Ocenění

Kdo má na rukou krev prvorozených? (recenze)

Autor | Aktuality | Čtvrtek 11 prosince 2014 9.45

Ani se nestačilo vypít mnoho korbelů lahodného moku a Juraj Červenák, Joachim Stein, Matěj Barbarič a Bohdan Jaroš jsou zpět. Sotva vyřešili případ v Horních Uhrách, jsou neprodleně povoláni k dalšímu. Jejich vynikající pátrací a deduktivní schopnosti ocenil i arcivévoda Matyáš Habsburský, bratr císaře Rudolfa II., a přijal je do svých služeb. Navíc je tryskem vyslal do Prahy, aby rozluštili další tajemný případ, který se ve stověžaté matičce odehrává. Někdo tam totiž morduje prvorozené dědice tamní společenské smetánky. Praha té doby je rovněž semeništěm hříchu, domovem lůzy, centrem neřesti, úschovnou hochštaplerů všeho druhu a její ulice patří samozvaným rabiátům ze všech koutů civilizované Evropy. Místní špeluňky smrdí na sto honů a to nejen všudypřítomným zápachem této nečisté doby.

Habsburkové se pevně drží žezla, ale i tak na hradě a v podhradí bují komploty. Mocenský boj je neúprosný i na sklonku 16. století. Každý bojuje proti každému a není snad nikoho, kdo by někomu nebyl trnem v oku. Trojice zručných detektivů přijíždí do Prahy, aby vypátrala únosce, jenž vraždí prvorozené děti významných katolických hodnostářů. Všude je však přítomna podlost a přetvářka, která hází vyšetřovatelům klacky pod nohy. Spoustě místních není pátrání vůbec po chuti a snaží se jejich kroky směřovat do slepých uliček. Na tělech obětí byly nalezeny mystické znaky z kabaly. Stopa vede Steina, Barbariče a Jaroše k židovským mudrcům do jejich pražského ghetta. Jenže nic není tak jednoduché, jak se zprvu zdá. Naopak to vypadá, že je ve hře i možnost, jež by poukazovala na rozsáhlé spiknutí, které by snad mohlo sahat až do hloubi panovnického dvora. Juraj Červenák i ve druhém díle svého cyklu ukazuje, že směr, kterým se v tomto případě vydal, je více než správný. Historický román s detektivní zápletkou a mistrným zvládnutím dobových reálií je přesně to, co mu jde dobře od ruky. Čtenář ocení nejen místy až neuvěřitelnou čtivost díla, ale rovněž atmosféru, kterou autor nepochybnou znalostí doby promptně navodí. Čitatelé nejsou zaváděni do slepých uliček, ale jsou jim vždy poctivě odtajněny další indicie případu, stejně tak jako samotným vyšetřovatelům. Věřte, že historická mordparta ve vás rychle vzbudí silné sympatie a budete s nimi vše prožívat, jak se na dobrodružnou četbu sluší a patří. A je zcela jedno, jestli vám imponuje drsný a nebojácný veterán Stein, sukničkář s nejlepším deduktivním myšlením Barbarič nebo mistr bolestivých výslechů a kamenná tvář, Jaroš.

„Doufám, že má Lucifer dost velkou pánev,

aby na ní mohl smažit celé mohamedánské plémě.“

Pokud jste četli první díl Mrtvý na Pekelném vrchu a líbil se vám, nemůžete v případě druhého dílu šlápnout vedle. Dostane se vám té samé fortelné spisovatelské péče. A ještě něčeho navíc, ale byla by škoda to prozrazovat. No… tak jen napovím, že i o kaprálu Jarošovi se v tomto dílem dozvíme mnohem, mnohem více. Kniha má úžasný spád a jen co spolu s hlavní trojicí vstoupíte do temných a zlověstných pražských uliček, nebudete se od ní moci odtrhnout. Za zmínku jistě stojí i charakterové vlastnosti všech postav. Nejde jen o dobře známou trojici ústředních hrdinů, jež vás přesto dokáže kdečím překvapit, ale i o ostatní charaktery, které v příběhu hrají podstatné role a jsou hybateli děje. A to i v případech, kdy je jim svěřena jen epizodní role na několika stranách. Máme před sebou vyspělého autora, jenž má i do budoucna co nabídnout a je na místě ho pečlivě sledovat. Z fantastiky zbyla sice už jen atmosféra, ale i ta je stále hustá jako naběračka babiččiny domácí polévky. I ve druhém pokračovaní historické detektivky autor dokázal, že má nepochybný talent na vylíčení míst, kam svůj román zasadí. A nemusí to být jen vymyšlené světy, se stejnou bravurou se dokáže pohybovat v minulosti, která se dá měnit jen částečně. Další předností je dar slova, jímž dokáže držet v napětí a zároveň nutí vychutnávat stavbu a styl samotného příběhu. Dostalo se nám vpravdě výjimečného autorova cyklu a nezbývá než doufat, že nám s ním bude dělat radost i nadále.

Juraj Červenák: Krev prvorozených

vázaná, překlad Robert Pilch, obálka Pavel Růt, 284 stran, 298 Kč

1 678 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Komentáře by Kim — 11.12.2014 @ 10.53

    tak tohle mne zaujalo

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.