Ocenění

Čtení na dobrou noc 2016

Autor | Aktuality | Středa 14 Prosinec 2016 9.50

Možná už je pryč doba, kdy byla nejkrásnějším vánočním dárkem knížka. Dnešní děti předškolního věku uchvátí mnohem víc tablet s nemalou zásobou her, než kniha nebo stavebnice. Pravidelnou čtenářskou terapií před spaním lze ovšem tento stav obrátit alespoň natolik, že knížka pod stromečkem možná nebude na první pohled tím nejfantastičtějším dárkem, ale během dalších dnů, týdnů a měsíců bude ve skutečnosti jedním z mála, ke kterému se děti budou vracet. A to jistě není málo, i když to vyžaduje značné úsilí. V následujícím přehledu představujeme pět titulů, které ilustrují pestrou nabídku dětské žánrové literatury pro rok 2016. Jak uvidíte, v mnoha ohledech jí dospělá literatura může ledasco závidět…

preklep-a-skraloup

Překlep a Škraloup

Stárnutí je dřina a dřina se neudělá sama. Proto jsou mezi námi malí neviditelní skřítci entropíci, kteří se o stárnutí a poškozování věcí kvalifikovaně starají. K výkonu své činnosti používají mnoho udělátek, jež jim usnadňují život. Bez rajčatového razítka, dvoutaktního čokoflekovače nebo prachového rozprašníku by se jim jistě zdaleka tak nedařilo. Entropík Překlep umí jednoduše přeházet napsaná písmenka a učritě se zastavil i tady, jeho největší kámoš Škraloup zase dovede hotové divy s kakaem. Oba kamarádi si užívají svých školních povinností, dokud se Překlep nedozví, že ne každý na světě je takový fanda do stárnutí, ničení a nepořádku jako on.

Jen málokterá kniha dokáže zaujmout svým provedením tak jako Překlep a Škraloup. Příběh autorů Barbory Klárové a Tomáše Končinského je provázán s drobnými kresbami a detailními velkoformátovými ilustracemi Daniela Špačka a grafickou úpravou Petra Štěpána. Knihou stačí jen listovat a pátrat v obrázcích po všemožných detailech, studovat doprovodné technické nákresy nebo se začíst do příběhu, který má značnou šanci zaujmout podobným způsobem, jakým se to před lety povedlo Lichožroutům. Nechte tedy prach a poházené hračky pěkně na svém místě, protože s Překlepem se dozvíte nejen to, kdo vyhrál poslední mistrovství klusu v trusu, ale poznáte i opravdový Zub času.

Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem

Nakladatelství Meander oslavilo koncem loňského roku dvacáté výročí a k této příležitosti připravilo obnovené vydání svých nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih. Nechme tentokrát jezevce Chrujdu pokojně spát a podívejme se na knížku, která od svého prvního vydání oslavila rovnou sto deset let. Selma Lagerlöfová napsala Podivuhodnou cestu původně jako zábavnou, poučnou a po všech stránkách odlišnou učebnici vlastivědy. Svým dílem předběhla dobu a proč to nepřiznat, ta doba ji možná ještě nedostihla. Z putování Nilse Holgerssona se mezitím stala klasika, jež se dočkala nejedné filmové a televizní adaptace. Tou nejzdařilejší je bezesporu Začarovaný chlapec (Zakoldovannyj maľčik, 1955), jenž je jedním z vrcholů zlaté éry sovětského animovaného filmu padesátých let.

Nils byl nezbeda a svým rodičům dělal jen starosti. Až ho jednou, když se měl zrovna za trest učit, vytrestal kouzelný skřítek a udělal z něj Mrňouse. Zmateně pak pobíhal po dvoře a všechna zvířata, která do té doby jen trápil, se mu vysmála. V tu dobu letěly kolem zrovna divoké husy a jeden bílý domácí houser jménem Martin se k nim chtěl připojit. Když konečně vzlétl, Nils se ho držel kolem krku a tím začalo jejich největší životní dobrodružství. Možná už tato kniha není tou nejatraktivnější a nejčtivější dětskou literaturou, stále však nabízí kouzelný příběh chlapce poznávajícího skutečné přátele, sebe sama a svět, který je tak snadné sledovat pohybem dětského prstíku po mapě.

william-a-meriwether

Foto Eliška Prokopová.

Podivuhodná robotí expedice

Komiksová dobrodružství ve třech barvách, i tak by se dal označit titul vydaný nakladatelstvím Labyrint. Použitá barevná paleta připomíná zašlé časy grafických karet CGA a zároveň upozorňuje na skutečnost, že limitované výrazové prostředky zdaleka nejsou limitující. Podivuhodné robotí putování navíc nabízí něco, co se na trhu s dětskou literaturou objevuje překvapivě zřídka, a to jsou roboti, navíc v neotřelém prostředí provokujícím čtenářovu fantazii. Scenáristce Taťáně Rubášové společně s ilustrátorem Jindřichem Janíčkem se tak podařil výrazný vstup na scénu dětské sci-fi, která bez problémů zaujme i pokročilejší čtenáře.

Roboti William a Meriwether se vydají na vědeckou výpravu do divočiny. William je vědec, Meriwether profesionální poutník, jenž rozhodně nesdílí Williamův vědecký zápal. Jakmile projdou Zdí, začnou poznávat organický svět, v němž člověk zanechal už jen těžko rozeznatelnou stopu. Nicméně odkaz lidstva je stále znatelný ve zkomolených legendách a tu a tam se stále povalujících věcech, jejichž účel se s odstupem času jen těžko určuje. Cesta to není jednoduchá, oba si prožijí nejednu krizi. Několikrát čelí nepřízni osudu, přesto mají svůj cíl, i když v něj ani nedoufali. Nezbývá než nabrat pořádné zásoby lojového oleje, vyčistit solární panely a vyrazit.

Pohádky na hraní

Úplně vidím ty uzívané výrazy čtenářů ohrnujících nos nad knížkou, která má v názvu slovo pohádka. Draci, roboti, rakety, piráti, Minecraft a Mimoni – to se teď nosí a ne žádné pohádky přece. Vždyť jen o pár řádek níž se píše o Hildě, tak proč tu ještě ztrácet čas? Šup za tou holkou, co má vlastní komiks a je děsně cool! Anebo raději ne, všechno pěkně popořadě. Aktuálně vydaná sbírka pohádek italského autora Gianna Rodariho je totiž knihou výjimečnou a nevšední. Každý z dvaceti nápaditých příběhů totiž nabízí rovnou tři možná zakončení. Na jednu stranu je tedy možné stejnou pohádku s úspěchem variovat po tři večery, jindy lze zase přednést všechny závěry naráz a z nich si vybrat ten nejzajímavější. Ke konci knihy se s výběrem nejoblíbenějších rozuzlení svěří i sám autor.

Gianni Rodari není českým čtenářům neznámý, nebo by alespoň neměl být. O statečném Cibulkovi je nadčasovým satirickým románem, jenž baví už několikátou generaci dětí, přičemž předčítajícím rodičům z něj stále trochu mrazí. V Pohádkách na hraní za doprovodu ilustrací Adolfa Borna představuje Pinocchia jako magnáta dřevařského průmyslu, pištce osvobozujícího město od aut, taxík na planetě slepičích lukostřelců a třeba také pána, kterého v noci nenechají spát plačící a strádající lidé. Autor nešetří nápady a někdy je i trochu na škodu, že si pro sebe jednotlivé příběhy uzmou jen pár stránek. Nabídka tří různých závěrů je ovšem skutečným čtenářským luxusem.

hilda-se-vraci

Hilda a Hilda se vrací

O téhle holčině už toho letos bylo napsáno dost. Byla by ale velká škoda, kdybychom tento přehled knih pro nejmenší uzavřeli a přitom se o ní ani slůvkem nezmínili, když už Hilda zaznamenala takový úspěch ze strany čtenářů i odborné kritiky. V českém vydání navíc těží z výhody spojení dvou sešitů do jedné knihy, přičemž v obou případech na sebe příběhy navazují a společně vytvářejí mohutnější uzavřené celky.

Zatímco první Hilda představila neohroženou dívenku uprostřed divočiny, Hilda se vrací z úvodního stesku po volnosti postupně přece jen objevuje kouzlo města Trolbergu. Ve skutečnosti si Hilda svět kolem sebe vždy přetváří k obrazu svému, a když už nemůže zajít na vynikající čaj k Poleňákovi, zachrání alespoň kritickou situaci domácích skřítků. Byl by čirý nerozum pouštět se do tohoto komiksu od prostředka, zároveň hned první sešit Hilda a troll je natolik jednoduchý a svižný, že okamžitě zaujme i tu nejmenší ratolest.

Související odkazy:

Čtení na dobrou noc 2015 – část první

Čtení na dobrou noc 2015 – část druhá

808 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.