Ocenění

Fantastika na českém trhu v roce 2014

Autor | Aktuality | Pondělí 12 ledna 2015 14.45

Oproti roku 2013 jsme v loňském ročníku neohlásili konec časopisu XB-1, což je pro všechny rozhodně příjemná změna a doufejme, že nám to dlouhou dobu vydrží… I český knižní trh s fantastikou nesl jisté známky opatrného zlepšení, nezbývá než doufat, že to není jen nereálný dojem a situaci snad napomohou i změny v daňové politice státu. Na druhou stranu se nakladatelé naučili sázet především na jistotu a až na občasné zázraky (případy Michaela J. Sullivana či Adriana Tchaikovského) nijak neváhají utnout nerentabilní projekty. Dle doposud zveřejněných edičních plánů se zdá, že rok 2015 by mohl pokračovat v jistém vzestupu, ještě předtím se však vraťme k uplynulému roku a zkontrolujme si, zda nám něco důležitého neuniklo…

SCIENCE FICTION

Pro českou překladovou science fiction byl rok 2014 veskrze příjemný. Nedočkali jsme se sice románu jasně převyšujícího konkurenci, ale dostatečnou náhradou nám byla řada knih plujících v bezpečných vodách zábavného nadprůměru. Ty tam jsou samozřejmě opulentní hody devadesátých let, což ovšem souvisí se změnou čtenářského vkusu a jde o trend, jenž se nevyhýbá ani tradiční fantasy. Na druhou stranu je ve světě i u nás vidět oživený zájem o vědeckofantastickou literaturu, a tak lze do budoucna hledět s lehkým optimismem.

Začněme moderní science fiction přetiskovanou oproti zahraničním vydáním s jen malou prodlevou. Hned zkraje roku potěšil zejména Hon na lovce neobvyklé autorské trojice Daniel Abraham, Gardner Dozois a George R. R. Martin, což je v jádru klasické planetární dobrodružství, které tu už dlouho nebylo, ačkoli si autorské spojení takového kalibru samozřejmě neodpustilo zahrát i na závažnější notu. Snad s ještě větším nadšením byly čtenáři přijaty space opery Kalibánova válka a Abaddonova brána autorského dua píšícího pod pseudonymem James S. A. Corey, jež nám předložilo zajímavou představu osídlené Sluneční soustavy zmítané nejen vnitřními spory, ale i objevem existence agresivní mimozemské inteligence. Kvalita příběhů sice maličko klesá, jak už to tak s některými sériemi bývá, ale rozhodně ne zase o tolik, aby byla na místě nějaká obezřetnost, stále jde o skvělou science fiction, která si zaslouží zvýšenou pozornost. I když je Coreyův svět Expanze atraktivním místem, pro mnohé je přitažlivější umělými inteligencemi ovládaný vesmír Řádu, v němž jsme se dočkali uzavření supermoderní akcí doslova prošpikovaného příběhu agenta Iana Cormaka v románu Hraniční válka od Neala Ashera. Ve všech třech případech jde o čtivou a atraktivní science fiction, která by ve vaší soukromé sbírce neměla chybět.

Návrat na planetu Zemi nemusí být zrovna optimistickým aktem, alespoň to tak vypadá podle několika různých SF knih uplynulého ročníku. V příjemném postkatastrofickém překvapení sezóny, jímž je bezesporu román Psí hvězdy od Petera Hellera, jsme navštívili blízkou budoucnost, v níž naprostá většina lidstva podlehla novodobému viru chřipky. Neblahý vliv lidské nenasytnosti a z toho plynoucí občanská válka proměnila Spojené státy v postapokalyptickou krajinu v románu Potopená města od Paola Bacigalupiho, jenž si v mnoha očích patrně opět říká alespoň o nominaci na nejlepší SF román roku. Na rozhraní sbírky a románu se pohybuje Silo od Hughe Howeyho, původně vydávané online po částech, ve kterém to zbídačené lidstvo dotáhlo tak daleko, že mu nezbývá než se skrývat v podzemním krytu a přežívat v něm po celé generace. Černým koněm sezóny je dozajista román Andělíčkář u nás dosud neznámého Nicka Harkawaye, který ve svém příběhu točícím se kolem pozoruhodného vynálezu namíchal prvky špionáže, steampunku a gangsterky z londýnského podsvětí. O něco slabší než obvykle, přesto však stále nadmíru kvalitní příběh nám nabízí rovněž Teranesie od Grega Egana, v níž jsme se připojili k vědecké expedici pátrající po důvodu objevu nových biologických druhů na rajských ostrovech Indického oceánu.

Ctitelům závažnější fantastiky se vyplatí sáhnout po bibli libertariánů Atlasova vzpoura od Ayn Randové či po zajímavé antiutopii V krajině posledních věcí od Paula Austera. Na závěr připomeňme rovněž některá nová vydání klasických děl buď v novém či alespoň upraveném překladu, což se v rámci science fiction týká kupříkladu románů A zrodí se Nadace od Isaaka Asimova, Město a hvězdy od Arthura C. Clarka a Nesmrtelný od Rogera Zelaznyho.

Doporučení:

– Stephen Baxter a Terry Pratchett: Dlouhá válka

– Jack Campbell: Bitevník

– Jack Campbell: Ochránce

– Mark Hodder: Podivná záležitost se Skákajícím Jackem

– Mark Hodder: Případ mechanického muže

– Jason M. Hough: Darwinský výtah

– Maja Lidia Kossakowská: Grilbar Galaxie

– Anne McCaffreyová: Obloha nad Pernem

– John Scalzi: Válka starého muže – Rozkol

– David Weber: Sílící bouře

FANTASY A HOROR

Z komerčního hlediska se stal největším hitem dozajista Zaklínač: Bouřková sezóna, v němž se Andrzej Sapkowski vrátil ke svému bělovlasému lovci monster, ovšem stín svého mladšího já alespoň pro tentokrát nepřekročil. Naproti tomu Ian C. Esslemont se v románu Meč z kamene dle recenzí a komentářů opravdu vytáhl a vydal u nás svůj dosud nejlepší malazský příběh a ani Brent Weeks ve svém návratu do fantasy světa Světlonoše v románu Oslnivá čepel své příznivce nikterak nezklamal. Ovšem nejen návraty do známých světů a k oblíbeným hrdinům živ je čtenář fantasy, což nejlépe dokazuje obsáhlý román Píseň krve od Anthonyho Ryana, jenž představil hrdinu Vélina Al Sornu od útlého dětství stráveného při těžkém výcviku v bojovém řádu. O poznání temnější a rovněž morbidnější je Obcování se smrtí amerického spisovatele Jesseho Bullingtona, jenž obohacuje formát historického románu o nepříliš obvyklý motiv nekromancie.

V angloamerické fantastice poměrně populární téma arabské mytologie využívá hned několik románů. V prvním z nich se G. Willow Wilsonová pod názvem Alif, neviditelný snaží spojit motiv přílišné snahy o kontrolu informací s paralelním světem mýtických stvoření, na která už lidstvo téměř zapomenulo. Známé postavy z orientálního a židovského bájesloví spojuje v prostředí velkoměsta na sklonku devatenáctého století Helene Weckerová v románu Golema a džin v New Yorku. Vskutku zajímavým prostředím alternativního světa Kabírského emirátu s živými a inteligencí obdařenými chladnými zbraněmi disponuje fantasy román Cesta meče ukrajinské autorské dvojice píšící pod pseudonymem Henry Lion Oldie. Náročnějším čtenářům je určen obsáhlý Zimní příběh od Marka Helprina, magický realismus označovaný za svébytnou kroniku New Yorku dvacátého století. Příznivcům hororu se v románové oblasti ani v loňském roce tolik nedařilo, ovšem vedle tradičního nového Kinga pod názvem Doktor Spánek dostali jako náplast na stížnosti alespoň krvavý survival horor Oddíl od Nicka Cuttera. Z nepříliš přehledné džungle česky vydávaných hororů pak jmenujme ještě román Zatracení od Chucka Palahniuka.

Doporučení:

– Jim Butcher: V posledním tažení

– Jim Butcher: Vinen

– Orson Scott Card: Ztracená brána

– Myke Cole: Hranice

– Myke Cole: Průlom

– R. E. Feist: Koruna v ohrožení

– Kevin Hearne: Napálený

– Daniel Polansky: Ta, jež čeká

– Michael J. Sullivan: Smaragdová bouře

– Adrian Tchaikovsky: Krev Kudlanky

DOMÁCÍ FANTASTIKA

Opět silný ročník pro domácí fantastiku, která se vedle akčních jednohubek v poslední době dočkala i zajímavějších kousků a podle nedávno zveřejněných edičních plánů se do následující sezóny můžeme těšit na ještě mnohem pozoruhodnější časy…

Přestože se často mluví o tom, že domácí autoři píší zejména fantasy, na nedostatek science fiction jsme si v uplynulé sezóně stěžovat nemohli. Na nejasné hranici mezi žánry se pohybuje Vilma Kadlečková se svým ambiciózním a i mimo hranice žánru velmi dobře přijatým Myceliem, do něhož přidala třetí a čtvrtý svazek pod názvy Pád do temnot a Vidění. Na žánrovější a rovněž akčnější notu opět zahrála autorská dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová v ambiciózním cyklu Algor, který ve druhém svazku Tenký led v rozporu se svým názvem nabídl pořádný tlustopis. Podceňovat bychom ovšem rozhodně neměli ani komerčně úspěšné autory, z nichž jmenujme především Štěpána Kopřivu se souborem Aktivní kovy, v němž k předtím online publikovanému románu přidal bonusový kratší text, a Miroslava Žambocha s románem In Nomine Sanguinis, s nímž navázal na poněkud rozporuplně přijatý první svazek série Klanové války. K prodejním hitům náleží rovněž tituly Roberta Fabiana a Františka Kotlety, které naleznete mezi svazky hodnými doporučení.

Jakýmsi završením verneovských přepisů má být steampunkově laděná trilogie Tajemství pěti světadílů, v níž se Ondřej Neff tentokrát už v čistě svém příběhu Pán vzduchu snaží spojit množství populárních postav známých z díla francouzského zakladatele žánru. Lákavou historickou atmosférou dýchá rovněž debut Svitky z Londýnského mostu oblíbené ilustrátorky Jany Šouflové, která nás v několika propojených detektivních příbězích zavede na most, na kterém není o zajímavé události nouze. Už nyní se mluví o možnosti vzniku pokračování… S dozvuky kruté války se musí vypořádat čarodějka Moire v závěrečném svazku fantasy trilogie Zjizvení od Petry Neomillnerové. Náročnějším čtenářům je určen fantaskní román Mlýn na mumie od Petra Stančíka, jenž se nebál prolínání různých několika dějových rovin. Mezi výrazné reprinty lze u domácích autorů bezesporu zařadit především soubornou Valhalu od Františka Novotného a Kyborgovo jméno z pera Vladimíra Šlechty, jenž si absenci nově vydaného titulu hodlá více než vynahradit v následující sezóně.

Doporučení:

– Robert Fabian: Dies Irae

– František Kotleta: Perunova krev 2

– Jan Kotouč: Na prahu očistce

– Pavel Obluk: Kra

– Jindřich Rohlík: Země bez zákona

SBÍRKY A ANTOLOGIE

V povídkových kategoriích by se rok 2014 dal označit jako další skvělý rok pro antologie domácích autorů, což dokazují především obsáhlé retrospektivní výběry Klenoty české fantasy editora Ondřeje Jireše a Společenstvo Pevnosti sestavené dvojicí Martin Fajkus a Tomáš Němec. Na steampunkové vlně se nesla antologie Excelsior, gentlemani! editorské dvojice Michael Bronec a Martin Stručovský a na městskou fantastiku se zaměřil Vlado Ríša v souboru Zpěv kovových velryb. Patrně nejvýznamnějším počinem se ovšem stala antologie Na konci apokalypsy od Ivana Adamoviče, závěrečný díl záslužné Kroniky české science fiction, jenž je cenným příspěvkem také díky dosud nejúplnější bibliografii domácí fantastiky. Při pohledu na vybrané projekty lze konstatovat, že ambiciózní domácí antologie se nesou především v duchu obsáhlých, reprezentativně vyhlížejících svazků, které si dávají záležet na grafické úpravě. Opět bohužel jediným příspěvkem pro čtenáře moderní zahraniční fantastiky jsou lovecraftovská Černá křídla Cthulhu sestavená znalcem S. T. Joshim, ale opomenout nesmíme ani archivní povídky ženských autorek z antologie Svědkyně temnot od známého britského editora Mikea Ashleyho.

Ve stínu domácích antologií se krčí sbírky českých autorů, z nichž jmenujme snad jen pouze Neočlověka od Zdenka Páva a hitovku Příliš dlouhá swingers party bestseleristy Františka Kotlety. Oproti tomu jsme se poněkud překvapivě dočkali slušného množství sbírek zahraničních autorů v čele s G. R. R. Martinem, jenž se nejprve blýskl v řemeslně zručně napsaných příbězích Rytíře Sedmi království a posléze doplnil chybějící příběhy do oblíbených Tufových dobrodružství. Zajímavou, ale nepříliš zručně sestavenou drobnou sbírkou jsou rovněž Tři tváře od Brandona Sandersona. Protiofenzivu našich severních sousedů si vzala na starost manželská dvojice Maja Lidia Kossakowská se sbírkou Pouta krve a Jarosław Grzędowicz s průřezovým Vycpávačem zvířat. Klasiku hororové literatury si mohou čtenáři užít v souborech Výstrahy zvědavcům anglického povídkáře M. R. Jamese, Stín nad Innsmouthem velmistra H. P. Lovecrafta a Král ve žlutém dnes už pozapomenutého amerického spisovatele Roberta Williama Chamberse.

1 426 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 8 »

  1. Komentáře by PMarek — 13.1.2015 @ 7.46

    Díky za skvělou rekapitulaci uplynulého roku. Potěšitelné pro mě je, že jsem v podstatě asi nic neprošvihl. Tedy ne že bych měl už všechno přečtené, ale v hledáčku, a většinou i v knihovně, to mám.

  2. Komentáře by Martin Sust — 13.1.2015 @ 7.59

    Jako pravidelný a zvídavý návštěvník našeho webu máte tu výhodu, že se o zajímavých titulech dozvíte v průběhu roku a z valné většiny si můžete přečíst i ukázku. Ne, že bychom občas něco nepominuli, ale často z toho důvodu, že nám nakladatel nechce nebo nemůže zaslat ukázku. Na druhou stranu se i v tomto směru situace zlepšuje…

  3. Komentáře by PMarek — 13.1.2015 @ 8.18

    Je to přesně tak, chodím sem pravidelně, syn mě obviňuje ze závislosti a doporučuje konzultaci s Dr. Nešporem, protože mu zpravidla kradu jeho tablet. Nacházím zde spoustu užitečných informací a jsem za ně velmi rád. 🙂

  4. Komentáře by Kim — 13.1.2015 @ 10.19

    Tak z těch co tu jsou, jsem zakoupil jen Potopená města a Bouřkovou sezonu. A od Kotlety jsem dostal jeho novinku (drb teď dělá na něčem novém). Zajímá mě první a druhá kniha od dvojice Hlávka-Vybíralová. Ale bohužel zatím váhám.
     

  5. Komentáře by Martin Sust — 13.1.2015 @ 10.33

    Za drb by se považovalo, kdyby Kotleta na něčem novém nepracoval, takhle je to jen potvrzení zcela všední skutečnosti, že pravidelně publikující autoři obvykle na něčem novém dělají 😉

  6. Komentáře by Kim — 13.1.2015 @ 11.05

    Myslím tím že zrovna teď. Neb se stáhnul na svůj domek na Bruntálsku a píše a píše (tak se pozná že na něčem dělá). Doma by mu to jeho superaktivní dcera nedovolila… 🙂

  7. Komentáře by Jan Peregrin — 13.1.2015 @ 23.30

    Já se sice snažím sledovat, co během roku ze SF žánru vychází, přesto jsou pro mne tyhle rekapitulace velmi cenné (a ještě cennější jsou pro mě ty „světové“ rekapitulace v XB1), díky!

    Kim: Algor (Hlávka-Vybíralová) doporučuju, je to taková svižnější space opera (a protože se řada space oper vyznačuje svou rozvláčností, je třeba svižnost obzvlášť ocenit!) 

  8. Komentáře by Kim — 14.1.2015 @ 7.17

    děkuji

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.