Nechť vzplane Černý plamen! (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Pátek 26 února 2016 14.55

Úřad paranormálního výzkumu a obrany se stále ještě krčí v temném stínu svého někdejšího agenta Hellboye. Další dobrodružství netradičních úředníků tak i nadále vycházejí pod záštitou edice Na přání, díky níž se už druhým rokem dočkáme nového svazku s přibližně šestiměsíčním odstupem. Nově se série po vzoru zahraničního vydání bude na obálce navíc pyšnit rudým pruhem s nápisem Součást Hellboy universa, aby snad i těm nejnatvrdlejším došlo, že by měli dát tomuhle komiksu šanci. V pořadí už pátá v českém překladu vydaná kniha se opět opírá o námět z pera Mika Mignoly, scénář jeho talentovaného spolupracovníka Johna Acurdiho a kresbu Guye Davise. Opomenout nelze ani překlad Jana Kantůrka a tradičně kvalitní provedení v režii nakladatelství Comics Centrum.

Po přečtení poslední knihy série vás jistě napadne, že kdyby měl Ú. P. V. O. takový odpich od samotného začátku, s žádnými prodejními problémy by se patrně nepotýkal. S pátým svazkem jsme totiž dospěli do jakési třetí fáze – ty tam jsou drobné povídkové příběhy z prvních dvou knih, zapomenuta je dokonce i na dvě dějové linie rozvržená scenáristická strategie z následujících dvou svazků, kde se pomalé a tísnivé pátrání po původu Abea Sapiena střídalo s dramatickým a akčním bojem jeho kolegů proti neustále sílící žabí pohromě. Abe se totiž vrátil zpátky do party, což znamená, že tentokrát se můžete těšit na jednotnou dějovou linku. A bylo rozhodně na čase! Žabí mor se totiž i přes zdánlivé úspěchy Úřadu nehodlá vůbec vzdát, naopak pod vedením tragicky zbloudilého představitele mocné firmy Zinco nebývale zesílí.

Na scénu tak přichází Černý plamen, pod jehož vedením je žábami dokonce přivolán jeden z mocných prastarých. A právě s odvolávkou na stále živoucí lovecraftovský mýtus se boj agentů Úřadu přemísťuje z žabím morem zaplavených temných chodeb a slizkých kanálů na povrch, kde se lidské oběti dají počítat na tisíce. Ú. P. V. O. tak čelí doposud snad nejvražednější hrozbě a je jasné, že svět se brzy navždy změní. Akční scény se na sebe vrší téměř bez možnosti oddechu a oběti se nevyhnou ani samotným agentům. Mignola a Acurdi jednoduše přitvrdili ve všech směrech a naložili svým hrdinům na jejich znavená ramena víc než kdykoli předtím. Jediným vítězem je samotný čtenář, který nestačí obracet stránky a se zaklapnutím knihy začne počítat dny, jež ho dělí od vydání vytouženého pokračování.

Oproti mystické lince mlčenlivého tvrďáka Hellboye nám Ú. P. V. O. servíruje neméně poutavou týmovku, v níž hrdinové čelí ohromující záplavě a doslova neví, s čím se rvát dřív. Přes veškerou chválu však nutno přiznat, že kresba Guye Davise mi ani v páté knize série k srdci příliš nepřirostla. Zvláště jeho postavy bývají občas až příliš rychle načrtnuty a ztrácejí veškeré byť třeba temné půvaby. Asi nejvíc to odnáší Hellboyova milá Liz Shermanová, která se ve výtvarníkově podání změnila takřka k nepoznání. Přesto však nelze ani Davisovi odepřít, že si s kresbou místy naopak poradil velmi dobře a svým stylem se poměrně zdařile blíží hellboyovskému standardu. Navíc vám mohu zaručit, že u pátého svazku se alespoň při prvním čtení kresbou zase tolik zdržovat nebudete, natolik je akční příběh strhující a vydařený, přestože nikterak originální či snad převratný. Série Ú. P. V. O. zde přesto dostává další, ještě energičtější náboj a nezbývá než doufat, že se v budoucnu dočkáme jejího vydávání v ještě svižnějším tempu…