Neohrožení vikingové brázdili moře severní Evropy od 9. do 11. století a brzy se stali noční můrou všech obyvatel pobřežních krajů na západ, jih i východ od Skandinávie. Vikingové ale nebyli jen obávanými válečníky a zdatnými mořeplavci. Na evropském kontinentu se podíleli na vzniku řady státních celků a zanechali po sobě jedinečné literární památky. Festival Vikingové, který Skandinávský dům pořádá ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze v září 2014, si prostřednictvím komponovaného programu (přednášek předních odborníků, filmových promítání, inovativního způsobu vyprávění storytelling) klade za cíl představit právě dědictví vikinské kultury.

Místo: Městská knihovna v Praze (Mariánské nám. 1, Praha)

Čas: 23.09.2014 – 19:00 – 26.09.2014 – 19:00

♦

PROGRAM FESTIVALU

23. 9. 19:00 Staroseverské literární poklady

Život starých Seveřanů podle staroislandských ság (Jiří Starý)

Nejosobitějším dědictvím vikinské kultury jsou literární památky, které představují unikátní relikt archaické evropské literatury. Jako svébytný literární žánr vznikly na středověkém Severu ságy, z nichž jsou zejména islandské rodové ságy neocenitelným pramenem k poznání každodenního života doby vikinské (ca. 800–1066) a raných fází skandinávského středověku (1066–1397). Ságy byly zapsány na středověkém Islandu po staletích ústního tradování a jejich hlavními tématy jsou obchodní i válečnické cesty do ciziny, milostné avantýry a hlavně permanentní krevní msty a konflikty obyvatel „ledového ostrova“. Přednášku prosloví Jiří Starý, přední český odborník na staroseverskou literaturu.

Béowulf a vikingové (Jan Čermák)

Dalším literárním pokladem, kterému bude večer věnován, je staroanglický hrdinský epos Béowulf. Jedná se sice o nejvýznamnější dílo staroanglické literatury, děj odehrávající se v Dánsku a Švédsku však svědčí o tom, že námět byl do Anglie, jejíž dějiny byly v raném středověku s vikingy úzce spjaty, přenesen ze Skandinávie. O přirozených a bezprostředních, a přece znepokojivě složitých vztazích mezi světem vikingů a nejstarším anglosaským i starogermánským eposem, povypráví Jan Čermák, překladatel Béowulfa do češtiny (2003).

♦

24. 9. 19:00 film

Psanec: Sága o Gíslim (Island, 1981)

♦

25. 9. 18:00 Večer se staroseverskými bohy

Staroseverský panteon (Jan Kozák)

Rozmanitá staroseverská kultura vycházela z bohaté mytologie, kterou lze komplexností představ a množstvím příběhů přirovnat k mytologii řecké či keltské. Zatímco však Dia, Athénu, Afrodíté nebo příběhy o Odysseovi, Argonautech či Héraklovi zná každý, ze severské mytologie se do obecného povědomí dostal snad jen bůh hromu Thór a jeho pověstné kladivo. Přednáška religionisty Jana Kozáka se zaměří na staroseverský panteon, na jednotlivé bohy, jejich atributy a příběhy, které jsou s nimi neodmyslitelně spjaty.

Storytelling: Saga III (Storytelling o. s.)

Jak podle staroseverské mytologie vznikl svět? Jak se utvářel, kde se vzali bozi, obři a lidé? Jak a kdy svět zase zanikne? Nejdůležitější okamžiky světa podle představ starých Seveřanů zpracované formou storytellingu. Tato specifická divadelní disciplína využitím různých druhů her, cvičení a představivosti vypravěčů objevuje nový způsob vyprávění příběhů. Představení s dvěma vypravěči založené na staroseverských literárních památkách připravil umělecký spolek Storytelling, který se hlásí k norské škole storytellingu.

♦

26. 9. 19:00 film

Když letí havran (Island / Švédsko, 1984)

♦