Když v roce 1979 uvedli Brian Froud společně s Alanem Leem publikaci Fearies (Víly), navrátili do britské mytologie bytosti, které se zdály už ztracené, převálcované přeslazenými a něžnými stvořeními z filmů Walta Disneye. Takový přístup také nejspíš očekával i vydavatel, ale pak se nestačil divit. Oba pánové se ponořili do studia mytologie a folklóru, do příběhů starých tisíce let. Použili vše, od zkazek o dobrých vílách až po ty, co si mohou s lidmi krutě zahrávat nebo lákat poutníky v lesích z jejich cesty a zabíjet je. Úspěch knihy byl ohromující, na její motivy vznikl kreslený snímek a v roce 2010 se dočkala luxusní reedice. Ohlas na Froudovu práci mu následně přihrál nabídku na angažmá při natáčení dvou nejdůležitějších britských fantasy filmů osmdesátých let.

S Jimem Hensonem se setkal jak u Temného krystalu (1982), tak u Labyrintu (1986), a oba snímky pro něj měly i další, osobní aspekt. Zatímco při prvním z nich se seznámil se svojí budoucí manželkou Wendy, uznávanou autorkou loutek, v tom druhém si už jejich syn Toby zahrál malého bratra hlavní postavy Sarah. Temný krystal si zasloužil svoje postavení v dějinách animovaného filmu tím, jakým způsobem tu probíhala interakce herců s loutkami. Froudovi se příčila technika stop-motion, která se tolik uplatňovala ve fantastických filmech, a měl ambici nahradit ji něčím uvěřitelnějším a plynulejším. Loutky ovládané lidmi byly logickým řešením a snímek tak má dodnes úplně jiný náboj, než klasicky animované nebo hrané snímky, jak se můžete přesvědčit v traileru.

Navzdory velké oblibě obou zmíněných filmů v anglicky mluvících zemích se Froud rozhodl nadále věnovat především knižní ilustraci. Sklízí opakované úspěchy, jejichž příčina vězí v tom, jak k publikacím přistupuje. Nejsou to jen sešité listy papíru s deskami, ale většinou mají nápad, který jim dodává další rozměr. Například Good Faeries/Bad Faeries (Hodné víly/Zlé víly) můžete číst zepředu i zezadu, The Heart of Faerie Oracle tvoří knížka a tarotové karty, ale jedním z vůbec nejpůvabnějších děl Briana Frouda jsou publikace vytvořené dohromady s Terrym Jonesem, členem komediální skupiny Monty Python. Společně sestavili celkem šest humorných knih, mezi nimi ilustrované návody, jak pátrat po goblinech a vílách, nebo sérii Lady Cottingtonová. Především musíme zmínit retro publikaci s názvem Lady Cottington’s Pressed Fairy Book z roku 1994. Tato lehce morbidní a velmi zábavná knížka pro dospělé se prezentuje jako album maličkých vílích stvoření, které lady Cottingtonová nasbírala tak, že je prostě sklapla mezi stránky a vylisovala.

V posledních letech Froud spolupracuje s americkým spisovatelem Arim Berkem a v loňském roce vydal knihu Trolls, sestavenou spolu s manželkou Wendy. Syn Toby se ubírá stejnou cestou jako jeho rodiče, pracuje na pozici designéra a loutkáře, a celá rodina často vystavuje dohromady. Dodnes nebyla žádná z Froudových knih přeložena do češtiny, ale na britských ostrovech má rozsáhlou čtenářskou základnu. Froud totiž objevil jeden ze způsobů, jak odpovídat současným lidem na otázku, kde mají kořeny a původ. Jeho variace na staré anglické, irské, skotské i velšské legendy pro ně zpřítomňují něco ze ztracené minulosti země, tak bohaté na dějiny a mýty.