Ocenění

Existenciální horor v obrazech (recenze)

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Čtvrtek 16 Červen 2016 18.35

Většina z nás si na světě najde své místo. Ve velkém domě se zabedněnými okny si ho velká část ptačí rodové linie nakonec našla na stěnách v podobě portrétů. Malý sojčák o ně s prachovkou úzkostlivě pečuje a s obdivem k nim vzhlíží jako k obrazům osobností, jejichž velikosti se on nikdy ani zdaleka nepřiblíží. Malý sojčák není v domě tak úplně sám. Stará se o svoji na lůžko upoutanou matku, temná zákoutí prozkoumává společně s pavoukem a svůj pokoj sdílí s pocitem úzkosti. Od počátku je zavřený uvnitř domu a ví, že je to tak dobře, protože všechny strachy, které tu zažívá, se nedají srovnat s tím, co by ho čekalo tam venku. Není obvyklé, aby se existenciální horor, jakým Sojčák bezesporu je, objevil v podobě komiksu. On taky Sojčák není ani v nejmenším všední záležitostí…

Sojcak_obal.indd

Sourozenci Lauri (ilustrátor) a Jaako (scenárista) Ahonenovi slavili se Sojčákem úspěch už na domácí půdě. Ve Finsku získal ještě jako Pikku Närhi v roce 2012 cenu za nejlepší ilustrace a nejlepší komiks. Po úspěšné crowdfundingové kampani se hned v následujícím roce dočkal vydání v angličtině, později zastřešeném jednou z největších komiksových společností Dark Horse Comics. Ještě před českým vydáním stihl v roce 2015 získat dvě nominace na Cenu Willa Eisnera a dočkal se i vydání v několika dalších jazycích. Je to zajímavá cesta jednoho lokálního komiksu ke světovému úspěchu. A někde v polovině té cesty si Sojčák vysloužil motto Jak Disney potkal Kafku.

Přirovnání ilustrací k běžné produkci společnosti Disney beru jako nutnou nadsázku, ale ponurá, sterilní a syrová atmosféra kafkových děl je na Sojčákovi docela patrná. Onen závan existencialismu je zde koneckonců také, protože tahle kniha skutečně vede malého, zakřiknutého a zcela izolovaného opeřence k sebepoznání. Ve světě filmu bych Sojčáka přirovnal k Hitchcockově Psychu, kde je jedinec manipulován matkou k extrémnímu pohledu na svět vně domu, nebo ke Kubrickově Osvícení, kde má izolace na člověka tak neblahý dopad, že dotyčnému začne nevyhnutelně hrabat. Sojčák se může ve svém odkazu jevit jako zcela jednoznačný, podle jiných zasluhuje hned několik výkladů a pro někoho je zase dílem choré mysli. Především ale nezůstává bez reakce.

sojcak-ukazka

Sojčák je v podstatě hororovou povídkou vyprávěnou skrze ztichlé obrazy domu. V komiksu se až na výjimky neobjevují dialogové bubliny, textové vyjádření zvuků zcela absentuje. Série panelů často zachycují jediný záběr, kdy se mění jen pozice a výraz postav, ale všechno ostatní zůstává na svém místě, podobně jako kdyby byla scéna snímána kamerou na stativu. V některých momentech přeskakují panely po detailech v místnosti, čímž se vytváří jakési dějové otazníky, které se později opakují v podobné sekvenci, ale v jiném kontextu. Sojčák se pohybuje nejčastěji v zajetí svislých proužků tapet zešikmených perspektivou rozmanitých úhlů a vcelku úspěšně se mu tím daří vychýlit jak sebe, tak čtenáře z pohodlí rovnovážného stavu.

Hledáte-li čtení na dlouhé zimní večery, pak se budete muset poohlédnout jinde, přelouskání nevšedního komiksu může být otázkou několika minut. V letních parnech ovšem dokáže přehřátou a přezářenou náladu slušně zchladit a k tomu přidat ještě pár bodů k zamyšlení. Sojčák otevírá dveře do tajemného příběhu zpracovaného s nadšením debutujících tvůrců, jejichž dílo nemá na našem trhu letos obdoby.

Lauri a Jaako Ahonenovi: Sojčák

vázaná, obálka Jaako Ahonen, překlad Richard Klíčník, 128 stran, 298 Kč

Související odkazy:

Uhrančivý Sojčák přilétá… (ukázka)

argo-logo

289 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.