přinést skutečné zlo. Následuje dle mého názoru jedna z nejlepších povídek pod prozaickým názvem Vana. Ladislav Polanka v ní odhaluje tajemství jedné poněkud zvláštní koupelny a přitom nás neustále nechává na pochybách, jak jeho příběh dopadne. Jistě nejednomu čtenáři se po přečtení příběhu nebude příliš dobře lézt do vany, vždyť i horká lázeň může poté dostat pořádně mrazivou příchuť. Dvojitý agent Daniela Bartáka je poněkud jiným šálkem neobvykle silné černé kávy. Ve zvláštním příběhu muže, jenž krutě doplatil na svou vášeň, se opět pohybujeme na hraně psychologického hororu, který si zručně pohrává s myšlenkovými pochody hlavní postavy. Kam až může vést vžití se do určité role, byť se jedná o v podstatě tradiční záležitost, vám autor naservíruje vskutku přesvědčivě. Michal Epstein zde prezentuje svého Vládce myšlenek, příběh muže se schopností číst myšlenky ostatních, jenž umí svůj talent potřebně využít a vybuduje si na něm slušnou kariéru. Vše se odehrává v době, kterou ti o něco starší z nás budou důvěrně znát. Dříve, než se vám příběh samotný vryje pod kůži, může působit poněkud chaoticky, na konci se však všechno výborně vystříbří a dospěje k dobře zvládnutému finále.

Nedávno jsem na těchto stránkách recenzoval románový debut Martina Štefka Mrtví kráčí po zemi. V této knize autor předkládá výbornou povídku Třetí oko. Příjemně mě překvapil stylem předloženého díla, kdy mísí temný horor s prvky sci-fi a špetkou mystiky. Nostalgicky jsem se rozpomněl na dobu, kdy jsem v tuzemské televizní premiéře hltal příběhy seriálu Akta X. V tomto duchu se nese i jeho ponurá, tajemná a děsivá povídka. V těsném závěsu následuje další zlatý hřeb této antologie – Fotograf smrti od Lucie Bárové. Skvělá pointa, která mísí hyenismus moderní doby s faustovskou legendou. Temný a podmanivý děj se zaobírá lidskou psychikou, protože fotografie kradou nejen duši, ale mohou ukrást i životy… Dvanáctým příběhem do finálního tuctu je závěrečné Infernum z pera Luboše Štěrby. Přiznávám, že s touto povídkou mám osobně největší problém. Kam čert nemůže, tam nastrčí nácka. Hyenismus tzv. ošetřovatelů z koncentračních táborů je známou věcí, která sama o sobě vyvolává řádné mrazení v zádech a dle mě se pohybuje mimo hranice lidského chápání. Ovšem jako už mnohokrát předtím i zde je temného historického faktu využito k navození strachu a opovržení. Upřímně mi to přijde poněkud laciné a prvoplánové. Netvrdím, že je povídka špatně napsána, ale díky zmíněnému u mě nemůže zabodovat. Přeci jen Nadaný žák antologií za vzor dávaného Stephena Kinga nebo děsivá a výtečná kniha Roberta Merleho Smrt je mým řemeslem mají poněkud jiné parametry a nepůsobí jako laciné odznakové pozlátko na vyleštěné uniformě příslušníka SS.

Krom této páté knihy jsem četl i předcházející antologii a musím uznat, že záměr představit nové hororové autory se nakladatelství daří. Každý čtenář hororového žánru má trošku jiný vkus, ale antologie je sestavena tak, aby si v ní každý našel to své. Navíc objevíte autory, o jejichž existenci jste doposud neměli ani zdání, a přesto vás dokážou zaujmout svým talentem. Někteří se už objevili ve více svazcích, což rozhodně není na škodu, protože i tímto způsobem můžete sledovat jejich autorský vývoj. V předmluvě je napsáno, že antologie už takto objevila 47 českých Kingů. Doufám, že zbývající počet do sta bude stejně kvalitní a někteří mě svým pojetím hororu převálcují jako Honza Vojtíšek, duo Boček Zubík, Ladislav Polanka, Martin Štefko a Lucie Bárová v této knize.

5. antologie českého hororu

brožovaná, 136 stran, 160 Kč, 80 Kč e-book, vydalo nakladatelství Ladislav Kocka

ukázku z knihy najdete zde

1 553 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Komentáře by Ronkar — 4.9.2014 @ 10.16

    Tomuto projektu držím palce. Mám rád horor a stejně rád bych viděl mezi českými autory některé, kterým tento žánr jde psát. Sám teda můžu účast rovnou zavhrnout, protože rozsah 8 normostran považuji za příliš omezující 🙂

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.