Ocenění

Fantazie ve třetím rozměru: Matt Doughty

Autor | Aktuality | Středa 20 srpna 2014 11.05

Dnes máme příležitost nahlédnout do kuchyně nezávislého autora a producenta v jedné osobě, jehož úspěch vyrostl na originální myšlence a odvaze vrhnout se do nejistého povolání po hlavě. Touto osobou je Matt Doughty, který se skrývá za značkou Onell Design, pidifirmou, v níž zaměstnává sebe, svoji rodinu a pár přátel. Inspirován nekomplikovaným designem hraček z 60. až 80. let minulého století, dokázal platnost okřídleného přísloví, že v jednoduchosti je krása. Vymyslel systém, který nyní používají i další úspěšní nezávislí tvůrci akčních figurek. A také se mu povedlo přehrát tvořivý proces na druhou stranu a vybudit kreativní snažení u sběratelů. Ať už jim je deset, anebo sto let.

Doughty se na škole specializoval na ilustraci, ale nejdříve se mu nedařilo. Stalo se mu to, co by studovaní výtvarníci označili za noční můru, nebo za pitomý vtip. Živil se totiž jako malíř pokojů. Z této neslavné éry ho vysvobodilo zaměstnání u společnosti Metropolis Digital, která se věnovala animaci. Znamenalo to odstěhovat se do Kalifornie a žít jako kočovník, se všemi věcmi uloženými v autě a s gaučem u kamaráda místo postele ve vlastním bytě. Jednoho dne odjel navštívit rodiče a doma se dal dohromady s kamarádkou z dětství Michelle, s níž zůstal dodnes. Byla na tom podobně jako on – Doughty po nocích modeloval a doufal, že se mu jednou naskytne příležitost dělat hračky a figurky, ona se zase chtěla vrátit ke kreslení autorských komiksů. Společně nakonec vytvořili koncept úplně první figurky, která pod značkou Onell Design kdy spatřila světlo světa.

Protože Doughty byl přes všechen talent a zápal pořád jen amatérem, spojil se s Ronem Daleyem, protřelým profesionálem, který se stal jeho učitelem a který ho zapojil i do svých projektů pro Mattel a Hasbro. Když se Doughty osamostatnil, nadále zůstal jeho poradcem. Kromě Daleyho a manželky Michelle ke studiu ještě patří Marc Beaudette a Jesse Moore. S Doughtym navrhují a rozvíjejí produktovou řadu, ale mají zásluhu i na přídavných projektech jako jsou minihry Passcode a kratičké animované filmy Callgrim, ve kterých vystupují postavy ze světa Glyos. Vedle toho dělají i komiksy, které ostatně doprovázely figurky už v počátcích firmy. S Pheydenem, zásadní postavou celé řady, jezdil Doughty v době, kdy online prodej ještě v podstatě neexistoval, po setkáních a conech, kde jeho figurky společně s drobnými komiksovými knížkami prodával. Až teprve přímý ohlas potvrdil, že jdou dobrým směrem, a začali přidávat další hrdiny.

Glyos systém, který Daughty vyvinul, není ani tak fantastickým světem jeho postav, jako spíš produkční koncepcí. Plně jeho výrobu rozjel od roku 2007, kdy měl vyjasněné základní mechanické prvky figurek a kdy si našel kvalitní továrnu v Číně na zpracování jeho návrhů. Kombinuje principy akčních figurek a skládačky, protože všechny dílky postav jsou kompatibilní navzájem (to si lze jednoduše představit jako obdobu Lega – ať máte jakoukoli variantu, vždy jde o tutéž stavebnici). Kromě vlastní řady figurek Onell Design začaly tento systém využívat i další firmy, například v minulém článku představení Four Horsemen pro linie Power Lords a Outer Space Men, The Godbeast pro sérii Kabuto Mushi, firma Toyfinity pro Robo Force, dál tento systém používají Spy Monkey Creations, Nistuff, Planet Banimon. Čím víc společností se přidává do tohoto systému, tím variabilnější se stávají postavičky a možnosti jejich kombinací rostou geometrickou řadou.

Geniálnost systému spočívá v jednoduchosti a kreativitě. Každá součástka může být i přemalována podle chuti sběratele a autoři se nebrání ani tomu, když si někdo k figurkám přidá vlastní, doma udělané části. Doughty chce svoje produkty držet levné, dostupné, ale hlavně zábavné. Bude raději, když si s jeho figurkami budou hrát i děti, než aby se z nich staly pouhé sběratelské kousky, na které lidi šetří měsíce a které pak jen uloží posvátně na polici a v životě už na ně ani nesáhnou.

953 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 6 »

  1. Komentáře by filtr — 20.8.2014 @ 11.08

    parádní práce!
     

  2. Komentáře by Martin Sust — 20.8.2014 @ 14.38

    Tenhle systém bych kupoval dětem, mít nějaké, jen nevím, jestli bych jim to pak půjčoval 🙂

  3. Komentáře by standa.e — 23.8.2014 @ 22.58

    No, první krok jsi učinil 😉 Na druhou stranu – čím víc dílů lze od těla oddělit, tím méně jich bude v klukovské krabici pohromadě 😉 Vždyť i mí igráčci byli většinou podobní chodícím umyvadlům, protože jsem ztratil čepice i vlasy 😀

  4. Komentáře by Martin Sust — 24.8.2014 @ 11.45

    Právě v tom vidím tu výhodu. Ztratí se hlavu, nasadíš jinou, popřípadě dokoupíš. Rozvoj fantazie je zaručený 🙂

  5. Komentáře by standa.e — 24.8.2014 @ 13.18

    No, má zkušenost z dětství je právě taková, že máš nakonec X trupů a žádnou hlavu k nahrazení ;-D Prostě klasický případ s ponožkami 😉

  6. Komentáře by Martin Sust — 24.8.2014 @ 15.01

    Dokoupíš jednoho vojáčka a pak máš aspoň jednu hlavu a x těl 🙂

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.