Ocenění

Rande s holkou nikdy nedopadlo hůř (recenze)

Autor Sabina Dudová | Aktuality | Středa 14 Září 2016 14.35

V posledních pěti letech se zdá, že japonský trh anime a mangy je zatížený na lidožravé bestie. Po raketovém úspěchu adaptace Útoku titánů převzalo v roce 2014 štafetu dospělejší seinen anime Tókjó Gúru (u nás známější pod anglickým přepisem Tokyo Ghoul). Původní manga vycházela v Japonsku v letech 2011 až 2014. Po jejím obrovském úspěchu se autor Sui Išida pustil do druhé série, která vychází dodnes. Anime se rovněž dočkalo dvou úspěšných sérií a universum se stalo natolik oblíbeným, že na každém anime conu uvidíte běhat alespoň jednoho bělovlasého kluka v potrhaném oblečení a s vyšklebenou maskou. Nejen, že od roku 2014 vycházejí i spřízněné light novely, ale na léto 2017 se dokonce plánuje hraná adaptace. V roli Kanekiho se představí herec Masataka Kubota, který už se ztvárňováním populárních manga postav má své zkušenosti – v létě 2015 se představil v roli Lighta Jagamiho v seriálové adaptaci Zápisníku smrti. Populární manga Tokijský ghúl nyní konečně vychází i u nás…

tokijsky-ghul

V době, kdy Tokiem obchází nepolapitelní, lidi požírající monstra – ghúlové – se nevýrazný osmnáctiletý student Ken Kaneki zajímá jen o knížky a krásnou Rize. Když ho tajemná brýlatá studentka pozve na rande do knihkupectví, snad ani nemůže být šťastnější. Kdo by však čekal, že se v temných tokijských uličkách rande tak nenapravitelně a brutálně pokazí a chudák Kaneki si z něj ponese následky po celý zbytek života?

Tokijský ghúl patří k mangám, z nichž by děti mohly mít noční můry. Lidožraví ghúlové nejsou právě nejčistotnější bytosti a když se zakousnou, krev stříká všude kolem. Na rozdíl od ghúlů z arabské mytologie, odkud tito démoni původně pochází, je na první pohled od lidí nelze odlišit a tak žijí přímo mezi námi. Není tedy takové překvapení, že už během prvního svazku bude mít Kaneki tu čest jich poznat víc než dost. A protože ani oni se mezi sebou často zrovna nemusí, dojde i na pár působivých vzájemných soubojů. Ne vždy jsou v kresbě stoprocentně přehledné, protože se do toho motají ještě zvláštní výrůstky, které ghúlům raší ze zad a používají je jako zbraň, ale přesto stojí za to.

Proměnlivá kresba autora temnějšího než ghúlové…

Netypické je, že Sui Išida ve své manze používá hned několik různých kreslících stylů náležící různým specifickým žánrům. Dokud nedojde na požírání lidí (nebo alespoň strach z toho), manga by se z fleku dala zařadit mezi odlehčené komediální kousky. Výrazy postav jsou zjednodušované, tahy úhledné, pozadí vesměs prosté a lehké vtípky všední. Proto je první přepnutí do psychedelicky chaotické kresby nečekaným šokem. Stránky jsou o poznání temnější, tmavší a příběh se rozprostírá spíš do větších panelů (aby se v té hromadě krve čtenář dokázal trochu zorientovat). Když začne ghúl poprvé řádit, působí to, jako by kreslíři nenapravitelně přeskočilo a sám si v průběhu tvorby odskočil někoho sežrat. A pak přepne zase zpět. Někdy stojí takto náladově odlišné panely hned vedle sebe podle toho, jakou postavu v jakém rozpoložení mysli zrovna ukazují.

O autorovi skrývajícím se za pseudonymem Sui Išida toho moc nevíme. Tokijský ghúl je jeho jediná vydaná manga, předtím se věnoval tvorbě webkomiksů. Narodil se 28. prosince bůhvíjakého roku, mangu kreslí na LCD tabletu a s oblibou si vede oficiální účty na několika různých sociálních sítích. A již zmíněné Kanekiho bílé vlasy? Ačkoli se s nimi promenáduje hned od začátku, na odhalení jejich příčiny si i fanoušci anime museli počkat až do posledního dílu.

Tokijský ghúl však jasná pravidla hry nastavuje už teď – Kanekiho postupná proměna bude brutální, krvavá a doprovázena mnoha obětmi. Nic pro slečinky a slabé povahy. Ne snad, že by manga rozpitvávala kdovíjak originální téma. Transformaci člověka v monstrum živící se na lidech líčí řada jiných například upírských děl a ghúlové se od upírů v důsledku liší snad jen tím, že nemají téměř žádná omezení. Snad jen, že se jim dělá zle z našeho jídla. A přestože Kaneki zpočátku působí jako párátko, které by se zlomilo i pod náporem větru, netrvá dlouho, než vezme situaci do svých rukou. A co teprve ti ostatní, kteří to myslí smrtelně vážně. Do budoucna bude jistě radost sledovat vývoj jeho postavy, druhý svazek Tokijského ghúla vychází česky díky nakladatelství Crew už v listopadu…

Sui Išida: Tokijský Ghúl 1

brožovaná, překlad Anna Křivánková, obálka Sui Išida, 220 stran, 199 Kč

crew-logo

289 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.