Seznamte se s Neilem Clarkem, zakladatelem a editorem časopisu Clarkesworld, známého online science fiction magazínu zveřejňujícího povídky, výtvarná díla, publicistiku i audioverze povídek doslova z celého světa. Clarke byl nominován na cenu Hugo v kategorii editor kratších prací a je prvním, kdo byl na tuto prestižní cenu nominován čistě za práci na digitálním médiu. Kromě časopisu Clarkesworld řídí také nakladatelství Wyrm Publishing zaměřené na science fiction a fantasy, v němž vydal knihy nám dobře známých autorů Tobiase S. Buckella, Catherynne M. Valenteové, Charlese Strosse a dalších uznávaných žánrových spisovatelů.

Letos v říjnu Clarkesworld úspěšně dosáhl svého sedmého výročí. Pokoušel ses představit si, jak bude časopis za tak dlouho vypadat, když jsi ho v roce 2006 zakládal?

Tehdy bychom si vůbec nemysleli, že bude vypadat právě takhle. V roce 2006 neměl nikdo tušení, jak vytvořit úspěšnou online publikaci. Nebyly známy svým dlouhým trváním a mnoho autorů bylo striktně proti vydání svých povídek online. E-knihy, dnes náš největší zdroj příjmů, prakticky neexistovaly. Během posledních sedmi let došlo v této oblasti k obrovským změnám, a to nás přimělo pravidelně přehodnocovat naši další vizi Clarkesworldu.

Clarkesworld byl jedním z prvních hlavních online SF magazínů, o to zajímavější svým volně dostupným obsahem a zároveň profesionálními honoráři pro autory a pravidelnými měsíčními čísly – rozhodně velmi ambiciózní projekt. Mohla by to sice být jedna z těch notoricky nezodpověditelných otázek, ale zkusím to stejně: Jak jsi přišel s nápadem na takový časopis a rozhodl se ho vážně uskutečnit?

V té době jsem vlastnil knižní e-shop a experimentoval jsem s povídkami dostupnými online pro propagaci tištěných časopisů, které jsme prodávali. Sean Wallace tehdy vydával Fantasy Magazine a byl jedním z vydavatelů zapojených v mém malém projektu. Oba jsme se v roce 2006 účastnili Readerconu a jednoho večera jsme si povídali o mém experimentu, nedávném zániku Sci Fiction a proč zatím nikdo neměl moc štěstí s online publikacemi. Během diskuse jsme přišli s novým obchodním modelem a já jsem se rozhodl ho vyzkoušet. Už na konci víkendu měl časopis všechny zaměstnance. Několik měsíců nato jsme vydali první číslo. Když se podívám zpátky, byli jsme právě tak šílení, jak všichni říkali.

Zejména ze začátku hodně lidí prohlašovalo, že se blíží smrt povídkové tvorby, online magazíny jsou neudržitelné, obsah dostupný zdarma zabíjí povídky a tak dále. Myslím, že jsi už mnohokrát prokázal, že se mýlili, ale jistě to nebylo jednoduché. Jaké byly nejzásadnější komplikace, se kterými se Clarkesworld musel během uplynulých sedmi let potýkat?

Nebylo to jednoduché, ale šlo o hodně zajímavé časy pro vydávání magazínu. Už v době, kdy Clarkesworld dosáhl třetího výročí, byla většina zmíněných otázek více či méně vyřešena, a k tomu došlo díky úsilí mnoha podobně smýšlejících spisovatelů, umělců a editorů. Tenhle pokrok je dobře vidět na obsahu ročenek nejlepší fantastiky za daný rok a hlasování o oceněních. Bylo skvělé být součástí toho všeho.

Aktuálnější výzvy byly finančního rázu. Ne že by peníze nebyly starostí vždycky, ale dnes existuje tolik příležitostí, že je už v rámci možností mít takový projekt jako hlavní pracovní náplň. Dřív bylo dostat se na nulu nebo do černých čísel to nejlepší, v co se dalo doufat. Udělat tenhle skok je ale výzva, protože vyžaduje uzavřít smlouvy na distribuci s lidmi nepříliš nakloněnými spolupráci s menšími podniky. Měli jsme štěstí, že jsme se dostali do distribučního programu Amazonu, ale teď je už několik let uzavřený pro nováčky. Zrovna nedávno jsem podepsal smlouvu se společností, která nás dokázala dostat do distribuční sítě Apple. To vyžadovalo časovou i finanční investici, na jakou bychom ještě nedávno neměli.

Clarkesworld se z nově založeného online periodika stal jedním z nejzásadnějších žánrových magazínů poměrně rychle; už za rok 2006 vyhrál dvě kategorie Million Writers Award a pak pokračoval nesčetnými nominacemi na hlavní žánrová ocenění, přičemž vícekrát získal i tři nejprestižnější: Nebulu, Huga a Locus. Jaký z dosavadních úspěchů považuješ za nejvýznamnější, pokud se takový dá vybrat?

Všechny naše ceny Hugo, zejména ty nedávné, byly důvodem k obrovské spokojenosti, ale když přijde řeč na význam, záleží na samotných povídkách. Kdykoli je nějaká z nich nominovaná na některé z hlavních ocenění, znamená to pro nás hodně. Vybrat jen jednu by bylo jako zvolit oblíbené dítě – nesplnitelný úkol.

Práce na časopisu zatím není tvým hlavním zaměstnáním, i když se snad blíží čas, kdy se stane profesionálně platícím trhem nejen pro autory, ale i své zaměstnance. Jak zvládáš nutnost mít kromě práce editora ještě další úvazek?

Přichází s tím určitý stres. Na Clarkesworldu musím pracovat vedle svého denního zaměstnání a času na rodinu. Hodně práce udělám v krátkých intervalech – hodinu před odchodem do práce, během polední pauzy, po večeři, zatímco děti pracují na domácích úkolech, pozdě večer… Kdybych tu práci nemiloval, nejspíš bych se z toho zbláznil. Taky pomáhá, že se moc nedívám na televizi.

Clarkesworld je od nedávna dostupný kromě online verze, e-knihy a tištěného vydání také v nabídce Apple a Google Play. Jaké jsou další plány pro rozvoj časopisu v blízké budoucnosti?

Rozvoj magazínu jsem vázal na cíle v počtu předplatného. Na dalším milníku přidáme čtvrtou původní povídku do každého čísla. Další v pořadí je přidání výtvarného díla k publicistice. Nemohu jít do detailů, ale máme rozpracovaný také nový audioprojekt.

Clarkesworld získal cenu Hugo jako nejlepší poloprofesionální časopis už třikrát…

Letos v létě jsi rozjel úspěšnou kampaň na Kickstarteru pro svou první antologii nezávislou na časopisu Clarkesworld, na kyborgy tematicky zaměřenou Upgraded. Tomu ale předcházely velmi dramatické okolnosti…

Ano, v červenci 2012 jsem prodělal na dovolené na Readerconu téměř smrtelný infarkt. Doktoři tenhle typ přezdívají zabiják. Pokaždé, když jsem u svého doktora, připomíná mi, jaké jsem měl štěstí, že jsem přežil. Poškození bylo rozsáhlejší, než si lékaři původně mysleli, a tak mi museli instalovat defibrilátor. Tím jsem se technicky stal kyborgem, a to inspirovalo tuto antologii. Dost možná jde o první kyborgskou antologii sestavovanou kyborgem.

Máš momentálně plány na další budoucí antologie nebo jiné projekty?

Příštích šest až osm měsíců budu připravovat pátý a šestý díl každoroční Clarkesworld antologie. Ve spojení s činností na Upgraded a časopisu budu mít nejspíš plné ruce práce a určitě nečekám, že se k jiným projektům dostanu dřív než po svátcích.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí se všemi plány!