Ocenění

O čem snil Philip K. Dick? (audiorecenze)

Autor | Aktuality | Pondělí 12 Prosinec 2016 12.55

Snad každý fanoušek science fiction zná jméno Philip K. Dick. Kultovní americký spisovatel dodnes poutá pozornost svou svébytnou literární tvorbou vyvěrající ze složité a mnohými obavami trýzněné tvůrčí duše, zároveň však rovněž patří mezi autory, jejichž díla jsou velmi často převáděna na filmové plátno či televizní obrazovky. Jednou z jeho nejznámějších prací se stal román Sní androidi o elektronických ovečkách (1968), který v roce 1982 působivou formou převedl do filmové podoby režisér Ridley Scott pod názvem Blade Runner. Nově se díky pražskému vydavatelství One Hot Book objevila na českém trhu rovněž audiokniha umně převyprávěná uznávaným hercem Martinem Myšičkou. Co tedy více než sedmihodinový příběh posluchačům nabízí?

blade_runner_audio_onehotbook_3d

Svět budoucnosti je v Dickově podaní originální, ale také temné a značně depresivní místo. Země se po Konečné válce výrazně proměnila. Z nebe padá radioaktivní prach, řada zvířecích druhů vyhynula a mnoho lidí je geneticky narušeno. Lidé je nazývají speciálové – jde o neplodné kriply, většinou odsouzené k bídnému životu na okraji společnosti. Většina normálního lidstva emigrovala do vesmíru, mimo jiné na Mars, kde se dá podle všeho žít lépe. Sám příběh se však odehrává v San Francisku a zaměřuje se na jediný den v životě Ricka Deckarda, nájemného lovce androidů (uměle vypěstovaných lidí s nadlidskou inteligencí). Ti slouží jako dělníci na nově obydlených planetách, kde chce civilizace zbudovat „novou Zemi“.

Deckard hned zkraje příběhu dostane kontrakt na několik uprchlých andíků, které musí poslat na odpočinek. Andíci jsou vzhledově k nerozeznání od lidí a nová jednotka Nexus-6 se lidské dokonalosti přibližuje ještě víc. Posluchač však postupně zjistí, že v Dickových románech je to vždy mnohem složitější, než jak se zprvu zdá. Uprchlí androidé se snaží zapadnout do společnosti, a tak aby je lidé byli vůbec schopni odhalit, používají tzv. Voigt-Kampffovův test empatie (slabé reakce na utrpení zvířat a jiných lidí odhaluje nedostatek empatie, který je androidům vlastní). Deckard kráčí v jejich stopách, přičemž se sám zamýšlí nad smyslem nejen své práce zabijáka, ale i nad vlastním životem, v němž jen stěží hledá smysl (ani ta manželka a elektrická ovce, kterou vlastní, tomu moc nepomáhá).

Philip K. Dick napsal svou sci-fi „alegorii“ nadmíru poutavě a nápaditě. Všichni obyvatelé mají například krabičky empatie, jež je propojují s Mercerem, novodobým prorokem a entitou zaštiťující náboženství pojmenované „mercerismus“, který odkazuje právě na empatii a vzájemné propojení lidí v posthumanistickém světě, kde většina zvířat vyhynula. Živá zvířata jsou nesmírně vzácná, náležitě drahá a lidé je chovají v úctě. Současně také slouží jako společenský symbol prosperity a vážnosti. Chudší obyvatelé se musí spokojit s robotickými náhradami – tak jako hlavní hrdina. Skrze citové vztahy ke zvířatům pak autor vykresluje lidskou touhu po kontaktu v do hloubky prokresleném světě zoufalství, kde se původní život prakticky vytratil. Lidé mají také náladové varhany, které dovedou po zadání konkrétního kódu přivodit jakoukoliv představitelnou náladu, třeba „chuť dívat se na televizi, ať už je v ní cokoli“.

Dick nám dle svého zvyku předkládá poutavou a značně temnou vizi. Jím vytvoření androidi jsou sice fyzicky a inteligenčně takřka dokonalí, avšak emocionálně zaostalí, díky čemuž je lze přirovnat k sociopatům, kterým svět lidí ve spojení s mercerismem nedává smysl. Není proto divu, že právě zdejší náboženství se stává hlavní symbolem celého příběhu. Pro zabijáky a androidy není typická jen mizivá empatie, ale i vysoká inteligence, díky níž se androidi projevují intelektuální arogancí a pohrdáním slabšími jedinci. Pokud jádro mercerismu představuje empatie k ostatním živým bytostem a celému světu, pak jsou zabijáci a androidé jeho ostrým kontrastem.

blade_runner_audio_onehotbook

Zvuková adaptace žánrové legendy si zaslouží kvalitní interpretaci, a přestože Martin Myšička v tomto případě táhne celou audioknihu sám, opravdu se mu daří přenést atmosféru knihy do slov a vtáhnout posluchače do napínavého děje. Ve své úloze vypravěče napomáhá dramatizaci příběhu odlišným přístupem k jednotlivým postavám, odlišuje je v přímé řeči a poskytuje tak jednotlivým charakterům specifickou osobitost. Díky zdařilému přednesu utíká poslech skutečně rychle, což je způsobeno také tím, že autor se ve svém díle nijak výrazně nezabýval popisy. Pochválit musím zejména přednes jedné z vedlejších postav příběhu, která v posluchači vzbuzuje kýžený pocit soucitu, jenž je pro příběh bezesporu důležitý.

Myšičkovi tedy patří ke cti, že se do rozlišení postav vskutku neohroženě pustil, a to včetně koktavého kripla Isidora nebo Rachel s lehce s uštěpačným zabarvením hlasu. Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykl na přímou řeč ženského osazenstva, kterou herec hlasem posadil snad až zbytečně vysoko, po čase jsem si ale zvykl. Režie si navíc vyhrála při četných výstupech Kámoše Bustera a jeho přátel – nejznámější a nejsledovanější televizní show futuristického prostředí. Elektronická hudba svým minimalismem navozuje přijatelnou atmosféru a odděluje jednotlivé složky příběhu. Zdařilá je rovněž grafická úprava obalu, která ikonickou postavou Rachel upomíná na melancholickou náladu Scottova slavného snímku.

Pokud jste viděli film, ale kniha vám dosud nějakým zázrakem unikala, rozhodně se nenechte zmýlit tím, že snad příběh znáte. Předloha se v mnoha ohledech od filmového zpracování liší. Jde do hloubky, je snovější, přemýšlivější a zároveň v některých místech složitější. Slovutné dílo Phila K. Dicka není řadovým vědecko-fantastickým příběhem. Ačkoli je děj zdánlivě přímočarý, navozuje také množství otázek a myšlenek, buď jen naznačených, či dokonce skrytých. Máte-li chuť na vážněji laděný příběh, který si i přes morální a duchovní otázky udržuje tempo atraktivní sci-fi, a přitom nemáte čas na listování papírem, pak si intepretaci Martina Myšičky nenechte ujít.

Audioknihu vydavatelství OneHotBook lze doporučit nejen skalním fanouškům science fiction, ale i všem, kterým jsou blízké existenční a morální příběhy. V příběhu se řeší lidská psychika, mystika a náboženství, přičemž hranice mezi skutečností a podvědomým světem se i zde dle autorova zvyku místy stírá. Dickův relativně krátký příběh je bohatý na podněty a myšlenky, a tak ho lze interpretovat různě, nejen jako konflikt mezi empatií a chladným intelektem. Díky kvalitnímu hereckému výkonu Martina Myšičky si ho můžete buď znovu připomenout, anebo užít vůbec poprvé. Sní androidi o elektronických ovečkách je románem, který si zaslouží být vnímán i mimo komunitu tradičních žánrových příznivců…

Philip K. Dick: Blade Runner

režie Petr Gojda, vypravěč Martin Myšička

délka: 7 hod. 7 min.

download 289 Kč, CD 329 Kč

Související odkaz:

O elektrických ovečkách P. K. Dicka (audioukázka)

onehotbook-logo

736 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.