Ocenění

Fantasy na malířském plátně: Arik Roper

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 4 Září 2013 7.30

V našem seriálu se snažíme představit různé styly a osobnosti výtvarné fantastiky, a tak bychom neměli zapomenout na to, že vedle knih, filmů a her má žánr své nepřehlédnutelné zastoupení i v hudbě. Obaly alb, plakáty, trička a další reklamní předměty, časopisy, loga a vizuální sebepojetí hudebníků – to vše představuje svébytný obor, jehož neodmyslitelnou součástí se staly i fantastické motivy. Autoři psychedelické hudby a progresivní elektronické kapely berou své posluchače na daleké cesty do vesmíru a za jeho hranice. Používají je jemná i hrubozrnná rocková uskupení, ať už odkazují na éru romantismu, severské legendy nebo se z jejich nástrojů valí proudy pekelné temnoty a čpí síra. I tato umělecká oblast má svá pravidla a své hvězdy. Například Arika Ropera.

Roper vyrůstal v extrémně inspirativním prostředí, oba jeho rodiče byli výtvarníky. Prakticky se učil především od matky, která pracovala jako ilustrátorka pro módní a reklamní agentury. Otec jej zase ovlivnil obsahově, díky zájmu o undergroundové i klasické komiksy, o fantasy a science fiction. Práci svého syna pečlivě sleduje dosud – kolik umělců by mohlo říci, že se jejich obrazy líbí otci natolik, že si nechal podle nich udělat několik tetování? Asi prvním cizím elementem, který Ropera významně ovlivnil a jenž se dá vcelku exaktně prokázat, byl Bernie Wrightson, jehož práce se objevovaly v časopisech Eerie a Creepy. Docela dobře lze vystopovat, co Arik od tohoto známého komiksového a hororového výtvarníka odkoukal. V době, kdy si začal vytvářet svůj vlastní styl, vtrhla na scénu devadesátá léta a vlna zájmu o graffiti. Novému trendu přizpůsobil Roper i výtvarný projev, který se stal výrazně zjednodušeným a graficky orientovaným, aby ho za pár let zase opustil, protože z něho načerpal vše, co se dalo. Začal si více všímat surrealismu, četl fantastiku, ale i náboženské a okultní záležitosti, a učil se z toho, co vytvořili slavní ilustrátoři devatenáctého století.

Už na střední škole začal navrhovat plakáty pro amatérské skupiny a jeho cesta vedla logicky na umělecká studia. První zakázky získával především na základě osobních známostí, ale Roperova pověst rostla a s tím i zájem lidí, kteří se pohybovali v podobném žánru jako jeho dosavadní klienti. Osobně ho nejvíce ovlivnila psychedelická hudba sedmdesátých let. Dodnes se vyhýbá, až na vzácné výjimky, mainstreamové produkci. Proto většinou tvoří pro kapely z nezávislého podhoubí, zaměřené na tvrdší či experimentálnější odnože současné muziky (hard rock, metal, ambient, elektronická hudba), konkrétně můžeme jmenovat například Sleep, High on Fire, Boris, Sun O))).

Roper se v roli ilustrátora prozatím podílel na vydání jediné knihy, která sice nemá s fantasy nic společného, zato vypovídá mnohé o něm samém. Její obsah vyplývá už z názvu: Mushroom Magick. Jde o poetickou variantu na obrázkové průvodce pro houbaře, v tomto případě sběratele halucinogenních hub. Každý má na užívání psychoaktivních látek svůj názor a Roper o nich hovoří naprosto otevřeně a upřímně. Přestože pro něj fungují jako nástroj zlepšující koncentraci a meditativní rozpoložení, rozšiřující chápání reality, nepovažuje je za univerzální prostředek, který by si každý výtvarník měl brát k pomoci.

Stejně dovedně dokáže navrhovat loga i ty nejjednodušší grafické prvky, černobílé ilustrace i čistě malířská díla. Proto se také velmi špatně zařazuje do jakékoli kategorie. Pokud mají Roperovy obrazy něco společného, pak nejspíš retrospektivní nádech a techniku, především tradiční akvarelovou kresbu. Přes všechny výlety do krajin změněného vnímání Roper stojí pevně na zemi a rozhlíží se dál, za horizont práce ilustrátora v hudební branži. Plánuje první autorskou grafickou novelu a dokonce se pustil do studia počítačové animace, aby se připravil na svůj vysněný projekt – animovanou fantasy kráčející ve stopách Ralpha Bakshiho.

150 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.