Tomášovo studium na vesmírné akademii (recenze)
Vesmír. To nekonečno mezigalaktických dálek. Nespočet planet a planetek, se kterými se člověk dosud nepotkal a ani nikdy nepotká. Nezměrný háv temnoty, jenž trpělivě vyčkává, aby nakonec mohl vše pohltit. Prostor pokrytý tenounkými nitěmi mléčných drah smotávajících se do klubíček ve formě galaxií. Všechny ty záhadné mimozemské rasy, osamělé formy života a neznámé druhy rostlin, jež čekají na své objevení. Červení trpaslíci i modří obři… To vše a mnohem víc skrývá neprozkoumaný oceán temnoty, do něhož se můžete ponořit prostřednictvím knihy Písečníci a bludný asteroid od Václava Dvořáka, poutavé science fiction určené pro děti od devíti let…
Na začátek bych ráda uvedla, že se sice jmenuji Petra Kubátová a jsem součástí tradičního webového tria recenzentek z Rodinných zápisků tří, ale jak z výše uvedeného vyplývá, jsem Petra Kubátová mladší aka Jedinec A, mám tedy k věkové hranici čtenářů této knihy stále docela blízko. Rychle se však vraťme ke knize samotné – její autor, Václav Dvořák, pedagog Technické univerzity v Liberci, započal svou spisovatelskou dráhu už ve dvaceti letech publikováním prvních povídek. Na svém románovém debutu pracoval pět let, přičemž se rozhodl vydat cestou nezávislého autora. Svůj projekt umístil na Startovač, kde ho podpořilo dvě stě zájemců…
Malý Tomáš objevuje ve starých opuštěných dolech na planetě Písečnici nový smysl, jenž mu umožňuje orientovat se v neznámém prostředí, jako by ho znal už odmalička. Společně s osmiletou Luckou a s pomocí pana Pulsara se dostávají na mezihvězdnou loď Poutník, kde se Tomáš stává Pátračem a společně se svými novými kamarády nastupuje na vesmírnou akademii Singularitu. Tamní život je sice zábavný, ale místy ho dokáže pěkně znepříjemnit profesor přežití ve vesmíru, Ingeus Fraxinus. Vyhlíží sice zle, ovšem při bližším seznámení rychle pochopíte, odkud se všechna jeho nabručenost bere. V rámci svého předmětu je totiž naprosto nezbytné, aby byl na své žáky přísný a tvrdý, jen tak dokáže všechny své studenty, dokonce i toho nejméně schopného strašpytla, připravit na jakoukoli vesmírnou misi. Studenti na Singularitě zažívají nejen brzká rána, která jim mnohdy ještě znepříjemní nečekané cvičné evakuace a rozcvičky, ale také vzrušující pátrání po záhadných Insektech, nezapomenutelná dobrodružství na planetce Potemnice či napínavé soutěže. Pro nudu tu opravdu není místo.
Jak kniha působí na mladšího čtenáře? Už od začátku ho upoutá a snad i překvapí. Cítí podivuhodné tajemno a neví, co se bude dít dál. Dostane se mu rozházeného puzzle a chvíli ani netuší, co si o tom má myslet, ale jak se před ním začne vše postupně skládat, ztotožní se s hlavní postavou a příběh ho pohltí. Ke konci už děj ale trochu ztrácí na tempu, zhruba od poloviny se čím dál víc podobá Harrymu Potterovi a stává se předvídatelným. Přesto je snadné těšit se na další díl, autor přišel s několika dobrými nápady, které stojí za to rozvinout. Umí snadno a srozumitelně přiblížit různé fyzikální jevy, což ocení nejeden mladý fanoušek sci-fi nehledě na pohlaví. Vyprávění je natolik příjemné, že se v něm čtenář neztratí, možnou nevýhodou je vyšší počet stran, který může leckoho odradit. I tak jsou ale Písečníci vhodnou knihou pro cílovou skupinu kolem osmi či devíti let, a pokud máte doma malého fanouška vesmírných letů či dokonce budoucího inženýra NASA, jistě mu knihou uděláte radost. Jako románový debut nepůsobí špatně a lze očekávat, že se dočkáme i neméně zdařilých pokračování.
Václav Dvořák: Písečníci a bludný asteroid
vázaná, obálka Jakub Cenkl, 376 stran, 389 Kč
2 030 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora