Ocenění

Dvojitý Goon neboli boj s monstrem času (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Čtvrtek 11 Květen 2017 21.15

Obchodní strategie edice Na přání nakladatelství Comics Centrum se u domácích komiksových fanoušků prozatím pokaždé setkala s podporou. Výsledkem je vydávání komiksových knih či dokonce kompletace celých sérií, u kterých si nakladatelství dopředu nebylo jisté úspěchem. Jedním z průkopníků zmíněného podnikatelského záměru je série o gangsterské mlátičce, jejíž rány směřují na panoptikum bizarních hororových postaviček, Goon. Aktuálně dostávají příznivci rovnou dvojitou porci, neboť podpory fanouškovské obce se dočkala sedmá kniha Místo bolesti žalu a rovněž nultý příběh, který kdysi v černobílé podobě vydával sám autor Eric Powell, Drsný kšefty. Kromě dvojité nálože Goonových příběhů, se tak nabízí i zajímavý pohled na tvůrčí vývoj amerického scenáristy a kreslíře…

goon0_obalka

Eric Powell začal na své srdcové záležitosti poprvé pracovat v roce 1998, ale tehdy ještě nebyl přesvědčen, že by se z projektu mohlo něco zásadního vyklubat. Jak už to tak často bývá, opak se stal skutečností a postava Goona si brzy získala oblibu u komiksových fanoušků. Až po těchto průkopnických časech zakotvila série v přístavu amerického vydavatelství Dark Horse a při příležitosti souborného vydání raných příběhů se dočkala koloringu rukou jednoho z nejzručnějších mistrů řemesla, Dava Stewarta. V předmluvě se Eric Powell kaje, že jeho rané příběhy nedosahují kvalit, jaké by si představoval a na jaké si od něj čtenáři později zvykli. Svým způsobem je úsměvné, že v knize jsou zahrnuty předmluvy ke třem souborným vydáním z let 2002, 2003 a 2009. Čtenář si tak může udělat obrázek nejen jak se vyvíjel samotný komiks, ale také autorův pohled na prapůvodní dílo.

Vedle Goona a parťáka Frankyho se v Drsných kšeftech, které obsahují první tři příběhy z goonovského světa, setkáme i s dalšími stěžejními postavami, na kterých Powell stavěl po celou dobu existence série. I přes kreslířskou neučesanost a syrovost nechybí ingredience, díky nimž si celý poněkud obskurní svět získal na oblibě. Je zde už přítomen i fanouškovský nadhled, svérázný adolescenční humor či dravost pulpového ztvárnění. Nechybí příměsi přicházející ze světa béčkových bijáků; už v prvním díle se Goon musí vypořádat s přerostlými krysami, chlapem, který má ruku srostlou s kulečníkovou koulí či s obří zombie opicí. Je přítomen i nejzásadnější záporák z onoho světa, páter monster. Už v těchto mlžných začátcích se usadil na Lonely Street a přivedl sem armádu neživých. Jediným, kdo se jim může postavit a ochránit tak obyvatelstvo své čtvrti, je chlap s bekovkou vraženou hluboko do čela, vyceněnými zuby a suchými hláškami – Goon. Nahlédneme také do dětství hlavního hrdiny stráveného v cirkusovém prostředí a nechybí ani legendární příběh, jak se zanedbávaný chlapec stal hlavou místního podsvětí.

Pokud netrpíte nechutí k americkému undergroundovému a nezávislému komiksu, průkopnickým fanzinům nebo padesátkovým hororovým magazínům, nebude vám Powellova kresba připadat tak nekvalitní, jak o ní autor tvrdí. Je v ní začátečnická syrovost, nadšenecký zápal i drsná průbojnost. Naopak postrádá pozdější cit pro uhlazený mainstream, přítomný v chronologicky následujících svazcích. Je patrné, že od samotného zrodu sázel Eric Powell na triviální zápletky a situační humor jako vystřižený z brakové čítanky. Servíruje chutné a šťavnaté menu složené z nekonvenčního hororu, pulpové sci-fi, tuctových gangsterek a bláznivých eskapád němé grotesky. Jedním dechem dodejme, že tak odlehčený výsledek jako v Drsných kšeftech najdete jen málokde. Na závěr nulté knihy dostaneme bonusovou porci krátkých Goonovin pojmenovanou Stripy. Jedná se o čtyři krátké (ve třech případech jednostránkové) kraťasy, třeba o vymítaní zla nebo o adopci lísavých zombíků. Původně byly vytvořeny pro domovskou stránku thegoon.com. Nechybí ani oblíbený Skicář obsahující dvě strany prvního nikdy nedokončeného příběhu, autorovy poznámky, nepoužité stripy nebo ukázku prvotní černobílé verze komiksu.

goon7_obalka

V úvodu sedmého dílu Místo bolesti a žalu potěší předmluva Joa Hilla, který charakterizuje Powellovu Lonely Street jako nejen pouhou fantastickou, ale i historickou cestu, do které se promítají vaše popkulturní vzpomínky. A má pravdu, neboť každá část vyprávěni v sobě skrývá odkazy na filmy, komiksy či literaturu. Někdy se jedná o inspirační obdiv, jindy zase o jedovaté uštknutí. Už z prvních stránek je patrné, jak se za ta léta Powellova kresba posunula jinam, do krajin uhlazenějších a propracovanějších. Nenajdeme zde až dětinskostí zavánějící radost z vlastních nápadů. Tempo vyprávění se zpomalí a jiná, výrazně soustřednější, je i struktura rozmístění panelů na stránce; dospělejší, profesionálnější… Děj prokládají stránkové malby, jakoby vytržené z temných Lovecraftových vizí. Přichází úbytek přímé řeči a text se více soustřeďuje do popisných panelů.

Ubývá i klasických hororových postaviček, které jsou nahrazovány temnými démony cthulhuovského střihu. Sled událostí už nesměřuje jen k prvoplánové řachandě, ale cílí k sofistikovanějším rozměrům. Mnohem větší prostor je poskytován také rozvíjení charakterů hlavních postav. Příkladem může být třeba efektivní scéna s Frankyho snem. Situační gagy, které Powell v nulté knize chrlil jako na běžícím pásu, jsou tady dávkovány uvážlivěji a propracovaněji. To, co by předtím Powell nahustil do jednoho příběhu, je rozloženo do celé knihy. Sami tak musíte posoudit, která autorova poloha je vám bližší. Tento díl vypráví příšerách, démonech a jiných pekelných bytostech, které se pomalu začínají brouzdat po Lonely Street. Je jasné, že se blíží něco, co tady ještě nebylo, vždyť i otrlý kníže zla páter monster má husí kůži a klepe se strachy.

Průsečíkem obou knih je postava legendárního gangstera Labrazia, o které se dosud spíše jen mluvilo. Připravte se, že tentokrát se s ním setkáte, a to rovnou ve dvou fázích vývoje. Víc by ale nebylo vhodné prozrazovat. Dalším výrazným pojítkem je Powellův obdiv k tomu nejlepšímu z šestákové tvorby, kterým láskyplně zahrnuje podobně smýšlející fanoušky. Ti, stejně jako autor sám, věkem vyzrávají, což je i hlavním rozdílem mezi oběma recenzovanými knihami. Ať vezmeme v potaz kreslířskou zkušenost nebo scenáristické vize přenesené stavby příběhu. Stále je ale přítomen zmíněný pubescentní humor a potutelný nadhled. Jen využívání je rozličné. Nejpříjemnějším zjištěním při porovnání obou knih je fakt, že i po tolika letech se dobře baví nejen sám autor, ale i jeho věrní.

Eric Powell: Goon 0 – Drsný kšefty

vázaná, překlad Martin Trojan a Václav Dort, 104 stran, 399 Kč

Eric Powell: Goon 7 – Místo bolesti a žalu

vázaná, překlad Martin Trojan a Václav Dort, 128 stran, 399 Kč

Související odkaz:

Goon odhaluje ponurou minulost… (ukázky)

comicscentrum_logo

51 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.