Komiksová událost nejen pro pamětníky (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Úterý 18 února 2014 12.45

Po Zlaté knize komiksů Václava Šorela (2011) nám nakladatelství XYZ na závěr minulého roku nabídlo podobně koncipovanou Zlatou knihu komiksů Vlastislava Tomana (2013). Ten je znám nejen jako komiksový scenárista, ale především jako dlouholetý šéfredaktor kdysi nepřehlédnutelného a v masovém nákladu vydávaného časopisu ABC. Tomanova komiksová tvorba je na rozdíl od Šorelovy mnohem obsáhlejší, a tak nově vydaná kniha i přes svůj úctyhodný rozsah obsahuje pouze výběr, jenž se soustředil na fantastickou tvorbu v popředí s dodnes oblíbenou a často vzpomínanou trilogií Pod paprsky Zářícího a volně navazující trilogií Kruan z kmene Gron-c-chů.

Formát i grafická úprava Tomanova reprezentativního výběru chvályhodně souzní s předchozím souborem Šorelových komiksů. Ovšem při srovnání obou knih bohužel zaujme nízká gramáž papíru nově vydané publikace a s tím i problém prosvítání textů, což může zejména u čistě textových stran některé čtenáře mírně rušit. Naopak zlepšením je na závěr přidaný podrobný přehled vydaných komiksů Vlastislava Tomana s tolik žádaným informačním servisem, jenž u předchozí knihy citelně chyběl. Opět nechybějí ani profily všech spolupracujících tvůrců a samozřejmě samotného scenáristy. Samotná úprava knihy je zdařilá, vytknout snad lze pouze čistě textové strany, které ve velkém formátu knihy působí chudě a to zejména u na počátek zařazených povídek. To lze ovšem stejně jako výše zmíněnou výtku brát jako nikterak důležitou kosmetickou vadu.

Po krátkém úvodu nás v knize čeká nejprve dvojice povídek stojících na samém počátku legendární trilogie Pod paprsky zářícího. Jde o padesát let staré texty a spolu s následujícím komiksovým zpracováním je lze brát jako základ jedné z nejdéle vydávaných vědecko-fantastických sérií v historii české literatury. Komiksové zpracování začalo vznikat o celých deset let dříve, a ačkoli od té doby uplynulo čtyřicet let, jde o stále čtivé dílo bez větších známek stáří. Jistě, skvělá Kobíkova kresba je z dnešního pohledu nenápaditě rozvržena do řádků a obdélníkových okének beze snahy o oživení ve formě přesahů (ta se v malé míře projevuje až u závěrečného dílu komiksové trilogie). A ano, scénář je nejprve mozaikovitý beze snah o souvislejší příběh. Soustředí se na vědecky řízenou snahu civilizovat mimozemský kmen Gron-c-chů pomocí postupně dodávaných a názorně zobrazených návodů pro zlepšení lovu a kmenového života. Dnes by podobně vystavěný komiks patrně neuspěl, přesto se tu jinak neobjevují zjevně zastaralá témata. Trilogie Příhody Malého boha, Příchod bohů a Kruanova dobrodružství stále po zásluze patří k tomu nejlepšímu, co nám český komiks dvacátého století nabídl, a vedle Tomanova scénáře k tomu nemenší měrou přispěla i kresba Františka Kobíka.

Jako zajímavé se jeví srovnání volně navazující komiksové trilogie s dnes už klasickým předchůdcem. Trilogie Kruan z kmene Gron-c-chů se postupem času stále víc a víc přesouvá z kolonky „čtení pro chlapce a děvčata“ do kategorie „čtení pro dospívající mládež“. Vědecko-fantastická témata v podobě postupující civilizace domorodého kmene Gron-c-chů mizí v záplavě barvitých dobrodružství neohroženého Kruana a jeho přátel. S tím se nám sice otevírá krajina Žluté planety i mimo oblast obydlenou Gron-c-chy, ovšem jednotlivé střety mezi Kruanovou skupinou a zlovolnými mimozemskými Hor-tidy působí zaměnitelně s tím, jak jsou nebezpeční nepřátelé i přes svou technologickou nadřazenost dopředu odsouzeni k záhubě a jejich zbytky jsou opakovaně decimovány i přes veškerou snahu připravit se na další očekávaný střet. Tento postup je navíc doprovázen postupujícím zjednodušováním Kobíkovy kresby, jak se zhoršoval výtvarníkův zdravotní stav. Dosud závěrečnou epizodu pak výtvarně převzal Michal Kocián a celý seriál tak definitivě ztrácí nostalgické kouzlo, namísto toho se přesouvá do podoby moderního komiksu.

Jakoby skokem v čase zpět se dostáváme k První výpravě do ztraceného světa, která přepracovává téma známého románu A. C. Doyla. Dobová kresba úvodní části se nemůže měřit s Kobíkem na vrcholu sil tak, jak se prezentuje ve volně navazující Druhé výpravě. Příběhy jednotlivých výprav na ztracenou náhorní plošinu se zbytky prehistorické fauny jsou dodnes čtivé, druhý díl pak do děje vnáší typicky „ábíčkovská“ témata zajímavých zbraní (vzduchovky) a létajících strojů (využití vzducholodí). S katastrofickým závěrem se celé téma zdánlivě uzavírá, přesto se však v knize dočkáme kratší Třetí výpravy. Ta však do komiksové série nevnáší nic nového a lze ji brát jako nevyužitou šanci. Místo další epické výpravy se nám dostává jen vzpomínek psychicky se zotavujícího návštěvníka pozůstatků kdysi majestátní plošiny. Přímo rušivě a lacině pak působí do kresby kolážově vložené fotografie a další prvky. I tak jde o vcelku vítaný dovětek, zvláště pokud máte k prezentovaným komiksům vztah vybudovaný četbou v mládí.

To už se ovšem nedá zcela říct o následujících bonusech v podobě trojice kratších vědecko-fantastických komiksů. Naivní chlapecké dobrodružství Prázdniny s Marťany mají dnes už pouze sběratelskou hodnotu. Původně „xbéčkovská“ Planeta Xindlu sice na druhé čtení působí lépe než jako samostatná příloha časopisu, zvláště díky volnému spojení s Tomanovou předchozí tvorbou, ovšem závěrečný Šroťák už není ničím víc než jen krátkou a nepříliš zajímavou komiksovou hříčkou. Když už se kniha honosí tím, že vůbec poprvé shromažďuje všechny příběhy ze Žluté planety, možná by místo těchto přídavků stálo za to otisknout předčasně ukončené a později do závěrečného dílu kruanovské série přepracované dobrodružství Kruan a pozemšťané. Patrně nejvíc bych však uvítal zařazení Dobrodružství Johna Cartera a Dobrodružství Thuvie z Ptarhu, které lze vedle příběhů ze Žluté planety a výprav do ztraceného světa označit za Tomanovy nejvýraznější výlety do krajiny fantastického žánru, nemluvě o tom, že zejména Kruanovy příhody nápadně připomínají eskapády Burroughsova Johna Cartera na planetě Marsu.

Nehledě na všechny předchozí výtky je výběr z Tomanovy komiksové tvorby vítanou příležitostí, jak si buď oživit znalosti několika výrazných českých komiksů minulosti, nebo je vůbec poprvé poznat. Výsledný dojem bude patrně záležet právě na tom, zda si knihu přečtete se znalostí alespoň části komiksů z minulosti, nebo jako zcela nový čtenář. Osobně jsem si ověřil, že zejména starší díla jsou stále výborná a z jejich modernějších pokračování jsem byl poměrně zklamaný. Troufám si však tvrdit, že kniha jako celek by neměla zklamat žádného ctitele komiksu, ať už je jeho věk jakýkoli…