Zatímco některé hry slouží k čistému pobavení a jiné hodlají roztočit naše mozkové závity na nejvyšší obrátky, existuje ještě specifický druh her. Ty sice přinášejí zábavu i přemýšlení, ale poskytují také něco navíc. Dnes se nebudeme zabývat žádnou naučnou hrou zlepšující matematické schopnosti nebo prostorovou představivost, ale podíváme se na umělecko-herní experiment, jenž má mnoho využití a je zcela specifický pro každou herní skupinu. Jde o sérii her jménem Dixit, kterou vytvořil v roce 2008 designér Jean-Louis Roubira. Oproti jiným hrám je zde nutné uvést také dvojici malířů, bez nichž by výsledek jistě nebyl takový, jaký je – Marie Cardouatová a Xavier Collette. V čem je tato herní série tak specifická a může zaujmout i vás?

Obrázky a zajíčci

Do dnešní doby vyšly kromě základní hry také Dixit 2, 3, 4 a Dixit Odyssey. V tomto článku se zaměříme na základní hru, kterou díky společnosti Blackfire můžete zakoupit i v českém jazyce, ačkoliv na jazykové verzi příliš nezáleží. Dixit je určen pro 3 až 6 hráčů a v průběhu let si vybojoval hned několik ocenění v čele s prestižním titulem Spiel des Jahres za rok 2010 a ve stejném roce i českou cenu Hra roku. Ve čtvercové krabici najdete 84 velkých karet, 6 dřevěných králíčků v odlišných barvách a k nim sadu šesti žetonů s čísly od jedné do šesti (tedy celkem 36 žetonů) a poslední jsou kratičká a přehledná pravidla. Pochvalu zaslouží vnitřek krabice, který tvoří elegantní bodovací dráhu pro zajíčky s jezírkem uprostřed, kam se obsah základní krabice bez problémů vejde. Při pořízení rozšíření navíc stačí desku v krabici otočit a krabice spolehlivě pojme další karty. Králíčky však nechme na chvíli stranou, jelikož středobodem všeho jsou karty – 84 velkých tarotových karet, každá s jedinečnou surrealistickou kresbou. Při pohledu na kteroukoliv z nich najdete nespočet námětů pro název i popis, množství symboliky a představivosti. A přesně to je účelem Dixitu.

Proletět pravidly

Na začátku hry obdrží každý jednoho králíčka a k němu sadu hlasovacích žetonů v odpovídající barvě. Žetony vám stačí s číslicemi do počtu hráčů, tedy například při hře čtyř hráčů žetony s číslicemi jedna až čtyři. Zbylé můžete nechat uložené v krabici. Králíčky umístíte na startovní pole s hodnotou nula a zamícháte balíček karet. Každý následně obdrží šest karet a po určení prvního hráče, zde tzv. vypravěče, může hra začít. Vypravěč si prohlédne své karty, jednu si vybere a skrytě ji položí na stůl. Následně ostatním hráčům sdělí libovolnou nápovědu, jak by karta měla vypadat. Může zvolit jediné slovo, verš, zpěv, pantomimu, citace z filmu či oblíbené knihy, zkrátka cokoliv. Ostatní hráči si prohlédnou své karty a vyberou jednu, která popisu vypravěče dle jejich názoru nejvíce odpovídá, a také ji skrytě položí na stůl. Jakmile mají všichni vybráno, zamíchá vypravěč karty a vyloží je odkrytě do řady na stůl, přičemž určí, na kterém konci řady začíná označení karet číslem jedna a pokračuje dál. Ostatní hráči se následně snaží uhodnout, která z vyložených karet patří vypravěči, a tajně si vyberou žeton s číslem karty. Následně vybrané žetony všichni otočí. Pokud uhodnou kartu všichni, nebo naopak nikdo, získají všichni hráči vyjma vypravěče dva body. Jestliže kartu poznal jenom někdo, dostane dotyčný i s vypravěčem po třech bodech. Když v druhém případě někdo hlasuje pro kartu jiného hráče, než je vypravěč, dostane dotyčný hráč jeden bod za každý hlas. Toto pochopitelně neplatí, kdyby si hráč omylem hlasoval pro vlastní kartu. Po posunutí zajíčků na bodovací desce si všichni doberou do šesti karet a vypravěčem se stává další hráč po levici. Takto hra pokračuje, dokud se nedoberou karty a vítězem se stává hráč s nejvíce body.

Odhad druhých

Výše jsme si popsali teorii, jak taková hra vypadá v praxi? Jako u jiných méně tradičních her i zde je velmi důležitá herní skupina. Dixit nelze hrát bez zapojení fantazie, odhadu druhých, vymýšlení zajímavých nápověd a legraci při vysvětlování, proč byla zvolena zrovna ta či ona nápověda. Lze se domluvit na specifických nápovědách, které mohou být spojené stylem (pantomima, zpěv, verš) i kulturními či společenskými odkazy (oblíbené filmy nebo knihy, řecká mytologie, matematika, historie apod.). Hra potom v kolektivu shodně smýšlejících lidí s určitým zaměřením může přinášet zcela jedinečné zážitky, které by jiná herní skupina vůbec nechápala. Stejně zajímavé je sledovat při hře partnery či manželské páry, které mohou vždy bezpečně odhadnout záměr partnera nebo naopak odhalovat překvapivá spojení výjevů z karet s myšlenkami druha. Dixit není jenom hra s obrázky, ale slouží k zamyšlení se nad uvažováním lidí ve vašem okolí. Proč zvolil hráč pro svou kartu zrovna tuto nápovědu? Jak vypadal řetězec myšlenkových pochodů, jenž vyústil až ve zvolení odkazu na knihu oblíbeného autora? Z tohoto důvodu je zajímavé také osvětlování zvolené nápovědy a výběru karet po vyhodnocení žetonů. Mnohdy vás i ti nejbližší překvapí nečekanou logikou, kreativitou nebo přímočarostí. Stejně zajímavé je sledovat u hry děti, jejichž myšlenky a fantazie mají hranice velmi volné a jsou schopny přijít se zcela nečekanými nápady.

Cesta cílem?

Dixit je hra, u které se budete stejně dobře bavit jako přemýšlet a pokoušet se vcítit do ostatních. Právě pro tento důvod se jedná o hru výjimečnou a díky velkým kartám s okouzlujícími kresbami se stane jedním z klenotů herní sbírky. Očíslovaná rozšíření jsou menší krabičky obsahující jednoduše dalších 84 jedinečných karet, přičemž Dixit 2 a velká krabice Dixit Odyssey se ještě drží čistého surrealismu v podání Marie Cardout, zatímco Dixit 3 a 4 již ilustruje Xavier Collette. Ten zvolil více dětskou kresbu, která stále vyniká nesmírnou obsáhlostí symboliky, ale zároveň působí hravějším a pozitivnějším dojmem. Abych se přiznal, u této hry mne celé bodování nechává chladným a za vítěze považuji všechny zúčastněné hráče. Vždy mám pocit, že si odnáším něco víc o ostatních i o sobě. Trochu více poznání, zajímavé nápady a nečekaná spojení. Právě z toho důvodu se Dixit stal nedílnou součástí mé skříně s hrami. Pravidla jsou extrémně snadná, karty obsahují pouze překrásné kresby a lze si zahrát s kýmkoliv. Jedinou podmínkou je ochota přemýšlet při hře o sobě i ostatních. A také jde o jednu z mála her, kde mi nejde tolik o vítězství jako o samotný průběh hry a prohra mi zde vůbec nevadí.

Jean-Louis Roubira: Dixit

společenská hra pro 3 až 6 hráčů od osmi let s průměrnou dobou hraní 30 minut