O Mauglím ze hřbitova (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Čtvrtek 20 října 2016 13.00

Neil Gaiman je jedna z autorských hvězd současného fantastického žánru, kterou od postavení mezinárodní celebrity dělí snad jen dlouhodobý mediální úspěch. Možná že se ho už brzy dočká – na rok 2017 se připravuje televizní seriál Američtí bohové a mluví se i o filmovém zpracování věhlasného Sandmana. Ostatně Gaiman je na různá mediální přepracování svých děl vcelku zvyklý, za všechny jmenujme mladším čtenářům určenou Koralínu, které se vedle zdařilého animovaného filmu Henryho Selicka dostalo i neméně povedené komiksové podoby v úpravě Phillipa Craiga Russella. S tím Gaimana pojí spolupráce už od sandmanovského Ramadánu a později se Russell podepsal rovněž pod adaptaci Lovců snů a několika menších společných projektů…

Dosud nejobsáhlejší Russellovou adaptací Gaimanovy předlohy je Kniha hřbitovní opět založená na mladším čtenářům věnovaném románu, česky vydaném jako Kniha hřbitova. Odlišný český překlad názvu Comics Centrum vysvětluje tím, že se drží vzoru Kiplingovy Knihy džunglí, kterou se Gaiman nechal inspirovat. Místo vlků se malého osiřelého chlapce ujala početná skupina hřbitovních duchů, roli zlotřilého Šer Chána zastoupil neméně vražedný Jack a úlohu vychovatelů Balúa a Baghíry sehráli záhadný Silas a přísná slečna Lupescu. Tím samozřejmě podobnost s Kiplingem nekončí, Gaiman si vypůjčil i některé dějové situace, kupříkladu místo únosu opicemi je malý Nikdo odvlečen neméně ničemnou bandou ghúlů atp. Na místě je uvést, že se komiks striktně drží románové předlohy včetně dělení kapitol, namísto třísetstránkového ilustrovaného románu tak ve výsledku obdržíte úctyhodný čtyřsetstránkový komiks rozdělený do dvou svazků.

První kniha hřbitovní obsahuje pět kapitol a závěrečnou Mezihru a bude jen na vás, jak se smíříte s tím, že oproti předloze komiks příběhově ničím nepřispívá. Ve výhodě jsou tu jasně ti, co Gaimanův román dosud nečetli. Přestože to při letmém prolistování stěží postřehnete, každé z kapitol se kresebně ujal jiný výtvarník. Postupně se tak setkáme s kresbou Kevina Nowlana, samotného P. Craiga Russella, Scotta Hamptona a Tonyho Harrise, Galena Showmana, Jill Thompsonové a Stephena B. Scotta. Výsledek působí překvapivě celistvě a kresbě v rámci věkového určení snad nelze pranic vytknout, snad jen jistou uniformitu, kterou si patrně vyžádala snaha o kompaktnost. Hůře jsou na tom barvy Loverna Kindzierskiho, které v případě velkých jednobarevných ploch (např. noční nebe aj.) působí mnohdy rušivě svou počítačovou jednotvárností.

První kniha hřbitovní je příkladem komiksové adaptace, která – přestože se až úzkostlivě drží předlohy – ztratila část původního kouzla. Výsledkem je čtivé, po výtvarné stránce přitažlivé dílo, jež potěší mnohé, zejména ty, kdo předlohu neznají a zřejmě i větší část autorových početných fanoušků. Jde o komiks hodný doporučení, zvláště pokud ho zakoupíte dětem kolem deseti až dvanácti let (což je věkové doporučení uvedené na přebalu, na potah pod něj se zatoulalo doporučení od čtrnácti let, které berte pouze jako redakční přehlédnutí). Na poměry Comics Centra o něco zvětšený formát podtrhuje tradičně pečlivou a kvalitní přípravu českého vydání. Kniha působí opravdu přepychově po všech stránkách včetně překladu, tisku a kvality papíru. Ve výsledku vás možná zcela neokouzlí, ale uspokojit vás dokáže bezpečně, zvláště s ohledem na cenu u nakladatele a blížící se svátky vánoční.