Ocenění

Komiksová adaptace samurajské legendy (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 14 Prosinec 2017 9.00

Hrdinské legendy z dávných dob často ožívají v adaptacích nejrůznějších uměleckých forem. Před čtyřmi lety obživl, a zdaleka ne poprvé, jeden z nejznámějších japonských samurajských příběhů na filmových plátnech díky režiséru Carlu Rinschovi, ale spíše než o historický výlet do feudálního Japonska jsme byli svědky blockbusterového mišmaše rozporuplných kvalit. Pokud si hodláte spravit náladu a vychutnat si jednu z nejznámějších samurajských legend o spravedlivé pomstě, kodexu cti a vznešeném odhodlání, máte nyní příležitost v grafickém románu 47 róninů, na jehož tvorbě se podíleli scenárista Mike Richardson a oblíbený kreslíř Stan Sakai a pro český trh ho připravilo nakladatelství Crew…

47roninu_obal_drakCZ.indd

Pověst o 47 róninech je vyprávěna na základě reálných událostí, ke kterým došlo v Japonsku začátkem osmnáctého století. Fiktivní verze samurajského konfliktu je v této zemi populární už od svého vzniku pod názvem Čúšingura (kvůli cenzuře v ní byly změněny jména a data) a bývala adaptována prostřednictvím loutkových her (bunraku) a tradičního japonského divadla (kabuki). Spolu s ní vzniklo i okřídlené rčení, které i má v sobě i po několika stoletích hodně pravdy – Znát tento příběh znamená znát Japonsko. Časem samozřejmě vzniklo více verzí slovutného hrdinského vyprávění, o které se stále zajímají odborníci i nadšenci. Asi nejuznávanější adaptace vznikla na základě dramatizace japonského spisovatele Seika Mayamy, který zaníceně bádal v původních kronikách 18. století, a pro filmová plátna ji natočil významný japonský režisér a scenárista Kendži Mizoguči pod názvem Genroku chushingura (1941). S 241 minut dlouhým samurajským dramatem rozděleným do dvou dílů se u nás můžeme setkat také pod názvem Čišingura v období Genroku.

Ale zpátky ke komiksovému zpracování. Jeho autorem je výše jmenovaný Mike Richardson, komiksový scenárista a zakladatel Dark Horse Comics, v neposlední řadě také velký fanoušek japonské kultury a historie. Když poprvé uslyšel příběh 47 róninů, byl uchvácen natolik, že se o celou jeho historii začal zajímat hlouběji. Souběžně s tím se zrodil nápad zpracovat příběh jako komiksovou minisérii. Jak se to někdy stává, samotná cesta od slov k činům trvala několik let. Nakonec oslovil kreslíře japonského původu Stana Sakaie, jehož antropomorfní samurajská série o králičím samuraji bez pána Usagim Yojimbovi vycházela u jeho Dark Horse pěknou řádku let.

Sakai se poprvé vrhl do delšího projektu, který jednak nebyl opatřen jeho vlastním scénářem, a navíc nesouvisel s jeho epickou ságou. Na druhou stranu mu byl svět, do kterého je vyprávění zasazeno, velmi blízký, byť svou kresbu musel pro tuto příležitost přizpůsobit. Inspirací mu byly tradiční japonské tisky uznávaného malíře Gekkóa Ogaty a množství podkladových materiálů, kterými ho Richardson zásobil. Posledním, koho je nutné v kontextu vzniku tohoto zajímavého grafického románu zmínit, je Kazuo Koike – mnoha cenami ověnčený japonský scenárista, autor významných mang Lone Wolf and Cub a Crying Freeman, a muž mnoha dalších profesí (televizní moderátor, filmový producent, divadelní dramatik, spisovatel atd.), který vykonával funkci odborného konzultanta.

47-roninu-cover

Děj knihy začíná v prosinci 1703, kdy se v chrámu Sengakudži setkáváme s Kikenem Murakmim, samurajem plným zármutku, bolesti a ztráty sebeúcty, který přišel zapálit vonnou tyčinku coby složení holdu u hrobu rónina. Při této pietě je vyrušen mnichem, kterému následně vypráví pozoruhodný hrdinský příběh. Ten začíná na jaře roku 1701, v době kdy se mladý pán Asana vydá k pobytu na šógunově dvoře, aby prokázal oddanost svému pánu a nabyl patřičných znalostí samurajské etikety. Stane se však objetí machinací a intrik, kterými je šógunův palác prorostlý.

Mistrem prospěchářství a úlisnosti je vysoký dvorní úředník Kiro, který si i navzdory protokolu udělal ze svého postu výnosný podnik. Poněkud horkokrevný Asana se ale nehodlá smířit s jeho metodami a dá mu jasně najevo, co si o takových praktikách myslí. Tím se stává trnem v Kirově oku. Dvorní úředník jej veřejně zostudí a Asanu vyprovokuje k tasení meče, což je v šógunově paláci přísně zakázáno. Trestem je smrt. Nebohý Asana je v duchu tradice donucen si sám sáhnout na život. Když se to následně dozvědí jeho vazalové, v čele s přemýšlivým Óišim, přísahají Kirovi pomstu. Než k ní však může dojít, musí obětovat mnohé, včetně své důstojnosti…

Komiksová adaptace samurajské legendy o 47 róninech v podání Mika Richardsona a Stana Sakaie je silným emotivním vyprávěním plným japonských reálií a kulturních zvyklostí. V podstatě nejde o nic jiného než o barvité převyprávění, respektive o jednu z možných variant, jak se tento příběh teoreticky mohl odehrát, neboť jak sám Stan Sakai v rozhovoru na konci knihy přiznává, z dostupných pramenů zjistil, že tato legenda je poněkud daleko od pravdy. To však nic nemění na její poutavosti a následném precizním zpracovaní. Počínaje promyšleným gradujícím scénářem, přes fascinující realistickou kresbu, až po (pro mnohé) rozšíření obzorů ohledně kulturních zvyklostí země vycházejícího slunce.

Pokud srovnáme Sakaiovu kresbu s tou, kterou používá v i u nás dobře známých příbězích ušatého samuraje, pak je patrné, s jakou precizností a zápalem se do příběhu 47 róninů vložil. Zachoval dynamiku akčních scén, ale zároveň jsou jeho kresby vizuálně mnohem pestřejší. Kvalitním zpracováním podpořilo tuzemské vydání také nakladatelství Crew, díky tomu je kniha obdivuhodnou pastvou pro oči. Doporučuji ji všem fanouškům zúčastněných autorů, ale také těm, kteří mají slabost pro samurajské legendy a japonskou historii. Kdyby nebyl Akira Kurosawa slovutným režisérem samurajských dramat v čele se Sedmi samuraji, ale komiksovým tvůrcem, nepochybuji, že by se jeho díla pyšnila podobnými parametry jako tento grafický román.

47 róninů

scénář Mike Richardson, kresba Stan Sakai

vázaná, překlad Ľudovít Plata, 152 stran, 479 Kč

crew-logo

907 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.