Američanka Helene Weckerová vtrhla do světa fantastické literatury podobně razantním způsobem, jako deset let před ní Susanna Clarková. Stejně jako ona ignorovala tradiční model cesty za úspěchem, dle kterého si autor nejprve buduje jméno povídkami, a rovnou čtenářům předložila ambiciózní, rozsáhlý román. Tento debut vzbudil značný ohlas, úspěch u kritiky odráží řada nominací na žánrová ocenění jako Nebula či Locus. Dílo, které se díky péči nakladatelství Beta rychle dočkalo i českého vydání, tak pod názvem Golema a džin v New Yorku vzbuzuje značná očekávání. Jde o fantasy využívající oblíbeného žánrového postupu, kdy autor nechá proniknout některou ze známých mytologií do naší reality. Weckerová se navíc nespokojila pouze s jednou mytickou oblastí a do New Yorku konce 19. století vypustila vedle židovské golemy (ano, jde o postavu ženského rodu) i džina, u nás známého především ze sbírky arabských legend Příběhy tisíce a jedné noci.

V první části knihy jsou životy těchto hrdinů sledovány odděleně, k protnutí obou linií dojde až zhruba v polovině románu. Nejprve se čtenář seznámí s golemou, na zakázku vyrobeným hliněným robotem, který má sloužit jako manželka jednoho z řady židovských migrantů, kteří směřují do nového světa. Ten však ještě během cesty umírá a golema se tak ocitá v New Yorku zcela sama. V židovské mystické tradici slovo golem označuje hliněnou oživlou sochu, stvořenou za účelem služby svému pánu, na stejném principu vznikla i románová golema. Jaký ale bude její osud, když o pána velice záhy přijde? Touto otázkou Weckerová román otevírá a sleduje příhody tvora z hlíny, který je ovšem na pohled k nerozeznání od člověka. Golema, která přijme jméno Šava, rychle pochopí, že svou odlišnost musí skrývat. Navíc je obdařena telepatickou schopností číst v mysli ostatních jejich přání, jde ale spíš o prokletí, neboť je svou přirozeností nucena tyto touhy uspokojovat. Šava by sama v cizím světě neměla šanci dlouho přežít, naštěstí se ji ujme dobrotivý rabín Meyer, který rychle odhalí goleminu totožnost a stane se jejím ochráncem. Souběžně je vyprávěn příběh džina, který se v New Yorku ocitá po staletích věznění v měděné lahvi. Podle arabské mytologie jsou džinové ohnivá stvoření, schopná brát na sebe různé podoby – tento byl spoután v lidské formě. V té je mu souzeno zůstat i po opuštění lahve, železným náramkem ho takto kdysi poznamenal čaroděj, kterému se jej podařilo do lahve polapit. Na svobodu se díky syrskému klempíři Butrosovi dostává zhruba v době, kdy Šava přistává v New Yorku. Oproti ní je v novém světě daleko samostatnější a méně zranitelný, přesto však alespoň zpočátku zůstává s Butrosem, nejprve jako nečekaný host, později jako pomocník v klempířské dílně. Touží po poušti, ze které pochází, i po návratu ke své přirozenosti. K tomu je ale potřeba rozkrýt otázku, kdo je ten mocný čaroděj, jenž jej kdysi dokázal přemoci.

Je třeba poznamenat, že Weckerová ve svém románu trochu klame tělem a možná vzbuzuje falešná očekávání, což je konečně další podobnost s výše zmíněnou Clarkovou a jejím Johnatanem Strangem. Mísení různých mytických stvoření a výbušného prostředí New Yorku konce předminulého století může slibovat dramatický děj plný akce, komplikovaných zápletek a napínavých dobrodružství. Autorka však tuto možnost záměrně míjí a jde jinou cestou. Nabízí komorní román zcela postavený na ústřední dvojici, vyprávěný spíše v pomalejším tempu. Patrné je to zejména do té doby, než se cesty obou hrdinů zkříží, poté děj přece jen začíná gradovat, na scéně se objevuje také hlavní padouch. I v této části ale Weckerová drží vyprávění pevně v rukou a nedopustí jeho rozdrobení v nějakém zběsilém akčním finále, naopak až nečekaně zkušeně kormidluje celou možná lehce překombinovanou zápletku přesně tam, kde ji chce mít. Ta ale stejně není v knize tím nejpodstatnějším, román je především o dualismu, o střetu ženského a mužského principu. Šava, svou hliněnou podstatou spoutána se zemí, představuje opatrnost, odpovědnost a ohledy na přání druhých. Proti ní stojí džin Ahmed, stvoření ohně a vzduchu, nespoutaný, odvážný a lehkomyslný. Vše okolo pro něj přestavuje hru a výzvu, s následky svých činů si nedokáže lámat hlavu. Tyto dvě rozdílné bytosti svede dohromady společná vykořeněnost, další z nosných témat románu. Oba jsou skutečnými cizinci v cizí zemi, navíc okolnostmi nucenými svou odlišnost skrývat. Motiv osamělosti je zdůrazněn skutečností, že se obě postavy ocitají v uzavřeném prostředí migrantských čtvrtí (židovské a arabské), které jsou samy o sobě ostrovy trosečníků, snažících se daleko od domova založit nový život. Jde o sevřená společenství, oddělená od zbytku města bariérou jazyka i tradic. Naši hrdinové jsou tedy cizinci na druhou, odsouzenými na věky k životu na zapřenou. Jejich cesty se nutně protnou a čtenář může s napětím sledovat, k jakému konci povede setkání magických protikladů.

Autorce se podařilo napsat výjimečný román, atmosféra vystěhovaleckých komunit amerického velkoměsta je nezapomenutelná a dvojice hlavních hrdinů opravdu z masa a kostí, ač to v jejich případě zní jako protimluv. Utáhnou celý příběh jen s pomocí několika málo vedlejších figur, které jsou ovšem též vykresleny s náležitou péčí. Každý, kdo hledá kvalitní fantastickou literaturu a ke štěstí nutně nevyžaduje akční jízdu, může po této knize bez obav sáhnout. Kouzlu Golemy a džina je těžké odolat, nezbývá než s napětím očekávat, s čím Helen Weckerová (mimochodem židovka provdaná za arabského Američana) dokáže přijít příště.

Helene Weckerová: Golema a džin v New Yorku

vázaná, překlad Vladimír Medek, 520 stran, 469 Kč, vydalo nakladatelství Beta

Související články:

Neobyčejný příběh golemy a džina v New Yorku (ukázka)