Ocenění

Jonathan Strahan: Nejlepší science fiction a fantasy 2011 (recenze)

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 6 Únor 2013 7.40

Dobrá antologie by neměla fungovat jen teď a tady, ale její výpovědní hodnota a kvalita textů by se neměla změnit za deset, za dvacet, nebo třeba i za padesát let. Vlastně nikdy. Podobných knih u nás vychází jako šafránu, a tak i kdyby byl rozsah ročenky Jonathana Strahana poloviční, šlo by i přesto o záslužný vydavatelský čin. Naštěstí se nám tentokrát nabízí pořádný nášup o rozsahu skoro šesti set stran. A protože jde většinou o povídky krátké, podařilo se jich do výběru natěsnat třicet jedna. Jejich žánrové rozdělení vychází ve prospěch science fiction, ale příznivci fantasy nemusí truchlit, jejich povídky na druhou stranu patří mezi nejdelší. Proti pestrému výběru autorů lze sotva co namítat, vede od starých harcovníků Neila Gaimana a Bruce Sterlinga až k nadějným talentům jako jsou Eugenie Lily Yuová či cenami ověnčený Ken Liu, od každého víc než jen trochu.

Mezi zástupci fantasy chybí jakékoli příběhy s klasickými prvky – magie, draci, chrabří bojovníci, to v knize nehledejte. Ale to vůbec nevadí. Malá cena za ptačí píseň K. J. Parkerové a Muž, který přemostil mlhu Kij Johnosové spolu mohou rozhodně soupeřit o pomyslný zlatý stupínek mezi všemi zařazenými texty. Najdeme i několik dospěláckých pohádek. Varianta na Křesadlo od Margo Lanagové je sice poněkud přitažená za vlasy, ale Relikvie od Jeffreyho Forda, ve které vystupuje kněz, který není tak úplně knězem, noha světice, která možná není vůbec světicí, a mluvící ryba, která měla být dávno po smrti, pobaví variacemi na sílu pravdy a lži. Několik autorů zabrousilo i na mlžná hororová blata, ale ani duchařina Nalo Hopkinsonové, ani Veledílo malíře mrtvol M. Rickertové, kterému ubere páru zmatený závěr, neaspirují na vykreslení správné strašidelné atmosféry.

Ve výběru vědecké fantastiky si maximum plusových bodů vysloužily dva steampunkové příběhy, Paronika od Dylana Horrockse a Poslední jízda nádher od Libby Brayové. Svižně a lehce napsány, přitom v sobě mají schované mnohem hlubší problémy, než se na první pohled zdá, a tento přesah je posouvá do vyšší kategorie. Několikrát přijde na řadu umělá inteligence, případně modifikované živé bytosti, např. Peter Watts se pustil do těžkého tématu, kterým je vytvoření obdoby etického myšlení u inteligentních válečných strojů. Povídka Roberta Reeda Žena odchází z pokoje ukazuje mistrovství, jak na malé ploše obsáhnout staletí vývoje lidského rodu. Hodně zajímavý záběr mají povídky, které se týkají cest do vesmíru nebo setkání s mimozemšťany. Hloubení od Iana McDonalda je exemplárním příkladem, jak pěkný, realistický příběh zaškrtit nekoreherentní, nelogickou poslední větou. Vůbec se zdá, že spousta autorů přijde s do detailů vymyšleným prostředím, ve kterém řeší nějaký zajímavý problém, aby vyznění pokřivila neumělým závěrem.

A co je největší propadák? Nešťastný Bruce Sterling. Kdo by čekal, že obsahem jeho povídky Počátek paranormální známosti bude jen nanicovatá předtucha o nalezení nového milence na futuristickém kongresu? Hannu Rajaniemi zabalil svůj příběh do orgií technologických a fyzikálních termínů. Bohužel, pokud není čtenář náležitě vzdělán, výsledkem je pouze omámení záplavou slov. Většina textu totiž vypadá takto: „Jeden z jeho statitů se rozzářil zbytkovým teplem, jak se zničehonic přeskupil v hrdlo rozlehlého lineárního zpožďovače.“ Slapové síly Caitlín R. Kiernanové jsou uslzenou romancí dvou lesbiček a mají nakročeno do té části výběru povídek, u kterých převládá pocit, jestli nebyly zařazeny jen proto, že mají aktuální „cool“ téma – homosexualita, staří Egypťané, upíři a rozjívení američtí středoškoláci. Ovšem v takovémto sborníku má jejich zařazení svůj význam.

I proto kniha do písmene naplňuje smysl antologií: podává široký přehled a nedrží se jen osvědčených jmen, představuje i nové autory. Lze v ní sledovat různé přístupy a styly, stejně tak široký záběr námětů, které spadají do fantastické literatury, a také trendy. Na druhou stranu nelze nevidět, že u některých povídek by příběh fungoval i bez science fiction nebo fantasy prvků, že jsou spíš jen omáčkou, ve které plave pořádný steak. U českého vydavatele Laser-books je třeba ocenit, že k pečlivému výběru editora přistoupil neméně pečlivě i on. Překlady jsou bez připomínek, redaktorská práce na jedničku a i obálka je příjemně grafiky zvládnutá. Obrovská inspirační studna pro každého, kdo se chce orientovat v současném světě anglo-americké fantastické literatury.

Jonathan Strahan sest. Nejlepší science fiction a fantasy: 2011

brožovaná, překlad kolektiv, obálka Maciej Garbacz, 576 stran, 459 Kč

231 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.