Množství subžánrů i žánrových kombinací je ve světě anime takřka nekonečné a dosavadní počet užitých kombinací skutečně úctyhodný. Tento týden se pozastavíme u dvou anime projektů, které jsou laděné do kyberpunkových motivů a které udivují nejen svou originalitou, ale i propracovanou psychologií postav a temně hororovou atmosférou. Starší opus se už dočkal klasického uvedení hry pro Playstation, mangy i nadšeného přirovnávání k opusům jako Ghost in the Shell nebo Spirited Away, mladší anime kombinující 2D animaci a 3D efekty je zase oceňováno nejen pro zajímavé dystopické prvky, ale především pro svou vizuální stránku. Představme si tedy Serial Experiments Lain Ryutaro Nakamury a Ergo Proxy Shukó Muraseho…

Uvedení anime seriálu Serial Experiments Lain (Shiriaru Ekusuperimentsu Rein, 1998) režiséra Ryutaró Nakamury se v roce 1998 stalo pro jeho producenta Yasuyuki Uedu skutečnou noční můrou. Nejenže počin považoval za skutečně riskantní, z uvedení pozoruhodné směsice kyberpunku, dramatu, science fiction a psychothrilleru se brzy stala kontroverzní událost mezinárodního významu. Stačilo jen několik vět vytržených z kontextu a Serial Experiments se staly příčinou informační roztržky mezi japonskými a americkými producenty. Samotný seriál pro cílovou skupinu seinen si ale naštěstí rychle získal také pozornost diváků a odborné veřejnosti. V roce uvedení byl dokonce označován za přelomový počin, který změní podobu dalšího směřování anime.

Příběh čtrnáctileté školačky Lain Iwakury pochází z pera Chiaki J. Konaky a otevírá nadčasová témata jako identita, vnímání a povaha reality či vědomí. Jakým způsobem určujeme, co je a co není skutečné a kde je hranice mezi světem a iluzí. Hlavní hrdinka Lain není nijak výraznou žačkou a je spíše uzavřenější. Jednoho dne ovšem otevře podivný e-mail od spolužačky, která by měla být mrtvá. Chisa, která spáchala sebevraždu, jí napíše, že ve skutečnosti žije v síti a pouze se vzdala svého fyzického těla. Ve chvíli, kdy se Lain dočte, že na síti s Chisou žije i Bůh, se začne zajímat hlouběji o svět počítačů a virtuální realitu Wired. S postupem času se hranice mezi oběma realitami stírají a i sama Lain se začne pod vlivem sítě měnit.

Témata vnímání reality, konspirační teorie, psychologické motivy i možnost přenosu vědomí do virtuálního prostoru jsou tedy dominantním prvkem tohoto anime, které už v roce svého uvedení získalo Excellence Prize na Japan Media Arts Festivalu a stalo se předmětem akademických a literárních debat. V Encyklopedii asijského hororu je například označeno za skvělý psycho-horor o psychologickém a duchovním vlivu Internetu. Pokud se této anime rozhodnete věnovat čas, neočekávejte mnoho romantiky nebo efektní podívané, zato pořádnou porci existenciálních a psychologických motivů.

Podobně závažná témata, i když v jiném ladění, nabízí rovněž dystopicky laděný science fiction anime seriál pro cílovou skupinu seinen Ergo Proxy (2006). Příběh z budoucnosti, kdy lidé žijí ve městech pod kopulemi společně s androidy, napsal Dai Sató a režíroval Shukó Murase. Pozoruhodný je nejen atmosférou, ale i kombinací 2D, 3D animace a digitálních efektů. Hlavní hrdinku Re-L Mayer, agentku, která se stará o likvidaci vadných androidů – autoravů, zastihneme v okamžiku, kdy začne autoravy napadat virus Cogito.

Působením viru se v androidech probouzí vlastní vědomí, duše i cosi tajemného a získávají nezávislost. Zároveň s tím Re-L Mayer potkává i tajemnou bytost jménem Proxy, jejíž existenci drží úřady v tajnosti. Za pomocí imigranta se vydává nejen do boje s virem, ale i za jejím tajemstvím. Vizuálně úžasně zpracované dílko se bohužel nedočkalo více než jedné sezóny. Svou hutností ale nabádá diváky k nejen jednomu zhlédnutí. Na motivy příběhu vyšla ještě manga, ovšem dalších počinů se svět Ergo Proxy nedočkal.