Ocenění

Fantasy na malířském plátně: George Grie

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 11 Prosinec 2013 7.45

Aby nějak vyjádřil, čím že se to zabývá, označuje George Grie svůj styl za neosurrealismus. Reálný svět se na jeho obrazech dostává do zajetí snů a představ, proměňuje se v hádanku, v níž může divák podle libosti bloudit a pátrat po odpovědích. Taková je i podstata tradičního surrealistického hnutí, ovšem Grieho přístup obsahuje aspekty, jakými se od ostatních žánrových výtvarníků liší. Kvůli nim si zaslouží zmínku i právě tady. Za prvé, jeho obrazy mají nepopiratelný základ ve fantasy, mytologii a v hororově-gotických námětech. A za druhé, Grie je jedním z průkopníků počítačové grafiky, její obrovský propagátor a inspirující osobnost pro mnoho mladých umělců.

I když se to může na první pohled zdát, ještě jsme neodbočili z naší cesty za východní fantasy. Grie se totiž narodil v Sovětském svazu v roce 1962 pod jménem Jurij Georgevič Gribanovskij. Dosáhl standardního vzdělání v uměleckých disciplínách, ovšem klasická malba, sevřená domácí tradicí a hranicemi východního bloku, pro něj byla příliš úzká. Z rodného Omsku přesídlil v druhé polovině osmdesátých let do Petrohradu, kde se připojil k hnutí výtvarníků, kteří se snažili jít svobodnější cestou. V roce 1989 se mu podařilo poprvé vystavovat v zahraničí, konkrétně v Londýně, čímž zahájil sérii mezinárodních výstav, sólových i skupinových, v evropských městech, především ve Skandinávii. Roku 1995 odjel do Toronta, kde žije dodnes. Po příjezdu do Kanady začal studovat digitální umění, které ho oslovilo natolik, že tradiční nástroje zcela opustil. Poslední obraz vytvořený klasickou technikou dokončil v roce 1996 a od té doby se stal počítač výhradním prostředkem, jehož prostřednictvím vytváří svá díla. Ale novému trendu se neupsal jen umělecky – v roce 2000 nastoupil u IBM jako vedoucí specialista na nová média, přičemž hlavní oblastí jeho zájmu jsou programy pro 3D modelování a jejich použití.

Jako jeden z mála nebere rozvoj digitálních médií za samozřejmost, ale uvažuje o nich jako o regulérním výtvarném hnutí. Ve svém uměleckém vyznání říká: Nová forma digitálního umění se zrodila bez pompézních manifestů a hlučné propagace. Dodnes někteří považují digitální a 3D umění za něco mechanického a umělého, co postrádá lidský vklad. Ale to je špatně. Lidé vytvářejí umění, ne počítače. Pokud se podíváme na jeho práce, téměř stoprocentně půjde o krajiny, zahalené do jedné převažující barvy, která nekoliduje s nabitým obsahem. Vrstvy reality skládá na sebe, podobně jako se ve snech přesouváme z místa na místo, plynule a v nepřerušovaném prolínání. Grie jako by někdy hledal výklad svých vlastních obrazů, když k nim po dokončení přidává krátké anotace, vycházející z encyklopedických hesel a historických konotací, které se k dílu můžou vztahovat. Zdůrazňuje však, že jde jen o jeho výklad a že divák má naprostou svobodu nacházet svůj, protože odezva každé unikátní osobnosti na výtvarné dílo se liší.

Mnoho jeho digitálních obrazů vzniká v cyklech, které navzájem násobí sílu společného sdělení. Děje se tak například na sérii obrazů lodí duchů nebo andělů, kde jeden společný motiv vyhrazuje prostor, v němž se pokouší komunikovat různé aspekty totožného námětu – emotivní, historické, hodnotové. Grie se často dotýká tématu osamění a destrukce, maluje opuštěná místa s melancholickou i kontemplační náladou. Klid na nich je však jen zdáním, čím déle se na ně člověk dívá, tím více vidí. A tím více chce nacházet i na dalších obrazech tohoto originálního umělce.

437 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Kim — 11.12.2013 @ 8.04

    tak tohle je moje krevní skupina.naprosto užasné.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.