Bohové existují. A je s nimi skutečně veliká legrace. Po partičce z Asgardu v čele se svalnatým a blonďatým Thorem vtrhla na plátna kin další božská rodinka aspirující na skupinovou terapii, tentokrát ze starého Egypta. Přestože se už mohlo zdát, že adaptace řeckých, římských, severských a jiných mýtů ztratila na popularitě a vyhořela, přesvědčit nás o opaku se rozhodl Alex Proyas, zkušený žánrový režisér. Bohové Egypta jsou momentálně v kinech v nabídce 2D, 3D i 4Dx a vybrat si i můžete mezi dabovanou či titulkovanou verzí. Jak dopadl dabing, nemohu bohužel posoudit, nemám dostatek odvahy podobná dobrodružství podnikat. Přesto se pokusím alespoň zhruba nastínit, co vás na plátně čeká a koho by opus Alexe Proyase Bohové Egypta mohl pobavit.

V první řadě je třeba zmínit, že Gerard Butler umí létat na broucích, brnění mu fakt sluší, má chvíli i plamenomet a nekřičí Sparta!, i když vám to místy i chybí. Proyas tentokrát obsadil do hlavních rolí zajímavé a neokoukané tváře a nejhlavnějšího hrdinu Hora (ten, jenž je namyšlený a musí projít peklem, aby zmužněl a byl hoden vlády…) vybral natolik citlivě, že působí občas dokonce i sympaticky – Nikolaj Coster-Waldau. Odhlédněme od klišé, které se tu vrství jedno na druhé. Mýty jako takové klišé prostě obsahují, jelikož nesou stále stejné sdělení. Ty staroegyptské zůstaly naštěstí v rozpoznatelné podobě a nemusí kolem nich na plátně běhat ani plukovník Jack OʼNeill. Má to ovšem svá pozitiva. Můžete to například využít, pokud jste dítko školou povinné (Mami, je tam moc hezky udělaný Podsvětí a my teď ve škole Egypt bereme…) a já musím poznamenat, že dítka školou povinná se díky krvi, která je zlatá, u tohoto snímku opravdu vcelku hezky a neškodně pobaví. (Drahá, opravdu ho tam musím vzít, vždyť to berou ve škole…)

Bohužel cynika v tu chvíli jistě napadne souvislost s reklamou na dámské hygienické potřeby a modrou tekutinou, ovšem předstírejme, že mladiství cynikové nejsou. Vlastně by se dalo říci, že Proyas natočil zajímavý rodinný snímek (Miláčku, je tam tak silný příběh o lásce až za hrob, že to musíš vidět… případně Miláčku, ty souboje v transformující se zbroji bys opravdu měl vidět…). Ovšem ona univerzálnost je zároveň i slabinou celého počinu. Naštěstí je tempo vyprávění natolik vyrovnané, že řemen po celé dvě hodiny nespadne. Pravda, místy vám spíše spadne brada, jakouže to pitominu včetně happyendu tvůrci vymysleli, ale pokud budete mít na paměti, že jde o snímek z kategorie neškodný rodinný snímek, nic vás nerozhodí.

Ale zpět k hereckému obsazení. Slabinou Bohů Egypta je bohužel právě mýtus, který má být hlavní linií. Ačkoliv se scenáristé snažili dodat alespoň trochu psychologické hloubky do postav bohů, hlavní padouch je prostě jen hlavní padouch a přes veškerou snahu Gerarda Butlera, jednoduše jeho postavě zahořklost a ublíženost neuvěříte. Pravidla vyprávění ale celkem rychle akceptujete, protože nic není natolik přehnané, abyste se v křesle kroutili nudou. A zkušené fanoušky audiovizuální fantastiky jistě pobaví staroegyptská mytologická plachetnice, které velí kapitán Barbossa. Značným kladem vyprávění je prvek civilního příběhu mladé milenecké dvojice, která pochopitelně pochází z chudých vrstev, a tak jí svět lásku nepřeje. V čem je tato linie pozitivní? Především drží mýtus pohromadě a při zemi a díky obsazení mladých a neokoukaných tváří zároveň i dosti civilní formou přibližuje dění na plátně divákovi. Důsledně je tedy dodrženo to, že v rolích smrtelníků vidíme nové tváře, role tří hlavních bohů potom náleží hvězdám (Gerard Butler, Brian Brown, Geoffrey Rush).

Alex Proyas je naštěstí natolik zkušeným režisérem, že si byl vědom pasti, kterou podobné adaptace na tvůrce chystají, a také věděl, že vlastně nic nového předvést nelze. Triky jsou tedy snesitelné, souboje netrvají příliš dlouho, příběh plyne v poměrně jednotném tempu a dočkáte se skutečně poctivě všeho, co žánr obsahovat má. Devizou navíc jsou rozhodně nejen drobné režisérovy vtípky, ale i docela podařené dialogy. Ovšem jak už bylo řečeno výše, Bohové Egypta mají popsat především obvyklý přerod nezralého božského fracka v božského muže, což se bohužel nepovedlo. I když je mi asgardský Thor nesympatický, musím přiznat, že jeho příběh je mnohem uvěřitelnější.

Shrnuto a podtrženo se opravdu jedná o vydařenou hollywoodskou adaptaci mýtů, na kterou můžete vzít celou rodinu (dítka doporučuji od 12ti let), a po Marvelovském Asgardu vlastně i pěkné zpracování starověkých příběhů, jaké v poslední době na plátna kin dorazily. Pokud se tedy smíříte s tím, že to je víc pohádkové fantasy než věroučný snímek plný opravdových Egypťanů a egyptských reálií a nebudete brát film vážně, kromě sousedů chroupajících popcorn vás v zásadě nic nevyruší ani neurazí. A to Podsvětí je opravdu vydařené…

USA, 2016, 127 min