Ocenění

Bulyčovova Osada poprvé kompletní (ukázka)

Autor | Aktuality | Středa 19 srpna 2015 13.50

Knihy Igora Možejka, známějšího pod pseudonymem Kir Bulyčov, představují jeden ze základů, z nichž vyrostla moderní sovětská (a ruská) sci-fi. Třebaže už od spisovatelovy smrti uplynulo více než deset roků, zůstává jeho literární odkaz stále živý a aktuální. Bulyčovova tvorba je zdrojem inspirace pro novou generaci ruských tvůrců fantastiky (Sergeje Lukjaněnka nevyjímaje) a autorovy nejznámější knihy jsou ceněny a nadále vydávány v Rusku i za jeho hranicemi. Nutno rovněž zmínit, že dílo tohoto klasika ruské sci-fi bylo vždy velkým lákadlem také pro filmaře – asi nejzdařilejším výsledkem je kreslený film Průsmyk režiséra Vladimira Tarasova, jemuž coby předloha posloužil právě Bulyčovův klíčový román Osada.

Kniha Kira Bulyčova je něčím víc než pouhým dobrodružným sci-fi příběhem, odehrávajícím se v exotickém prostředí cizího, nevlídného světa. Autor v ní také hledá odpovědi na celou řadu zásadních otázek. Jak dlouho potrvá, než malá skupinka lidí, zbavená jakéhokoli kontaktu se zbytkem civilizace, propadne barbarství? Je pád do divošství omluvitelný, představuje-li jediný prostředek pro přežití v nehostinném prostředí? Jsou civilizace a její výdobytky tím, co nás definuje a dělá lidmi, anebo je to jen lehounký plášť, pod kterým se ukrývá naše pravé já, primitivní a zvířecí? A kromě zamyšlení nad možnostmi existence izolované společnosti je tu také mocné, nadčasové poselství o síle lidských vztahů, přátelství, zodpovědnosti a nezlomnosti lidského ducha při cestě za splněním přání.

Součástí knihy je doslov napsaný exkluzivně pro toto české vydání. Jeho tvůrci jsou Michail Manakov, přední ruský odborník na literární odkaz Kira Bulyčova, a Kirill Ratnikov. Dozvíte se z něho řadu zajímavých, málo známých skutečností z autorova života, ve stručnosti se seznámíte s jeho nejznámějšími díly, a hlavně zjistíte něco více o samotné Osadě – o okolnostech a pozadí vzniku románu, o jeho provázanosti s další Bulyčovovou tvorbou i o plánovaných (byť nikdy nedokončených) pokračováních.

Osada

Kir Bulyčov: Osada

brož., 312 stran, překlad Konstantin Šindelář, obálka Angela Herburnová, 289 Kč

Uprostřed lesa se ukrývá malý shluk chýší. Žijí v nich lidé – či lépe řečeno přežívají, neboť okolní svět živých stromů a nočních netvorů je zlé a nepřátelské místo, kde je člověk nevítaným hostem. Záhuba zde číhá v tisíci různých podob a každičký krok může přinést smrt nebo šílenství…

Obyvatelé osady den co den svádějí boj o přežití i o zachování své lidské důstojnosti. Sní o tom, že se jim podaří proniknout na vzdálený sever, kde se možná nachází naděje na záchranu. Cesta k ní je dlouhá a nesnadná. Vede divočinou plnou dravých bestií a zasněženými velehorami s jediným schůdným průsmykem. Přesto se lidé na začátku každého léta, jež je v tomto světě vzácností, vydávají na cestu. Až dosud končily všechny výpravy nezdarem, avšak nyní na strastiplnou pouť poprvé vyráží nové pokolení, mladí lidé, kteří vyrostli v osadě a doby před jejím založením znají pouze z vyprávění…

Osada u nás poprvé vyšla v 80. letech minulého století; obě její části byly tehdy publikovány samostatně, pod názvy „Slyšel jsem Zemi“ a „Země je příliš daleko“. Především u druhé knihy však došlo k jejímu zkrácení a tehdejší český překlad navíc nevycházel z autorovy finální verze díla. Tato kniha tedy ve skutečnosti představuje první české vydání dnes již klasického Bulyčovova díla, souborné a úplné.

Ukázka z knihy:

TRITON-logo

1 336 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

komentářů 9 »

  1. Comment od Roman Štědronský — 19.8.2015 @ 19.39

    Ach, můj oblíbený příběh… jestli by i dnes u mě obstál?

    Dodnes jsem neměl to srdce zbavit se velkého červeného sešitu, do kterého jsem vlepoval jednotlivá pokračování s nádhernými barevnými ilustracemi od Havlíčka, která pod názvem Průsmyk a Druhá cesta k průsmyku vycházela v Sedmičce pionýrů. A mám i sešitová vydání z edice Saturn.

  2. Comment od standa.e — 19.8.2015 @ 20.20

    No, tak ještě prosím Guljakovského Sezon Tumanov (aka „Smrtící mlha“ a „Dlouhé svítání na Enně“) To jsem jako kluk doslova žral, Rotanov byl možná stejný bourák jako Pirx a podle toho ten oranžový Saturn i vypadá. (A to zklamání, když jsem po letech zjistil, že v českém vydání chybí třetina jednoho a polovina druhého románu…)

  3. Comment od Slavo — 20.8.2015 @ 13.40

    Pár dní som nebol online a po prihlásení aké príjemné prekvapenie. Už po pár riadkoch som vytušil, že ide o nové vydanie Slyšel jsem Zemi. Triton boduje. Je to určite spestrenie nášho SF trhu. V edícii SATURN vychádzali niekedy veľmi slušné romány spoza našich východných hraníc. Len som ani ja nikdy nepochopil, prečo prekladatelia svojvoľne skracovali, či dokonca upravovali originály. Kvôli väzbe? A tiež by som sa prihovoril za Dobu hmly, ešte teraz si pamätám Maxov pulzátor, či ako sa tá zbraň volala. Údajne vyšlo s Rotanovom v originále toho viac viz http://ruslania.com/books/byauthor/16587/gulyakovskij-evgenij?avail=1&currency=1&language=en

  4. Comment od Sliva — 21.8.2015 @ 11.39

    Bulyčova Alenka a všechna její dobrodružství mě jako malou holku nejspíš přivedla ke sci-fi a nastartovala moje celoživotní postižení. Nejdřív jsem se tu chtěla přiznat, že jsem to nidky nečetla, ani v tom původním dvojdílném vydání s jinými názvy. Ale nahlodal mě komentář Romana Štědroňského o Sedmičce pionýrů a Průsmyku… mno, rozhodně si to budu muset přečíst, abych se přesvědčila, jestli je to někde zasuté v paměti, nebo to bude doplnění obzoru mezi klasiky:-)

  5. Comment od standa.e — 21.8.2015 @ 13.06

    Alenku jsem zrovna včera začal číst své neteři. Tak doufám, že bude taky postižená 😉 V Ohníčku vycházela jako Alissa.

  6. Comment od Slavo — 21.8.2015 @ 20.32

    A na Slovensku ako Alica. Tiež som pravdepodobne začínal so SF s knihou Prázdniny na planéte Coleida.

  7. Comment od Roman Štědronský — 24.8.2015 @ 13.56

    standa.e: Alisu z Ohníčku bych měl taky někde mít, ale tu nemám komplet, až následná knižní vydání. Teda, nějak na mě padá nostalogie…

  8. Comment od standa.e — 24.8.2015 @ 17.39

    😉 Já došel tak daleko, že jsem si z webu opatřil (byť v ruštině) i pár dílů, jež u nás nevyšly. Mimochodem, některá nová ruská vydání mají docela brutálně akční obálky ;-D Pro mě je ale už navždy (od toho Ohníčku, ne?) Alenka spjata s Malákem.

  9. Comment od standa.e — 9.10.2015 @ 17.38

    Osada – dočteno: tak u mě i napodruhé příběh obstál. A přiznám se, že samotný konec plný krutého míjení se o pouhé minuty mě chytil tak, že jsem lapal po dechu, přestože autorův styl je střízlivý, poklidný… Nevyjít to podruhé, asi bych se ke starým vydáním pod návalem nových knih již nevrátil, takže i za to jsem rád. Spíš by mne, bez jakýchkoliv konotací, zajímalo, nakolik kniha obstála u současných náctiletých či dvacátníků, pokud ji vůbec koupili…

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.