V Čechách je značka společnosti Osprey známá milovníkům historie díky desítkám publikací o všech historických dobách. Co ovšem většina z nás neví, Osprey Publishing má na kontě i řadu válečných her, z nichž jednou je v roce 2008 představené Field of Glory. Figurková strategická hra, kde se na bitevních polích střetávají oddíly antických, renesančních či napoleonských vojsk dala navíc vzniknout menší variantě určené pro ty, kterým se líbí téma, ale už ne tolik všechny ty malé figurky. V dnešním článku se podíváme, jak si Martin Wallace z Treefrog Games poradil s převedením velkých bitev do malé karetní hry.

Karetní šiky

Field of Glory: The Card Game je rychlá taktická hra pro dva hráče, kterou lze dohrát zhruba během půl hodiny. Malá krabička nese stejný obraz jako velký antický bratr, jenom má pod názvem doplněno, že se jedná o hru karetní. V krabici najdeme jednoduchý papírový pořadač s hromádkou karet a pravidly v podobě složeného křídového papíru ve formátu A3. Karty jsou pěkné s bílými okraji, takže ošoupání by na nich nemělo být vidět tak rychle jako na kartách s černými okraji, ale jak je mým zvykem, vše jsem obalil. Pravidla jsou docela stručná, leč přehledná s doplňujícími ilustracemi vysvětlujícími různé situace, které mohou nastat. Balíček se dělí na 48 modrých a 48 červených jednotek, 2 karty míchání a 9 karet terénu tvořících bitevní pole. Balíčky jednotek jsou zcela shodné a liší se skutečně pouze barvou. Terén je tvořen šesticí plání (Plain) a třemi zvláštními terény – les (Woods), kopec (Hill) a obtížný terén (Rough). Karty míchání jsou jediné oboustranné karty a každá náleží k jedné barvě jednotek. Z jedné strany je napsáno „první míchání“ (First shuffle) a na druhé straně je napsáno „druhé míchání“ (Second shuffle). Tyto dvě karty slouží čistě jako pomůcka a připomínka a jejich účel si vysvětlíme později.

Bitevní pole

Středobodem hry jsou karty jednotek. Těch je celkem dvanáct druhů a obsahují očekávané jednotky – lehkou, střední a těžkou pěchotu, lehkou a normální jízdu, pikenýry a vrhače oštěpů, lučištníky a bojové slony. Uprostřed karty je ilustrace vojáka, ačkoliv každá reprezentuje celý oddíl. Jednotky mají v levém horním rohu pod sebou trojici hodnot. Úplně nahoře v rohu je ve žlutém praporci uvedena rychlost jednotky, která zároveň slouží jako vykládací cena karty. Pod ní v symbolu hrotu šípu je hodnota síly jednotky používaná při vyhodnocování bojů. Poslední číslo je ve vavřínovém věnci a představuje velitelské body (Command Points), za něž můžete vykládat karty jednotek, anebo se toto číslo přičítá k síle jednotky při vyhodnocení boje, pokud byla karta zahrána jako bonusová k boji. Po levé straně je ještě název jednotky a v levém spodním rohu obrázku je v bílém čtverci černé číslo označující, kolikrát je kopie této karty v balíčku jednotek. Některé jednotky pak mají v pravém dolním rohu ve fialovém šestiúhelníku číslo prezentující vítězné body a uprostřed v dolní části se může nacházet popis zvláštních pravidel pro jednotku. Tato zvláštní pravidla povětšinou znamenají, že je jednotka silná či slabá vůči jiné.

Navíc zde najdete kartu rezerv (Reserve), dvě karty přesahu (Overlap) a pětici velitelů (Commander). Těchto osm karet funguje trochu jinak než zbylé jednotky. Rezervy dávají 2 velitelské body, ale především umožňují dobrat si do ruky 3 karty z balíčku. Přesah dává rovněž 2 velitelské body a zlepšuje útok jednotek, které mají ve vedlejší řadě nebráněné spojenecké jednotky. Velitel potom dává 5 velitelských bodů, což je nejvíce ve hře. Žádnou další vlastnost ani hodnotu nemá. Popis nejdůležitějších komponent hry máme za sebou a nyní už k samotnému průběhu bitvy. Na ilustracích je krásně vidět, že vznikaly původně v dílnách vydavatelství Osprey, neboť se jedná o klasickou kresbu s důrazem na historii, jak je můžete znát z učebnic dějepisu.

Kterak soupeře udolati

Na začátku vylosujete pět z devíti karet terénu, které složené na stůl do sloupce mezi vámi a soupeřem utvoří bitevní pole. Karty zobrazující pláně dáváte směrem ke středu, zatímco jiné terény umístíte na okraje. Jakmile máte hotovo, vezme si každý hráč jeden balíček jednotek, kartu míchání umístí stranou a zamíchá ho. Následně si oba hráči vždy vezmou vrchní čtveřici karet, dvě si nechají a dvě vrátí zpátky do krabice. Takto proces opakují, dokud karty nedojdou. Odložená polovina už zůstane v krabici, zatímco vybrané karty si hráč zamíchá a vytvoří tím svůj balíček jednotek pro danou hru. Někam poblíž umístěte kartu míchání a nastavte ji na stranu připomínající první míchání a na ni položte svůj balíček jednotek. Po určení prvního hráče a dobrání devíti karet na ruku se oba střídají v kolech, dokud jeden hráč neovládne tři z pěti karet bitevního pole nebo dokud oběma hráčům podruhé nedojde dobírací balíček.

Herní kolo se dělí na pět fází. Na začátku kola je první fáze, během níž se hráč podívá, zda nesplňuje vítězné podmínky, tedy nemá pod kontrolou tři z pěti karet terénu na bitevním poli. Ve druhé fázi hráč získá kontrolu nad všemi kartami terénu, kde mu neoponují nepřátelské jednotky, což naznačí natočením karty terénu na svou stranu. Třetí fáze umožňuje provést útok z boku, který sice probíhá jako regulérní útok (viz níže), ale musí splňovat určitá pravidla. Čtvrtá fáze umožňuje hráči vykládat nové jednotky a bojovat a konečně pátá fáze slouží k dobrání karet na ruku. Jakmile hráč dobere dobírací balíček, otočí kartu míchání na druhé míchání, zamíchá odkládací balíček, čímž vytvoří nový dobírací a hra pokračuje.

Hráč má během akční čtvrté fáze možnost zahrát kartu rezerv, aby si dobral karty, nebo vykládat nové jednotky na bitevní pole, za což musí zaplatit velitelskými body z jiných karet z ruky a ty následně odhodit na odkládací balíček. Pravidla pro vykládání jsou poměrně jednoduchá. Hráč vykládá pouze na svou stranu jedné z pěti karet terénu a k jedné kartě terénu může umístit pouze dvě shodné jednotky. Lučištníci mají zvláštní schopnost přidat se k libovolné jiné jednotce a lehká pěchota může podpořit slona. Útok pak probíhá poměřováním útočné síly útočníkových a obráncových jednotek, ke kterým se přičte hodnota velitelských bodů tajně přiložené karty z ruky nebo z vrchu dobíracího balíčku. Obránce má navíc možnost se z boje stáhnout. Není nutné zde celý proces sáhodlouze rozebírat, neboť je velmi přehledně popsán v pravidlech a ve výsledku je dost jednoduchý.

Nespočet bitev do kapsy

Při čtení o hře Field of Glory: The Card Game si možná někteří z vás vybavili podobnou hru od GMT s názvem Battle Line – jednoduchá karetní bitevní hra od Reinera Knizii. Podobnost zde jistě je, ať už v podobě boje dvou karetních armád o několik míst na bitevním poli či zasazením do období antiky. Field of Glory: The Card Game je však dostatečně originální, aby nešlo o pouhou kopii zmiňovaného titulu. V první řadě operuje s několika trumfy, které Battle Line, ač jde o povedenou klasiku, nechávají za sebou. V první řadě je to variabilita jednotek, z nichž si na začátku hry vyberete jenom polovinu. Už v tento okamžik si hráči mohou připravovat svoji strategii, odhadovat, jaké karty si vybere soupeř, a podle toho mít obranu. Již tato vrstva samotná se s každou další hrou mění v blafování a souboj myslí snažících se připravit svou armádu a odhalit sílu a slabinu soupeře.

Průběh hry je také nesmírně zajímavý a mnohdy vidíme neustálé přetahování se o karty terénu, kde na sebe jednotky střídavě útočí a stahují se, aniž by se někdo dobrovolně vrhal do masakru a ztráty jednotek. Celé to působí jako skutečná bitva, kde na sebe jednotky narážejí, snaží se vymanévrovat soupeře do nevýhodného postavení a stahují se v situaci jasné porážky. Tato hra je jasná ukázka, že i obtížné téma lze zajímavě uchopit a převést ho do mnohem jednodušší, ale ne zjednodušující podoby. Ideální kratochvíle pro dvojice stratégů, kteří si chtějí užít tematickou hru, ale nemají čas na rozložení velkých her válečných.