Po stopách šestého hledání (recenze)
Rok se sešel s rokem a pomyslné hledání tuzemských Kingů, o které se už v 6. antologii českého hororu snaží příbramské nakladatelství Ladislav Kocka, pokračuje. Tentokrát se o účast pokusilo rekordních jednašedesát autorů a nakladatelství hlásí, že k jeho radosti mohly příspěvky projít hustším kvalitativním sítem. Pointa tohoto chvályhodného počinu spočívá v tom, že je dávána příležitost nadějným a začínajícím autorům, kteří se snaží psát hororový žánr ve všech jeho podobách. Krom velkých zahraničních jmen u nás mnoho knih snažících se vyvolat nepříjemné mrazení v zádech nevychází. I žánrové ceny či časopisy, které v záhlaví hlásají sci-fi, fantasy a horor se posledně jmenovanému žánru věnují poskrovnu. Jedinými pravidelnými ukázkami toho, jak se literárnímu hororu u nás daří, tak zůstává tato ročně vycházející antologie a elektronický magazín Howard. Je to málo, ale buďme rádi alespoň za to. A za fakt, že se stále najdou nadšenci, kteří se u nás propagaci poněkud utlačovaného žánru věnují.
Útlou povídkovou knížku otevírá Luboš Štěrba se svým Justičním omylem. Dobře napsaná psychologická povídka vypovídající o stavech mysli neprávem odsouzeného v cele smrti přináší v konečném důsledku i náboženské a mysteriózní prvky, které v záběru silně převládají. Slušný rozjezd, jenž osloví spíše fanoušky věřící v existenci posmrtného života. Krom klasických povídek (do 15 000 znaků) se nakladatelství rozhodlo zařadit i literární útvar zvaný drabble ohraničený počtem 333 slov včetně jména autora a díla, což považuji za vítané osvěžení. Jako první se tohoto experimentu zhostil jeden z duchovních otců čtvrtletníku Howard, Honza Vojtíšek. V rámci tuzemského hororového žánru se jedná o zkušeného autora, který si se zadáním poradil se ctí. Mezi svými vás okamžitě vystřelí do akčního děje. Samotné vyvrcholení přichází až po dočtení povídky, kdy si vše srovnáte v hlavě. Stylově hozená rukavice ostatním autorům. O to hůř se v tomto srovnání vyjímá další povídka Punitio. Radek Karkovský v ní prezentuje sbírku ohraných klišé od romantických postelových scén až po psychopata honícího spisovatele podle mustru jeho románu. Celkový dojem kazí i nelogičnosti či použití slova tomahavk v jakémsi počeštěném patvaru a následné bodání s ním, což u sečných zbraní není zrovna snadné.
Dalšího drabble se zhostil Martin Štefko v povídce Křik. Stylisticky je na tom povídka dobře, ovšem absolutně v ní chybí moment překvapení. Záhy máte absolutní jistotu, jak to skončí. A do konce nám zbývá ještě 289 slov… Východočeskému autorskému duu Petr Boček a Miloslav Zubík jsem zde už recenzoval dvě knihy a netajím se tím, že je považuji za progresivní a nadmíru pilnou špičku tuzemského hororového ledovce. Ani jejich Kamufláž nezklamala. Nechybí tvůrčí kvality, černý humor i překvapivá pointa. Povídka patří k tomu nejlepšímu z antologie. V neméně dobrém světle se předvedl Martin Skuřok, Nestihl jsem to je nejlépe zpracovaným zadáním drabble tématu. Dobře napsaná a vypointovaná povídka si bere na paškál klasické hororové téma, ale zpracovává ho originálně a čtivě. Svým způsobem připomene filmovou sérii Nezvratný osud. Dalším dobrým debutovým zářezem do futer temné hororové síně je Kámen Bohumila Matějovského. Výborný nápad i zpracování. Do tří čtvrtin se jedná o strhující počin, jenž si pohrává s pozitivní i negativní stránkou lidského charakteru. V úplném závěru se však dobře promazaný stroj poněkud zadrhává, ale i tak tito dva debutanti ukazují, že studnice českých hororových autorů není zdaleka vyčerpaná.
Další drabble má na svědomí Miroslav Šváb pod názvem Sestry. V rámci knihy se jedná o dobrý průměr, který neurazí, ani se nestane nezapomenutelným. Dobře napsaná povídka patří do klasického hororového subžánru, a kdybych vám prozradil jaký, zbyl by z ní pouhý stín. U každé Antologie českého hororu jsem doposud oceňoval přínos ženského pohledu na hororová témata a ani šestá kniha není výjimkou. Ludmila Svozilová se představuje v povídce Zásadní problém. Dobře napsaná věc, v níž jde o myšlenkový střet odehrávající se v mysli i nahlas u dvou osob – kosmetičky a její zákaznice. Útok na čestný titul stěžejní povídky knihy však trvá jen do poloviny, druhá část bohužel vyšumí v babských řečech u kafe někam do prázdna… Ve sportovní terminologii by se dalo hovořit o přepáleném startu. Kdo další? Na to se ptá ve svém drabble Daniel Barták. Spíše temně thrillerový námět v průměrném zpracování vypráví o příběhu, o kterém si autor myslí, že je geniální, a postava, která mu to má potvrdit, si jej ani nepřečte.
Dvojník je povídka, kterou pro zpestření napsali na pokračování čtyři mladí autoři Michal Matoušek, Zdeněk Vavřina, Petr Mrnka a Pavel Bouda. Celkově jejich dílo vyzní jako hororové sci-fi, které nedopadlo nejhůř. Ovšem potápí ho druhá část, kdy hlavní hrdina nevěnuje dostatečnou pozornost nemilé příhodě, což v případě, že byl těsně před aktuálním dějem uvězněn v protiatomovém krytu, který pomalu zaplavovala voda, působí poněkud absurdně. Nápad s okurkou v závěrečné části pak zarazí hřebíček do povídkové rakve, a tak hrůzostrašné smoothie není nakonec tak osvěžující, jak se očekávalo. Poslední drabble knihy má na svědomí Eva Asterová, její Pavouk mrtvých si vybral krásně současné téma a jeho děj utkal se ctí. Autorka zdařile dokazuje, že dnešní doba s sebou přináší množství námětů pro rozmanité hororové příběhy. Závěrečná – symbolicky třináctá – povídka Vím, kdy přijde smrt od další zástupkyně něžného pohlaví Jany Formanové je pak důstojnou tečkou na závěr antologie. V postupně houstnoucí atmosféře najdeme precizně zpracované lidské charaktery, které dnes potkáváme snad na každém rohu. Hrátky se Smrtí nejsou ničím inovativním, přesto je nutné ocenit, že se autorka vyvarovala zaběhlých klišé a díky svému ženskému pohledu na věc pozvedla ohrané téma do nadprůměru.
Také tentokrát antologie přinesla pár v oboru známých jmen, která někdy více, jindy méně, dodala očekávaný standard své tvorby, ale především se opětovně podařilo odhalit několik nadějných debutujících autorů, kteří by v budoucnosti mohli přinášet šťavnaté plody do krvavé zahrádky. Antologie se pyšní obálkou, jež jasně ukazuje, že uvnitř hororoví fanoušci najdou očekávanou duševní potravu. Jaký přínos budou mít Antologie českého hororu v celkovém kontextu tohoto žánru u nás, ukáže až čas, ale už teď je jasné, že nakladatelství odvádí potřebnou a neoddiskutovatelně záslužnou práci pro množství začínajících autorů, kteří se literárnímu pojetí hororu chtějí věnovat nebo s ním prozatím jen tak koketují. Českého Kinga určitě nenajdeme, v popularitě a prodejnosti není ani na celém světe mnoho autorů, kteří by se s ním mohli rovnat a v hororovém žánru snad žádný, ale budeme doufat, že se podaří rozvířit až symbolicky nechutně stojaté vody zdejšího temného a děsivého žánru.
6. antologie českého hororu
brožovaná, 110 stran, 150 Kč, 80 Kč e-book, vydalo nakladatelství Ladislav Kocka
Související odkazy:
