Ocenění

Digitální vlna: TimeShift a Superhot

Autor Miroslav Štrobl | Aktuality | Pondělí 13 Březen 2017 10.50

Dnešní téma Digitální vlny se ponese v duchu nového vydání Wellsova Stroje času. Cestování časem slouží mnoha počítačovým hrám jako stěžejní příběhový prvek, ale jen málokterý titul využívá manipulaci s časem na úrovni herní mechaniky. Zatímco mezi plošinovkami v tomto směru už mnoho let kraluje Braid a mezi adventurami zase Life is Strange, v případě stříleček se o skutečném vládci příliš hovořit nedá. Volba nakonec padla na dvojici her, které jsou si svou stylizací hodně vzdálené. TimeShift na první pohled možná příliš nezaujme, přestože je pro mnohé jedním ze zapomenutých klenotů videoherního průmyslu. Na druhou stranu Superhot na sebe upozorní okamžitě a na nedostatek publicity si rozhodně stěžovat nemůže…

Timeshift

Začněme s TimeShiftem, od jehož vydání, jemuž předcházelo několik odkladů a dokonce i změna vydavatele, letos uplyne deset let. Vývojářské studio Saber Interactive s centrem vývoje v Petrohradu postavilo na vlastním multiplatformním enginu střílečku s jednoduchým příběhem o poblázněném vědátorovi, jenž se díky speciálnímu obleku přesune do minulosti a přetvoří ji do stylové dieselpunkové reality. Kdyby odešel v klidu a tichosti, nic by se asi nestalo, ale výbušné třísknutí dveřmi dovede hlavního hrdinu k nasoukání se do dalšího obleku, tentokrát lépe vybaveného pro bojové použití, a skoku do alternativní historie. Od té chvíle, tedy hned od začátku, se příběhový oblouk TimeShiftu nezbaví dojmu poněkud odlehčené varianty hry Half-Life 2. Stejně jako byly první kroky nemluvného Gordona Freemana v City 17 provázeny propagandou hlásanou z ampliónů a tváří z velkoplošných obrazovek, vstupuje i bezejmenný hrdina TimeShiftu do města vedeného pevnou rukou uprchlého vědce. Rok 1939 v alternativní časové linii, kde se jejich osudy mají opět protnout, se ale hodně změnil – na nebi poletují vzducholodě, stíhačky a vrtulníky, součástí vojenského vybavení jsou energetické zbraně, kritická místa hlídají mechy a krajinou se klidně prochází obrovský mechanický pavouk vyvolávající každým krokem citelné otřesy.

Působivý design prostředí a různorodé mise ovšem nejsou hlavním tahákem této hry. Tím je především možnost čas zpomalit, zastavit nebo jeho plynutí vrátit zpět. Manipulace s časem je integrální součástí výbavy speciálního obleku, který se s úvodním přesunem poškodil a jeho funkce se postupně obnovují. Ačkoli je možné si s časem hrát na tři způsoby, největší využití má jednoznačně zpomalení času umožňující průchod bojovou linií bez většího poškození. Největší pocit zadostiučinění zažije hráč v okamžiku, kdy ve stavu zpomaleného času rozdá pár dobře mířených dávek a po přechodu do standardního režimu už jen sleduje, jak celá jednotka nepřátel padá k zemi. Přetočení času nazpět anebo jeho zastavení má význam hlavně při řešení jednoduchých časových hádanek, není možné je použít třeba k doplnění právě vypálené munice. Nicméně i to stačí, aby se z TimeShiftu stala příjemná zábava na pár večerů, u níž jednoznačně platí, že vyšší obtížnost znamená více zábavy a nikoli frustrace. Hráč má totiž s vyšší odolností nepřátel větší motivaci nakládat s časem efektivně. Drobným nedostatkem designu hry s těmito možnostmi je nejednoznačná doba trvání efektu časové manipulace. V některých momentech trvá zpomalení času pouze jednotky vteřin, aby hráč musel využít připravené záchytné body, jindy lze čas korigovat až půl minuty.

Polský Superhot na to jde trochu jinak. Čas ve hře plyne, jen když se hráč hýbe. Ve skutečnosti plyne velmi pomalu, i když se hráč nehýbe, ale tím už se hra tolik nechlubí. I přes toto zřejmě nutné a trochu nešťastné rozhodnutí je taková herní mechanika svěží a originální. To ovšem vývojářům ze studia příznačně nazvaného Superhot Team nestačilo, a tak změnili herní prostředí do podoby abstraktní simulace, v níž hráč pobíhá v prostorách bez jakýchkoli textur a zbavuje se oranžových nepřátel bez tváře, kteří se po zásahu rozsypou jako vánoční ozdoby. Dalším důležitým prvkem je omezená munice v každé zbrani, čímž je hráč nucen vyrážet další a další zbraně z rukou nepřátel, nejlépe ještě ve vzduchu je chytat a odstraňovat s nimi valící se nebezpečí. Hra se pak mění doslova v tahovou strategii. Po odehrání každé mise se úspěšný postup přehraje v normálně plynoucím čase a hráč si může dopřát pocit skutečného hrdiny akčních filmů.

superhot-poster

Protože Superhot vyšel teprve před rokem a je dítkem nezávislého studia, prošel si dnes běžnou crowdfundingovou kampaní na Kickstarteru, kde mu přispěvatelé dali rychle zelenou. Nepříjemným překvapením po vydání byla krátká příběhová kampaň trvající maximálně dvě hodiny, a přestože je vyprávěná skrze stylovou ASCII grafiku, nenabízí nijak zvlášť oslnivý příběh a podobá se spíše delšímu tutoriálu. Kromě speciálních módů, jimiž se pravidla původní hry jemně korigují, je možné ještě vyzkoušet režim, v němž na hráče nabíhají nekonečné vlny nepřátel a on jim má co nejdéle odolávat. Jako kratochvíle k vyplnění času během reklamního bloku je to možná dobré, ale k udržení hráče u hry na delší dobu to nestačí. Přitom existuje mnoho scénářů, s nimiž by Superhot mohl pracovat, například záchrana rukojmích, přepadení banky, přesun VIP do bezpečí atd. Nic z toho se však nekoná, zůstává jen pověst nápaditého díla s podporou VR.

Ve skutečnosti Superhot prezentuje hlavně zajímavý koncept a jeho tvorba byla částečně zástěrkou ke snížení nákladů na vývoj přitažlivé grafiky. Opravdu velká hra snad teprve přijde. Stačí se podívat na osud výše zmíněné Saber Interactive, která dnes pod vedením slavného studia id Software pracuje na očekávané multiplayerové akci Quake Champions, ale to je zase jiný příběh. Na závěr jmenujme další zajímavé hry, které se snaží zkrotit čas, k nimž patří trilogie Max Payne s prvním aplikovaným bullet timem nebo Singularity, v níž hráč na rozdíl od TimeShiftu posouvá v čase své okolí a nikoli sebe, a nesmím zapomenout ani na skvělé Dishonored s možností zpomalení nebo zastavení času. To už je solidní skupinka her, s nimiž lze strávit desítky hodin luxusní zábavy, které bohužel uplynou mnohem rychleji, než by jim za normálních okolností běžné plynutí času dovolilo.

Související články:

Ico a Shadow of the Colossus

Blacklight: Retribution

Journey ♦ Rochard

Nintendo Classic Mini

105 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Kim — 13.3.2017 @ 20.59

    Na to mám jednu hru Singularity

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.