Marvel je dnes celosvětově známou značkou, mediálním kolosem, jenž v jednadvacátém století naplno využil svého potenciálu. Díky Hollywoodu se z vlastníka úžasného komiksového univerza stala společnost budující bezprecedentní projekt navzájem propojených filmů, jenž doposud spolehlivě funguje jako učiněný stroj na peníze a s každým novým snímkem sílí. Ze společnosti, kterou její dřívější vlastníci s nadějemi označovali za „malého Disneyho“, se nakonec skutečně stala součást Disneyho monstrózního konglomerátu. V knize Marvel: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku se Sean Howe věnuje postupnému budování značky od třicátých let až po začátek jednadvacátého století a aniž by Marvelu upíral zasloužený úspěch, neváhá společnost podrobit tvrdé kritice pramenící zpravidla ze svědectví bývalých zaměstnanců…

Marvel byl vždy obhájcem myšlenky, že jeho postavy jsou důležitější než tvůrci, kteří se na jejich vzniku a rozvoji podíleli. A historie společnosti bohužel stvrzuje, že její úspěch nebyl založen výhradně na kreativních výtvorech talentovaných zaměstnanců v čele s Jackem Kirbym a Stanem Leem. Jistě, bez nich by nebylo na čem stavět a byly to právě jejich postavy a s nimi spojené zápletky často se vymykající soudobým normám, které poskytly nezbytné základy, na nichž bylo vystavěno v mnoha ohledech neopakovatelné a dodnes obdivované univerzum plné mnohdy až nepřehledně provázaných postav, vztahů a událostí. Bez Thomase, Ditka, Buscemy, Romity, Adamse, Claremonta, Gerbera, Engleharta, Byrnea, Sienkiewicze, Simonsona, Millera, Jima Leeho, McFarlanea, Morrisona, Bendise a mnohých dalších by dnes Marvel nebyl tak slavný a úspěšný. A právě tito tvůrci dost možná nebyli Marvelem spravedlivě odměněni…

Faktem ovšem je, že veškerá jejich kreativita by se přirozeně neobešla bez práce v pozadí, bez nakladatelů, investorů a redaktorů, přestože se s kreativci pravidelně dostávali do vleklých a nepříjemných sporů, jež měly zpravidla za následek časté odchody respektovaných tvůrců. V neposlední řadě by se úspěch bezpochyby nedostavil ani bez tolik kritizované, snad až bezohledně nesmlouvavé nakladatelské politiky držení práv na zaměstnanci vytvořené postavy a komiksy. Stačí vzpomenout, s jakými problémy se potýkají tak žádané a na českém trhu přesto stále vzácné práce Káji Saudka, přičemž právě majetkoprávní konflikty zabraňují jejich opětovnému vydání. A to se jedná pouze o jediného autora. V Marvelu se jich vystřídaly stovky, a přesto je dnes jako patrně nikdy předtím možné bez větších problémů zakoupit souborná vydání nejen nedávno vydaných příběhů, ale i těch dnes už klasických.

Marvelovská politika měla i značně negativní následky. Úspěch spojený se všem patrným přílivem peněz se často netýkal tvůrců, respektive ne tolik, jak by si snad zasloužili, a společnost tak pravidelně přicházela o nejtalentovanější zaměstnance. Její historie je tak plná nejen radostné tvůrčí práce, ale i vyhrocených osobních a soudních sporů, z nichž Marvel zpravidla vycházel buď vítězně, anebo s mimosoudním vyrovnáním.  Vzácná práva na bohaté portfolio postav vytvořených generacemi hájil často nevybíravě, na druhou stranu finance rovněž zbytečně ztrácel nesmyslnými obchodními rozhodnutími. Těžké je z dnešního pohledu přijmout i dlouho přetrvávající zvyk ponechávat si originální kresby výtvarníků, kteří se tak často museli jen bezmocně dívat, jak se jejich životní práce prodávají v aukcích za desítky tisíc dolarů bez nároku na osobní odměnu.

Bylo by však chybou od knihy Seana Howea očekávat pouze popis vleklých sporů mezi tvůrci a majiteli. Je to především historie budování jedné unikátní firmy, která začínala jako součást vydavatelského domu Martina Goodmana na konci třicátých let minulého století, aby se do zárodku současné podoby utvořila začátkem let šedesátých a poté ještě několikrát změnila majitele, a přesto si uhájila jistou tvůrčí kontinuitu. Během té doby zažila řadu rozkvětů i pádů a překonala i období, jež zdánlivě neodvratně spěla ke krachu. Vytrvale se snažila rozšířit pole působnosti o merchandising a především o film, což se nakonec plně podařilo až s příchodem moderních technologií, které umožnily vznik trikových snímků za přijatelné ceny. Musela se vypořádat nejen s konkurencí, z nichž mnohá vznikla spojením bývalých zaměstnanců, ale často i s neschopností majiteli dosazeného vedení, které nerozumělo produktům, jež jejich firma nabízela.

Kniha nijak nezastírá, že Marvel často nebyl tím, za co ho čtenáři komiksů považovali. Legendární bullpen, redakční místnost hýřící radostnou tvůrčí aktivitou, byl po většinu času buď čirým výmyslem, anebo pouhou „kancelářskou“ místností, v níž se odehrávaly lidské konflikty plné žárlivosti, vzájemné nevraživosti či uražené ješitnosti. Na druhou stranu se Howe v nepolevující řadě sporů nijak nevyžívá, neklesá na bulvární úroveň a naopak se snaží pokud možno nestranně vyslechnout všechny zúčastněné a nechat závěry z velké části na samotném čtenáři, což platí i pro ústřední, letitý spor o autorství nejslavnějších marvelovských postav mezi Stanem Leem a Jackem Kirbym. Kniha tak nenabízí zaručené odpovědi, přesto více než kdykoli dříve odkrývá pozadí společnosti s nezaměnitelným červenobílým logem, které dnes většina zná zejména díky filmovým hitům, aniž by mnohdy věděla, že jde o adaptace stejnojmenných komiksových sešitů s mnohaletou tradicí.

Výsledek osloví především fanoušky Marvelu, ale i vážné zájemce o komiksovou historii obecně, případně ty, které zajímá, jak byla vybudována jedna z nejznámějších mediálních společností současnosti, aniž by se snad o komiks osobně zajímali. Na senzacechtivé titulky o oslovení Václava Havla raději zapomeňte, více než letmou zmínku zde nenajdete. Přestože Howe popisuje události čtivě, zabývá se obecně suchopárným tématem, u něhož je více než jindy důležité, s jakými znalostmi a očekáváními k textu přistoupíte. Neprobírá vše do podrobností a mnohdy tak čtenáře vybízí k samostatnému pátrání. České publikum bude navíc ochuzeno o srovnání oficiálně prezentované a na anglo-americkém trhu všeobecně známé historie značky s Howeovým kontroverzním a nijak nepřikrášlovaném zachycením událostí. To však neznamená, že by kniha pro nás nebyla zajímavá. Oproti Američanům jsme národ skeptiků a těžko bychom historii Marvelu přijímali jinak…

Sean Howe:

Marvel: Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku

vázaná, překlad Richard Podaný, obálka Martin Svoboda, 496 stran, 490 Kč