Nový Zéland je sice na mapě geopolitického rozdělení světa jen malou tečkou a má dokonce o polovinu méně obyvatel než Česká republika, o to víc si tu však váží každého, kdo něco dokázal. V roce 2012 získal čestnou cenu Novozélanďana roku Richard Taylor, který jen o dva roky dříve obdržel od britské královny titul sir. Pokud nevíte, kdo je Richard Taylor, pak vězte, že je spolu s Taniou Rodgerovou zakladatelem a hlavou společnosti Weta Workshop. Pokud nevíte, co je Weta, pak máte dvě možné správné odpovědi: a) deseticentimetrový hmyz podobný kobylkám, který žije jen na Novém Zélandu, b) tým talentovaných a pracovitých lidí, kteří uvedli v realitu tolkienovské filmy Petera Jacksona.

Společnost Weta, která se původně jmenovala RT Effects, vyrostla v jednom z pokojů bytu Taylora a Rodgerové ve Wellingtonu v roce 1987. Po menších projektech se setkali s Peterem Jacksonem a pustili se s ním do snímku Braindead, který jim vynesl pět ocenění na mezinárodních festivalech za speciální efekty. Nebylo tedy překvapením, když je přizval k realizaci Pána prstenů, kde na jejich hlavy úplně poprvé spadla příprava kompletní vizuální stránky filmu. To nešlo zrealizovat bez stovek lidí, od odborníků na klasické obory (masky, kostýmy, miniatury) až po nastupující generaci počítačových kouzelníků. Po pět let, které natáčení spolykalo, vytvářeli unikátní řemeslné artefakty a zajišťovali sériovou výrobu pro davy herců. Na většinu zvláštních zakázek si najali specialisty, například Petera Lyona, který vykoval legendární meče hlavních hrdinů, skutečné funkční zbraně, dokonale vyvážené a zpracované. Podařilo se jim sehnat pravděpodobně jediné dva kováře na Novém Zélandu, kteří uměli v dílně změnit surový kov v plátovou zbroj. Na kroužkové brnění bylo použito 12,5 milionů součástek, nad kterými seděli dva šikovní zaměstnanci a celé roky nedělali nic jiného, než spojovali kroužky dohromady. Specialisté na prostetický mejkap a doplňky udělali pro Froda a jeho hobití kumpány tisíce latexových párů nohou, které herci za pět let postupně opotřebovali a zničili. Takový výčet by mohl pokračovat pořád dál. Ale jakoby ve Wetě neměli dost, do podobné, několikaleté eskapády se s Jacksonem pustili znovu při adaptaci Hobita.

Druhým režisérem, který si je často vybírá ke spolupráci, je Neill Blomkamp. Jeho nezávislý District 9 byl (spolu s Měsícem) nejlepším vědeckofantastickým filmem roku 2009. Ve Wetě pro něj připravili kompletní design, včetně prvních koncepčních návrhů. Na place pak realizovali mimozemšťany, zbraně, masky i stroje. Druhý titul, na němž se v Blomkampově filmografii podíleli, tedy Elysium, už nebyl tak přesvědčivý, ovšem rozhodně to nebylo vinou speciálních efektů, které měli na starost. Mezi Pánem prstenů a Hobitem se ale zapojili i do dalších, neméně proslulých filmových projektů. Jmenujme alespoň některé: Avatar, Avengers, Prometheus, Zrození Planety opic, X-Men: První třída a X-Men: Poslední vzdor, Letopisy Narnie, 30 dní dlouhá noc, King Kong a Já, robot. Za speciální efekty posbírala Weta dosud pět Oscarů a v současné době se rozrostla natolik, že jejích tisíc zaměstnanců poskytuje profesionální služby pro film a televizi, ale zároveň už přichází na trh i s vlastní řadou produktů. Jsou to především sběratelské figurky a fanouškovské předměty, od kopií Jednoho prstenu až po zvláštní edice knih a tisků s originálními podpisy výtvarníků jako je Alan Lee a John Howe, kteří se oba podíleli na Jacksonových adaptacích. Kromě toho ale centrum Wety funguje také jako muzeum a brána, kterou do světa filmové magie vstupují stále noví adepti.